Západní lídři vytvářejí novou diplomatickou skupinu, která dokáže reagovat na sbližování Bílého domu s Moskvou. Vzniká koalice států pro řešení největší bezpečnostní krize (ukrajinsko-ruské války), jež Evropu za poslední desetiletí zasáhla. Krizová zasedání pořádaná francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odhalila, jaké země jsou ochotné vyslat své vojáky na Ukrajinu a jaké nikoliv. Česká republika se společně s dalšími deseti evropskými zeměmi řadí do prvního tábora. 

Informačním prostorem v posledních dnech rezonuje slovní přestřelka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Nepříliš úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů, aby šly do války, kterou nemohou vyhrát… a kterou on bez USA a bez Trumpa nikdy nebude schopen urovnat,“ napsal americký prezident na sociální síti Truth Social. „Zelenskyj přiznává, že polovina peněz, které jsme mu poslali, chybí. Odmítá volby, v ukrajinských průzkumech je velmi nízko… Diktátor bez voleb, Zelenskyj by měl jednat rychle, jinak mu nezbude žádná země. Mezitím úspěšně vyjednáváme o ukončení války s Ruskem, což, jak všichni přiznávají, dokáže jen Trump a Trumpova vláda.“ Ukrajinský prezident kontroval nařčením Donalda Trumpa z uvíznutí v „dezinformační bublině“. 

Evropské země, kdysi zapřisáhlí spojenci USA, na základě vývoje v posledních dnech (americko-ruské vyjednávání v Saúdské Arábii) zpochybňují základy transatlantických vztahů. Emmanuel Macron proto uspořádal setkání s vedoucími představiteli Evropy s cílem dohodnout se na společném postupu v novém Trumpově světovém řádu. Na první schůzi 17. února Elysejský palác pozval zástupce Dánska, Itálie, Německa, Nizozemska, Polska, Spojeného království, Španělska a nejvyšších představitelů NATO, Evropské komise a Evropské rady. Druhá schůze o dva dny později se více než zdvojnásobila na 19 účastníků. Mezi pozvanými evropskými zeměmi tentokrát nechyběly tři pobaltské státy (Estonsko, Litva a Lotyšsko), tři skandinávské země, které napoprvé nebyly pozvány (Finsko, Norsko a Švédsko), a navíc Belgie, Česká republika, Rumunsko a Řecko.

Francouzský prezident během jednání oponoval Donaldu Trumpovi. Válku zahájilo Rusko, zdůraznil hostitel schůze, a nikoli Zelenskyj. Emmanuel Macron jménem účastníků rovněž informoval o cíli zapojit Ukrajinu do jednání o míru a trval také na potřebě bezpečnostních záruk pro Kyjev. Za nepřijatelné navíc označil americko-ruské kontakty bez evropských zástupců. „Bezpečnostní obavy Evropanů musí být zohledněny,“ zdůraznil prezident.

K dalším probíraným tématům patřilo posouzení možnosti nasadit vojenské mírové síly na ukrajinském území. Proti takovému postupu se vyjádřilo hned několik významných evropských států: Itálie, Německo, Polsko i Španělsko. Francie naopak navrhla zřízení a nasazení odstrašovacích jednotek ze států koalice ochotných a jejich umístění za budoucí linií příměří na Ukrajině (nikoliv přímo na ní). 

Německý kancléř Olaf Scholz však v poznámkách po summitu označil diskusi o rozmístění vojsk za „velmi nevhodnou“ vzhledem ke skutečnosti, že válka stále probíhá. „Diskuse je zcela předčasná a není na ni vhodná doba,“ řekl Scholz, který se snaží opět získat pozici kancléře po německých parlamentních volbách (které se konaly 23. února) a který se k otázce vyslání vojáků na Ukrajinu staví dlouhodobě zdrženlivě. Dodal, že ho tato diskuse „trochu podráždila“, a označil ji za „nepochopitelnou debatu ve špatnou dobu a na špatné téma“.

Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla svým kolegům-lídrům, že s vysláním italských vojáků na Ukrajinu váhá. Z různých možností pokládá nasazení evropských jednotek za „nejsložitější“ a za „nejméně pravděpodobnou, že bude efektivní“. Na druhé straně italský ministr obrany a ministr zahraničních věcí veřejně naznačili, že by se Řím mezinárodní mise na Ukrajině mohl zúčastnit.

Také Španělsko se před pařížským summitem vyjádřilo ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu skepticky. „V současné době nikdo neuvažuje o vyslání vojáků na Ukrajinu,“ sdělil španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. 

Ačkoli Polsko od začátku války na Ukrajině zvýšilo výdaje na obranu a rozhodně se vyjadřuje k potřebě chránit Evropu před Ruskem, premiér Donald Tusk není připraven vyslat na ukrajinské území vojáky. Rozdíly, které se ohledně nasazení evropských jednotek objevily, zlehčoval a naopak vyzdvihoval nutnost obecně posílit kontinentální ozbrojené síly. „Panovala shoda a jednomyslnost na nezbytnosti výrazně zvýšit výdaje na obranu,“ řekl Tusk.   

Výrazným stoupencem vyslání Evropanů jako mírové síly na Ukrajinu je na druhé straně britský premiér Keir Starmer. Londýn podle něj zváží „nasazení britských sil na místě spolu s dalšími, pokud bude uzavřena trvalá mírová dohoda“. Dodal však: „Musí existovat americká pojistka. Americká bezpečnostní záruka je jediným účinným způsobem, jak odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu.“ Starmer potvrdil brzké setkání s Trumpem ve Washingtonu, na které naváže dalšími rozhovory s evropskými představiteli. Kromě Spojeného království se po jednání v Paříži vyslovily pro pokračující zapojení USA při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny také Itálie, Německo a Polsko. 

Jeden z britských představitelů odmítl neochotu některých evropských zemí nabídnout vojáky k udržení příměří na Ukrajině a prohlásil: „Nepotřebujeme, aby všichni řekli ‚ano', stačí, když nás [ochotných] bude dost.“

Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že je „otevřena diskusi o mnoha různých věcech“, například o rozmístění vojáků. „Chtěla bych ale také zdůraznit, že je opravdu, ale opravdu mnoho věcí, které je třeba vyjasnit, než dospějeme k tomuto rozhodnutí. Mluvíme tu totiž o bezpečnosti našich vlastních mužů a žen,“ dodala. V podobném duchu se vyjádřilo též Švédsko. 

S myšlenkou evropské účasti v mírových silách po ukončení ukrajinsko-ruské války přišel v únoru 2024 francouzský prezident. Tehdy se proti takovému návrhu ostře vyjádřil nejen Berlín, ale také Londýn (ten později změnil názor). Měsíc po Macronově původním návrhu daly další čtyři členské státy EU (kromě Francie) najevo, že jsou otevřené možnosti vyslat na Ukrajinu vojáky (Česká republika, Finsko, Litva a Nizozemsko).

Francouzský prezident oznámil úmysl v příštích dnech pokračovat v konzultacích s evropskými partnery, a to jak o pomoci Ukrajině, tak o budování jejich vlastních armád. „Chceme na Ukrajině pevný a trvalý mír,“ dodal. „Budeme spolupracovat se všemi Evropany, Američany a Ukrajinci. To je klíčové.“ 

Vedoucí představitelé na pařížském zasedání také diskutovali financování budoucích evropských obranných kapacit, a to potenciálně prostřednictvím společných půjček nebo jiných „inovativních způsobů financování“. Emmanuel Macron vyzval EU, aby se zapojila do sdílených úvěrů s cílem snížit závislost na amerických jednotkách a zbraních, ačkoli Německo a Nizozemsko se postavily proti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek uvedla, že navrhne hlavním městům EU dočasně zmírnit pravidla bloku týkající se deficitů kvůli vyšším výdajům na obranu. Německý kancléř Scholz podpořil myšlenku „únikové klauzule“ z pravidel EU pro deficit, zastavil se ale u podpory společného zadlužování.

Zdroj: Politico, Le Grand Continent, Le Grand Continent, Defense Magazine, Financial Times, Truth Social