Armáda plánuje mít až 10.000 aktivních záložníků v roce 2030. V průběhu roku 2020 zahájí nábor ke 13 novým jednotkám aktivní zálohy a další dvě jednotky plánuje později. Za čtyři roky přešlo 138 aktivních záložníků do profesionální armády. Nejen o tom jsme si povídali s Ludvíkem Cimburkem, poradcem náčelníka Generálního štábu AČR a velitelem roty aktivních záloh 601.skss.

Foto: Povídali jsme si s Ludvíkem Cimburkem, poradcem náčelníka Generálního štábu AČR a velitelem roty aktivních záloh 601.skss | soukromý archiv Ludvíka Cimburka

Jaké jsou aktuální počty záložníků a výhled do dalších let? Plní se plány dle KVAČRu?

K 1.1.2020 máme v aktivní záloze (AZ) 3242 aktivních záložníků. Původní plány z roku 2015 jsou dávno překonány. Rád bych hned v úvodu řekl, že největší zásluhu na růstu počtů AZ mají sami záložáci a záložačky. Jsou to oni, kdo ve svém okolí a na sociálních sítích mluví o tom, jaké to v AZ je a předávají své zkušenosti a zážitky dalším. Armáda plánuje mít až 10.000 záložníků do roku 2030.

10.000 AZ je dost, je to reálné? 

Podle mě to reálné je. Armáda i aktivní zálohy mají u veřejnosti dobré jméno. Do AZ lidé vstupují pro své přesvědčení že jde o dobrou věc, jako výraz vlastenectví, kvůli touze po dobrodružství, zájmu o vojenskou techniku – jezdit tankem, nebo střílet z houfnice prostě můžete jen v armádě :D  Podle mě se nejdříve naplní ty jednotky, které jsou něčím výjimečné a za pár let se na službu v nich „bude stát fronta“. Již loni ale armáda navýšila počty některých pěších rot při Krajských vojenských velitelství pro velký zájem. Předpokládám také, že do AZ budou přecházet ve větší míře vojáci z povolání, zejména na pozice specialistů, na pozice kde jsou potřeba dlouhodobé kurzy.

Armáda chce nabírat do AZ i bývalé vojáky z povolání? 

Ano, už nyní máme v aktivní záloze asi 10% bývalých vojáků z povolání. Navíc je potřeba si uvědomit, že armáda je a bude pro naprostou většinu vojáků jen prvním zaměstnáním. Zaměstnáním, kde se něco nového naučí, získají zajímavé zkušenosti a udělají si přátele na celý život. Neříkám, že všichni ale někteří budou chtít dále zůstat v kontaktu se „svou“ jednotkou. Ve svém rozhovoru to naznačil i generál Feix, velitel Kybernetických sil a informačních operací

Záložníci nejsou u všech útvarů, je předpoklad to měnit, či vůle? A pokud ano, kde to v nadcházejících letech bude?

V současné době jsou jednotky AZ téměř u všech útvarů AČR a během loňského roku jsme nabírali ke 44 jednotkám AZ. 14 pěších rot u Krajských vojenských velitelství a 30 jednotek AZ u bojových útvarů.  
Měnit se to samozřejmě bude, pokud armáda vyhodnotí, že je to potřeba. Ať už na základě úkolů které má, zkušeností z výstavby AZ, nebo z vývoje situace.

V roce 2020 plánujeme zahájit nábor do dalších 13 jednotek AZ:
- letecké a technické roje AZ u leteckých základen (21.zTL, 22.zVrL a 24.zDL)
- jednotka AZ řízení letového provozu u Správy letiště v Pardubicích 
- tři jednotky AZ Vojenské policie 
- jednotky AZ při Velitelství pro Operace, Velitelství teritoria  a Velitelství kybernetických sil a informačních operací 

Později také začneme nabírat zájemce k:
- jednotce AZ podpory vojenské nemocnice
- jednotce AZ u praporu podpory nasaditelných sil

Důležitou roli v oblasti dalšího rozvoje AZ bude mít nově zřízené Velitelství teritoria v Táboře. Kromě jiných úkolů, bude mít za úkol řízení a koordinaci výcviku 14 pěších rot aktivní zálohy při Krajských vojenských velitelstvích.

Jakou jednotku AZ byste doporučil zájemcům o vstup do aktivní zálohy Vy?

Každý má jiné zájmy a armáda je „velký fotbalový tým“, který potřebuje útočníky, obránce, brankáře i trenéra. Nejsou lepší, ani horší jednotky a pozice. Armáda funguje jen jako tým a i ten největší a nejdrsnější bojovník potřebuje kuchaře, řidiče, doktora i logistu, který mu dodá, nebo opraví materiál.

Všem zájemcům o službu v AZ bych v první řadě doporučil, aby si na webu a na sociálních sítích zjistili co nejvíce informací o AZ obecně i o jednotkách AZ, ke kterým mohou nastoupit. Těch možností u jaké jednotky být a co konkrétně dělat, je opravdu hodně. Když si na FB popovídají s lidmi, kteří v té jednotce již slouží, mohou si udělat lepší představu o tom, co je opravdu čeká. Od začátku letošního roku je „první kontrakt“ v AZ na dva roky a v tomto období není možné přecházet k jiné jednotce. 

Osobně proto považuji za klíčové, sehnat si maximum informací a jít do AZ s jasným cílem co a kde chci dělat (samozřejmě je potřeba splnit předepsané požadavky). Na konci každého kurzu základní přípravy AZ ve Vyškově si pravidelně povídám s novými záložáky a vždy mě překvapí, že tam je pár jednotlivců, kteří až ve Vyškově zjistí, kde všude mohou jako AZ sloužit a přitom už mají rozhodnutí o svém umístění ke konkrétní jednotce „v kapse“ ještě před nástupem do Vyškova.

Pokud vím, je v AZ mnoho žen, jak se počty liší od vojáků z povolání a na jakých pozicích slouží?

V AZ slouží k 1.1.2020 celkem 296 žen, procentuálně je to trochu méně než v profesionální armádě. Ženy slouží na obdobných pozicích jako muži. Jsou na pozicích střelců, řidičů nákladních vozidel, spojařů. Máme velitelku minometné čety a nedávno první žena úspěšně absolvovala výběrové řízení k AZ 43.vpr.

Procentuálně je nejvíce žen u jednotky AZ Odboru biologické ochrany při Agentuře vojenského zdravotnictví, v „tajné“ vojenské nemocnici v Těchoníně.

Mnozí lidé považují záložníky za plniče pytlů pískem. Jaká je úloha AZ v AČR? A jak vojáci z povolání na záložníky pohlíží? 

Pokud někdo považuje AZ za plniče pytlů s pískem, asi pamatuje, jak vojáci základní služby v dobách socialismu pomáhali na polích a od té doby nejspíš nečetl noviny. 

Jednotky AZ můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií:
a)    Jednotky na ochranu a obranu ODOSů (objekty důležité pro obranu státu, kam můžeme počítat i vojenská letiště), což jsou pěší roty při Krajských vojenských velitelstvích a roty bojového zabezpečení na leteckých základnách. Jejich úkolem je primárně ochrana a obrana objektů, v době krizí by pak mohly posilovat schopnosti Policie ČR nebo IZS na základě rozhodnutí Vlády ČR.
b)    Jednotky AZ u bojových útvarů posilují schopnosti útvarů AČR a jejich hlavním úkolem je doplňování mírové nenaplněnosti útvarů.

Co se týče pohledu vojáků z povolání na AZ je to dané zejména délkou služby. Vojáci z povolání na seniorních pozicích, kteří v rámci své práce pracují s různými scénáři nasazení armády a podílí se na zpracování mobilizačních plánů, samozřejmě chápou úlohy zálohy ozbrojených sil i roli a potřebu aktivní zálohy. Někteří nejmladší vojáci takové znalosti a zkušenosti nemají a od nich pak na různých fórech můžeme číst poznámky o tom, jak AZ nejsou potřeba, že jim berou výstroj a techniku atd. Těm bych rád vysvětlil, že až budou zase „Vrbětice“ aktivní záložníci jsou ti jediní, kteří jim mohou pomoci.

Foto: Schematické znázornění předurčení jednotek aktivní zálohy

Je délka výcviku aktivních záloh dostatečná?

To je trochu akademická otázka, takže bych mohl říci, že času na výcvik není nikdy dost – ani u záloh, ani u vojáků z povolání. Délka výcviku AZ je stanovená zákonem na maximum 42 dní v roce. To stačí k tomu, aby jednotlivci i jednotky zvládli svěřenou techniku a dokázali plnit stanovené úkoly čety a roty.
Nesmíme zapomínat na to, že AZ není hotovostní jednotka, která 24/7 čeká na poplach. Samotnému operačnímu nasazení AZ (podle zákona platného od července 2016) by předcházel další výcvik v délce až 12 týdnů. Operační nasazení na základě rozhodnutí Vlády ČR může trvat až 7 měsíců v roce.
 
Kdo aktuálně v zálohách chybí a jaké kroky učiníte pro nápravu? Uvažujete o snížení požadavků na AZ, stejně, jak to chce kupříkladu učinit odnož vojenské školy v Sokolově?

Jednotky AZ se postupně plní. Některé rychleji, protože jsou přirozeně atraktivní jako např. výsadkáři u 43.vpr, tanková rota, dělostřelecká baterie nebo jednotka AZ v „tajné“ nemocnici v Těchoníně. Už loni se navyšovaly počty některých pěších rot, protože byl o vstup do jednotky obrovský zájem. Do AZ vstupují lidé, kteří chtějí něco dělat, chtějí cvičit, takže rychleji se obsazují místa „bojovníků“ a specialistů. Pokud vím, tak řidiče náklaďáků a kuchaře by potřebovali skoro všude, i u výsadkářů :D  O snižování požadavků na AZ neuvažujeme. 

Mluvilo se o možnosti záložníků nasazených v misích, mediálně je znám případ doktora Koloucha, ředitele záchranky v Praze. Šlo o ojedinělý případ, nebo skutečně je plán do dalších let záložníky nasadit v misích? Na jaké pozice? Těžko si lze představit záložníky, kteří cvičí několik týdnů v roce na pozici strážní roty například v Afghánistánu.

Tady je klíčové říci, že pro armádu je nejdůležitější to, že zákon operační nasazení AZ v zahraničí umožňuje (s výslovným souhlasem záložáka). Další nasazení záložníků v zahraničí bude vždy vycházet z potřeb AČR. Osobně si myslím, že nejpravděpodobnější je potenciální nasazení specialistů, nebo bývalých vojáků z povolání v AZ – já o tom ale rozhodovat nebudu. A dovolím si nesouhlasit s tím, že by AZ nezvládli úkoly strážní roty v Afghánistánu. Nezapomínejte, že nemálo z nich v AZ slouží již mnoho let. Takže pokud by armáda chtěla poslat např. družstvo nebo četu, určitě bychom je z AZ poskládali. Chci jen připomenout, že vysílání záloh do zahraničí operací není pro AČR žádná novinka, v Jugoslávii to byly za ty roky stovky záložáků a někteří z nich stále slouží v AZ.
 
Proč nebyly aktivní zálohy nasazeny ve Vrběticích, kde armáda hlídala celý areál skoro rok?

Nejdříve malá oprava, areál ve Vrběticích hlídala Policie ČR. Na základě nařízení Vlády ČR byla Policie ČR posílena Armádou ČR tzn., že vojáci na místě měli pravomoci jako policie a působili tam pod jejím velením.
Nasazení aktivních záloh se zvažovalo, v tu dobu ale zákony umožnovaly povolat AZ jen na mimořádné cvičení v délce 14 dnů, což nemělo cenu. Od července 2016 zákon umožňuje operační nasazení AZ až na 7 měsíců v roce. Pokud by se podobná záležitost opakovala, AZ by nasazeny určitě byly. 

Jak by to nasazení vypadalo?

Nejprve by na místě zasahovaly složky Integrovaného záchranného systému – to je jejich práce. Následně by objekt zabezpečila policie. Pokud by Policie ČR „nestíhala“, ministr vnitra by požádal vládu o posílení Policie ČR. Vláda ČR by rozhodla o posílení policie a takřka okamžitě by na místo mohla nastoupit profesionální armáda se svou technikou a policii by začala pomáhat. V případě, že by bylo jasné, že je to úkol na dlouhou dobu, vláda by na návrh armády/ ministerstva obrany mohla rozhodnout o operačním nasazení jednotek aktivní zálohy. Záložáci by na místě - pod velením policie a společně s vojáky z povolání - rotovali v několikatýdenních/ měsíčních cyklech.

Jaký je reálný stav výstroje a výzbroje u záloh? Mnohdy slýcháváme, kolik tisíc každý investuje a nebo pravý opak, když si vojáci z povolání stěžují, že záložníci mají goráče a další výstrojní součástky, o kterých si mohou nechat jenom zdát.

Každý nový voják z povolání i aktivní záložák dostává materiál podle platné normy a podle toho jestli materiál armáda má. U nových AZ a nových VZP při vystrojování před kurzem základní přípravy (KZP) není rozdíl. AZ u jednotek jsou na normu postupně dovystrojováni. To že na skladech není všechno, je jiný problém. Věřte mi, že téma výstroje a výzbroje všech vojáků je pro NGŠ AČR jedním z nejdůležitějších. A to že si vojáci a záložáci dokupují lepší výstroj a doplňky je normální všude na světě. Já sám mám doma slušnou sbírku „kanad“ i další výstroje.

Na oficiálních webových stránkách aktivní zálohy se lze dočíst o dobrovolném cvičení, ale i o zálohách. Lze po absolvování dobrovolného cvičení i s odstupem třeba dvou let automaticky vstoupit do záloh, je výcvik totožný?

Dobrovolné cvičení ve Vyškově je identické s Kurzem základní přípravy AZ, 6 týdnů cvičí všichni společně. Po ukončení dobrovolném cvičení se jeho absolvent může kdykoli přihlásit do AZ. Projde administrativou, někdy rozšířenou lékařskou prohlídkou (kdyby např. šel na pozici řidiče nebo k výsadkářům) a pokud splní požadavky na danou volnou funkci, nastupuje na další cvičení k vybrané jednotce AZ. 

Za dobu existence dobrovolného cvičení, tedy od léta 2016, přešlo 63 účastníků dobr.cv. do aktivní zálohy. 
Za stejnou dobu přešlo 138 aktivních záložníků do profesionální armády.
S trochou nadsázky bych řekl, že jakmile vstoupíte do armády, do 60 let si vás armáda „hlídá“ :D

Graficky bych „vstup do armády“ vyjádřil takto:

Foto: Grafické vyjádření "vstupu do armády"

Je jedno jak do „armády“ vstoupíte, jakmile jste uvnitř, ze „systému“ vypadnete až v 60 letech, kdy vám končí branná povinnost. Když vstoupíte do armády jako voják z povolání, po skončení závazku buď přejdete do zálohy ozbrojených sil, nebo do aktivní zálohy. Když vstoupíte do aktivní zálohy, můžete se stát vojákem z povolání, nebo po skončení „kontraktu“ přejdete do zálohy ozbrojených sil. Když absolvujete dobrovolné cvičení, můžete vstoupit do aktivní zálohy nebo se stát vojákem z povolání.

Podle vašich odpovědí to vypadá, že v oblasti AZ je vše skvělé a armáda nemá co zlepšovat.

V první řadě bych rád zdůraznil, že aktivní zálohy jsou věcí celé společnosti, nejen armády. Armáda zálohy cvičí, ale společnost pro to vytváří podmínky. Parlament ČR například tím, jaké přijme zákony. Každý politik i novinář svým vyjádřením o důležitosti/ zbytečnosti AZ formuje povědomí veřejnosti. Vidím ve společnosti významný posun za poslední 4 roky. 

Díky obrovské práci minulého Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny máme zákon, který mj. umožnuje finančně kompenzovat zaměstnavateli to, že jeho zaměstnanec – záložák, je na vojenském cvičení. 

Rozumím, ale nějak jste zapomněl na ty rezervy.

Aktivní zálohy ve svém rozvoji v současné době narazily na limity, které má celá armáda. Tím myslím např. to, že když má útvar starou techniku a velmi obtížně ji udržuje v provozuschopném stavu, má to samozřejmě vliv i na výcvik AZ. 

Zrovna tak pokud se plánuje nakoupit/ vysoutěží se výstroj, která následně neprojde vojenskými zkouškami, nebo vítěz výběrového řízení odstoupí od dohody, tak ten materiál samozřejmě chybí jak vojákům z povolání, tak aktivním záložníkům.

Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata několikrát při svých projevech zmínil motto „jedna republika, jedna armáda“, co to znamená?

Toto heslo stručně vyjadřuje to, že velení armády nedělá rozdíly v přístupu k vojákům z povolání a k aktivním záložníkům. Službu v AZ se maximálně snaží přiblížit službě v profesionální armádě. Chceme být jedna „rodina“, chceme, aby se záložáci i vojáci z povolání cítili na jedné lodi a aby se rozdíly neprohlubovaly, ale naopak zmenšovaly. Jsme prostě jedna armáda. Záleží nám na základním pocitu sounáležitosti mezi všemi vojáky bez rozdílu. V případě potřeby, budou AZ vždy působit společně s vojáky z povolání, a proto je důležité, aby se navzájem co nejlépe znali. 

Od loňského roku musí všichni záložáci povinně absolvovat každoroční testy fyzické zdatnosti podle stejných norem jako vojáci z povolání.

Aktivní záložníci se už dva roky mohou zúčastnit vybraných sportovních soutěží resortu ministerstva obrany např. v lezení na horolezeckou stěnu, závodů na horských kolech, soutěže družstev Summer Survival, přebor v šachu v roce 2019 dokonce člen Libereckých AZ vyhrál.

Také to znamená začleňování AZ při výcviku do jednotek společně s vojáky z povolání i účast na mezinárodních cvičeních.

Když mluvíme o cvičeních, velká cvičení AZ proběhla v letech 2016 a 2018, plánuje armáda podobné cvičení v roce 2020?

Cvičení Hradba 2016 a 2018 výrazně posunula výcvik pěších rot aktivních záloh. Zejména Hradba 2018 svým námětem, rozsahem, reálnými objekty ke střežení i spoluprací s Policí ČR bylo unikátní. Další velké cvičení AZ bude až v roce 2021 a důležitou úlohu bude v jeho přípravě mít nově zřízené Velitelství teritoria v Táboře. 

Na závěr trochu osobní téma. Na vašem facebooku si nejde nevšimnout toho, že jste začal běhat překážkové běhy a dokonce jste byl na mistrovství světa.

Překážkové běhy mě baví a svým způsobem na ně trénuji celý život :D  Trochu posiluju a trochu běhám už od doby studia na vojenském gymnáziu.

Trochu? 10. místo na MS ve vaší věkové kategorii je trochu? Podle té reportáže to zas tak snadné nebylo.

Myslím, že mi jdou překážky, ale v běhu jsem jen průměr. Takže 10. místo na mistrovství světa určitě není zklamání, ale na medaili zatím nemám. Těm chlapům, co běhaj celej život desítky a půlmaratony prostě nestačím. Chci se ale zlepšit, takže teď poprvé v životě, pod vedením trenéra, chci naběhat nějaké „objemy“ přes zimu.

Foto: Tým CZexxx - Cimba, Ollie a Lukáš | soukromý archiv Ludvíka Cimburka

Přiblížíte nám váš tým CZexxx? Jak to vlastně máme vyslovovat?

CZexxx (čti „čeks“) je vlastně „vojenský“ sportovní tým, protože všichni jeho zakladatelé mají nějaký vztah k armádě. Já jsem záložák, Olga „Ollie“ Roučková – dvojnásobná účastnice Rallye Dakar je členkou ASC Dukla Praha a Lukáš je vojenský policista. Společně běháme některé závody družstev. Opravdu mě potěšilo to, že na mistrovství světa smíšených štafet jsme porazili tým České republiky, složený z podstatně zkušenějších borců. A na ten masakr na závěrečné překážce jen tak nezapomenu :D