Už je to půl roku, co se za velkého zájmu odborné i laické veřejnosti opět otevřelo Armádní muzeum Žižkov. Co návštěvníci oceňují a na co ještě mohou těšit, to popisuje ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek.

Foto: Brigádní generál Aleš Knížek | Jan Schejbal

Když jsem v nově zrekonstruovaném muzeu, které patří České republice a její armádě, během slavnostního večera v říjnu 2022 vítal přítomné vzácné hosty, nepochyboval jsem o tom, že je nová expozice zaujme. Od prvního dne, kdy se Armádní muzeum znovu otevřelo, si totiž návštěvníci mohou prohlédnout více než sedm tisíc sbírkových předmětů v ojedinělých výstavních prostorách. Seznámí se zde s našimi dějinami od dávné minulosti až po současnost. Ojedinělé exponáty vhodně doplňují audiovizuální prostředky a dioramata.

Trval jsem na tom, aby součástí rekonstrukce souboru budov Vojenského historického ústavu, kde se nachází Armádní muzeum Žižkov, byla také tvorba expozic. Nebyla to žádná samozřejmost, jenže já jsem v žádném případě nechtěl, abychom se po všech peripetiích, kdy se rekonstrukce z různých důvodů stále odkládala, dostali do situace, kdy by byla samotná budova sice pěkně opravená, ale na nic dalšího by nezbyly prostředky, muzeum by nežilo.

Foto: Celkový pohled z ptačí perspektivy na nově zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov | VHÚ

Ředitel Odboru muzeí VHÚ plk. Michal Burian strávil přípravou nových expozic stovky hodin, koordinoval práci svých lidí, dohlížel na celek i na detail. Díky tomu, že jsme měli vše promyšlené, se některé předměty do muzea umístily už během stavebních prací – například rakousko-uherské námořní torpédo vyrobené ve Škodových závodech nebo československý pevnostní kanon. Nevynechal jsem žádný kontrolní den, od začátku rekonstrukce jsme s plk. Michalem Burianem a plk. Martinem Mlčochem byli na stavbě týden co týden, chtěli jsme být u všeho. Nespočítám, kolikrát jsem prošel všemi expozicemi. Každá část muzea, každá vitrína je něčím zajímavá. Dali jsme si velmi záležet na instalaci sbírkových předmětů. Neutuchající zájem návštěvníků a jejich reakce dokládají, že to mělo smysl.

Rodinná historie

„Musí být pěkné tady pracovat,“ slýchám často. Snad každý, kdo sem přijde, vnímá genius loci. Těší mě, že se nám podařilo vrátit tomuto místu jeho původní krásu a důstojnost. Pracovat tady je čest a především závazek. Naše instituce je totiž bytostně spjata se vznikem demokratického Československa, byla založena, aby připomínala památku lidí, kteří bojovali za svobodu naší země. Svůj profesní život s ní spojila řada výjimečných osobností. Není nutné připomínat, že v Památníku odboje, jenž vznikl už v roce 1919 a sídlil v Karlíně a Tróji, vedl výtvarnou skupinu kapitán československých legií ve Francii František Kupka, jako umělecký poradce do Památníku osvobození v roce 1931 nastoupil Vojtěch Preissig. Klíčovou postavou byl generál Rudolf Medek, první ředitel Památníku osvobození a zakladatel československého vojenského muzejnictví. Se svou rodinou zde také bydlel, a to ve druhém patře administrativní budovy. Když sem po návratu z emigrace pravidelně chodil tehdejší kancléř prezidenta Václava Havla, Ivan Medek, bez nadsázky mi říkal, že je tu doma. S rodiči a bratrem Mikulášem tady žil deset let, od roku 1929, kdy byl soubor budov dostavěn podle architektonického návrhu Jana Zázvorky. A propos vnuk Jana Zázvorky, jenž je filmový architekt, se podílel na tvorbě působivých dioaramat v muzejních expozicích.

Mezi prvními návštěvníky, které jsem v říjnu 2022 provedl muzeem, byly vnučky generála Rudolfa Medka. Přiznám se, že jejich slova mě až dojala. Nevěděl jsem, že Ivan Medek dcerám vyprávěl o našich setkáních, kdy jsme si v pracovně jeho tatínka povídali o historii a samozřejmě také o muzeu. Když se na začátku tisíciletí připravoval první projekt rekonstrukce Armádního muzea Žižkov, Ivan Medek pomáhal památkářům s dokumentací. Jeho vzpomínky byly důležité.

Foto: Každá část muzea, každá virína je něčím zajímavá | VHÚ

V únoru 2023 Viktorie a Terezie Medkovy muzeum opět navštívily, tentokrát se svou příbuznou Charlottou Kotíkovou. Pravnučka Tomáše G. Masaryka, který v červenci 1932 slavnostně zahájil první muzejní sezonu, se znovuotevření muzea na podzim 2022 nemohla kvůli svým pracovním povinnostem zúčastnit. Charlotta Kotíková se muzejní práci věnuje desítky let – pracuje jako kurátorka současného umění v New Yorku – její ocenění nás tudíž pochopitelně potěšilo. Líbily se jí historické prostory, citlivá práce restaurátorů, samotné pojetí expozic a také Café Kupka, kavárna umístěná v bývalém výtvarném ateliéru. Zaujalo ji také, že muzeum bylo v pátek odpoledne plné rodičů s dětmi. „Je důležité mladé generaci připomínat, že za svobodu se musí bojovat,“ řekla Masarykova pravnučka při své návštěvě Armádního muzea Žižkov.

Foto: Velmi emotivní expozice věnovaná operaci Anthropoid | VHÚ

Škola v muzeu

Mnozí pedagogové a studenti si z dřívějška jistě pamatují náš vzdělávací program Operace Historikon. V nově zrekonstruovaném muzeu na Žižkově se nyní rozšířila nejen výstavní plocha a historická období, jimž se věnujeme, ale také jsme samozřejmě pro školní skupiny připravili širokou nabídku nových, lektorovaných programů. Je o ně velký zájem, během půl roku je absolvovalo přes šest tisíc žáků a studentů.

Foto: Působivá expozice věnovaná 2. světové válce | VHÚ

Nejmladší návštěvníky upoutá, že Český lev se schovává v muzeu, ani nedutají, když slyší pověst o Bruncvíkovi, a pak hledají stopy lvíčete. Pod symbolem lví tlapky se v muzeu ukrývají různé haptické předměty, vystřihovánky, zajímavosti a kvízy. Pro žáky a studenty je připraven například lektorovaný program Na úsvitu českých dějin a Nový věk – věk bouří nebo Příběh Velké války, kdy sledují osudy rakousko-uherského vojáka, francouzského nebo ruského legionáře, člena Sokola i život v zázemí. Vzdělávací program zaměřený na období druhé světové války je seznámí s průběhem tohoto světového konfliktu i s příběhy konkrétních lidí. Další edukační program se zabývá obdobím po únoru 1948. Velkou pozornost nejen studentů si získala také část expozice věnovaná zahraničním operacím a našim novodobým válečným veteránům.

Foto: Velkou pozornost nejen studentů si získala také část expozice věnovaná zahraničním operacím a našim novodobým válečným veteránům | VHÚ

Jedna návštěva nestačí

Každá přítomnost se jednou stane minulostí. Věděl jsem proto dobře, co dělám, když jsem před třinácti lety vytvořil a s plk. Pavlem Löfflerem spustil projekt Historie v misích, který dokumentoval činnost českých vojáků v zahraničních operacích. Několik let, od roku 2011 do roku 2014, jsem za našimi vojáky do Afghánistánu pravidelně jezdil s tehdejším ředitelem Společného operačního centra generálem Alešem Opatou, který rozuměl historii a pochopil, o co nám jde. Novodobým válečným veteránům jsem při návštěvách základen ve Vardaku, Bagrámu, Lógaru a Kábulu říkal, že ve zrekonstruovaném muzeu bude také prostor pro vojenské mise, kde svým dětem budou moci ukázat, jak se zapsali do historie. Což se také stalo.

V závěru expozice, kde je kaple ze základny Bagrám a portréty vojáků, kteří zemřeli v zahraniční operaci při výkonu služby, se mi pokaždé vybaví slova kamaráda, novodobého veterána, který vždycky žertoval, že chce být v našem muzeu jako exponát. Naposledy jsme se setkali právě na základně Bagrám v květnu 2014. Jeho věci v muzeu máme, on je ale svým dětem už nebude moci ukázat…, utrpěl smrtelná zranění při útoku sebevražedného atentátníka. Od 28. října 2022 do Armádního muzea Žižkov zavítaly desítky tisíc návštěvníků z České republiky i ze zahraničí. Bylo mezi nimi i mnoho českých vojáků z různých útvarů a samozřejmě také ti, kteří už jsou v záloze nebo ve výslužbě. Na konci března 2023, se pak v muzeu na Žižkově uskutečnilo přátelské setkání vojáků zraněných při výkonu služby. Když jsme se po několika hodinách loučili, všichni jsme se shodli, že jedna návštěva nestačí.

Práce nekončí

„Tady bych mohl trávit celé dny,“ říkají nám návštěvníci a do muzea se vracejí. Muzeum žije. V zastřešené dvoraně 1. listopadu pokřtil svou knihu Sám nejsi nic armádní generál Aleš Opata, v lednu tady reportérka Darja Stomatová a kameraman Jan Schrürger pokřtili svou knížku Pod štítem Charkova, na začátku roku se přímo z Armádního muzea Žižkov vysílal Fokus Václava Moravce. 30. ledna 2023 bylo ve dvoraně Armádního muzea Žižkov připomenuto 30. výročí vzniku Armády České republiky. Slavnostní shromáždění se konalo za účasti nejvyšších představitelů České republiky i Armády České republiky, přítomen byl nově zvolený prezident České republiky a někdejší náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál v.v. Petr Pavel, předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, předseda vlády České republiky Petr Fiala, ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď, ministryně obrany České republiky Jana Černochová, náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálmajor Karel Řehka, bývalí náčelníci Generálního štábu České republiky Jiří Šedivý, Pavel Štefka, Josef Bečvář a další hosté. Při této příležitosti byla pokřtěna kniha Devět generálů, která zachytila tři desítky let našich ozbrojených složek pohledem bývalých náčelníků generálního štábu. Ministryně obrany Jana Černochová během slavnostního shromáždění vyznamenala některé vojáky a pracovníky ministerstva.

V dubnu začal v muzeu cyklus přednášek Pátrání po vojácích první světové války – v teorii i praxi, které představuje zájemcům české i zahraniční informační zdroje, které jim mohou pomoci při jejich bádání. V sále pro příležitostné výstavy se právě dokončuje nová výstava a připravujeme další projekty.

V našem Leteckém muzeu Kbely jsme na konci dubna zahájili jubilejní 55. muzejní sezonu. Úvodní slovo měl velitel Vzdušných sil Armády České republiky gen. Petr Čepelka.

Na konci května začala sezóna ve Vojenském technickém muzeu Lešany. Národní památník hrdinů heydrichiády je pak stejně jako Armádní muzeum Žižkov otevřený po celý rok.

Rekonstrukcí Armádního muzea Žižkov začala nová etapa v dějinách naší instituce, spánek na vavřínech nám však nehrozí. Rádi bychom rozšířili a zkvalitnili expozice v Lešanech a ve Kbelích. V Lešanech bychom tak mohli představit zahraniční operace od Perského zálivu po současnost. Ve Kbelích by nám výstavba jednoho hangáru umožnila ukázat v celé kráse výjimečnou sbírku proudových letounů první generace, kterou má Vojenský historický ústav Praha téměř kompletní. Máme před sebou plno práce.