Po letní parlamentní přestávce se včera sešel výbor pro obranu, který projednal například aktuálně projednávané zákony v gesci ministerstva obrany, dopady novely vyhlášky o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, vyhodnocení nultého ročníku dobrovolného vojenského cvičení (DVC) nebo změny v koncepci přípravy občanů k obraně státu (POKOS) pro období let 2024–2030. V neveřejné části jednání výbor pak projednával vývoj situace na Ukrajině a v Izraeli, a to za účasti nového ředitele Vojenského zpravodajství brigádního generála Petra Bartovského.

Zákony v gesci resortu obrany

Ministryně obrany Jana Černochová v úvodu představila trojici novel zákonů, které by ráda projednala ve Sněmovně ještě v tomto volebním období. „Tyto legislativní návrhy reagují na měnící se bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě a kladou si tedy za cíl posílit obranyschopnost České republiky,“ uvedla ministryně. Prvním návrhem je novela zákona o zajišťování obrany České republiky (č. 222/1999 Sb.). Tato novela byla již projednána vládou a nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Podle ministryně Černochové novela řeší problém cizího vlastnictví pozemků ve vojenských objektech, umožňuje flexibilnější jednání s vlastníky pozemků, včetně možnosti poskytnout vyšší náhradu za tyto pozemky, a stanovuje, že stát bude výlučným vlastníkem klíčových vojenských objektů. Novela také upravuje speciální účel pro vyvlastnění v případě potřeby státu z důvodu jeho obrany. Ministryně na jednání výboru zdůraznila, že vyvlastnění takových pozemků považuje návrh za krajní prostředek.

Druhým návrhem je novela zákona o Vojenské policii (č. 300/2013 Sb.). V tomto případě je legislativní proces teprve na začátku, ale již nyní se podle ministryně objevily různé fámy, dezinformace a polopravdy. Cílem tohoto zákona je reagovat na zjištěné nedostatky v praxi a zefektivnit činnost Vojenské policie. „Zavádí se nové pravomoci, jako je možnost využívat a zamezovat provozu bezpilotních systémů, oprávnění přerušit provoz elektronické komunikace v případě bezprostředního ohrožení. Novela také zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje a zavádí zákaz fotografování označených vojenských objektů,“ uvedla k tématu novely zákona o VP ministryně, která důraznila, že v minulosti již proběhlo několik pokusů o novelizaci zákona o Vojenské policii. Ministryně zároveň vyvrátila spekulace o postizích za nošení různých variant uniforem a maskáčů, přičemž upřesnila, že návrh postihuje zneužívání uniforem bezpečnostních sborů. „Rozhodli jsme se sjednotit návrh s předpisy platnými pro Policii České republiky,“ dodala ministryně.

Předseda obranného výboru Lubomír Metnar v této souvislosti ocenil, že se s vedením výboru ještě před samotným zasedáním sešel na neformální schůzce náčelník Vojenské policie brig. gen. Jiří Roček a celou novelu s poslanci projednal. Při jednání výboru bylo také zdůrazněno, že kompetence Vojenské policie rozhodně nebudou přesahovat do civilní sféry.

Třetí novelou v rámci včerejšího projednání výboru pro obranu pak byla novela zákona o ozbrojených silách ČR (č. 219/1999 Sb.), která čeká na projednání vládou. Ta se zaměřuje na zkvalitnění procesů týkajících se vojenské letecké techniky, resp. zpřesňuje ustanovení o schvalování a uznávání způsobilosti vojenské letecké techniky. „Zavádí se nová úprava pro schvalování významných změn a řeší se posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel. Tyto změny jsou klíčové pro efektivní zavádění nové letecké techniky, včetně letounů páté generace, pro zvýšení bezpečnosti letového provozu,“ upřesnila ministryně s tím, že tyto změny souvisejí s pořízením letounů F-35.

V rámci projednávání dopadů novely vyhlášky o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby ministryně obrany Jana Černochová představila nového ředitele sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany, brigádního generála Michala Barana, který nahradil svého předchůdce brigádního generála Zoltána Bubeníka. Podle ministryně vyhláška reaguje na aktuální potřeby armády. „Ten cíl byl jednoduchý. Chtěli jsme výrazně zjednodušit systém posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Chtěli jsme menší administraci, odstranění nevýhodných překážek, duplicit, a to jak při vstupu do služby, tak při službě jako takové,“ uvedla ministryně. Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka pak zdůraznil, že změna této vyhlášky není snižováním plošných požadavků na zdravotní stav vojáků. „My se to snažíme zefektivnit a snažíme se to dělat tak, aby to bylo smysluplné, efektivní, prostě zbytečně nevyřazovat lidi tam, kde není potřeba je vyřazovat,“ řekl generál Řehka. Generál Baran pak shrnul potřebu změny této vyhlášky do tří bodů – podle něj jde o sjednocení zdravotních klasifikací pro podmínky zdravotní způsobilosti pro všechny typy služby, tedy jak pro vojáky z povolání, tak pro vojáky v aktivní záloze, v záloze a v mimořádné službě. Dalším důvodem je změna systému posuzování při žádostech o vstup do služebního poměru vojáka a změna přístupu k žadatelům, jejich zařazení do armády a jejich dalšímu směřování.

Dobrovolné vojenské cvičení pro studenty středních škol

Jednoznačně pozitivně pak proběhlo hodnocení nultého ročníků dobrovolného vojenského cvičení pro studenty středních škol, které proběhlo v období od 27. 7. do 15. 8. 2024. V Žatci a Hranicích nakonec tímto kurzem úspěšně prošla více než stovka studentů. Jak uvedla ministryně Černochová: „Tento pilotní projekt představuje vedle virtuálního náborového střediska další nový způsob, jak oslovit mladé lidi a motivovat je k zapojení do záloh ozbrojených sil.“ Generál Řehka ocenil tento projekt nejen z hlediska množství absolventů, ale také to, jak medializace celého projektu působila na společnost. „Přitom původní představa armády byla maximálně 60 frekventantů. Výsledná čísla ale ukazují, že armáda zvolila dobrý model,“ uvedl generál. Nakonec projevilo zájem celkem 174 studentů a do obou turnusů na Moravě a Čechách jich nakonec postoupilo 127. Celý kemp pak dokončilo 110 studentů, z toho 24 žen. Při následném dotazování je 40 z nich rozhodnuto vstoupit do armády jako vojáci z povolání, 38 z nich k mechanizovaným jednotkám, jeden k dělostřeleckému pluku a jedna účastnice k Vojenské policii. Dalších 14 studentů projevilo zájem o vstup do aktivní zálohy a dalších 6 o studium na Univerzitě obrany. Zbylých 50 účastníků ještě v době pohovoru nedokázalo úplně odpovědět, jak si představují svoji budoucnost. Náklady na zajištění veškerého servisu během pobytu 110 účastníků se vyšplhaly na 4 334 000 Kč, další provozní výdaje, například na zajištění techniky, činily 1 832 000 Kč. „Abych to shrnul, jde o vysoké procento úspěšného ukončení, 87 %, kladně hodnoceno i ze strany rodičů, na sociálních sítích a v komunikaci. Kladné hodnocení tam bylo i ze strany ředitelů oslovených škol,“ shrnul pilotní projekt generál Řehka. V současnosti probíhá na úrovni armády vyhodnocení. „My se budeme snažit postupně kapacitu účastníků navýšit,“ plánuje náčelník generálního štábu.

Také ministryně obrany Jana Černochová přislíbila, že s pokračováním tohoto dobrovolného vojenského cvičení počítá. Podle ní jde pouze o logistickou přípravu, aby vše mohlo probíhat podobně jako v letošním roce v těch regionech, kde bude největší zájem. Na náš dotaz, zda se po vyhodnocení počítá s větším množstvím lokalit, ministryně odpověděla: „Určitě bude záležet na tom, kde budeme mít instruktory, kde budeme mít střední školy, a kde bude volná kapacita na vojenský výcvik. Tím, že to je výcvik, který probíhá v uvozovkách mimo domov, je zapotřebí mít zajištěné ubytování, stravování i místa třeba na střelby nebo na hod granáty, a to všechno musí probíhat v bezpečném vojenském újezdu,“ uvedla pro CZ DEFENCE Jana Černochová.

Příprava občanů k obraně státu

Posledním bodem veřejné části zasedání výboru byly změny v systému Přípravy občanů k obraně státu (POKOS). Podle ministryně jde o práci na celkovém zvýšení odolnosti a připravenosti obyvatelstva na krize. „Řada změn v této oblasti se již podařila realizovat, jako například prohlubování spolupráce se spolky a s vysokými školami, nebo také větší zapojení příslušníků aktivní zálohy a válečných veteránů do projektových dnů POKOS na školách. Zároveň je ale zapotřebí novelizovat i samotný koncepční materiál,“ uvedla ministryně. Tuto novelizaci představil vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR Jan Jireš. Koncepce na období 2024–2030 je připravována v souladu se zákonem o zajišťování obrany České republiky, přičemž nahrazuje stávající koncepci z období 2019–2024. Nová koncepce bude jedním z nástrojů pro realizaci Obranné strategie ČR, kterou vláda schválila v říjnu loňského roku a přímo rozpracovává některé úkoly v ní obsažené. „Návrh nové koncepce v současnosti prochází meziresortním připomínkovým řízením a připravujeme ji k předložení Bezpečnostní radě státu a vládě. Předpokládáme, že vláda by koncepci mohla projednat v průběhu října letošního roku,“ doplnila ministryně.

Koncepce také stanovuje priority rozvoje systému přípravy, které povedou v oblasti obrany k osvojení znalostí a dovedností. Nově se zavádí označení „branně-bezpečnostní kompetence“. Návrh koncepce stojí na čtyřech hlavních pilířích: vzdělávání, spolupráce s nevládními organizacemi, plánování obrany státu a strategická komunikace. Jak uvedl ředitel Jireš, v oblasti vzdělávání je kladen důraz zejména na integraci branně-bezpečnostních témat do vzdělávacího systému. To znamená využití vzdělávacích a prezentačních aktivit armády, zařazení branně-bezpečnostní problematiky do rámcových vzdělávacích programů, vzdělávání pedagogů a vzdělávání zaměstnanců veřejné správy. „Tato nová koncepce nepočítá s tím, že by do výuky na základních a středních školách byl zaveden znovu předmět branná výchova,“ zdůraznil poslancům výboru pro obranu vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR Jan Jireš.

Členům výboru pro obranu jsme pak v rámci naší pravidelné ankety položili otázku, jaký bude mít podle nich projekt dobrovolného vojenského cvičení pro středoškoláky rekrutační potenciál do profesionální armády nebo aktivních záloh?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Dnes jsme slyšeli, že tento projekt má budoucí potenciál. Jestli to bude mít rekrutační potenciál, je nyní věštění z křišťálové koule. Nedokážu to v současnosti odhadnout, takže si počkejme, až to bude fungovat pár let a až se nám ukáže, jaký to bude mít efekt.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Ve cvičení pro středoškoláky se ukázal velký potenciál. Letošní cvičení proběhlo na dvou místech, a to v Žatci a v Hranicích a absolvovalo jej 110 studentů, kteří z velké části projevili zájem se k armádě přidat, ať už formou aktivní zálohy, či se přímo stát profesionály. Do budoucna se může jednat o skvělý nástroj na možné doplňování záloh a já jsem rád, že i proto v těchto cvičeních hodlá armáda pokračovat a rozšiřovat je.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Tento projekt AČR hodnotím velmi pozitivně a jsem přesvědčený, že bude mít do budoucna rekrutační potenciál, a to jak směrem do samotné AČR nebo jiných složek MO, tak i do AZ. Do pilotního projektu se zapojili studenti ze středních škol, se kterými armáda už nějakým způsobem spolupracuje. Věřím, že se tato praxe uchytí a během pár let se takového kurzu bude účastnit více uchazečů než v letošním roce. Pozitivní roli dozajista hraje i finanční odměna, která je za 4 týdny náročné činnosti, z níž účastníci získají pestré zkušenosti. Je to jistě motivující. Celkově tak v tomto konkrétním způsobu náboru vidím velký potenciál a je dobře, že se armáda vydala touto cestou.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Jedná se o nový unikátní projekt naší armády, kdy se poprvé studenti středních škol mohou dobrovolně účastnit vojenského výcviku a já ho považuji za velice přínosný. Letošního nultého ročníku se zúčastnilo 127 studentů, což rozhodně není malé číslo a chci věřit, že tento projekt má před sebou budoucnost. Cílem bylo vzbudit mezi mladými lidmi zájem o službu v armádě, získat nové vycvičené vojáky v záloze a získat poznatky pro zkvalitnění a rozšíření studentského cvičení do dalších let. Podle dostupných informací se letošní ročník osvědčil a dá se předpokládat, že se s ním bude v dalších letech pokračovat a bude se dál rozšiřovat. Samozřejmě, že každý podobný projekt může perspektivně přispět k rekrutu potenciálních profesionálních vojáků a aktivních záloh. Za důležitější možná považuji to, že se mladí lidé díky absolvování vojenského výcviku fyzicky zocelí a naučí se důležitým vlastnostem, jakými jsou odolnost, disciplína nebo odvaha.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Tuto iniciativu vítám a jsem rád, že se i dnes v komfortním světě najdou středoškoláci, kteří vypnou své mobily, počítače a vymění teplou postel za spacák a dril. Na konečná čísla si musíme ještě počkat, nicméně podle informací, které mám, mnozí účastníci mají v plánu po dokončení střední školy vstoupit do aktivní zálohy nebo dokonce rovnou do naší profesionální armády. Takže očekávám úspěch.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Současný způsob bude mít minimální přínos. Je potřeba se vydat směrem, který zavádí Chorvatsko nebo Slovensko. Ostatně to, co navrhuje dlouhodobě hnutí SPD je model, který Chorvatsko zavádí. Na to ale nejsou v armádě kapacity. To znamená desetitisíce 18náctiletých vyškolit v rámci 8týdenniho výcviku na základě dobrovolnosti s velkou proaktivní rolí státu.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

Rekrutační potenciál projektu je obrovský. Do projektu se už zapojilo 127 studentů, z toho 110 se stalo vojáky v záloze a následně se 40 z nich stane vojáky z povolání. Můžeme tak už vyhodnotit, že jde o skvělý způsob, jak oslovovat mladé lidi. Proto jeho další rozvoj a implementaci zcela podporuji. Význam má i společenský, studenti se učí samostatnosti a hodnotám jako odvaha, disciplína, čest či týmový duch. Důležitý je faktor dobrovolnosti, nechceme nikoho nutit. To by ke kýženým výsledkům dlouhodobého zapojení do armády nepomohlo.

Zdroj: Výbor pro obranu