Měli jsme výjimečnou příležitost vyzpovídat generálmajora (v.v.) Hagiho Topolanskyho, bývalého zástupce velitele izraelského letectva, velitele letecké základny, velitele leteckého pluku, stíhacího pilota a také instruktora letecké školy. Hlavním tématem rozhovoru byly zkušenosti izraelských obranných sil s bezpilotními prostředky a dotkli jsme se také otázky “neviditelného” letounu 5. generace F-35, které jsou v izraelském letectvu již zavedené.

Foto: Generálmajor (v.v.) Hagi Topolansky | IAF

Generálmajor Hagi Topolansky stojí za rozvojem bezpilotních prostředků izraelského letectva a podílel se na integraci bezpilotních systémů Elbit Hermes 900 do IAF (Israeli Air Force). Pozemní síly IDF na všech svých taktických úrovních využívají podporu jak tzv. "zelených" bezpilotních prostředků (platformy provozované pozemními silami), tak i "modrých" bezpilotních prostředků (platformy provozované letectvem). Videozáznamy a statické snímky všeho, co se děje na druhé straně kopce, na bojišti nebo za rohem a na střechách domů v městských bojových scénářích, data přenášená v reálném čase, on-line, z kamery nesené dronem na obrazovku operátora, následně interpretovaná a šířená pro zpravodajské účely, se staly nepostradatelnou a neoddělitelnou základní součástí každé izraelské operace. A schopnosti moderních bezpilotních letounů se neomezují pouze na zpravodajství nebo průzkum. Dokážou také zasadit rozhodující údery přesnou municí, a používání vyčkávající munice (tzv. ”kamikaze dronů”) je nyní celosvětovým trendem. Níže uvedený rozhovor jsme příhodně uskutečnili den po 50. výročí vzniku první izraelské bezpilotní perutě.

Pane generále, na jakých letounech jste létal, když jste sloužil u letectva?

Létal jsem na letounech F-16 a F-15, obojí americké výroby. Izrael dostává od USA podporu. Tato podpora má být samozřejmě použita na nákup především amerických výrobků a my ji využíváme k nákupu amerických platforem, jako jsou stíhačky. To trvá již od 70. let minulého století. V šedesátých letech jsme používali francouzská letadla, například Mirage. Od 70. let jsme přešli hlavně na americká letadla. 

To pokračuje i dnes s letouny F-35...

Ano, F-35 právě teď. Už jsme jich nakoupili pro dvě perutě. A diskutuje se o nákupu dalších. 

Jak hodnotíte F-35, domníváte se, že mění pravidla hry?

F-35 je skutečně novou generací. Je to jako přejít z telefonu na chytrý telefon, stejný koncept. Většina lidí, kteří se vyjadřují k tomuto stealth letounu 5. generace, vám řekne hlavně o jeho radarovém odrazu, ale to není jeho skutečný příběh. Skutečným příběhem F-35 je jeho schopnost propojit všechna data do jednoho obrazu, který lze použít společně se všemi partnery. Letoun je velmi výkonný v tom, že dokáže shromažďovat data, číst zpravodajské informace a sám útočit na hrozby, aniž by byl sám ohrožen. Pro letectvo je to obrovská změna. 

V současné době probíhají v České republice jednání o budoucnosti našeho nadzvukového letectva. A F-35 jsou zvažovány jako jedna z možností. Samozřejmě drahou...

Ano. Na druhou stranu, když srovnáte nyní sériově vyráběný F-35 za současnou cenu kolem 100 milionů dolarů, což je obrovská částka, s řekněme dobrým F-15, nemyslím si, že byste ho našli ve srovnatelném standardu za méně než 100 milionů dolarů za kus. Možná se dá sehnat F-16 za nějakých 60 milionů dolarů, ale vůbec ne se stejnými schopnostmi. Pokud hledáte cenově výhodné řešení, při masové výrobě bude F-35, a to zdaleka, lepší volbou. 

Naším dnešním hlavním tématem jsou bezpilotní letouny a izraelské zkušenosti s jejich vývojem a použitím. Kdy zařadily IDF do své výzbroje první bezpilotní letouny a k jakému účelu sloužily?

Položit si tuto otázku je vlastně právě dnes velmi vhodná doba. Protože 23. března jsme oslavili 50. výročí vzniku první bezpilotní perutě v Izraeli. Izraelské letectvo tedy provozuje bezpilotní letouny již padesát let. Hlavním úkolem, hlavními misemi bylo snímkování resp. průzkum v ohrožených oblastech.

Jak se jejich schopnosti vyvíjely v průběhu času, jaké typy se používají dnes a k jakým úkolům?

Hlavní úkoly zůstávají v oblasti zpravodajství. Nyní se však jedná o všechny druhy zpravodajství. Jde o denní a noční operace, využívání radarů, obrazového materiálu, signálového zpravodajství (SIGINT), komunikačního zpravodajství (COMINT), elektronického zpravodajství (ELINT), elektronického boje. A další mise, o kterých nemohu mluvit. 

Typů bezpilotních letounů je mnoho – v různých velikostech, s různým určením, s jednou schopností, s mnoha schopnostmi. Také jejich výkonnost se vyvíjí. Jsou typy, které mohou létat několik hodin, jiné, které mohou být uvedeny do provozu na celý den, některé i na více dní. Sahají od malých kvadrokoptér až po platformy o hmotnosti několika tun. Bezpilotní letouny stále více nahrazují lidské schopnosti. Nakonec to, co dokážeme dnes s pomocí pilotovaných vrtulníků, stíhaček, dokonce i v dopravě, zvládnou zítra bezpilotní letouny.

Kolik dronů různých typů má IDF k dispozici, respektive jaký počet vzhledem k síle ozbrojených sil a situaci lze označit za žádoucí?

To je samozřejmě těžké říci, záleží na potřebách, na situaci, na velikosti země, jejím kontextu a mnoha dalších parametrech. Domnívám se však, že každé moderní letectvo by dnes mělo být schopno nasadit velké množství bezpilotních letounů, a to i ve srovnání s vrtulníky nebo letadly. Právě to se děje v Izraeli. Je zřejmé, že když letectvo začne používat bezpilotní letouny, mělo by začít s bezpilotními letouny malých rozměrů. Naučte se koncepci provozu. V Izraeli to přišlo kolem roku 2010 a byla to velká změna. Místo toho, aby bezpilotní letouny byly jen součástí vybavení používaného během operací, a to v malém počtu, staly se hlavním nástrojem. Dnes se v Izraeli 80-90 % operačních hodin letectva provádí pomocí bezpilotních letounů a 85 % z nich je dnes realizováno drony Hermes. To může být odpověď na Vaši otázku.

Můžete alespoň obecně zmínit některé operace, v nichž byly bezpilotní letouny IDF úspěšně nasazeny?

Je jich samozřejmě příliš mnoho. Například během války v Libanonu v létě 2006 jsme ve všech operacích nasadili velké množství bezpilotních letounů a většina zpravodajských informací pocházela právě z bezpilotních letounů. Letouny operovaly na druhé straně hranice, nad Libanonem nebo nad Gazou a nad dalšími místy. A dnes neexistuje žádná operace prováděná IDF, v níž by bezpilotní letouny nehrály hlavní roli. Dnes nevysíláme pozemní vojáky, aniž bychom si byli jisti, že je oblast čistá a bezpečná. Bezpilotní letouny se účastní všech druhů operací. 

V České republice se někdy tvrdí, že nepotřebujeme drahá pozemní obrněná vozidla, že budoucnost ozbrojených sil je v technologiích, jako jsou právě drony. Ale žádný systém není samospásný, souhlasíte?

Ano i ne. Z jedné strany se domnívám, že ozbrojené síly by měly využívat kombinaci schopností a prostředků podle úkolu. Ne pouze jeden. Na druhou stranu bych řekl, že nakonec bude opravdu potřeba méně stíhaček, bojových vrtulníků, obrněných vozidel. Bezpilotní letouny mohou plnit stejné úkoly s malým rizikem, poskytují nákladově efektivní schopnosti.

To znamená, že bezpilotní letouny zefektivňují nasazení pozemních sil, například díky informacím, které poskytují, takže nakonec není zapotřebí tolik vojáků? 

Určitě. A nejen to. V Izraeli bezpilotní letouny působí jak ve vzduchu, tak u pozemních sil. Obecně lze říci, že menší bezpilotní letouny používá armáda, větší typy provozuje letectvo. A věřím, že to může být i u českých a dalších ozbrojených sil stejně. Prakticky každá vojenská jednotka může provozovat dron ke svému prospěchu. 

Jaké výhody nabízejí bezpilotní letouny ve srovnání s podzvukovými letouny podobného určení? A má vůbec nějaké nevýhody?

První z výhod je výdrž a skutečnost, že zde není pilot, takže nehrozí žádné riziko. Pak je tu rozhodovací proces. Jsem pilot stíhačky. Když letím ve svém obleku a manévruji při přetížení atd., může to být opravdu těžké učinit správné rozhodnutí. Když to pak srovnáte s bezpilotním letounem, kde pilot sedí v kanceláři za stolem s počítačem a myší, může se rozhodovat společně se svým manažerem a celým týmem. Informace můžete snadno sdílet se všemi relevantními partnery. Od jednotlivého vojáka na bojišti až po prezidenta. Nabídnete jim stejný obraz, jaký vidí pilot. 

Výhod je celá řada. Bezpilotní letouny však mají skutečně i některé nevýhody. Tou největší je závislost na komunikaci. Bez řádné komunikace je efektivita jakéhokoli bezpilotního letounu velmi malá. Jistě, mohou existovat autonomní systémy atd., ale stále potřebujete komunikaci, uplink, downlink, abyste mohli schopnosti systému využít. 

Drony byly nedávno úspěšně nasazeny v Sýrii, Náhorním Karabachu a dnes létají nad Ukrajinou. V současné době sledujeme výkony hlavně tureckého TB2 Bayraktar nad Ukrajinou. Ty jsou dnes ve světě rozšířené – mají dobrý poměr cena/výkon?

TB2 je vlastně jakousi napodobeninou izraelského letounu Elbit Hermes 450. Turkům jsme ho dodali před mnoha lety a oni na něm začali pracovat a naučili se ho vyrábět. TB2 je určitě relevantní zbraň. Vypracování takového systému vždy nějakou dobu trvá. Jde o motor, komunikační systém, počítač, každé bezpilotní letadlo je vlastně systém systémů. Není to jen platforma. Platforma je jedna věc. Pak tu jsou senzory, máte pozemní stanici. A vyspělost systému vyžaduje čas. 

Na druhou stranu bych od Turků nekupoval z jiných důvodů. Dneska se ve světě dají snadno přijmout bojkoty nebo sankce, které se týkají motorů a dalších systémů. Takže já bych vždycky nakupoval vybavení ze západních zemí, abyste měli v případě nouze jistotu, že máte všechny potřebné schopnosti a podporu. 

Česká armáda má především americké typy RQ-11, Wasp III, Scan Eagle, ale také izraelské miniaturní bezpilotní letouny Elbit Skylark. Jaké další izraelské typy by naše armáda mohla používat?

Myslím, že by se měly využívat nejen ty izraelské, ale všechny existující druhy bezpilotních prostředků, aby se získaly jejich různé schopnosti. Jak už jsem řekl, pro pozemní síly menší bezpilotní letouny, dnes v Izraeli existuje kvadrokoptéra, která váží 5-10 kg, tam je Skylark. Existují i další platformy o různých hmotnostech. A vaše ozbrojené síly by měly zvážit využití všech těchto druhů. Včetně vyčkávající munice, která je nyní trendem po celém světě. 

Děkuji za Vaše odpovědi, pane generále. Měl jste možnost navštívit Českou republiku? 

Ano, byl jsem v Praze. Máte velmi krásné hlavní město. Lidé byli velmi milí. Bylo to o Vánocích, takže byla zima. Určitě bych se sem měl brzy vrátit.