Důležitou součástí fungování Severoatlantické aliance je bezpochyby spolupráce jejích členů na poli kolektivní obrany, která je implementována pod Článkem 5 Severoatlantické charty. S odvoláním na Článek 5 můžou členové NATO poskytnout jakoukoliv formu pomoci napadenému členskému státu, kterou považují za nezbytnou v rámci reakce na danou situaci. To znamená, že tato pomoc nemusí být čistě jen vojenská, může být i jiného charakteru. Je to však povinnost každého člena, který je individuálně zodpovědný za to, jaký způsob pomoci si zvolí. Pomoc je pak dále zprostředkována oběti/tem útoku ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi. Mezi aktivní ozbrojené síly NATO patří stálé námořní síly, integrovaný systém protivzdušné obrany a také ustanovení mírových a humanitárních misí v nestabilních oblastech. Momentálně se ozbrojené síly Armády České republiky účastní několika zahraničních operací pod vedením NATO v Kosovu, Pobaltí, Iráku a na Slovensku. 

Foto: Naši ženisté v Lotyšsku | 9. ÚU AČR eFP Lotyšsko

V roce 1999 se Česká republika přidala k mírové misi NATO s názvem KFOR s působností v Kosovu a dodnes je součástí velitelství mise v Prištině. Zde se jedná o podpůrnou misi, jejíž hlavním cílem je udržování bezpečného a stabilního prostředí, které je základním determinantem pro udržení míru a demokratického vývoje v Kosovu.  
Účast České republiky na misích NATO na Blízkém východě je důležitá z hlediska globálního boje proti terorismu a jejich preventivní funkci zabránění vzniku násilného konfliktu v regionu. To přispívá k udržení stability jak v jednotlivých zemích, tak i v celém regionu Blízkého východu, a pomáhá zajistit globální bezpečnost. České ozbrojené složky jsou momentálně přítomny v Iráku a v sousedním Kuvajtu, a to hned ve dvou misích – Operation Inherent Resolve (OIR) a NATO Mission in Iraq (NMI). Tyto mise jsou nebojového charakteru a mají pomoci Iráku vybudovat spolehlivé státní ozbrojené síly, které zajistí stabilitu a bezpečnost Iráku, a to hlavně co se týká boje proti terorismu a vzniku radikálních hnutí. Mandát českých jednotek je tak zaměřen na pomoc při výcviku iráckých ozbrojených/bezpečnostních složek, aby byly plně funkční, nezávislé a soběstačné. V březnu 2020 byla mise přerušena, a to z důvodu epidemie nemoci COVID-19, bezpečnostní nestability v regionu a plánované restrukturalizace obou misí. Po půl roce však byla účast českých jednotek obnovena. 

Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině je momentálně jednou z nejsledovanějších zahraničních misí NATO s českou účastí vojenská mise NATO v Pobaltských státech. Již v roce 2015 v důsledku vojenského zabrání ukrajinského Krymu Ruskou federací a následnému angažmá ruských ozbrojených sil na východě Ukrajiny, začali členové NATO vnímat Rusko jako hlavní bezpečnostní hrozbu pro své členy. To mělo za následek, že se NATO po konání Varšavského summitu v roce 2016 rozhodlo, že na tuto hrozbu bude reagovat vysláním svých vojenských jednotek na území pobaltských států s cílem odradit Rusko od případného plánovaného útoku na území členských států, a demonstrovat vůli a sílu NATO bránit a chránit své území. Operace NATO v Pobaltí je nazvána Enhanced Forward Presence (eFP). Tyto takzvané předsunuté jednotky jsou rozmístěny na území Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v každé z uvedených zemí působí bojové uskupení NATO. S mandátem České republiky v pobaltských státech souvisí i vyslání pěti letounů JAS-39 Gripen, které se zapojily do mise NATO věnující se hlídání vzdušného prostoru nad teritoriálními vodami a územím pobaltských států. Součástí Air Policing nebyly jen ostré starty letadel, ale také výcvikové mise s cílem zlepšení koordinace a kompatibility s ostatními ozbrojenými složkami NATO, a to jak ve vzduchu, tak na zemi, kde stíhači trénovali spolu s námořními a pozemními jednotkami NATO. Letouny, které byly vyslány do Pobaltí v dubnu 2022, se vrátily s dvouměsíčním prodloužením mise na žádost litevské vlády na konci září na svou domovskou základnu v Čáslavi a úspěšně tak zakončily celkem sedmou zahraniční misi českých stíhačů.

S vývojem bezpečnostní situace za poslední rok se intenzita vojenských cvičení a posilování počtu jak zbraní, tak ozbrojených složek na hranicích NATO zvýšila a v reakci na ruskou ofenzivu v roce 2022 vznikla mise NATO, která vyslala spojenecké jednotky do zbylých hraničních států aliance – na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Bulharska s cílem posílit obranu východního křídla NATO před dalšími možnými kroky Ruska. V rámci této mise Česká republika v březnu 2022 schválila mandát pro vyslání svých vojenských sil a technologií na Slovensko, aby podpořily vojenská uskupení NATO a kde také od září 2022 chrání vzdušný prostor. 

Zdroj: NATO.int, „NATO Mission Iraq“; NATO.int, „Collective defence – Article 5“; Ministerstvo obrany ČR