Na konci tohoto týdne by měly skončit rozhovory navržených ministrů nové vlády Petra Fialy s prezidentem Milošem Zemanem. Mezi těmi, kteří toto setkání již absolvovali, je i kandidátka na post ministra obrany, poslankyně Jana Černochová (ODS). V jejím případě jde vlastně o navázání na desetiletou práci ve Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Proto jsme se zeptali na její představy o převzetí řízení ministerstva po svém předchůdci Lubomíru Metnarovi. O něm se pro změnu spekuluje, že po skončení působení ve vládě v demisi, jako poslanec za hnutí ANO přejde do Výboru pro obranu a stane se jeho předsedou. Ostatně on sám se netajil přáním pokračovat v poslanecké práci pro resort na Velitelském setkání AČR, které proběhlo v listopadu tohoto roku. 

Foto: Jana Černochová | archiv Jany Černochové

Paní místopředsedkyně, v minulém volebním období jste jako předsedkyně Výboru pro obranu bojovala za armádu a podporovala modernizační procesy. Půjde na tuto práci beze zbytku navázat v ministerské funkci?

Rozhodně. Mé více než desetileté působení ve Výboru pro obranu, ať v pozici jeho členky nebo předsedkyně, byla nepochybně dobrá průprava. Troufám si tvrdit, že znám resort obrany a armádu dobře, vím, jak fungují, i když jsem dosud byla spíš vnějším pozorovatelem. Samozřejmě, nést ministerskou odpovědnost je něco jiného. Pokud se stanu ministryní, mám na co navazovat a mám pro tuto úlohu zkušenosti. Přesto k této nové roli, pokud nastane, přistoupím s velkou pokorou a respektem. 

Jako ministryně převezmete neuzavřená výběrová řízení včetně největšího tendru na pásová BVP. Jaké budou Vaše kroky?

Nejsem ministryně, takže obecně, zmíněné výběrové řízení na pořízení nových BVP se dostalo do slepé uličky. Jako předsedkyně Výboru pro obranu jsem opakovaně varovala, že tento proces nebude snadný, a že plánovaný harmonogram byl příliš optimistický. Řešení situace bude třeba teprve nalézt a já nechci nic předjímat, dokud se detailně neseznámím se stavem zakázky a s možnostmi, jak pokračovat.

Potřebuje resort, podle Vás, revidovat akviziční a modernizační armádní plány, resp. upravit Koncepci výstavby AČR?

Koncepce výstavby AČR je dobrou strategií, problémem ovšem je, že její naplňování vázne. Stačí zmínit třeba ona bojová vozidla pěchoty nebo pomalý růst výdajů na obranu. Máme tedy dvě možnosti, buď koncepci naplňovat a dohnat skluz některých věcí nebo ji přehodnotit. Chci, aby armáda měla to, co potřebuje k plnění svých úkolů a našich spojeneckých závazků. Proto je nutné dosáhnout 2 % HDP, což má naše vznikající vláda v plánu do roku 2025. A proto je třeba i zrychlit a zefektivnit akviziční procesy. 

Ve Sněmovně se ještě v naší novodobé historii nestalo, aby ministr předchozí vlády usedl jako poslanec ve vedení oborově stejného výboru v následném období. Bude, podle Vás, spolupráce fungovat?

Věřím, že ano, ať budu ministryní, či nikoli. S panem ministrem Metnarem máme dobré vztahy, naše spolupráce vždy probíhala korektně a já jsem nominaci pana ministra do této pozice podpořila i v našem poslaneckém klubu. Dlouhodobě zastávám názor, že obrana a bezpečnost země by měla být oblastí, kde se nevede zuřivý politický boj. S panem ministrem Metnarem toto dlouhodobě naplňujeme a věřím, že i nadále budeme.

Pod Vaším vedením se Výbor pro obranu výrazně angažoval v agendě obrany, víte a znáte, co chtějí poslanci vědět. Plánujete, jako ministryně, nějak měnit způsob komunikace mezi resortem a Sněmovnou?

Troufám si tvrdit, že v uplynulých čtyřech letech se podařilo nastavit mezi resortem obrany a Výborem pro obranu poměrně intenzivní míru komunikace a informovanosti. Pokud jsme jako poslanci měli pocit, že nám informace schází, uměli jsme se ozvat a vedení ministerstva se naučilo nám sdělovat zásadní věci s předstihem. Jako poslankyně dobře vím, že informovanost poslanců je klíčová pro plnění jejich kontrolní role, ale pomáhá i dobrým vzájemným vztahům a podpoře politiky resortu obrany. Věřím, že i právě díky tomu, že se s panem ministrem Metnarem dobře známe, může toto fungovat.

Koalice si vytkla jako jednu z priorit dosažení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v roce 2025. Vidíte tento termín stále jako reálný?

Ano, jedná se o ambiciózní cíl, ale je reálný. Znamená to roční nárůst rozpočtu obrany přibližně mezi 10 až 12 miliardami korun podle vývoje ekonomiky. Ty budou vygenerovány jednak úsporami na příjmové části státního rozpočtu, například zrušením dotací na jízdné apod., ale také přirozeným ekonomickým růstem, na který se často zapomíná. Stejně důležitá jako výše rozpočtu je i jeho stabilita a předvídatelnost. Proto navrhneme legislativu, která umožní víceleté a předvídatelné financování armádních investic.