Téměř po dvou měsících se opět sešel Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který měl tentokrát nabitý program. Poslanci se zabývali aktuální situací ve státním podniku VOP CZ, informacemi o modernizaci tankového vojska či nákupem ručních útočných granátů pro AČR. Dále se na schůzi řešil pronájem nadzvukových letounů JAS-39 Gripen a v uzavřené části zasedání se pak probíraly informace ohledně vývoje na Ukrajině a v Izraeli. Ministryni obrany Janu Černochovou tentokrát na zasedání zastoupil její 1. náměstek František Šulc a nechyběli ani náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala, vrchní ředitelka sekce majetkové ministerstva obrany Marta Kopecká a vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic MO ČR Lubor Koudelka.

Vzhledem k nepřítomnosti ministryně obrany Jany Černochové poslanci hned v úvodu na návrh místopředsedy výboru Pavla Růžičky vyřadili  bod programu týkající se informace o pořízení bezpilotních prostředků, a to s argumentem možné podjatosti 1. náměstka Františka Šulce. Pro vyřazení hlasovali i někteří koaliční poslanci, a tak návrh prošel. Dále výbor pro obranu i tentokrát projednal také veškeré informace o účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území naší země a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky,kdy tato procedura prošla výborem hladce.

Státní podnik VOP CZ

Méně hladce už ale procházelo jednání o aktuální situaci a výsledcích veřejnosprávní kontroly ve státním podniku VOP CZ, kdy v závěru hodinové diskuse nepřijali poslanci napříč politickým spektrem ani jedno ze dvou navržených usnesení. Usnesení chtělo vzít na vědomí 6 poslanců, 5 bylo proti a 1 se zdržel. Pro přerušení do doby, než se poslanci se zprávou o veřejnosprávní kontrole seznámí, pak hlasovalo pro 6 poslanců, proti byli 3 a 3 se zdrželi.

Pojďme si stručně popsat ty nejvýznamnější události týkající se VOP CZ. 1. prosince loňského roku ministryně obrany Jana Černochová odvolala ředitele tohoto státního podniku Marka Špoka z důvodu dlouhodobě neutěšených výsledků strategického státního podniku ministerstva obrany i problémy v jeho vnitřní firemní komunikaci. Ministerstvo obrany v podniku navíc zahájilo na podzim roku 2023 kontrolu. Poslanec Josef Bělica v této záležitosti na včerejším výboru připomněl, že sama ministryně po odvolání ředitele Špoka uvedla, že podnik není v jednoduché hospodářské situaci. Ke konci ledna 2024 pak měl být k dispozici avizovaný výstup ze zmíněné probíhající veřejnosprávní kontroly. „1. března jsem žádal prostřednictvím výboru pro obranu o zpřístupnění výsledků kontroly, to znamená více než měsíc potom, co byla kontrola ukončena, abychom se s ní mohli seznámit,“ uvedl poslanec Bělica s tím, že mu bylo tehdy sděleno, že závěry kontroly budou prezentovány až na jednání výboru pro obranu. Bělica také ministryni v této věci interpeloval. Podle poslance Bělici je toto jednání ukázkou toho, jak ministerstvo obrany celkově přistupuje k výboru pro obranu, který má vykonávat kontrolní roli nad tímto resortem. „Nedokážu si vůbec představit, že výbor pro obranu, který má kontrolovat ministerstvo, prostě nedostane informace, které jsou v daném okamžiku dostupné,“ uvedl dále poslanec Bělica, kterého dále zajímal hospodářský výsledek podniku VOP CZ za rok 2023 či stav příprav na projekt CV90, který má státní podnik řešit. Padl i dotaz na anonymní sdělení zaměstnanců VOP CZ, kteří v minulosti upozorňovali na další nešvary v hospodaření a řízení podniku. 1. náměstek ministryně obrany František Šulc pak v reakci na zmíněné výhrady mimo jiné uvedl, že situace v podniku se stabilizovala a přípravy na projekt CV90, který je pro VOP CZ klíčový, aktivně probíhají.

Následně vrchní ředitelka sekce majetkové MO Marta Kopecká seznámila poslance s výsledky diskutované veřejnosprávní kontroly ve VOP CZ, která byla zahájena 16. října loňského roku. „Kontrola byla zaměřena na dodržování zákonných a vnitřních norem podniku. Prověřovala postupy při hospodaření s peněžními prostředky a postupy při uzavírání zakázkových smluv a reagovala na stížnosti a podněty jak ze strany zaměstnanců, tak i jiných zdrojů,“ uvedla Kopecká. Obecně byla kontrola a zjištění rozdělena do tří oblastí: provozní, personální a obchodní. Byly vyšetřeny podněty k četnosti a účelnosti pracovních cest vedení podniku, využívání podnikových finančních prostředků k soukromým účelům či způsob řešení náhrad v rámci pracovních cest. Kontrola prokázala, že podnik VOP CZ neměl nastavený vnitřní kontrolní systém na vynakládání peněžních prostředků souvisejících s pracovními cestami a ani plošně zavedený postup k vyhodnocování účelnosti. Nedostatečná byla také kontrola přidělování podnikových platebních karet a akceptování plateb těmito kartami. „Kontrolní skupina proto doporučila pověřenému řediteli podniku přijmout opatření k odstranění zjištěných nedostatků a implementaci nově nastaveného vnitřního kontrolního systému,“ sdělila Kopecká a doplnila, že v současnosti probíhají souběžně řízení ze strany státního podniku k bývalému vedení. „Co se týká náhrady finančních prostředků, tedy výdajů státního podniku pro soukromé účely bývalého vedení kontrolní skupinou, bylo dále zakladateli podniku (MO ČR) doporučeno pravidelně projednávat s řediteli státních podniků plány jejich pracovních cest a podtrhnout tak zákonnou povinnost ředitele státního podniku postupovat vždy s péčí řádného hospodáře,“ dodala Kopecká.

Dále byly v oblasti personální vyšetřeny také podněty ke vzniku nových pracovních míst a k výskytu negativních jevů v mezilidských vztazích na pracovišti, jako je šikana či bossing. „V kontrolní skupině nebylo doloženo plnění povinnosti dle kolektivní smlouvy při zveřejňování vytvořených pracovních míst. U dvou ze tří nově vytvořených pozic obsahoval předmět činnosti na daném místě i vykázané práce. U jedné pozice tomu tak nebylo a byla tvořena pouze zpráva za jeden měsíc činnosti dané pracovnice,“ uvedla Kopecká. V průběhu kontroly byly provedeny změny organizační a personální politiky podniku a byla přijata nápravná opatření v oblasti řízení podniku ze strany pověřeného ředitele a na všech třech pozicích byly ukončeny pracovní poměry a organizační změnou byla nadbytečná pracovní místa zrušena. V anonymním dotazníkovém šetření mezi zaměstnanci bylo zjištěno, že téměř polovina dotázaných se setkala ať už jako svědek či oběť s různým druhem šikany na pracovišti, kdy část těchto případů šetřila etická komise podniku. Po přijatých personálních změnách a změnách v oblasti řízení lidských zdrojů se pak dle vyjádření nejen zaměstnanců, ale i odborové organizace situace v mezilidských vztazích v podniku uklidnila.

Třetí samostatnou oblastí kontroly pak byla obchodní politika podniku VOP CZ, kdy byly v rámci uzavírání zakázek kontrolovány kalkulace formou uzavřených smluv s výsledkem, že ztrátovou je pouze jedna smlouva z původní komplexní smlouvy na projekt CV90. Celkový kontrakt, tedy obě smlouvy dohromady, jsou pro podnik nadále ziskové. „Hodnota aktuální ztrátové smlouvy na servisní dílenská vozidla nedosahuje ani deseti procent hodnoty druhé dílčí smlouvy na projekt CV90. Plnění této aktuálně ztrátové smlouvy nebylo dosud zahájeno a dle vyjádření státního podniku její uzavření bylo zásadní pro obchodní spolupráce,“ řekla Kopecká. Strategií obchodní politiky státního podniku se bude nejen v případě tohoto kontraktu nadále intenzivně zabývat dozorčí rada, která má mimo jiné tuto činnost podle zákona o státním podniku v gesci. Co se týká výsledku hospodaření státního podniku, předpokládaný odhad je dle obdržených informací od státního podniku ztráta ve výši necelých 58 milionů korun. „V současné době má podnik již kvalifikovaný a platný obchodní plán pro letošní rok, neboť dozorčí rada jej vrátila k přepracování a byl schvalován v březnu tohoto roku. VOP CZ počítá s plánovaným pozitivním výsledkem hospodaření s necelými 25 miliony korun,“ uvedla ze zprávy vrchní ředitelka Kopecká, podle které byla současně stabilizována i civilní výroba v oblasti cenotvorby, kdy hrozil významný odliv zákazníků.

Vrchní ředitelka Kopecká také reagovala na poslanecký dotaz, jenž se týkal údajného prodeje tanku, kterým měl předchozí ředitel VOP CZ krýt obchodní schodek: „Stanovisko odboru nakládání s nepotřebným majetkem stále trvá, neboť tank, který byl poskytnut státnímu podniku pro vývojové a výzkumné účely bojové za cenu znaleckou, v současné době nemůže být dále postoupen či prodán pro jiný účel, než byl vývojový, neboť ve smlouvě uzavřené mezi ministerstvem obrany a státním podnikem je uvedeno, že po výzkumných a vývojových pracích má být tank zničen. V současné době probíhá právní rozbor a zároveň se řeší na úrovni dozorčí rady, co s pracemi, které byly na tanku bez souhlasu nakládání s majetkem státního podniku učiněny, čímž vzniká státnímu podniku ztráta,“ uvedla Kopecká.

Modernizace tankového vojska AČR 

Výbor se dále na svém zasedání zabýval modernizací tankového vojska. Náměstek Šulc informoval výbor, že v oblasti modernizace tankového vojska armáda v posledním roce úspěšně zařadila do výzbroje 14 tanků Leopard 2A4, které obdržela jako dar od vlády Spolkové republiky Německo, která následně rozšířila svou nabídku daru o další vozidla i možnost odkoupit další tanky. „Pokud bychom využili všech těchto možností, mohla by naše armáda mít již koncem roku 2025 kompletně přezbrojený tankový prapor dle standardů NATO,“ uvedl Šulc. Tanky Leopard 2A4 jsou osvědčené a zavedené ve výzbroji řady armád Severoatlantické aliance, mohou být také dále modernizovány na vyšší typy.

„Existuje možnost vytvoření ideálních podmínek pro plynulé začlenění tanků Leopard 2A8, o jejichž pořízení probíhají v současnosti jednání s německou stranou a u kterých se počítá, že budou dodány v letech 2027 až 2030. Možnost souběžného používání tanků Leopard 2A4 a 2A8 poskytuje do budoucna možnost pokrytí potřeb aktivní zálohy tankového vojska a rovněž vytvoření nezbytně nutných mobilizačních rezerv,“ dodal náměstek Šulc, kterého následně doplnil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka s tím, že modernizace a výměna tanků je také splněním závazku AČR vůči Alianci na těžkou brigádu. „Brigáda musí být schopna nasazení organických, tankových a mechanizovaných pracovních úkolových uskupení při pozemních taktických činnostech ve vysokém tempu za účelem poražení sil nepřítele kombinací palby, udržitelnosti a využití tankových jednotek. Jinými slovy, těžká brigáda musí disponovat alespoň čtyřmi novými prapory, z nichž jeden musí být tankový,“ řekl generál Řehka. Změny struktury praporu v souvislosti s novými tanky si podle Řehky vyžádají navýšení počtu příslušníků praporu o necelých 200 osob, což bude vzhledem k nedostatečné personální naplněnosti praporu a obecně jednotek pozemních sil znamenat další nároky na navýšení realizačního úsilí. Tento problém bude vyžadovat samozřejmě dlouhodobé řešení.

1. náměstek František Šulc v reakci na dotazy poslanců pak sdělil, že převzetí tanků Leopard 2A4 absolutně nic nemění na množství tanků typu 2A8. „Ty počty se nemění, to znamená 76 tanků 2A8 ve všech verzích,“ potvrdil Šulc. K tomu je potřeba připočíst 42 tanků Leopard 2A4 + 3 vyprošťovací vozidla Büffel na podvozku tanku Leopard 2. „Měli bychom situované tankové vojsko, včetně podpory nejenom těžké brigády, ale i střední brigády, tedy kolem roku 2030 až 2032 asi 120 tanků všech typů, to znamená i těch speciálních,“ poznamenal náměstek Šulc.

Granáty pro AČR

Na jednání výboru se také vrátilo téma pořízení granátů pro Armádu České republiky. 1. náměstek Šulc v této věci zopakoval genezi výběru dodavatele, která sahá až do roku 2017, kdy ministerstvo obrany oslovilo neomezené množství dodavatelů prostřednictvím transparentní soutěže, a hovořil o záměru postupné lokalizace výroby těchto granátů na území České republiky. Následně ministerstvo obrany po dokončení zadávacího postupu dne 17. února 2023 uzavřelo rámcovou smlouvu na dodávky ručních granátů se společností Colt CZ Defence Solutions z holdingu Colt CZ Group s platností této dohody do 15. října 2027 a plněním do maximálního finančního limitu 500 milionů korun včetně DPH. Konkrétní dodávky ručních granátů jsou realizovány na základě uzavřených dílčích objednávek. Do současnosti bylo objednáno celkem 281 250 kusů ručních granátů v celkové hodnotě 342,5 milionu korun včetně DPH.

První dílčí výzvu v počtu padesát tisíc kusů granátů je povinen prodávající splnit nejpozději do 31. srpna 2024. Ministerstvo obrany požadovalo minimálně padesátiprocentní podíl lokální výroby v České republice, nicméně podle informací bude zapojení českého obranného průmyslu vyšší, a to 60%. Generál Řehka k této záležitosti doplnil, že armáda se snaží objednávky rámcové smlouvy urychlit. „Jako armáda v oblasti ručních granátů jsme v situaci, kdy nemáme požadované zásoby, které bychom potřebovali mít. A i z hlediska aliančních standardů to je jeden z těch typů munice, které potřebujeme doplnit,“ uvedl náčelník generálního štábu. „Zároveň chci říct, že my jsme jednoznačně požadovali, aby se jednalo o tento konkrétní typ granátů a trvali jsme na tom z toho důvodu, že granát je zavedený. Jsou k tomu zpracované veškeré metodiky, manuály. My nemůžeme měnit každý rok typ granátů, už kvůli bezpečnosti. Proto jak z hlediska standardů spokojenosti s tím typem granátu, tak z hlediska zavedení je to už standardní granát pro Armádu ČR,“ vysvětlil generál Řehka. Po následné diskusi vzal výbor tento bod jednání na vědomí.

Pronájem letounů JAS-39 Gripen

Posledním veřejně projednávaným bodem včerejšího programu zasedání výboru pro obranu byla informace o pronájmu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. I v tomto případě si poslanci oživili historické milníky pořízení těchto strojů, tedy zejména rok 2003, kdy vláda ČR rozhodla o zabezpečení úkolů armády pořízením čtrnácti kusů těchto taktických nadzvukových letounů. Jednalo se tehdy o provizorní a dočasné řešení. Původně mělo český vzdušný prostor zajišťovat 24 letounů, které měly být zakoupeny, ale kvůli limitovanému rozpočtu nakonec došlo ke snížení na 14 kusů a jejich pronájmu či operativnímu leasingu od Švédského království. Následně byl tento kontrakt oproti původně plánovanému předpokladu o navýšení na čtyřiadvacet letounů prodloužen, a to ve stejném objemu na období od roku 2015 do roku 2027. V tomto období pak resort obrany řeší nový smluvní vztah, který po třiceti letech jeho provozu zabezpečí hladký přechod od používaného systému 4. generace na letouny 5. generace F-35. Letouny Gripen C, D by měly být používány do roku 2035, kdy by měl skončit jejich životní cyklus. Nyní se jedná o uzavření nového smluvního vztahu se Švédským královstvím do roku 2035, kdy klíčovým bodem bude především zabezpečit obměnu stávajících systémů letounu s cílem udržet jeho provozuschopnost na potřebné úrovni, a tím zároveň udržet schopnosti letounu na úrovni odpovídající aktuálním požadavkům Severoatlantické aliance. To bude mimo jiné vyžadovat provedení řady nezbytných modernizací, o jejichž obsahu a rozsahu se vedou jednání. Resort předpokládá uzavření příslušné smlouvy do konce tohoto roku.

I tentokrát jsme členům výboru položili anketní otázky:

1. Co podle vás ukázala lednová kontrola ministerstva obrany ve státním podniku VOP CZ?

2. Je podle vás státní podnik VOP CZ připraven na plnění svého závazku ohledně výroby a oprav pro AČR?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Ani po dnešním jednání výboru pro obranu si na stav podniku nemohu udělat relevantní názor, jelikož nás zástupci resortu ministerstva obrany neseznámili s konkrétními zjištěními kontroly. Informace o výsledcích kontroly byly pouze všeobecné, což považuji za alarmující. Byla to právě ministryně obrany, která Marka Špoka do vedení podniku dosadila i přes jeho špatné výsledky, kvůli kterým jsem jej z vedení podniku v roce 2019 odvolal a před jeho znovujmenováním jsem varoval. Diskuse byla bouřlivá a poslanci se neshodli nad závěrečným usnesením.

2. Opravdu nejsem přesvědčen, že tomu tak je a vedou mne k tomu následující skutečnosti. Ministerstvo obrany sdělilo, že došlo ke změně obchodního plánu, ale následně si odporuje, protože z diskuse vyplynulo, že bychom měli počkat na nového ředitele, který nám nový plán odprezentuje. Vzhledem k tomu, že podnik má pro resort obrany zastřešovat strategické vyzbrojovací projekty, jako je například projekt PBVP za 70 miliard korun, není možné, abychom neznali celkový stav podniku, jako jeho obchodní plán, finanční plán, personální situaci a jasný výhled do dalších let.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Informaci ke státnímu podniku VOP CZ jsme obdrželi na výboru pro obranu 26. 3., kde byl prezentován výsledek této kontroly. Paní ředitelka Kopecká konstatovala, že kontrola odhalila jistá pochybení, nicméně zastupující ředitel již pracuje na jejich odstranění. Nyní jsme ve fázi přípravy výběrového řízení na post nového ředitele, proto jsem navrhl se s případnými dotazy ke zjištěné kontrole obrátit na něj a zároveň od něj dostat relevantní informaci, jak bude situaci v tomto podniku řešit. Nicméně výbor byl ujištěn, že je v podniku situace stabilizovaná a jakékoliv zakázky nejsou ohroženy. A to včetně největší zakázky na PBVP. Zároveň jsem rád, že nás ministerstvo informovalo hned na prvním výboru obrany po ukončení šetření v podniku VOP CZ a že tuto zprávu na výboru okomentovalo tak, aby nevznikaly jakékoliv teorie.  

Josef Bělica (ANO), člen výboru

1. Bohužel mi výsledky kontroly poskytnuty nebyly. Musím říci, že informace která zazněla na výboru mne znepokojila, protože naznačuje, že dopis nespokojených zaměstnanců uváděl skutečnosti, které kontrola provedená ministerstvem potvrdila. Opravdu ale mohu pouze těžko komentovat tuto záležitost více, pokud jsem neměl možnost si tento dokument nastudovat.
 
2. Jsem přesvědčen, že za dobrého vedení ano. Je potřeba si uvědomit, že tam pracuje hodně schopných lidí, specialistů v oborech, které již dnes na trhu práce sháníme pouze obtížně (kovoobráběče, svářeče.......). Věřím, že se podniku podaří fungovat bez politických otěží a lidé v tom podniku jej budou moci zvednout a prokázat své schopnosti.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Audit potvrdil, že se bývalý ředitel ve funkci neosvědčil. Můj názor na VOP je setrvalý, byť se neshoduje s názorem resortu MO, a to hledat způsob spolupráce se soukromým sektorem na manažerské úrovni.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Z informací MO ČR podaných na posledním jednání výboru pro obranu vyplynulo, že je VOP CZ připraven plnit závazky, pro které je zřízen, tedy i klíčové zakázky pro AČR, která se týká pořízení BVP. Z předchozích událostí je zřejmé, že především manažerská pochybení stála za problémy VOP, se kterými se podnik potýkal v nedávné minulosti a které ještě doznívají. Jedná se o podnik se sídlem v regionu, kde není přehršel odborníků, které takový podnik potřebuje. Stejně tak se ukazuje, že najít opravdu schopného manažera není pro stát, v konkurenci s privátním sektorem, vůbec jednoduché. Nesdílím názor kolegů z opozice, že musí být zájmem MO ČR usilovat o to, aby byl VOP CZ za každou cenu ziskový, protože plní také specifické úkoly. Nicméně musí být funkční a stabilní, což je odpovědnost ředitele. I tento předpoklad je pro mě motivací podrobněji se seznámit s auditní zprávou o kontrole MO ČR v tomto podniku, s jejímiž závěry jsme byli zevrubně seznámeni.  

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Kontrola ze strany MO ukázala, že v jemu podřízeném státním podniku VOP CZ probíhaly dlouhodobě věci, které jsou součástí orgánů činných v trestním řízení. Státní podnik si nemůže dovolit hospodařit se ztrátou a za stávající situace je potřeba viníky určit a přijmout taková opatření, aby se taková situace již neopakovala.  

2. Podle všech dostupných informací státní podnik VOP CZ není schopen plnohodnotně plnit své závazky v otázkách výroby a oprav pro AČR.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

Na vaše otázky sdělím jedno jediné. Pokud jste sledovali jednání výboru, tak problematika VOP CZ byla ve skutečnosti odsunuta na příští jednání výboru. Až se budeme mít možnost seznámit s nyní komentovanými materiály, teprve poté bude na místě se k něčemu vyjadřovat. Na dnešním zasedání jsme do ruky relevantní materiály nedostali.

Zdroj: Výbor pro obranu