Letos naše jediná těžká brigáda – 7. mechanizovaná brigáda „Dukelská“ – slaví 30 let své existence. Naše redakce měla možnost tento manévrový prvek Armády České republiky osobně navštívit a blíže se seznámit s organizační strukturou brigády, modernizací či výzvami, které brigádu čekají do budoucna. Samozřejmě jsme se zeptali i na tanky Leopard 2A4 nebo obrněná vozidla TITUS 6x6, která jsou nově ve výzbroji 73. tankového praporu.

Video: Bez těžké brigády není armády aneb modernizace 7. mechanizované brigády / CZ DEFENCE

Historie, struktura a výzbroj 7. mb

7. mechanizovaná brigáda (7. mb) „Dukelská“ vznikla 1. října 1994 reorganizací 3. mechanizované divize v Kroměříži. V roce 2004 byla brigáda přemístěna do Hranic, kde působí dosud. 7. mb představuje rozhodující údernou a palebnou sílu těžkého typu jednotek Pozemních sil Armády České republiky, která je určena k plnění úkolů prevence i reakce na krizové situace v národním i aliančním rozsahu.

Její organizace umožňuje vytvářet základ úkolových uskupení k řešení taktických úkolů a operací, a to jak samostatně, tak i v sestavě aliančního uskupení, na území České republiky i mimo něj, stejně v míru, jako ve válečném stavu. 

Brigáda může vést obrannou i útočnou bojovou činnost, posilovat ochranu státní hranice, zajišťovat ochranu komunikací a střežit důležité objekty a prostory mimo oblast přímé bojové činnosti. Může také udržovat klid a pořádek a zajišťovat ochranu civilního obyvatelstva při mírových i jiných nestandardních operacích mimo území státu. Příslušníci mechanizované brigády mohou být v souladu s platnou legislativou ČR nasazeni i k plnění úkolů Policie ČR.

7. mechanizovaná brigáda se v současné době skládá z velitelství (s rotou podpory a spojovací rotou) a čtyř podřízených útvarů, a to 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ dislokovaného v Hranicích, 72. mechanizovaného praporu „generálmajora Josefa Buršíka“ a 73. tankového praporu „Hanáckého“, které oba sídlí v Přáslavicích a 74. mechanizovaného praporu „plukovníka Bohuslava Malečka“, jenž je umístěn v Bučovicích.

Výzbroj podřízených praporů tvoří vedle široké škály ručních palných zbraní (pistolí P10C, útočných pušek CZ BREN 2, kulometů FN Minimi, odstřelovacích pušek, resp. pušek pro přesnou střelbu, pancéřovek a granátometů) zejména pásová bojová vozidla pěchoty BVP-2, tanky Leopard 2A4, T-72M4 CZ a 120mm minomety vz. 82 vezené na nákladních terénních automobilech Tatra 815-7 PRAM. Brigáda do své výzbroje nově obdržela obrněná vozidla TITUS 6x6 ve spojovací (KOVS) verzi. V budoucnu pak brigáda projde masivní modernizací hlavní bojové techniky v podobě probíhajícího pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90, kterých má být celkem 246 v 7 verzích, připravovaného pořízení minimálně 61 moderních tanků Leopard 2A8 různých modifikacích s možností pořízení dalších 16 tanků.

Příslušníci 7. mechanizované brigády byli nasazeni v celé řadě zahraničních operací. V letech 1998 a 1999 byli součástí mise SFOR v Bosně a Hercegovině, mezi lety 2001 až 2008 působili pětkrát v rámci operace KFOR na území Kosova.

72. mechanizovaný prapor vytvářel v roce 2006 4. kontingent mise EUFOR v Bosně a Hercegovině. Příslušníci 73. tankového praporu pak v letech 2006–2008 opakovaně působili na území Iráku v rámci mise Vojenské policie i jako 4. a 5. kontingent AČR v misi MNF-I. Příslušníci brigády se rovněž zúčastnili operace ISAF na území Afghánistánu, a to jako 1., 2., 5. a 10. jednotka PRT v provincii Lógar, 2. a 4. jednotka OMLT a 1. jednotka MAT ve Wardaku a rovněž 1. strážní rota BAF v provincii Parwan. Příslušníci brigády také působili v africkém Mali či na Slovensku v rámci mezinárodního bojového uskupení (MN BG SVK). V rámci absolvovaných zahraničních misí si vojáci této brigády vybudovali velmi dobrou pověst a přispěli tak k posílení dobrého jména Armády České republiky, o čemž svědčí i slova uznání a úcty ze strany našich spojenců.

V současné době je velitelem 7. mechanizované brigády brigádní generál Zdeněk Mikula a jeho zástupcem je plukovník Miroslav Vybíhal. 

Modernizace, příležitosti a výzvy očima velení 7. mb

Generála Mikuly jsme se také zeptali, před jakými úkoly stojí 7. mechanizovaná brigáda v následujících letech. Podle velitele brigády se úkoly dají rozdělit do dvou skupin. Ta první je standardní výcvik na základě čtyřletého plánu, který se pravidelně aktualizuje. V rámci tohoto plánu jsou nastaveny výcvikové aktivity, implementuje se nová technika tak, jak je zařazená v plánu pořizování, čímž se dosahuje plných operačních schopností. Ty se následně udržují tak, aby byla brigáda schopna v souladu s legislativou plnit úkoly jak ve prospěch NATO, tak České republiky. Do druhé skupiny pak spadají úkoly, které pro 7. mb vyvstávají z aktuálních změn bezpečnostní situace, kdy se například plní úkoly v rámci zahraničních operací, nebo plníme další úkoly na území ČR spojené např. s nelegální migrací, nebo s některými živelnými pohromami, které Českou republiku postihnou.

Jak již bylo zmíněno, brigádu čeká masivní přezbrojení moderní technikou v podobě nových tanků Leopard 2 a pásových BVP CV90. Velitele brigády jsme se v této souvislosti zeptali, jak je se současnou plánovanou modernizací spokojen. „Jsem rád, že jsme se přesunuli do fáze přezbrojení, kdy vyměňujeme zastaralou techniku z éry Sovětského svazu za nové moderní prostředky západní konstrukce. Jsou to zejména tanky, kdy přecházíme na platformu Leopard 2 a dále jsou to bojová vozidla pěchoty, kdy přecházíme na švédský model CV90. Vedle toho máme nové spojovací vozidla, která jsme již zařadili do sestavy 7. mechanizované brigády,“ říká generál Mikula, který v rámci modernizace zmiňuje také prvky bojové podpory a bojového zabezpečení, kdy podle něj dochází k zásadnímu nárůstu schopností u dělostřeleckých jednotek v rámci palebné podpory, a to zavedením zbraňových systémů CAESAR, včetně systému řízení palby a tím i celkové integraci palebné podpory do systému velení a řízení. Cílem modernizace je pak vytvořit schopnosti 7. mechanizované brigády, resp. brigádního úkolového uskupení, které naplňují standardy NATO a umožňují plnohodnotně realizovat manévr, bojovou podporu, resp. bojové zabezpečení v konceptu multidoménové operace.

V rámci modernizace AČR je jednoznačně největším projektem pořízení nových letounů F-35, které kromě vlastní bojové činnosti disponují i dalšími schopnostmi, jež mohou být využity ve spolupráci s pozemními silami. Proto jsme se zeptali i na tuto možnost případné kooperace. „Unikátnost systému F-35 není přelomem jen pro vzdušné síly, ale i pro pozemní jednotky, kdy F-35 sama o sobě tvoří jádro systému, který naplňuje koncept multidoménové operace a má obrovský přesah právě do pozemní části. My se v rámci tohoto konceptu snažíme připravovat i naše systémy pozemní techniky tak, abychom v okamžiku, kdy bude F-35 zavedena, měli tyto systémy funkční,“ popsal budoucí kooperaci generál Mikula.

Dále nás zajímalo, jakým novým výzvám bude muset brigáda čelit, např. na základě zkušeností z ukrajinského bojiště. Podle velitele 7. mb je velmi důležitá cyber doména, kdy brigáda bude muset v kyberprostoru efektivně působit jak defenzivně, tak ofenzivně. Dalším fenoménem, který ukazuje například ukrajinský konflikt, jsou pak drony, kdy podle generála Mikuly musí být útvary 7. mechanizované brigády schopny na tyto vzdušné bezpilotní prostředky působit a samozřejmě je i aktivně využívat.

7. mechanizovaná brigáda byla téměř deset let vševojsková. Zajímalo nás, zdali to byla výhoda, nebo je výhodnější budovat brigádní úkolová uskupení. „Přechod na tento modulární systém samozřejmě vycházel z nějakých předpokladů, které v té době reflektovala Armáda ČR. V kontextu dnešní bezpečnostní situace je nasnadě přemýšlet o tom, zda se nevrátit k původnímu konceptu a je to určitě jeden z možných podnětů pro diskusi při zpracování strategických dokumentů, jako je například Koncepce výstavby Armády České republiky,“ říká velitel 7. mechanizované brigády brigádní generál Zdeněk Mikula.

Armáda se všeobecně potýká s nedostatkem personálu, proto jsme se zeptali, jak je na tom 7. mechanizovaná brigáda a do jaké míry by mohla být motivací pro nově příchozí vojáky očekávaná moderní těžká technika. „Samozřejmě v rámci rekrutačního potenciálu a zejména udržitelnosti personálu počítáme s tím, že násunem nových prostředků, ať už bojových či speciálních vozidel, se nám podaří rekrutaci zvýšit a udržet personál. Není tajností, že v současné chvíli armáda všeobecně trpí nedostatkem lidí, což je dáno konkurenceschopností na trhu práce, kdy benefity, kterými armáda kdysi dávno vládla, jsou dnes bohužel součástí každé civilní firmy. Proto máme nejen my jako armáda, ale i ozbrojené a bezpečnostní složky všeobecně celkově problém s rekrutací. Velení Armády ČR v současné chvíli intenzivně pracuje na opatřeních, které by měly zvýšit jak rekrutaci, tak i udržitelnost personálu, s čímž souvisí i nástup nové moderní techniky, což by mohlo přilákat zejména tu mladší generaci,“ říká zástupce velitele 7. mechanizované brigády plukovník Miroslav Vybíhal.

Ohledně naplněnosti aktivní zálohy 7. mechanizované brigády je plukovník Vybíhal přesvědčen, že je brigáda na velmi dobré cestě, kdy má v současné době více jak 50% naplněnost a noví příslušníci aktivní zálohy stále přicházejí. Plukovník Vybíhal, také ocenil fakt, že vojáci v aktivní záloze přinášejí do armády náhled z civilního sektoru a jsou ochotni a odhodláni sloužit v Armádě ČR, byť si to nemohou dovolit na plný úvazek.

„Byl jsem velitelem třetího úkolového uskupení Armády ČR na Slovensku (MN BG SVK, pozn. redakce), kde mimo nás působily další čtyři státy, a dovolím si tvrdit, že jsme měli koncept aktivní zálohy ze všech čtyř států nejrozvinutější a umožnili jsme příslušníkům aktivní zálohy se zúčastnit nejen na řadových funkcích, ale i na středním a vyšším managementu, což byla pro nás i pro příslušníky aktivní zálohy nesporná výhoda,“ říká zástupce velitele 7. mb.

Na otázku, kdy brigáda obdrží první kusy pásových BVP CV90 a jak dlouho bude trvat výcvik osádky těchto nových vozidel, plukovník Vybíhal sdělil, že dodání prvních kusů vozidel se předpokládá ve čtvrtém kvartálu roku 2026, nicméně to neznamená, že se na to brigáda nepřipravuje. „Máme partnerské vztahy s holandskou, dánskou a švédskou armádou. Posíláme lidi na jednotlivé výcviky za účelem sbírání zkušeností, kdy třeba dnes víme, že jenom základní výcvik střelce-operátora trvá 6 týdnů a k tomu, aby se ten střelec-operátor CV90 stal master gunnerem, tak je to otázka let a nikoliv měsíců, na základě zkušeností právě z dánské a holandské armády,“ přiblížil časovou náročnost výcviku plukovník Vybíhal.

Zajímalo nás, zdali se nějakým způsobem změní výcvik příchodem nových pásových BVP CV90 oproti výcviku se současnými vozidly BVP-2. „V rámci přezbrojení 7. mechanizované brigády zejména na pásová vozidla CV90 dojde částečně ke změně dosavadního výcviku. Ze zkušeností, které máme od holandské a dánské armády, ten výcvik probíhá částečně samostatně, co se týká osádek a rojů, což vychází ze specifikace toho, jakou schopnost CV90 má. Výcvik je zejména na trenažérové technice, potom na vlastní technice a diametrálně se změní i výcvik jednotlivých rojů. Uvedu příklad – CV90 bude vyzbrojena systémem Trophy, to znamená protidronovou a protitankovou ochranou, a pokud bychom používali taktiku, kterou dnes používáme u BVP-2, tak by samozřejmě docházelo k tomu, že by byl zraněn roj. Takže se bude muset celkově změnit koncept vlastního výcviku jak osádek, tak jednotlivých rojů,“ říká zástupce velitele plukovník Miroslav Vybíhal.

Nová technika 73. tankového praporu – tanky Leopard 2 a TITUS

V rámci naší návštěvy jsme měli možnost vidět dynamickou ukázku dvojice tanků Leopard 2A4, které jsou nově zařazeny do AČR, resp. 73. tankového praporu. Prvních 14 kusů bojových tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2 obdržela Česká republika od Německa (jako dar za naši pomoc Ukrajině) v letech 2022 a 2023. Ministerstvo obrany pak na konci letošního července oznámilo, že od Spolkové republiky Německo získá dalších 14 bojových tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 ve formě druhé kompenzace pro Českou republiku za její dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která čelí ruské agresi.

První tank z této dodávky by měl být doručen na konci letošního roku a zbylé stroje dorazí do začátku roku 2026. Resort obrany také zahájil předběžné tržní konzultace o nákupu dalších 14 kusů Leopardů 2A4, takže by 73. tankový prapor mohl nakonec disponovat celkově 42 kusy bojových tanků Leopard 2A4.

Navíc stále probíhají jednání mezi českou a německou stranou o nákupu nejnovější verze tanku Leopard 2A8, a pokud tato jednání dopadnou úspěšně, tak by Česká republika na základě rámcové dohody mohla následně nakoupit 61 kusů tohoto stroje v několika modifikacích s případným pořízením dalších 16 tanků v budoucnu.

V souvislosti s příchodem tanků Leopard 2 do naší armády nás zajímalo, jaké organizační změny se u 73. tankového praporu musely provést. Velitel praporu, podplukovník Tomáš Suchý, nám sdělil, že se od 1. července 2024 změnila organizační struktura (zejména na třech tankových rotách) tak, že je 14 tanků v rotě v tzv. čtyřkové sestavě se čtyřmi členy osádky tanku (tank Leopard 2 má čtyřčlennou osádku – velitel tanku, střelec, nabíječ a řidič – na rozdíl od tříčlenné osádky tanku T-72M4 CZ, kde není zapotřebí nabíječ).

Tanky Leopard 2A4 jsou pak podle podplukovníka Suchého ideálním mezistupněm před uvažovanou akvizicí Leopardů 2A8, kdy dochází ke změně myšlení v rámci přechodu z východní na západní tankovou školu, navíc jsou základní ovládací prvky (řidiče, střelce, nabíječe) tanku obou verzí stejné, a liší se jen v optoelektronických systémech a dalších assetech. Na naši otázku, na jakou verzi se dají tanky Leopard 2A4 upgradovat, nám velitel 73. tpr sdělil, že smysluplným řešením je upgrade na verzi 2A5, jelikož u novějších verzí (2A6, 2A7, 2A8) se pak jedná o starý podvozek s novou věží. Pro získání základních dovedností osádky v rámci výcviku jsou však tanky Leopard 2A4, resp. 2A5 skvělé.

V rámci zavádění tanků Leopard 2A4 se pak podle podplukovníka Suchého bude měnit i zbytek organizační struktury 73. tpr, zejména co se jednotek bojového zabezpečení a bojové podpory (rota logistiky a velitelská rota) týče. 

Jako velkou výhodu pořizování tanků Leopard 2 do Armády ČR vidí velitel tankového praporu v tom, že je tato platforma hojně rozšířena i v ostatních členských státech Aliance. U Leopardů podplukovník Suchý také oceňuje mnohem větší ochranu osádky oproti východním tankům T-72. Nutno podotknout, že osádka tanku je to nejcennější.

Podplukovníka Suchého jsme se také zeptali na personální otázku týkající se 73. tpr, a to nejen v souvislosti s nutností navýšení počtu členů osádky. „Personální otázka je samozřejmě ožehavé téma, ale my spoléháme na to, že nová technika přitáhne nové zájemce o službu u tankového praporu,“ sdělil naší redakci velitel 73. tpr.

V médiích se někdy objevují teorie, že tanky jsou na soudobém moderním bojišti přežitkem, proto nás zajímal názor, co si o tomto tvrzení myslí velitel tankového praporu. Podplukovník Suchý v této souvislosti poukázal na současné ukrajinské bojiště, které jasně důležitost tanků potvrzuje. „Tanky byly vždy zamýšlené jako ofenzivní zbraň na podporu pěchoty, a i dnes se ukazuje, že tam, kde nevstoupí noha vojáka, je dané území nedobyté, takže z mého hlediska tankové vojsko své místo na bojišti má a bude ho mít i do budoucna,“ dodal pplk. Suchý.

Rozvoj bojových systémů, včetně tanků, jde neustále kupředu. Na nedávném pařížském veletrhu byl například představen demonstrátor tanku Leopard 2 A-RC 3.0 s bezosádkovou, dálkově ovládanou věží. Zajímalo nás, jak velitel tankového praporu vidí budoucí vývoj tanků jako autonomních systémů. Podle pplk. Suchého je všeobecně hlavní problém tanků jejich hmotnost a robustnost, což by mohly autonomní systémy částečně řešit, avšak za předpokladu, že bude veškerá automatika v tanku, jako například plně automatické nabíjení, bezchybně fungovat, jinak je tank bez možnosti vystřelit na bojišti prakticky vyřazen. Důležitý je také situační přehled osádky na bojišti, kdy je fyzický rozhled velitele tanku z věže v případě potřeby nezastupitelný. Pokud se v rámci bezosádkové věže tanku nějaký z optoelektronických systémů poškodí, může to mít pro osádku fatální následky. Cesta autonomních systémů je tedy podle velitele 73. tpr možná, avšak za předpokladu, že budou dané systémy stoprocentně bezchybně fungovat, aby neohrozily osádku tanku.

S příchodem nových tanků Leopard 2 nás také zajímal osud současných hlavních bojových tanků T-72M4 CZ a s tím související schopnost profesionálních vojáků tuto platformu do budoucna ovládat. Podplukovník Suchý nám sdělil, že 73. tankový prapor postupným nasouváním tanků Leopard 2 ztratí schopnost ovládat tank T-72M4 CZ, jelikož je nelogické i nereálné, aby se tankisté učili ovládat obě platformy. Každopádně schopnost ovládání platformy tanku T-72 i nadále zůstane u aktivních záloh.

Kromě vojáků z povolání disponuje v současné době 73. tankový prapor také rotou aktivních záloh o sedmi četách, kdy vojáci v aktivní záloze s profesionálními vojáky pravidelně cvičí. V současné době je tanková rota aktivní zálohy na své poloviční naplněnosti, avšak na naplněnosti s cílem dosáhnout alespoň 80 % se podle velitele 73. tpr pracuje.

Velitele čety poručíka Ondřeje Hradila, který má zkušenosti s oběma tankovými platformami sloužícími u 73. tpr jako velitel tanku, jsme se zeptali na hlavní rozdíly mezi tanky T-72M4 CZ a Leopard 2A4. „Jedná se o porovnávání dvou odlišných škol – východní a západní. Z mého pohledu mohu dnes říci, že mi vyhovuje více ta západní. U tanku Leopard lze cítit německý engineering, tank potřebuje trochu více údržby než T-72M4 CZ, na druhou stranu ten tank vám to vrátí. Hodně nás překvapil také prostor uvnitř tanku, jelikož se tank soustřeďuje na stojícího člověka – nabíječe, zatímco východní tanková škola má nabíjecí automat a podle toho byl i uvnitř tanku koncipován menší prostor na sedícího člověka. Díky nabíječi je v tanku Leopard více lidí, takže se celková práce osádky tanku mezi ně více rozloží, nežli tomu je u T-72M4 CZ,“ prozradil por. Hradil. Ohledně délky a náročnosti školení osádky u obou platforem nám bylo řečeno, že u tanku T-72M4 CZ tento výcvik trvá 5 týdnů, zatímco výcvik našich tankistů na tank Leopard 2 trval pod dohledem kolegů z německého Bundeswehru 3 měsíce. Přeškolení na tank Leopard 2 nebylo podle por. Hradila nikterak drastické.

Co se týče technického porovnání obou tanků nám poručík Hradil sdělil, že nabíjecí automat u T-72M4 CZ je poruchový, takže v případě poruchy je tank z boje vyřazen, zatímco u platformy tanku Leopard je kanón nabíjen manuálně prostřednictvím nabíječe, což redukuje rizika nemožnosti nabíjení. Rychlost samotného nabíjení je v počáteční a zpravidla nejdůležitější fázi střelby u tanku Leopard díky nabíječi rychlejší, a to každé 4 vteřiny oproti 6-8 vteřinám u automatického nabíjení u tanku T-72M4 CZ. Dozvěděli jsme se také, že všichni nabíječi v tancích Leopard 2 sloužících u 73. tpr jsou bývalí střelci v tancích T-72M4 CZ a v rámci velení tanku jsou po veliteli hned druzí v pořadí. Nabíječ má totiž více zodpovědnosti, nežli by se mohlo na první pohled zdát, kdy kromě operace se samotným nabíjecím ústrojím musí znát prvky systému řízení palby, navádění kanónu či zajištění věže a je zodpovědný také za případné odstranění závady na kulometu či jeho přebití. Musí tedy jít o zkušeného člověka, který má již něco za sebou. Ve věži jsou pak všichni tři členové osádky (velitel, střelec, nabíječ) plně zastupitelní.

Samozřejmě nás zajímaly i první zkušenosti řidiče s tankem Leopard 2A4, proto jsme oslovili desátníka Lukáše Pokorného, který jako první výhodu německého tanku zmínil vlastní operační prostor, kdy je řidič tanku T-72M4 CZ obklopen nádržemi o objemu téměř 1 000 litrů a šesti bateriemi, zatímco operační prostor celé osádky Leopardu je od těchto prvků oddělen. Řidič tanku T-72M4 CZ také podle desátníka Pokorného sedí ohnutý v nepřirozené poloze, kdy on sám v této pozici vydrží maximálně 4 hodiny. Na druhou stranu v Leopardu sedí řidič v přirozené poloze na pohodlném sedadle de facto jako v klasickém vozidle, proto také vydrží řídit déle. Ohledně průchodivosti terénem je díky vyšší světlé výšce a lepšímu odpružení v terénu výkonnější a celkově pro osádku pohodlnější.

Jak jsme již dříve zmínili, 73. tankový prapor v rámci své modernizace cca před půl rokem obdržel také vozidla TITUS ve spojovací verzi. Četaře Ondřeje Červenky, který je starším operátorem na tomto vozidle, jsme se zeptali na hlavní přínosy nového TITUSe. Podle něj je velkou výhodou vysoká operační výdrž vozidla díky centrále, která čerpá palivo přímo z hlavní nádrže vozidla. Vozidlo samozřejmě disponuje spoustou moderních komunikačních systémů, jako jsou radiostanice Harris či satelit BGAN, a díky tatrováckému podvozku má TITUS vysokou průchodivost terénem. Zajímalo nás také, jak dlouho trvá rozvinutí spojovacího vozidla do provozního režimu pro komunikaci na delší vzdálenosti, na což nám četař Červenka odpověděl, že rozvinutí systému trvá zpravidla do 15 minut, kdy je nejprve potřeba vozidlo pomocí hydrauliky vynivelizovat, což je práce řidiče, následně uzemnit a pak se může spustit automatické rozvinutí stožáru.

Rotný Pavel Vašíček pak ještě doplnil, že vozidlo TITUS disponuje vlastní lafetovanou zbraní – kulometem ráže 7,62 mm, který ovládá velitel vozidla. Rotný Vašíček také ocenil výkon vozidla, o který se stará motor o objemu 11 litrů a výkonu 502 koňských sil a velkou výhodou jsou také všechny 3 řiditelné nápravy. V neposlední řadě jsou pak vojáci spokojeni s vlastní ochranou, kdy se operátoři cítí ve vozidle bezpečně.

Závěr

Z výše uvedeného je patrné, že naši jedinou těžkou brigádu v budoucnu čeká zasloužená modernizace stěžejní bojové techniky, a to v podobě nových hlavních bojových tanků Leopard 2A8 či pásových bojových vozidel pěchoty CV90, kdy se brigáda definitivně přeorientuje z techniky sovětské provenience (T-72 či BVP-2) na systémy západní. Nejen díky tomu tak bude 7. mechanizovaná brigáda schopna plnit své úkoly, ať už v rámci Armády České republiky nebo Aliance, mnohem efektivněji.