Úřad ředitele národních zpravodajských služeb nedávno vydal každoroční neutajovanou výroční zprávu „Annual Threats Assessment of the U.S. Intelligence Community“ zaměřenou na hodnocení bezpečnostních hrozeb ohrožujících USA pro rok 2024. Při přípravě tohoto hodnocení byly využity informace dostupné k 22. lednu 2024. Národní zpravodajská rada je samozřejmě připravena podpořit tvůrce politik dodatečnými informacemi v utajovaném prostředí.

Tato výroční zpráva o celosvětových hrozbách pro národní bezpečnost USA odráží kolektivní postřehy zpravodajské komunity USA, která se každý den zavazuje poskytovat diferencované, nezávislé a nepřikrášlené zpravodajské informace, které politici, bojovníci a domácí pracovníci orgánů činných v trestním řízení potřebují k ochraně amerických životů a amerických zájmů kdekoli na světě. Toto hodnocení se zaměřuje na nejpřímější a nejzávažnější hrozby pro Spojené státy, a to především v průběhu roku 2024. Všechny vyžadují robustní zpravodajskou reakci, včetně těch, kde zaměření na krátkodobou perspektivu může pomoci odvrátit větší bezpečnostní hrozby v budoucnu.

Většina informací od zpravodajských služeb je utajována – hlavní důvody je ochrana a obrana zpravodajských zdrojů a maximalizace jejich praktické využitelnosti relevantními aktéry. Utajování se realizuje prostřednictvím různých režimových opatření definovaných v systému státního tajemství. Při volbě stupně utajení se vychází z modelu potenciální újmy, která by pro stát vznikla vyzrazením nebo zneužitím dané zpravodajské informace.
   
V rámci ČR je problematika utajovaných informací řešena zákonem č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Dle tohoto zákona se utajovaná informace klasifikuje stupněm utajení takto: 

• a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky, 
• b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky, 
• c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky, 
• d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky. 

Zpracování veřejně přístupných zpravodajských zpráv je vždy diskutabilní krok, který vyžaduje zvláštní postup – neměly by pro zajištění ochrany zpravodajských zdrojů určitě obsahovat konkrétní věcné informace. V případě americké výroční zprávy se tato vytváří adekvátní zpravodajskou syntézou. 

Proč bychom se vůbec měli v ČR zabývat americkou výroční zprávou?

Odpověď poskytuje následující tabulka, která popisuje bezpečnostní hrozby, kterými se zabývá Bezpečnostní strategie ČR a americká výroční zpráva:

Bezpečnostní hrozby pro ČR jsou podobné jako bezpečnostní hrozby pro USA a americká výroční zpráva tak může být zajímavým doplňkem českých zpravodajských zjištění – americký zpravodajský systém je mnohem robustnější a zdrojově mnohem větší než český zpravodajský systém a zpravodajská produkce je tak nad omezenými schopnostmi české zpravodajské produkce – to ale neznamená, že české zpravodajské úsilí nemá také zajímavé zpravodajské výsledky.

Obecné závěry americké výroční zprávy

Americká výroční zpráva se zabývá především bezpečnostnímu hrozbami, jejichž nositeli jsou státní aktéři, a nadnárodními (transnacionálními) bezpečnostními hrozbami. Její pohled je velmi realistický (na rozdíl od některých výstupů ideologického charakteru). Podívejme se na některé části americké výroční zprávy přeložené do češtiny.

Během roku 2024 budou Spojené státy čelit stále křehčímu globálnímu řádu, který je již delší dobu napjatý zrychlujícím se strategickým soupeřením mezi velmocemi, intenzivnějšími a nepředvídatelnějšími nadnárodními výzvami a četnými regionálními konflikty s dalekosáhlými důsledky. Ambiciózní, ale úzkostlivá Čína, konfrontační Rusko, některé regionální mocnosti, jako je Írán, a schopnější nestátní aktéři zpochybňují dlouhodobá pravidla mezinárodního systému i nadřazenost USA v něm. Současně jsou častější nové technologie, nestabilní situace v odvětví veřejného zdraví a změny životního prostředí, které mají často globální dopad a je obtížnější je předvídat. Stačí se podívat na krizi v Gaze – vyvolanou vysoce schopnou nestátní teroristickou skupinou v Hamásu, zčásti podněcovanou regionálně ambiciózním Íránem a zhoršenou narativy podporovanými Čínou a Ruskem s cílem podkopat Spojené státy na globální scéně –, abychom viděli, jak může mít regionální krize dalekosáhlé vedlejší účinky a komplikovat mezinárodní spolupráci v dalších naléhavých otázkách. Svět, který se vynoří z tohoto bouřlivého období, bude utvářen tím, kdo nabídne nejpřesvědčivější argumenty pro to, jak by se měl svět řídit, jak by měly být organizovány společnosti a které systémy jsou nejúčinnější při prosazování hospodářského růstu a poskytování výhod většímu počtu lidí, a mocnostmi – státními i nestátními –, které jsou nejschopnější a nejochotnější jednat při řešení nadnárodních problémů a regionálních krizí.

Z těchto složitých a vzájemně provázaných otázek vzejdou nové příležitosti ke kolektivní akci se státními i nestátními aktéry. Výroční hodnocení hrozeb pro rok 2024 zdůrazňuje některé z těchto souvislostí, protože poskytuje základní hodnocení zpravodajské komunity o nejnaléhavějších hrozbách pro národní zájmy USA. Nejedná se však o vyčerpávající hodnocení všech globálních výzev. Zabývá se tradičními i netradičními hrozbami ze strany protivníků USA, řadou regionálních problémů s možnými většími globálními důsledky, jakož i funkčními a nadnárodními výzvami, jako je šíření jaderných zbraní, nové technologie, změna klimatu, terorismus a nelegální drogy.

Čína má schopnost přímo konkurovat Spojeným státům a americkým spojencům a měnit globální řád založený na pravidlech způsobem, který podporuje moc a formu vlády Pekingu nad Spojenými státy. Vážné demografické a ekonomické problémy mohou z Číny udělat ještě agresivnějšího a nepředvídatelnějšího globálního hráče. Pokračující agrese Ruska vůči Ukrajině podtrhuje, že Rusko zůstává hrozbou pro mezinárodní řád založený na pravidlech. Místní a regionální mocnosti se také snaží získat a uplatňovat vliv, často na úkor sousedů a samotného světového řádu. Írán zůstane regionální hrozbou s širšími zhoubnými vlivovými aktivitami a Severní Korea rozšíří své kapacity v oblasti zbraní hromadného ničení a zároveň bude rozvratným hráčem na regionální i světové scéně. Americké akce, jejichž cílem je odradit zahraniční agresi nebo eskalaci, jsou protivníky často interpretovány jako posílení jejich vlastního vnímání, že Spojené státy mají v úmyslu je zadržet nebo oslabit, a tyto dezinterpretace mohou zkomplikovat řízení eskalace a krizovou komunikaci.

Regionální a lokální konflikty a nestabilita, jako například útoky Hamásu na Izrael a následná izraelská invaze do Gazy, budou vyžadovat pozornost USA, protože státy a nestátní aktéři bojují v tomto vyvíjejícím se globálním řádu, včetně soupeření velkých mocností a sdílených nadnárodních výzev. Konflikty a záchvaty nestability od východní Asie přes Afriku až po západní polokouli – zhoršené globálními výzvami – mají větší potenciál přelít se do mnoha oblastí, což bude mít důsledky pro Spojené státy, americké spojence a partnery a svět.

Ekonomický tlak tuto nestabilitu dále rozdmýchává. Mnoho států po celém světě čelí rostoucí a v některých případech neudržitelným dluhovým zátěžím, ekonomickým dopadům války na Ukrajině a zvýšeným ztrátám nákladů a produkce v důsledku extrémních povětrnostních jevů, i když se nadále zotavují z pandemie COVID-19. Zatímco celosvětové ceny zemědělských potravinářských komodit ustoupily ze svého vrcholu v roce 2022, domácí růst cen potravin zůstává v mnoha zemích vysoký a potravinové zabezpečení v mnoha zemích zůstává zranitelné vůči hospodářským a geopolitickým otřesům.

Svět zároveň sužuje řada společných univerzálních problémů, které vyžadují kooperativní globální řešení. Širší konkurence mezi demokratickými a autoritářskými formami vlády, kterou Čína, Rusko a další země podněcují prosazováním autoritářství a šířením dezinformací, však vyvíjí tlak na dlouhodobé normy podporující kooperativní přístupy ke globálním veřejným statkům. Tato soutěž také využívá technologický pokrok – jako je umělá inteligence, biotechnologie a související biologická bezpečnost, vývoj a výroba mikroelektroniky a potenciální kvantový vývoj – k získání silnějšího vlivu na celosvětové narativy ovlivňující globální geopolitickou rovnováhu, včetně vlivu v ní. Zejména oblasti umělé inteligence a biotechnologií se rychle rozvíjejí a konvergence mezi různými oblastmi vědy a techniky pravděpodobně povedou k dalším významným průlomům. Zrychlující se účinky změny klimatu vystavují stále větší část světové populace, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy, většímu riziku extrémního počasí, nedostatku potravin a vody a humanitárních katastrof, což podněcuje migrační toky a zvyšuje rizika budoucích pandemií, neboť patogeny využívají měnící se životní prostředí.

Zajímavé konkrétní konstatování a závěry americké výroční zprávy

Několik států se zapojuje do konkurenčního chování, které přímo ohrožuje národní bezpečnost USA, zatímco větší skupina států – včetně některých spojenců – čelí vnitrostátnímu konfliktu nebo domácím nepokojům. Tyto tlaky a dynamika mají potenciál přelít se přes hranice a napříč regiony, destabilizovat oblasti a ohrozit živobytí, bezpečnost a stabilitu miliard lidí. Čína soupeří o to, aby překonala Spojené státy v komplexní národní síle a zajistila si respekt k jejím preferencím u svých sousedů a zemí po celém světě, zatímco Rusko přímo ohrožuje Spojené státy ve snaze prosadit vliv regionálně i globálně.

Prezident Si Ťin-pching si představuje Čínu jako přední mocnost ve východní Asii a jako vedoucí mocnost na světové scéně. Komunistická strana Číny se pokusí předejít zpochybnění své pověsti a legitimity, podkopat vliv USA, vrazit klín mezi Washington a jeho partnery a podpořit globální normy, které upřednostňují její autoritářský systém. Nejdůležitější je, že Čínská lidová republika (ČLR) bude tlačit na Tchaj-wan ohledně sjednocení, což je snaha, která vytvoří kritické třecí plochy se Spojenými státy. Navzdory ekonomickým nezdarům budou čínští lídři zachovávat etatistickou hospodářskou politiku, aby nasměrovali kapitál do prioritních sektorů, snížili závislost na zahraničních technologiích a umožnili modernizaci armády.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila obrovské škody doma i v zahraničí, ale Rusko zůstává odolným a schopným protivníkem v celé řadě oblastí a snaží se prosazovat a bránit své zájmy globálně a podkopávat Spojené státy a Západ. Posílení vazeb Ruska s Čínou, Íránem a Severní Koreou s cílem posílit jeho obrannou výrobu a ekonomiku je pro Západ a partnery velkou výzvou. Rusko bude i nadále prosazovat své zájmy konkurenčními a někdy konfrontačními a provokativními způsoby a vyvíjet tlak na ovlivňování dalších zemí v postsovětském prostoru v různé míře.

• Rusko téměř jistě nechce přímý vojenský konflikt se silami USA a NATO a bude pokračovat v asymetrické aktivitě pod tím, co vypočítává jako práh vojenského konfliktu na celém světě. Prezident Vladimir Putin se pravděpodobně domnívá, že Rusko otupilo ukrajinské snahy o znovudobytí významného území, že jeho přístup k vítězství ve válce se vyplácí a že podpora Západu a USA Ukrajině je konečná, zejména ve světle války mezi Izraelem a Hamásem.
• Putin rozsáhlou invazí na Ukrajinu převrátil geopolitické, ekonomické a vojenské oživení Ruska vzhůru nohama a poškodil jeho mezinárodní pověst. Rusko nicméně zavádí politiku ke zmírnění těchto nákladů a využívá zahraničních vztahů k minimalizaci škod souvisejících se sankcemi a k obnovení své důvěryhodnosti jako velmoci.
• Hluboká ekonomická angažovanost Moskvy s Pekingem poskytuje Rusku významný trh pro jeho energii a komodity, větší ochranu před budoucími sankcemi a silnějšího partnera v opozici vůči Spojeným státům. Čína je zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska, přičemž bilaterální obchod dosáhl v roce 2023 více než 220 miliard dolarů, čímž již překonal svůj rekordní celkový objem z roku 2022 o 15 procent.

Írán bude i nadále ohrožovat americké zájmy, spojence a vliv na Blízkém východě a má v úmyslu upevnit svůj vznikající status regionální mocnosti a zároveň minimalizovat hrozby pro režim a riziko přímého vojenského konfliktu. Teherán se pokusí využít nedávných vojenských úspěchů prostřednictvím své povzbudivé sítě hrozeb, diplomatických zisků, rozšířeného jaderného programu a vojenských prodejů k prosazení svých ambicí, včetně snahy o další posílení vztahů s Moskvou. Írán se bude snažit využít konfliktu v Gaze k odsouzení Izraele, odsoudil jeho roli v regionu a pokusil se odradit ostatní státy Blízkého východu od oteplování vztahů s Izraelem, zatímco bude vytrubovat do světa roli Íránu coby zastánce palestinské věci. Je však nepravděpodobné, že by íránský postoj ke konfliktu zamaskoval problémy, jimž čelí vnitřně, kde režim stále testují nedostatečná ekonomická výkonnost a společenské křivdy.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un bude i nadále usilovat o jaderné a konvenční vojenské kapacity, které ohrožují Spojené státy a jejich spojence, což umožní periodické agresivní akce, když se bude snažit přetvořit regionální bezpečnostní prostředí ve svůj prospěch. Severní Korea se vymanila z nejhlubšího období izolace, které bylo způsobeno kombinací téměř dvou desetiletí přísných sankcí OSN a dobrovolného omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19. Dnes usiluje o pevnější vazby s Čínou a Ruskem s cílem zvýšit finanční zisky, diplomatickou podporu a obrannou spolupráci. Kim téměř jistě nemá v úmyslu vyjednávat o zrušení svého jaderného programu, který považuje za záruku bezpečnosti režimu a národní hrdosti. Kim navíc pravděpodobně doufá, že bude moci využít svých buržoazních obranných vazeb s Ruskem k dosažení svého cíle dosáhnout mezinárodního uznání jako jaderná mocnost.

Potenciál mezistátních konfliktů a domácích nepokojů v jiných zemích po celém světě také nadále představuje výzvu pro národní bezpečnost USA, a to jak přímo, tak jako hrozba pro naše spojence a partnery. Rostoucí napětí a nestabilita z těchto ohnisek vzplanutí mohou být zhoršeny zintenzivňujícím se globálním mocenským soupeřením vzhledem ke složitému a vzájemně propojenému bezpečnostnímu prostředí. Konflikty, zejména ty, které narušují globální obchod a investiční toky, by mohly vést k růstu cen energií a zvýšené ekonomické nestabilitě i v zemích, které nejsou přímo zapojeny do konfliktu nebo jsou od něj velmi vzdálené. Například cestovní ruch, který je hlavním zdrojem deviz pro Egypt, Jordánsko a Libanon, od začátku konfliktu v Gaze prudce klesl a narušení ukrajinského vývozu potravin v roce 2022 pomohlo podpořit růst globálních cen potravin. Regionální a lokální konflikty mají dalekosáhlé a někdy kaskádovité důsledky nejen pro sousední země, ale i pro celý svět. Kromě toho, že je probíhající konflikt v Gaze ilustrativní ukázkou tohoto jevu, také zdůrazňuje potenciál přelití do většího a nebezpečnějšího konfliktu.

Nadnárodní hrozby se vzájemně ovlivňují ve složitém systému spolu s hrozbami ze strany státních aktérů, často se navzájem posilují a vytvářejí kombinovaná a kaskádová rizika pro národní bezpečnost USA. Rostoucí propojení mezi zeměmi také vytvořilo nové příležitosti pro nadnárodní vměšování a konflikty. Několika jasnými a přímými výzvami jsou rychlý rozvoj technologií, šíření represí za fyzické hranice, hrozby představované nadnárodním organizovaným zločinem a terorismem a společenské dopady mezinárodní migrace.

Nové technologie – zejména v oblasti umělé inteligence a biotechnologií – se vyvíjejí a šíří se rychlostí, která společnostem a vládám ztěžuje utváření norem týkajících se občanských svobod, soukromí a etiky. Konvergence těchto nově vznikajících technologií pravděpodobně povede k průlomu, který by mohl vést k rychlému rozvoji asymetrických hrozeb – jako jsou pokročilé bezpilotní letouny – pro americké zájmy a pravděpodobně pomůže utvářet ekonomickou prosperitu USA.

Pokroky v oblasti umělé inteligence a nové modely strojového učení posouvají umělou inteligenci do jejího průmyslového věku, což má potenciálně obrovské ekonomické dopady na vítěze i následovníky a nezamýšlené důsledky – od nekontrolovatelných deepfakes a dezinformací až po vývoj počítačových virů generovaných umělou inteligencí nebo nových chemických zbraní. Generativní umělá inteligence je prostředkem k objevování a navrhování nových technologií a pokročilých procesů na systémové úrovni, které by mohly posílit technologickou, ekonomickou a širší strategickou konkurenceschopnost země.

Americké osoby a zájmy doma i v zahraničí budou čelit ideologicky různorodé hrozbě terorismu. Tato hrozba se s největší pravděpodobností projeví v malých buňkách nebo jednotlivcích inspirovaných zahraničními teroristickými organizacemi a násilnými extremistickými ideologiemi k provádění útoků. Zatímco al-Káida dosáhla operačního dna v Afghánistánu a Pákistánu a ISIS utrpěl kaskádové ztráty vedení v Iráku a Sýrii, regionální pobočky se budou nadále rozšiřovat. Teroristé budou mít zájem na provádění útoků za použití chemických, biologických a radioaktivních materiálů proti americkým osobám, spojencům a zájmům po celém světě. Teroristé z různých ideologických prostředí nadále šíří na sociálních sítích a na internetových fórech pokyny různé důvěryhodnosti k obstarávání nebo výrobě toxických nebo radioaktivních zbraní za použití široce dostupných materiálů.

Soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti (SVBS)

SVBS jsou v mezinárodním prostředí stále více přítomny a hrstka těchto firem spojených s americkými rivaly, jako je Rusko, ohrožuje globální bezpečnost v mnoha zemích a regionech prostřednictvím své schopnosti potenciálně podněcovat násilí a eskalovat nestabilitu v již tak křehkých regionech

• SVBS se staly nezbytnou součástí moderních vojenských operací a poptávka po jejich službách pravděpodobně poroste. Největší část průmyslu tvoří korporace, které poskytují nájemné bezpečnostní služby pro komerční zájmy nebo státy. Čína, Rusko, Turecko a Spojené arabské emiráty však považují SVBS za cenný nástroj ve svém arzenálu pro prosazování nebo ochranu svých zájmů v zahraničí.
• Mnoho vlád bude vzhlížet k tomu, že SVBS budou hrát důležitou roli jako multiplikátor síly pro jejich konvenční armády – plnění vysoce technických úkolů nebo úkolů náročných na lidské zdroje, jako je údržba, logistika nebo zabezpečení pevných míst – nebo v některých případech poskytování vysoce specializovaných schopností přímé akce na klíč, které v jejich silách chybí.

Závěry a doporučení pro ČR

• 1) Pro zachování adekvátní technologické převahy českých bezpečnostních a obranných sil je nutné trvale monitorovat vědecko-výzkumné a inovační prostředí ve světě (nová zpravodajská priorita = vědecko-výzkumná a inovační rozvědka a kontrarozvědná ochrana a obrana vědecko-výzkumného a inovačního potenciálu ČR).
• 2) V rámci českého zpravodajského prostředí je dále nutné aktivně rozvíjet především schopnosti zpravodajského predikce a syntézy.
• 3) Český zpravodajský systém by měl společně každý rok evaluovat potenciál a generovaná rizika pro bezpečnostní hrozby ohrožující ČR - na tomto objektivním základě pak musí český bezpečnostní systém zajišťovat další bezpečnost pro ČR.
• 4) Pro udržení a další nezbytné posilování strategické i operační hodnoty bezpečnostního systému ČR je nutno velmi rychle zajistit zejména procesní a zdrojovou optimalizaci inovačního ekosytému pro oblast zajištění bezpečnosti a obrany ČR.
• 5) Je nutno začít aktivně hledat nový otevřený model pro zajištění globálních bezpečnostních garancí států v multipolárním prostředí (jinak budou trvale narůstat zdrojové potřeby zajišťování bezpečnosti, jejichž financování bude vyžadovat krácení zdrojů jiných veřejných zájmů států nebo růst dalšího zadlužování států).

RNDr. Pavel Štalmach, MBA

RNDr. Pavel Štalmach, MBA vystudoval fyziku na MFF UK, bankovnictví na VŠE a MBA na PIBS. V 90. letech působil na kapitálovém trhu a jako konzultant pro strategické řízení a Business Intelligence v korporátním sektoru. Posléze pracoval 15 let v rezortu Ministerstva obrany v různých rolích (náměstek ministra obrany, předseda krizového štábu MO, specialista pro strategické zpravodajství a pro strategické a krizové řízení zpravodajských služeb atd.). V posledních letech se věnuje systémovým analýzám v oblasti bezpečnosti a jejího řízení, novým technologiím a inovacím v oblasti bezpečnosti a obrany. Posledních 15 let se také věnuje výuce bezpečnostního managementu v různých formách studia především na Vysoké škole CEVRO Institut. Nově působí v roli Senior Fellow institutu Future Advanced Technologies, z.ú. a jako poradce pro inovační technologie projektu FUTURE FORCES FORUM.

Zdroj: Annual Threats Assessment of the U.S. Intelligence Community, Bezpečnostní strategie ČR