Zatímco ukrajinští obránci svádí svůj boj o znovudobytí okupovaných oblastí, zraky světa se stočily po čase opět na Blízký východ. A podle západních expertů není pochyb, kdo má ze současné situace největší radost – Moskva. Pozornost západních států v čele s USA se alespoň na čas rozmělnila a podobně rozmělněná může být podle varování analytiků i další pomoc Ukrajině. Izrael jako spojenec NATO žádá o vojenskou pomoc za miliardy dolarů. Nouzové dodávky zbraní i humanitární pomoci už kabinet Joea Bidena začlenil do národního bezpečnostního balíčku za v přepočtu téměř dva a půl bilionu korun.

„Americká pozornost bude o něco rozptýlenější a jak v USA, tak v Evropě začíná panovat celková únava ohledně pomoci Ukrajině,” řekla pro Euronews profesorka politologie z univerzity v Essexu Natasha Lindsteadtová, která dává do přímé souvislosti americké rozpory v domácí politice. „Republikáni, zejména jejich radikální pravicovější křídlo, už pomáhat Ukrajině nechtějí. Pokud získají většinu ve Sněmovně a Senátu a pokud v prezidentských volbách zvítězí Donald Trump, budou mít Ukrajinci opravdový problém,” míní Lindsteadtová. Další pomoc musí projít Kongresem, který před odvoláním předsedy Kevina McCarthyho, mimo jiné právě kvůli pomoci Ukrajině, odmítl do rozpočtu takovou položku přidat.

Obavy už částečně projevil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se v posledních týdnech snaží ujistit o podpoře mezi spojenci. Poprvé od začátku ruské invaze přijel do sídla NATO v Bruselu, krátce nato telefonoval se svým americkým protějškem, kdy po rozhovoru oba prezidenti rozhodně tvrdili, že pomoc Ukrajině zdaleka nekončí. Washington si je jistý, že zvládne podporu v rámci obou válek. „Měli jsme zatím 16 schůzek Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny a z každé jednotlivé z nich Ukrajinci odcházejí s další schválenou formou pomoci. Ne, že by to vždy bylo jednoduché,” popisovala pro pořad All Things Considered rádia NPR americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová, která dodala, že „Washington nicméně zvládne dodržovat své závazky a přátelství vůči Izraeli a zároveň podporovat Kyjev.”

Rusko si mne ruce

Jen pár dní před brutální invazí islamistů z Pásma Gazy do Izraele přišlo mrazivé varování od vrchního představitele NATO. „Začali jsme dávat zbraně a munici Ukrajině, což je skvělé, ale bohužel ne z plných skladů. Dávali jsme je z poloprázdných nebo ještě méně plných evropských skladů,” varoval na Varšavské bezpečnostní konferenci na začátku října admirál Rob Bauer, předseda vojenského výboru aliance. „Spojené státy a jejich spojenci posílají Ukrajině velké množství zbraní, ale sami je nevyrábějí nebo nedodávají tak rychle, jak by bylo potřeba,” napsal pro Atlantic Council analytik Thomas Warrick.

Rusové si nad situací mnou ruce. Nejen, že se kvůli ní ukazuje částečné zanedbání vojenské výroby v Evropě a limity armád Severoatlantické aliance, ale polarizace světa a kontinentu vedla také k masovým nepokojům přímo v srdcích evropských metropolí, kam vyšli často radikální příznivci Palestiny. Jak zástupci Hamásu, tak Palestinského islámského džihádu udržují s Moskvou úzký kontakt a před invazí Kreml, jako jedni z mála posledních spojenců Ruska, několikrát navštívili. „Hamás a Putin symbolizují odlišné hrozby, ale jedno mají společné: oba chtějí zcela vymýtit sousední demokracii,” řekl v posledním projevu národu z Oválné pracovny Joe Biden. „Naše aliance jsou to, co nás, Ameriku, drží v bezpečí. Americké hodnoty jsou to, co z nás dělá partnera, se kterým chtějí spolupracovat jiné národy. Abychom toto všechno ohrozili, pokud odejdeme z Ukrajiny a otočíme se zády k Izraeli, za to prostě nestojí."

Rusové se na svých propagandistických kanálech snaží dokonce o otočení celého narativu a na základě falešných videí šíří dezinformace o tom, že Hamás dostává zbraně právě z Ukrajiny. Prokremelští aktivisté se to snaží ilustrovat dokonce na falešně upraveném videu, které se tváří jako autentická reportáž BBC s informacemi od novinářů z investigativní skupiny Bellingcat. Jde však o čistou lež, jak na sociálních sítích zjistili OSINT zdroje, a jak ve svém vyjádření potvrdil i samotný Bellingcat. Přesto se podobně lživá tvrzení na sítích masově šíří, i když jsou to právě Rusové, kteří islamisty otevřeně podporují.

„Svět si nemůže dovolit nechat Rusy vyhrát. Pokud přestaneme pomáhat Ukrajině, kdo ví, co se stane dál? Rusko si zcela jasně stojí za tím, že chce rozšířit svou sféru vlivu. Má za sebou historii invazí do jiných zemí, zejména když se Putin těší zvlášť velké podpoře mezi obyvateli. Myslím si, že vzhledem k blízkosti Ruska k prahu Evropy musí stále existovat skutečná obava, že Rusko bude nadále porušovat práva evropských zemí, ať už přímo, či nepřímo,“ uzavírá pro Euronews politoložka Natasha Lindsteadtová. A i když si Vladimir Putin nemůže na Ukrajině připsat velké vojenské úspěchy, Washington a Brusel jeho hybridní válka zaměstnává na plné obrátky.

Zdroj: Euronews, The Guardian, Financial Times, CNN, Atlantic Council