V pražském sídle AOBP byla dnes podepsána dohoda o spolupráci mezi Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) a Správou státních hmotných rezerv ČR (SSHR). Za AOBP dohodu podepsal prezident a výkonný ředitel Asociace RNDr. Jiří Hynek a za SSHR předseda správy Ing. Pavel Švagr, CSc. AOBP a SSHR se s ohledem na společný zájem na fungování českého obranného a bezpečnostního průmyslu především v souvislosti se zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy domluvily na uzavření této dohody. Účelem a cílem této dohody je zkvalitnění součinnosti mezi AOBP a SSHR při podpoře výrobního potenciálu českých subjektů v oblasti bezpečnostního a obranného průmyslu a zajištění jeho vysoké technické úrovně pro potřeby zajištění úkolů vyplývajících z rozsahu zákonné působnosti SSHR.

Foto: Prezident a výkonný ředitel Asociace RNDr. Jiří Hynek (vlevo) a za SSHR předseda správy Ing. Pavel Švagr, CSc podepisují dohodu o spolupráci | AOBP

K dohodě se vyjádřil předseda SSHR Pavel Švagr: „Spolupráce v oblasti výměny informací a v oblasti legislativy je v době postcovidové a v současné bezpečnostní situaci důležitější než kdy dříve. Stále více se ukazuje, že bude docházet ke změně krizové legislativy a stát musí mít dobře strategicky pojatý systém správy hmotných rezerv, protože v době krize jsou rezervy zásadním a často i jediným zdrojem, který má stát okamžitě k dispozici. AOBP disponuje řadou členských firem, které jsou klíčové pro bezpečnost České republiky, a to nejenom z hlediska armády, ale také krizové připravenosti na mimořádné situace.“

AOBP dlouhodobě upozorňuje, že k zajištění dodávek v době krize je potřeba udržení výrobních kapacit v době míru. Při každém zhoršení bezpečnostní situace ve světě vzroste význam domácího obranného a bezpečnostního průmyslu, jelikož závislost na zahraničních dodávkách vždy představuje bezpečnostní riziko. I z tohoto důvodu dnes AOBP podepsala dohodu o spolupráci s SSHR. AOBP a SSHR budou společně prosazovat posílení role domácího obranného a bezpečnostního průmyslu s cílem zajištění dosažení soběstačnosti České republiky. Inspirací a vzorem může být poměrně nedávno přijatý zákon o strategických rezervách Polské republiky, který stanovuje zásady vytváření, ukládání, uvolňování, likvidaci a financování strategických zásob, a také úkoly a organizaci Agentury hmotných rezerv, polské obdoby české SSHR. Cílí na to, aby Polsko nemělo dlouhodobou strategickou závislost na někom cizím a aby bylo jasně určené, jaké jsou strategické suroviny a aby je stát měl v zásobě za účelem soběstačnosti jak v době míru, tak zejména pro časy krize.

Foto: Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR podepsala dohodu o spolupráci se Správou státních hmotných rezerv ČR | AOBP

Prezident AOBP Jiří Hynek uvádí příklad ze současnosti, související s krizovou situací kvůli pandemii covidu-19: „Uvedu jeden příklad za všechny. Naše členská firma AVEC CHEM vyrábí ochranné prostředky, zejména filtry do ochranných masek. Když přijde krize, jakou byla třeba situace s covidem-19 přesně před dvěma lety, ochranné masky na skladech civilní obrany nestačí, s příchodem katastrofy se rychle spotřebují. V případě vypuknutí krize nebo konfliktu logicky poptávka po určitém zboží stoupne a stát na to musí reagovat, ideálně již být připravený. Když ale stát nemá dostatečné zásoby jak výrobního materiálu, tak již hotových produktů, musí se spoléhat na zahraniční dodavatele, např. z Číny, což jej činí závislým a nesoběstačným, a zvyšuje se tím bezpečnostní riziko. V době krize se navíc může dodací lhůta extrémně prodloužit, např. z jednoho měsíce na půl roku. A to už může být pozdě. Firma AVEC CHEM má slušné výrobní kapacity, kdyby stát v případě krize potřeboval dodávky, je ale potřeba, aby stát držel zásobu výrobního materiálu i již hotových produktů.“

Prezident AOBP Jiří Hynek ale dodává, že s uskladňováním potřebného materiálu to není úplně jednoduché: „Výrobní materiál má samozřejmě nějakou spotřební lhůtu. Zásobu ale musí mít stát, nikoliv výrobce, pro kterého by to bylo finančně náročné a nevýhodné. Když jej ale bude skladovat stát, po nějaké době bude nevyužívané zboží prošlé. Když ovšem stát nakoupí potřebný materiál i hotové produkty a uskladní je u výrobce, bude mít záruku neustále čerstvého materiálu, který bude moct v případě krize pružně a okamžitě využít. Ideální je mít naskladněný mix výrobního materiálu i hotových produktů, konkrétní počty kusů si stanoví stát. Když firma něco odebere, ihned to doplní novým. A jelikož vyrábí denně, nehrozí expirace materiálu. Materiál mohou mít na skladě rozčleněný, odeberou vždy nejstarší a ihned doplní nový. Stát tak má k dispozici stále čerstvý materiál i hotové výrobky, které lze okamžitě dodat i okamžitě začít vyrábět nové. Stát nic neriskuje, nad běžnou produkci má u výrobce na skladě vždy čerstvý materiál pro okamžitou potřebu, vše se dá kdykoliv odebírat a nahrazovat. Stát má navíc dvě možnosti – buď si sám řekne, kolik chce nakoupit a uskladnit materiálu a zboží podle ceny, nebo stanoví, kolik chce utratit a podle ceny ať se vypočítá množství materiálu a produktů.“

Prezidenta AOBP, pana Jiřího Hynka, jsme se v souvislosti s výše uvedenou událostí zeptali na následující otázky:

Co je vlastně obsahem dohody?

Spolupráci, která doposud probíhala, chceme v první řadě formalizovat a prohloubit. Obsahem dohody je výměna informací a spolupráce při vytváření modelu, který by garantoval České republice fungování obranného průmyslu v době krizí.

Co dohoda přinese potenciálně českému státu?

Přinese jednoznačně zvýšení bezpečnosti, protože v případě krizí bude zabezpečeno fungování obranného průmyslu v delším horizontu.

Co dohoda přinese firmám obranného a bezpečnostního průmyslu?

Chceme společně, AOBP i SSHR, pomoci změnit legislativu. Dnes, když stát řeší problematiku hospodářské mobilizace, tak je schopen přispívat firmám na zakonzervované linky. To není úplně šťastné, protože jejich odkonzervování ještě neznamená, že se spustí výroba. My tvrdíme, že je lepší přispívat těm firmám, které vyrábějí a udržují svoje výrobní kapacity. A tam se dá přispívat dvojím způsobem: Jedna pomoc je nepříliš významná, je to příspěvek na servisování těchto linek, aby byly schopny provozu. Ale to, co je podstatné, by bylo financování skladových zásob, které by v případě krize byly okamžitě použity na výrobu pro stát. Ale stát by je nefinancoval tak, že by věci byly uloženy mimo, ale byly by to průběžné zásoby, které firmy používají, ze kterých vyrábí a kde si nemohou dovolit držet nějaké významné objemy. To znamená, že by ty zásoby nestárly, nešlo by o něco, čeho by se muselo třeba po pěti letech zbavit, ale průběžně by se z nich bralo a zároveň by se do nich nakupovalo. Tím by se vytvořila nezávislost na případném výpadku dovozu některých věcí, především ze zahraničí. Musíme si uvědomit, že existuje řada produktů, které jsou závislé na dodávkách nějakých surovin ze zahraničí. Chceme, aby se do budoucna nekoukalo na státní hmotné rezervy jenom jako na nějaké rezervy, kde se skladuje palivo a nějaké potraviny, ale aby to opravdu byly strategické zásoby.

Co bude po dohodě výhledově následovat?

Chceme společně připravit podnět na změnu zákonů. Máme vzor v Polsku. Polsko nedávno změnilo zákon, kde se hmotné rezervy stávají rezervami strategickými. Polskem bychom se mohli inspirovat nejen v tomto, mají třeba uzákoněny 2 % HDP na obranu.