Válka na Ukrajině již trvá více než rok. Během tohoto období se sjednotila řada států Evropy a pomáhá s dodávkami vojenského materiálu. Zároveň jsou to opět státy Evropské unie, které přijímají obrovské množství uprchlíků z postižených oblastí. Česká republika patřila v rámci pomoci napadené zemi mezi lídry již od samotného počátku konfliktu a pomáhá Ukrajině i nadále. Děje se tak v koordinaci v rámci EU, ale také prostřednictvím občanských a soukromých iniciativ a českých zbrojařských firem. Tomáš Kopečný pomáhá celou dobu tuto pomoc organizovat a koordinovat, a to nejprve z pozice náměstka ministra obrany pro řízení průmyslové spolupráce a od ledna letošního roku v roli vládního zmocněnce pro Ukrajinu.

Foto: Česká republika pomáhá Ukrajině ve třech hlavních oblastech – dodává zbraně, řeší energetické dodávky a poskytuje humanitární pomoc | Tomáš Kopečný

„Naše pomoc byla realizována v podstatě ve všech oblastech, které Ukrajina potřebovala nejvíce. Už od prvních dnů ruské agrese Česká republika poskytovala jako první stát pomoc v podobě vojenských dodávek nebo dodávek vojenského materiálu. Šlo hlavně o bojové tanky, bojová vozidla pěchoty, raketomety nebo bojové vrtulníky. V některých kategoriích jsme byli i mezi celkově největšími dodavateli techniky a už od prvních dnů nám ukrajinští kolegové hlásili, jak úspěšně a užitečně je technika používána,“ říká Kopečný. Samozřejmou součástí dodávek byly také zásilky okamžité humanitární podpory. Ty směřovaly k vybavení nemocnic, které byly zasaženy raketovým útokem, dále na dopravu a zajištění mobilních kontejnerů, které byly později upraveny tak, aby v nich mohla probíhat například školní výuka. Podle Tomáše Kopečného byly důležité také dodávky materiálů pro obnovu energetické infrastruktury, která byla hlavním cílem ruských útoků. Proto je potřeba vnímat pomoc České republiky Ukrajině ve třech hlavních oblastech: zbraně, energetické dodávky a humanitární pomoc. „Ve všech třech oblastech svou roli ale nehrál jenom stát, je potřeba vnímat obrovské vzepětí firem, obcí a měst a jednotlivých občanů. Samozřejmě dodávky vojenského materiálu podléhají povolení úřadů, licencím, tam stát sehrál jedinečnou úlohu,“ dodává vládní zmocněnec Kopečný. V prvních pěti týdnech války se podařilo přes sbírku ukrajinské ambasády vybrat přes 1 mld. korun, za kterou se průběžně nakupovala a dodávala vojenská technika. Posléze se tento fundraising přerodil v dnes již známý projekt Dárek pro Putina. A nelze zapomenout na další dobrovolnické a nevládní organizace, charity, které se zapojily do humanitární pomoci. Je na místě vyzdvihnout obce a města. „Síla příběhu pomoci České republiky je v tom, že to bylo opravdu vzepětí tisíců a tisíců lidí, kteří zejména finančně pomáhali na všech úrovních,“ vzpomíná Kopečný. Města, obce i kraje si našly svá sesterská města. V řadě případů dobrovolníci vzali svoje auto a pomoc organizovali ve svém okolí. Takto vedená pomoc postupně dohnala tu centrální, protože byly navázány přímé vazby v rámci oborů (nemocniční péče, ale třeba i spolupráce zoologických zahrad).

Foto: Tomáš Kopečný (vpravo), s Tomášem Pojarem a Olinou Stefanišynovou, vicepremiérkou Ukrajiny | Tomáš Kopečný

Vojenská pomoc Ukrajině je vyčíslena v řádech desítek miliard korun. Pokud jde o humanitární pomoc, tak úřad vládního zmocněnce sbírá data, protože nějaká jednotnější databáze veškeré pomoci doposud nebyla vyčíslena. Nabízí se otázka, zda se to všechno nějak vrátí. V rámci vládních dodávek vojenského materiálu existuje předpoklad, že v podobě evropského mírového nástroje dojde až k 80% návratnosti. Pokud jde o humanitární pomoc, EU zřídila tzv. Svěřenský fond solidarity pro Ukrajinu, jehož prostřednictvím může být tato pomoc refundována. „Evropská unie například schválila makroekonomickou finanční pomoc ve výši osmnácti miliard eur, která se bude posílat ve splátkách, aby čerpání tohoto fondu bylo pod kontrolou. To byl zásadní počin minulého roku. Dále například Energetické společenství (Energy Community) se sídlem ve Vídni vytvořilo fond, ve kterém je v tuto chvíli 165 milionů euro. A už je schválen mechanismus akvizic, podle kterého se budou nakupovat generátory a další produkty pro energetickou infrastrukturu,“ vysvětluje Kopečný. Velkými dodavateli vojenského materiálu byly podniky z holdingu CSG – Excalibur Army a Excalibur International, dále společnost STV GROUP, Česká zbrojovka, LPP a mnoho a mnoho dalších. Do dodávek se samozřejmě zapojily také státní podniky, jako je LOM PRAHA a VOP.

„Zároveň existují české firmy, které mají na Ukrajině už letitou historii. Ukrajina není pro český průmysl a český byznys neznámou zemí. Funguje tam velmi dlouhodobá spolupráce, desítky let dodávek, třeba Škody JS – právě do klíčového sektoru energetiky. Když se bavíme o bezpečnosti Ukrajiny, tak je to právě jaderná energetika, která byla klíčová pro tuto zemi. Ještě před napadením země více než polovinu elektřiny obstarávaly jaderné elektrárny. Toto je oblast, kde bychom se také rádi podíleli, konkrétně na cíli, který vyhlásil prezident Zelenskyj, a to je decentralizace energetické sítě a derusifikace jaderné energetiky,“ upřesňuje Kopečný. Spousta českých firem navzdory válce na Ukrajině funguje i nadále a podílí se třeba i na humanitární pomoci. Dobrým příkladem je Škoda Transportation, která v roce 2018 otevřela pobočku ve východoukrajinském Dnipru, asi 450 kilometrů jihovýchodně od metropole Kyjeva, tedy na nynější frontové linii. „V okamžiku propuknutí války se firma postarala o rodiny všech zaměstnanců a dovezla je do České republiky, kde jim zařídila ubytování a zaměstnání. Proto její vývojáři například dále fungují jako vysoce kvalifikovaná pracovní síla,“ popisuje zmocněnec Kopečný.

Obecně je podle vládního zmocněnce Kopečného vliv ukrajinských pracovních sil na náklady státu pozitivní. „Čisté odvody převyšují náklady, a to je dobrá zpráva,“ míní Kopečný. Málo se podle něj ví, že z Česka odešlo také velké množství generátorů různých výkonů. Například Paměť národa poslala 50 kusů generátorů o výkonu 50 kW. Nyní by měl být na cestě dokonce 400kW generátor. Další desítky generátorů pak byly zaplaceny z rozvojové pomoci. „Generátory, transformátory a různé další náhradní díly pro elektrárny. To jsou důležité dodávky pro obnovu Ukrajiny. Například ČEZ našel místa, kde jsou tyto zdroje nejvíce potřeba a zaslal je tam. V energetice funguje pomoc fantasticky,“ hodnotí situaci vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Kromě pomoci během konfliktu bychom měli také hovořit o budoucí obnově Ukrajiny.

Foto: Tomáš Kopečný s náměstkem ministra obrany Ukrajiny Denysem Šarapovem | Tomáš Kopečný

Kromě posílení obranyschopnosti a zapojení do obranných bezpečnostních struktur EU nebo Aliance je to v civilním sektoru „decentralizace“ zejména energetické kritické infrastruktury. Dalším důležitým pilířem je pak tzv. „čistá energie“, to znamená důraz na solární energetiku a využití větru. Třetím pilířem je pak jádro. Další oblastí obnovy Ukrajiny je zdravotnictví. Jedná se o vybavení nemocnic a budování systému primární péče. „Vybudovat síť primární péče je velký úkol zejména na okupovaných územích. Rusové sebrali úplně všechno, veškeré vybavení do posledního prášku,“ říká Kopečný. „Zřízení pracovišť základní péče je důležité proto, aby lidé nemuseli chodit se vším do nemocnic. Ty jsou přeplněné lidmi, kteří se vrátili z fronty a mají válečná zranění, a tak nemocnice logicky nestíhají,“ dodává vládní zmocněnec. Primární péče je důležitá mimo jiné i jako prevence větších zdravotních problémů, jako jsou epidemie, které v tomto prostředí hrozí. Proto je jednou z nejdůležitějších priorit čištění vody. Válkou zasažená území trpí rozbitým systémem kanalizace, kontaminovanou vodou, a s tím spojeným problémem – absencí základního stupně hygieny. „A nejde jen o obyvatele těchto oblastí, je to problém i v zemědělství. Proto znovuobnovení kanalizační sítě a čistíren vody je základ pro boj s infekcemi. Důležitým prvkem obnovy je také doprava. Kromě vlastní obnovy liniových staveb tady můžeme nabídnout přímo dodávky vlaků, vlakových souprav a práce na železnicích. A také projekty, které se týkají výstavby městské dopravy,“ doplňuje vládní zmocněnec.

Jak moc je pak v těchto oblastech důležitá mezivládní spolupráce včetně podmínek exportního financování? „Jednoznačně je to základ pro informace, co Ukrajinci nejvíc potřebují,“ říká Kopečný a dodává, že je to zároveň prostor pro prezentaci našich firem ukrajinské straně, aby nabídly svá řešení. A i zde se počítá s tím, že EU vytvoří účelný rámec takové spolupráce. Pokud jde o finanční podmínky v České republice, Tomáš Kopečný upřesňuje: „Já jsem se tomu věnoval v rámci mé práce na MO a v té době byly v České republice jen dvě banky, které umožňovaly exportní financování vojenského materiálu. Máme ale ještě i jiné možnosti. Důležitá je pozice EGAP a České exportní banky. Jejich přístup k realizaci projektů obnovy bude velmi důležitý. To, jak bude fungovat a jak bude nastaven EGAP, je v tuto chvíli naprosto zásadní,“ zdůrazňuje Kopečný. Podle něj bude zajímavé sledovat postoj bank ke zbrojní výrobě, jejíž význam se vzhledem k současné situaci podstatně mění. V případě mnoha států je to i o celkovém ekonomickém růstu zemí, což se týká také České republiky, kde zbrojní výroba roste a její podíl na tvorbě HDP je stále významnější.