Ministerstvo obrany v minulých letech poskytlo munici do útočných pušek, kulometů, ale i granátometů kurdským milicím. Šlo o stovky tun munice, která byla dopravena do Iráku pro pomoc v boji s takzvaným Islámským státem. Nyní jsme svědky nemístné agrese jednoho z členských států NATO, Turecka. Vytvoření pomyslného, bezpečnostního pásma na hranici se Sýrií je spíše jen chabá výmluva pro ospravedlnění agrese, které se dopouští na pomyslné nejvýznamnější síle v boji s IS.

„Je to odporná zrada spojenců, kteří prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji s Islámským státem. Teď USA ženou Kurdy do náruče Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen,” uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Podobná slova volí řada dalších politiků. Ministr zahraničí Tomáš Petříček varoval před další humanitární a uprchlickou krizí a vyzval k dialogu. „Turecká ofenziva jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků. Bude znamenat oddálení návratu lidí domů. Situaci lze zklidnit jen diplomatickým tlakem,” uvedl ministr s tím, že očekává společný postup EU a zapojení USA. „Bezpečí tureckých hranic jsme mohli zajistit i jinak,” dodal ministr k oficiálnímu tureckému zdůvodnění operace.

Foto: „Bezpečí tureckých hranic jsme mohli zajistit i jinak,” dodal ministr zahraničí Tomáš Petříček (na snímku) k oficiálnímu tureckému zdůvodnění operace. | Wikimedia Commons

Turecká armáda ve středu 9. 10. 2019 zahájila útoky na severovýchodě Sýrie, kde působí oddíly syrských Kurdů. Turecko je řadí k teroristům, přestože se Kurdové podíleli na boji proti Islámskému státu. V tomto boji proti IS byli Kurdové spojenci USA, které však o víkendu stáhly své vojáky z hraničních postů, což je považováno za krok umožňující tureckou invazi. Turecká armáda mezitím zasáhla leteckými údery a dělostřeleckou palbou 181 objektů kurdských milic. Zásah podle Arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) dostala také věznice, kde jsou zadržováni radikálové Islámského státu.

České kroky jsou spíše zdrženlivé, nicméně řada zemí světa již vyvolává jednání v Radě bezpečnosti OSN. Kroky Turecka silně odsoudila Francie, Německo, Velká Británie a další země. Kupříkladu Finsko zakázalo jakýkoliv vývoz a prodej zbraní do Turecka. Agresi odsoudil i čtyřhvězdičkový generál Joseph Votel, donedávna velitel amerických sil na Blízkém východě. Tentýž velitel, který vedl většinu operací proti IS.

Foto: Agresi odsoudil i čtyřhvězdičkový generál Joseph Votel (na snímku), donedávna velitel amerických sil na Blízkém východě. | Flickr se souhlasem majitele

Logicky nelze předpokládat jakoukoliv přímou podporu Kurdům ze strany České republiky, nicméně i přes naše spojenectví v NATO je třeba na celou situaci pohlížet i v širším kontextu - Mnichovské dohody v roce 1938. Československo tehdy bylo mocnostmi doslova obětováno Hitlerovi. Doposud v boji s IS zahynulo nejméně 11000 kurdských bojovníků. Nezavírejme oči nad touto obětí, protože zhoršení bezpečnosti, humanitární krize a co hůře, možný únik zadržovaných islamistů může mít vliv na celou Evropu, včetně České republiky.