Další zvýšení rozpočtu resortu obrany o 1,4 miliardy Kč na urgentní nákupy pro Armádu České republiky požaduje resortní ministryně Jana Černochová. Ta má pro tento požadavek podporu premiéra Fialy. Počátkem dubna ministr financí Stanjura ohlásil přípravy novely státního rozpočtu. Tato úprava by měla zvýšit výdaje resortu obrany v letošním roce z původně schválených 89,15 miliard až o 14 miliard korun.

Tímto postupným navyšováním chce ministerstvo obrany nejen řešit rychlejší realizaci nákupů, ale zároveň nejdéle v horizontu roku 2025 dosáhnout slíbených výdajů 2 % HDP na obranu. Na svém víkendovém celostátním sjezdu dokonce vládní koaliční partner KDU-ČSL vyzval, aby tohoto cíle bylo dosaženo již o rok dříve. Větší množství uvolněných prostředků znamená také urychlení armádních projektů plánovaných na období 2022-2025.

Druhým aktuálním tématem v souvislosti s budováním východní obranné linie Aliance je přítomnost vojáků NATO na našem území. V této souvislosti v nedávné době padly návrhy na umístění aliančních jednotek v Přerově či Mošnově.  Vláda již dnes počítá v rámci přesunů vojenských sil s krátkodobým pobytem až 200 příslušníků sil NATO.

Foto: Aktuálním tématem v souvislosti s budováním východní obranné linie Aliance je přítomnost vojáků NATO na našem území. V této souvislosti v nedávné době padly návrhy na umístění aliančních jednotek v Přerově či Mošnově.  Vláda již dnes počítá v rámci přesunů vojenských sil s krátkodobým pobytem až 200 příslušníků sil NATO. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Výše uvedená témata musí projednat a schválit Parlament České republiky, v případě rozpočtových úprav pouze Poslanecká sněmovna. V této souvislosti jsme již tradičně položili všem členům Výboru pro obranu dvě anketní otázky:

1. Souhlasíte s postupným navyšováním rozpočtu (aktuálně o 1,4 mld.) tak, jak to plánuje Ministerstvo obrany?

2. S jak intenzivní přítomností amerických vojáků (popř. speciálních jednotek sil Aliance) na našem území byste vzhledem k současné situaci souhlasil?

Níže uvádíme reakce členů výboru, kteří nám odpověděli:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Ano, souhlasím, ale 1,4 mld. Kč je v současné situaci málo a doufám, že se bude v tom navyšování pokračovat.

2. Tato otázka je svým obsahem velmi odborná, a to s ohledem na posílení obranyschopnosti aliančního prostoru či členských zemí, a musí vycházet z odborných stanovisek a vojenských doporučení, které mají fakticky zvýšit a zefektivnit obranyschopnost teritoria, tudíž vzhledem k absenci těchto vojenských doporučení nelze na tuto otázku kvalifikovaně odpovědět. Zvýšení obranyschopnosti konkrétního území členského státu formou posílení vojenské přítomnosti aliančními vojáky je v působnosti vedení Aliance a v rámci daného teritoria musí proběhnout rovněž široká politická a veřejná diskuze.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Ano, domnívám se, že v těchto časech jde o to nejlepší možné řešení.

2. Musíme vzít v potaz historické souvislosti: lidé jsou i vzhledem k invazi vojsk Varšavské smlouvy na přítomnost cizích vojsk obecně citlivější. O to víc bychom měli s nimi komunikovat a obě situace odlišit. Dnes jsme v systému opravdové kolektivní bezpečnosti a jsme vnímáni jako rovnocenní partneři. Proto bych vzhledem k současné bezpečnostní situaci souhlasil i s delším zapojením jednotek NATO na našem území.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Ano, rozhodně souhlasím. Cílem jsou 2 % HDP na obranu tak, jak jsme se zavázali a jak současné vedení ministerstva do budoucna připravuje.

2. V první řadě by šlo o přítomnost vojáků NATO, jehož jsme součástí. Nerozlišuji mezi vojákem americkým nebo jiné alianční země. V tomto případě bude záležet na strategii a rozhodnutí NATO. S přítomností speciálních jednotek problém nemám v jakémkoliv domluveném počtu.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1.  Souhlasím s navýšením rozpočtu MO. Již při schvalování rozpočtu jsem upozorňoval, že je chyba snižovat tento rozpočet.

2. Tato otázka není dnes vůbec na pořadu jednáni. Na našem území v současné době máme dva prvky NATO. Nikdo proti tomu neprotestuje a ani neprotestoval. Souhlasím pouze s tím, co je ve prospěch AČR a České republiky.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Dlouhodobě říkáme, že je potřeba zvýšit výdaje na obranu tak, abychom dvou procent HDP dosáhli co nejdříve. S tím jsme i kandidovali ve volbách a dnes to máme i ve vládním programovém prohlášení. Situace na Ukrajině ukázala, že náš dluh vůči spojencům v NATO v tomto byl opravdu hluboký. Je nejvyšší čas do obrany investovat více. Navyšování rozpočtu pro Ministerstvo obrany je nejen krokem pro zlepšení obranyschopnosti naší země a celé Evropy před Putinem, ale podpoří to také českou ekonomiku a průmysl.

2. S takovou, která je pro bezpečí naší země a regionu nutná. Pokud se na tom shodneme v parlamentu a také v NATO, jsem pro, aby tady bylo tolik jednotek, kolik jich budeme vzhledem k aktuální situaci potřebovat.  

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

1. Souhlasím s navyšováním rozpočtu.

2. T.č. nesouhlasím s přítomností jakýchkoliv cizích vojsk na našem území.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. V této bezpečnostní situaci je jakékoli navýšení více než vhodné. Dokážu si nicméně ale představit i větší částku.

Petr Liška (STAN), člen výboru

1. Souhlasím s navyšováním za předpokladu, že dokážeme prostředky reálně utratit.

2. Na tuto otázku nelze odpovědět nějakým počtem osob - obecně s takovým počtem, který bude vycházet z aktuální bezpečnostní situace a strategie obrany území členských zemí NATO. V současné době se může jednat především s přítomností vyplývající z přesunů jednotek na východní okraj území NATO v Evropě, popř. jednotek, které se účastní cvičení apod.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Nelze souhlasit s navyšováním rozpočtu, pokud není ministerstvo schopno tyto prostředky smysluplně utratit a armáda pojmout. Postupné navyšování rozpočtu MO jedině za předpokladu, že to půjde na dopředu vysoutěžené a odsouhlasené akviziční projekty primárně určené pro obranu území našeho státu a s maximálním zapojením domácího zbrojního průmyslu.

2. Trvalou přítomnost jakýchkoliv cizích vojáků na našem území pouze na základě zákona o referendu, a pokud by se většina občanů vyslovila pro, tak potom následně výhradně po souhlasu obou komor Parlamentu ČR.