Jednou z nových schopností, kterou Vojenská policie (VP) získala, je možnost sběru, ukládání a sdílení biometrických údajů. Biometrie je věda, která se zabývá měřením a analýzou fyziologických nebo behaviorálních charakteristik živých bytostí, jako jsou otisky prstů, duhovka, obličej nebo hlas. Tyto charakteristiky jsou jedinečné pro každého člověka a mohou sloužit k jeho identifikaci nebo ověření.

Severoatlantická aliance se schopností biometrie začala intenzivněji zabývat v roce 2012. Česká republika (ČR) se k této iniciativě aktivně připojila závazkem vybudovat předmětnou schopnost v resortu ministerstva obrany, přijetím příslušného cíle výstavby v rámci národního setu 2013, vycházejícího z procesu obranného plánování NATO (NDPP – NATO Defense Planning Process). Gesce za výstavbu schopnosti v resortu obrany byla delegována na Vojenskou policii.

Zástupci VP se od roku 2013 pravidelně účastní jednání pracovní skupiny NATO pro rozvoj oblasti biometrie, jejímž posláním je koordinovat úsilí aliančních partnerů při výstavbě této schopnosti a dále tvorba potřebných společných spojeneckých standardizačních dohod. Kromě toho od roku 2015 zahájila VP pravidelné výcviky v rámci programu US Mil2Mil, s přístroji pro rychlou identifikaci osob, zapůjčenými od Velitelství amerických sil v Evropě (USEUCOM).

Od roku 2017 zahájila VP přípravu akvizičního procesu k pořízení architektury pro sběr, ukládání, analýzu a sdílení biometrických údajů (architektura) pro nasazení v zahraničních operacích. Souběžně s tím zahájila také přípravu pro adaptaci legislativního prostředí, tvorbu potřebných struktur a podmínek pro provoz architektury. Po provedené analýze byl pro nákup architektury zvolen způsob pořízení prostřednictvím nákupu vláda-vláda (FMS, Foreign Military Sales), kdy jako dodavatelský subjekt byla zvolena americká společnost, splňující jak standardy pro civilní bezpečnostní složky, tak standardy NATO, ke kterým ČR přistoupila a zavedla je odpovídající formou.

Akviziční proces se zpozdil kvůli pandemii covidu, proto byla architektura dodána až ke konci loňského roku. Počátkem letošního roku zahájila VP proces převzetí a integrace architektury, společně s výcvikem instruktorů, aby mohla biometrické přístroje využívat co nejefektivněji. Speciální školení zahrnovalo teoretickou i praktickou část, kde se účastníci seznámili s principy biometrie, funkcemi a ovládáním přístrojů, způsoby sběru a zpracování biometrických údajů a jejich sdílením s dalšími subjekty. Školení absolvovali příslušníci na úrovni instruktor, kteří jsou nyní schopni školit další jednotlivce.

Vojenská policie je aktuálně schopna v oblasti biometrie zaznamenávat tři modality: otisky prstů, scan duhovky a biometrické foto obličeje. Tyto modality jsou vhodné pro různé situace a účely. Například otisky prstů jsou snadno sbíratelné a mají vysokou míru shody, scan duhovky je velmi přesný a odolný vůči falšování, biometrické foto obličeje je vhodné pro identifikaci na dálku nebo v davu.

Biometrické přístroje jsou pro VP cenným nástrojem, který zvyšuje její schopnost plnit své úkoly a posiluje její postavení v rámci Aliance.

Letos v březnu bylo zahájeno jednání k nasazení schopnosti biometrie v rámci operace Joint Enterprise – KFOR na území Kosovské republiky. VP má ambici nasadit několik mobilních přístrojů pro rychlou identifikaci osob ve prospěch Mnohonárodní Vojenské policie (MNMP - Multinational Military Police), do které aktuálně přispívá svými silami a prostředky. Do budoucna má VP v úmyslu nabídnou schopnost i dalším součástem Ozbrojených sil ČR, nasadit schopnost do více zahraničních operací a rozšířit spolupráci v této oblasti s ostatními bezpečnostními sbory ČR a zahraničními partnery.

Ohledně nové schopnosti Vojenské policie jsme položili plukovníkovi Igorovi Szabó několik následujících otázek:

Otisk prstu, duhovka – to jsou asi nejznámější biometrické prvky používané k identifikaci. Které další způsoby biometrického ověřovaní již existují nebo se uvažuje o jejich nasazení?

Mezi další užívané modality patří například otisk dlaně, hlas, podpis nebo třeba DNA. VP používá otisky prstů, snímky obličeje a snímky oční duhovky, ale do budoucna uvažuje i o dalších modalitách, které budou společně používat alianční partneři.

Je biometrické ověřovaní možné využít i v jiných situacích než dnes běžně známe (např. při vedení bojových operací k identifikaci friend-enemy apod.)?

Lze jej využít například při příjmu osob do zadržovacích kempů, kontrole vstupu do důležitých objektů nebo v rámci sběru forenzních důkazů v poli.

Hesla či číselný kód se dají v případě „prolomení“ jednoduše změnit. Biometrické údaje jsou však pro každou osobu unikátní, tedy nezměnitelné. Nehrozí pak v případě, že dojde k úniku a případnému zneužití těchto dat, že daná osoba bude muset být ze systému nadobro vyřazena nebo se bude muset nějak sekundárně ověřovat?

V žádném ze současných systémů nelze zcela vyloučit únik citlivých dat. Avšak lze učinit taková opatření, která toto riziko sníží na nejnižší možnou úroveň, a o to se snažíme i my.

Jakým způsobem je zabezpečena ochrana před případným zneužitím biometrických údajů v rámci „online“ identifikace osob tak, aby nedocházelo např. k nezákonnému sledovaní vybraných osob apod.?

Data jsou chráněna s využitím všech dostupných a účinných prvků na úrovni hardwaru, softwaru i na všech datových trasách. Navíc jsou stanovena přísná pravidla pro manipulaci s přístroji, jejich obsluhu, údržbu a skladování.

Stejně jako jde technologie ověřovaní neustále kupředu, tak se paralelně vyvíjí i technologie jejich zneužívaní. Do jaké míry se dnes dá ověření obejít např. formou falešných otisků prstů apod.?

Se současnými možnostmi 3D tisku a dalších moderních technologií obejít ověření lze, i když je to nákladné. Nicméně při manipulaci s přístrojem v rámci nabírání i ověřování biometrických údajů je vždy živá obsluha, která vizuálně kontroluje subjekt i senzory, navíc při ověřování se využívá pokud možno kombinace všech tří používaných modalit.