Konference s názvem „Vnitřní bezpečnost a odolnost státu II“, která nedávno proběhla na půdě poslanecké sněmovny, byla součástí projektu Future Forces Forum a konala se pod záštitou předsedy výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka. Konference o vnitřní bezpečnosti a odolnosti státu nabídla podobně jako loni bohatý program sestavený do čtyř panelů, tentokrát postavených na expertních prezentacích zástupců ozbrojených a bezpečnostních složek a některých ministerstev. 

ím bloku nazvaném „Komplexní přístup k bezpečnosti České republiky včetně financování“ národní bezpečnostního poradce Tomáš Pojar připomněl, že v Evropě zuří největší konflikt od konce 2. světové války. „Zároveň žijeme ve světě, který se stal skutečně multikulturním. Koneckonců, Evropané si to dlouho přáli. Neměli jsme rádi tu představu amerického světa, kde je jeden četník, který dokáže zvládnout ledacos. Tak jsme se dočkali. Žádný takový četník není. Nikdo nedokáže zajistit bezpečí a stabilitu globálně. A jsme ve světě, kde je celá řada světových velmocí a regionálních mocností, které soupeří o vliv,“ upozornil Pojar. Podle něj je naším úkolem nedovolit, aby kvůli bezpečnostním a válečným hrozbám byla zasažena naše svoboda, bezpečnost a prosperita. „Musíme dnes v první řadě myslet dlouhodobě a konat konkrétní skutky a dělat konkrétní rozhodnutí s tím vědomím, že ta rozhodnutí, ať je to na poli obrany nebo bezpečnosti, jsou dost často rozhodnutí, která ve skutečnosti budou realizována za mnoho let,“ řekl Pojar a dodal, že je důležité vědět, kde jako evropský stát stojíme a mít patřičné sebevědomí.

„Je zásadní uvědomit si, že potřebujeme budovat dlouhodobější a širší konsensus uvnitř české společnosti. Samozřejmě i mezi českými institucemi, protože ta dlouhodobost si širší konsensus vyžaduje. My nejsme malá země, jsme středně velká země. Ale středně velké země musí být dlouhodobě předvídatelné a musí mít dlouhodobě důvěru. A ta důvěra se buduje velmi dlouho a ztrácí se velmi rychle,“ připomněl kromě jiného ve svém vystoupení Tomáš Pojar.

Důležitým momentem je podle národního bezpečnostního poradce udržení výše výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP. „Pokud nebudeme na obranu vydávat my jako Češi a Evropani kolektivně nejméně ona dvě procenta, dostaneme se do situace, že budeme muset vydávat pět, šest nebo sedm procent tak, jako tomu bylo v minulosti. Pokud nebudeme dostatečně silní a pokud u našich protivníků nebo nepřátel nebudeme budit dostatečný respekt, tak se situace bude zhoršovat a nebudeme mít jinou možnost, než že budeme muset nakonec vydávat více,“ varoval v této souvislosti Pojar. Podle něj jsou výdaje ve výši 2 % HDP na obranu nutné z důvodu investice do naší budoucnosti, bezpečnosti, do naší svobody, prosperity, ekonomiky a zaměstnanosti. „Musíme vědět, že to děláme pro sebe. Pokud to budeme dělat chytře, můžeme na tom dokonce i zbohatnout. A víme, že to děláme pro sebe a pro udržení euroatlantické jednoty, na níž jsme stále závislí,“ uzavřel svou řeč Tomáš Pojar. 

V dalších částech konference pak byly řešeny aktuální problémy při posilování bezpečnosti ČR. K tomuto tématu vystoupili například policejní prezident Policie ČR genpor. Martin Vondrášek, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) genpor. Vladimír Vlček nebo předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Ten ve svém vystoupení představil fungování tohoto podniku i veškeré problémy, se kterými se SSHR musí potýkat. Personální otázka a problémy s technickou výbavou a nedostatečnou infrastrukturou se pak v rámci všech vystoupení tohoto bloku ukázala být pro fungování policie, hasičského sboru nebo SSHR klíčová pro udržení dlouhodobé stability a kvality při zajišťování ochrany před bezpečnostními riziky nebo krizemi. Zejména pro Správu státních hmotných rezerv znamená eskalace bezpečnostních rizik společně s novou obrannou strategií a rolí České republiky v Alianci (Host Nation Support) nové výzvy a úkoly. O jaké konkrétní úkoly se jedná, jsme se zeptali Pavla Švagra: „Pro nás to znamená užší spolupráci s Armádou ČR než v předchozích letech. A už jsme začali. Jedním z příkladů jsou denní dávky potravin, které jsme nově pořídili a armáda nám je pomůže obměňovat. Zjednodušeně řečeno – armáda je spotřebuje a my koupíme nové. Také očekávám častější spolupráci při zásobování AČR pohonnými hmotami. A dalším krokem je nákup mobilizačních zásob. Nová obranná strategie pro nás bude znamenat nové úkoly. Samozřejmě musíme být stále připraveni i na ty běžné krize, jako je extrémní sucho, povodně, přerušení dodávek ropy nebo blackout. Obecně ale platí, že čím lépe budeme připraveni na nevojenské a vojenské krize, tím lépe bude o naše občany postaráno.“

Mezi hlavní témata v otázce bezpečnosti patří zejména informační bezpečnost a s tím související využívání pokročilých technologií. Kyberútoky a manipulativní kampaně v médiích se staly běžně užívanou součástí boje, podobně jako konvenční zbraně. I v této doméně je tak potřeba usilovat o zajištění efektivní ochrany a obrany obyvatelstva a minimalizaci bezpečnostních incidentů. Na tato nebezpečí ve svém vystoupení upozornil další z hostů konference, ředitel BIS genmjr. Michal Koudelka, který zároveň informoval o rozkrytí špionážní činnosti uvnitř EU, konkrétně lidí kolem mediální platformy Voice of Europe. Koudelka zároveň ocenil, že česká vláda jednala tvrdě a nekompromisně, když zmíněnou platformu a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka na konci března zařadila na národní sankční seznam. O jejich sankcionování rozhodla v tomto týdnu na návrh ČR i Evropská unie. Aktivity Voice of Europe měly podle něj tři roviny. „V první rovině na té platformě různí politici poskytovali proruské či protiukrajinské rozhovory. Daleko závažnější však byla druhá rovina, která byla založena na tom, že za ruské peníze osoby působící pod krytím platformy umisťovaly do západních médií články a informace, které byly zcela jednoznačně proruské, protiukrajinské a protizápadní a naplňovaly snahu o ovlivňování veřejného mínění," uvedl genmjr. Koudelka. Ve třetí rovině se pak Voice of Europe snažila zasáhnout do červnových voleb do Evropského parlamentu a poté zajistit špionáž uvnitř EU. Koudelka zároveň varoval, že úspěšným rozkrytím této špionážní sítě podobné aktivity Ruska v Evropě rozhodně nekončí. Podle něj zde působí další obdobné sítě, které se budou snažit ohrožovat základní demokratické principy, rozbít evropskou jednotu, narušit důvěru ve stát a jeho instituce a členství v mezinárodních organizacích.

Informační bezpečnost je také důležitým úkolem pro Vojenské zpravodajství, které je součástí ministerstva obrany a jehož základním posláním je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky. Ředitele Vojenského zpravodajství generálporučíka Jana Berouna jsme se zeptali, jakou roli hrají dezinformace v naší společnosti: „Významnou. Je třeba hledat cesty, jak se jim bránit a zároveň si zachovat maximum svobod, na které jsme hrdí. To je složitý úkol, nejen pro představitele státu, ale i pro celou společnost. Role Vojenského zpravodajství je v tomto ohledu dílčí a specifická. Nás zajímají dezinformace, které mohou mít vliv na obranu a bezpečnost ČR, a zejména ty, které jsou součástí hybridního působení cizí moci,“ uvedl pro CZ DEFENCE generálporučík Jan Beroun.

V rámci konference „Vnitřní bezpečnost a odolnost státu II“ naše redakce položila dvě otázky dalšímu z účastníků akce, a to předsedovi senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavlovi Fischerovi.

Jak velkou roli hrají dezinformace v naší společnosti a je umělá inteligence podle vás spíše bezpečnostním nástrojem nebo rizikem?

Dezinformace tu byly vždy, to není nic nového. Novinkou je, že se vyrábějí v průmyslovém měřítku, jako na běžícím pásu, a to i s využitím umělé inteligence a chytrých algoritmů. Je stále těžší identifikovat realitu a odlišit ji od virtuálních mutací, které nás mají dezorientovat. Zvyšující se výkon kvantových počítačů směřuje k tomu, že se změní i výkon těch, kdo s námi nemají čisté úmysly. Chytré technologie se však mohou použít i naopak, a to ve prospěch obrany našeho prostoru demokracie a svobody. V tomto smyslu je třeba napřít naše úsilí. 

 Jak naši společnost upozornit na téma problematiky bezpečnosti a obrany?

Česká republika má spojence. Je v našem bytostném zájmu sdílet s nimi naši starost o ochranu svobody, právního státu a demokracie. Jenže naše země nemá samé přátele. Jsou tu i soupeři. V dnešním světě už máme dokonce i nepřátele. Čím jasněji to budeme říkat, tím lépe pro nás. Na základě mých dlouhodobých analýz, a to i z neveřejných zdrojů, jsem přesvědčen, že nepřítelem České republiky je dnes Ruská federace a Čínská lidová republika. Jak známo, Čína systematicky podporuje Rusko v jeho agresi proti Ukrajině. Vždyť Peking mohl Moskvu zastavit, ale rozhodl se jinak a od začátku naopak všestranně pomáhá Rusku. Čím dříve si občané naší republiky uvědomí, jak vážné nebezpečí hrozí, tím lépe. Musíme o tom mluvit ne proto, abychom se strašili, ale abychom se mobilizovali a připravili účinnou obranu. Nelze budovat závislost na dodavatelích z těchto zemí, jako to bylo vidět na nedostatku zdravotnických pomůcek v době pandemie nebo když kolabovala energetika Evropy krátce po ruské agresi. Stavět obranu proti nepříteli, který nemá jméno, je mnohem složitější než ukázat na režimy, které nás ohrožují. Situace je dnes v mnohém jednodušší a stačí si položit jednu otázku, jak se bude vyvíjet konflikt proti Ukrajině. Vítězství Ruska podporovaného Čínou, Íránem a Severní Koreou by posílilo nebezpečné spojenectví režimů, které jsou už dnes globální hrozbou. Máme šanci se bránit. A z vlastní zkušenosti vím, že občané v naší zemi jsou připraveni se podle toho chovat. Jen je třeba srozumitelně sdělovat, v čem se situace mění k horšímu a co je třeba změnit v našem chování.

Konference „Vnitřní bezpečnost a odolnost státu II“ byla součástí aktivit projektu Future Forces Forum zaměřeného na podporu zájmů státní správy a samosprávy, domácího průmyslu, výzkumu, vývoje a vzdělávání v oblasti bezpečnosti a obrany. Primárním cílem projektu je rozvoj bezpečnostní a obranné spolupráce v rámci ČR, mezinárodních organizací, partnerských zemí a bezpečnostních i civilních orgánů.