Armáda České republiky (AČR) po mnoha letech začíná dostávat finanční prostředky, které může investovat do své modernizace. Předchozí nízké výdaje na armádu ve státním rozpočtu ale způsobily, že vzniklá ztráta bude dobíhat dlouhou dobu. Armáda České republiky se aktivně snaží plnit Capability Targets (CT), tedy cílové schopnosti stanovené NATO, avšak čelí při tom několika výzvám. Jak uvedl náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka na velitelském shromáždění v minulém roce, technologická zaostalost a vnitřní dluh jsou stále značné. Zdůraznil také, že je nezbytné zahájit skutečné plnění Capability Targets 2025, které představují přímé a reálné požadavky na kvalitu a kvantitu sil. Právě s odkazem na předchozí úroveň naplňování cílových schopností je otázka, zda je plnění nových CT 2025 pro AČR vůbec reálné.

Capability Targets jsou konkrétní vojenské schopnosti, které jsou jednotlivým členským státům NATO přiděleny v rámci NATO Defence Planning Process (NDPP), což je proces obranného plánování Aliance. Každý členský stát dostává cílové požadavky na základě analýzy kolektivních potřeb NATO, jeho obranných strategií a současné situace v oblasti bezpečnosti. Tyto cíle určují, jaké jednotky, vybavení, logistické kapacity nebo kybernetické obranné systémy by měl daný stát rozvíjet nebo modernizovat.

V této souvislosti Capability Targets 2025 jsme poslancům Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a senátorům Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky položili následující otázku: Letos v červnu budou přijaty nové Capability Targets (CT) 2025, je v silách České republiky při uzákoněných výdajích na obranu ve výši 2 % HDP tyto cíle splnit? Není žádným tajemstvím, že předchozí CT se splnit nepodařilo. Jsou podle vás CT 2025 splnitelné i pro ostatní evropské členské státy NATO?

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Jaké budou přijaty CT 2025 ještě nevíme, a proto nechci hodnotit, jaký to bude mít dopad na rozpočet ministerstva obrany a jestli to je v silách České republiky. Jak správně uvádíte, předchozí CT Česká republika nenaplnila, a to i přesto, že došlo ke skokovému navýšení rozpočtu ministerstva obrany. Projekty na splnění CT odsunula, viz. KVAČR 2035, a byly preferovány projekty, které po nás Aliance v tuto chvíli nepožaduje, a ty výrazně zatížily rozpočet, jedná se např. o projekty F-35 nebo Embraer C-390 Millennium.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Capability Targets byly navrženy tak, aby jich bylo dosaženo při výdajích na obranu v oblasti 2 % HDP. Jenže jak víme, řadu let jsme se k těmto výdajům ani nepřiblížili. Dokonce dva smutné rekordy padly za vlády, v nichž byl ministrem financí Andrej Babiš, který vydal pouhých 0,95 % a 0,96 %, a to po třech letech na ministerstvu financí. Je pravda, že od té doby výdaje rostly, ale ke splnění zadaných cílů to nemohlo vést. Deset let se táhl nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Tanky nemáme ani dnes nakoupeny. Nicméně se změny dějí a já věřím, že k lepšímu. My v tuto chvíli nevíme, jaké cíle nám budou zadány, co ovšem všichni tuší, je to, že s výdaji 2 % HDP k nim cesta nepovede. Bude se tedy muset tento výdaj postupně navyšovat a je otázkou, jaká bude nová minimální hranice. Donald Trump vypustil již první balónek s tím, že by minimální výdaje měly být okolo 5 %, což přeloženo z trumpovského jazyka znamená, pojďme se o výdajích bavit, ale 2 % jsou v tuto chvíli málo. Nedivím se USA, že nechtějí táhnout celou společnou obranu na svých bedrech, spíše je s podivem, že se Evropa stále příliš neprobudila a spoléhá na to, že jejích 650 milionů obyvatel ochrání USA se 350 miliony obyvatel před Ruskem se 150 miliony obyvatel. Je na čase tento pohled začít měnit.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Je smutné, pokud se bavíme o nových CT, a nestihli jsme splnit ještě ty původní. Jaký to má vlastně smysl. Vojáci nemají vhodnou výstroj, musí si kupovat výstrojní součástky po army shopech a AliExpressu a velení si staví vzdušné zámky.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Nové CT primárně vychází z revize veškerých obranných plánů Aliance, která se provedla a nadále provádí po ruském vpádu na Ukrajinu. ČR je plnohodnotným členem Aliance, musíme tak bezpochyby vynaložit veškeré úsilí, abychom požadované CT splnili. Myslím, že dnes je zřejmé ve všech zemích Aliance, že dlouhodobě formálně stanovená 2 % HDP na splnění všech cílů a požadavků, které členské státy NATO potřebují, stačit nebudou. ČR se v loňském roce téměř po 20 letech dostala na minimálně požadovaná 2 % HDP a vidíme, že i u nás se rozjíždí zcela vážná debata, že 2 % HDP zkrátka na obranu stačit nebudou nebo dnes již nestačí. Takže i z tohoto pohledu tlak na splnění CT bude tak silný, že jinou možnost, než splnění těchto cílů, nevidím. Myslím si, že zejména tlak USA na zvýšení výdajů u evropských členů NATO na obranu a tlak na zrychlení modernizace armád naplnění CT 2025 výrazně pomůže a jak ČR, tak většina ostatních zemí NATO požadavky splní.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

V letošním roce dojde ke schválení nových cílů výstavby obranných schopností NATO, které přinesou významné změny a výzvy i pro Armádu České republiky. Je klíčovou odpovědností naší politické reprezentace a vojenského vedení zajistit, aby na tyto nové požadavky byla naše armáda plně připravena. Tyto změny jsou přímou reakcí na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě, kde hrozby již nejsou pouze teoretické, ale reálné a nacházejí se v bezprostřední blízkosti našich hranic. Nově stanovené cíle budou vyžadovat zásadní investice nejen do budování těžké brigády, ale také do logistiky, protivzdušné obrany a lidských zdrojů. Nejnovější analýzy ukazují, že k naplnění aliančních požadavků bude potřeba rozšířit počet vojáků z povolání minimálně na 37 000, přičemž aktuální stav naší armády činí pouhých 24 000. Nábor nových vojáků se proto musí stát jasnou prioritou, přičemž je nezbytné hledat cesty, jak vojenskou službu zatraktivnit. Kromě rozvoje výzbroje, personálu a logistiky bude nutné rovněž zvýšit frekvenci a intenzitu vojenských cvičení, což si vyžádá další finanční prostředky. Svět se v posledních letech dramaticky proměňuje a naší hlavní povinností je zajistit bezpečnost občanů České republiky. Je velkým úspěchem této vlády, že se podařilo dosáhnout 2 % výdajů na obranu již v roce 2024, tedy o rok dříve, než bylo původně plánováno. Do budoucna však bude zřejmě nezbytné tyto výdaje dále navyšovat, protože bez adekvátního financování nebude možné plnit naše závazky a zajistit obranyschopnost země. V rámci NATO však stále existují státy, které neplní ani základní závazek výdajů na obranu. Například Španělsko vynakládá pouhých 1,3 % HDP a podobných případů je více. Věřím však, že i pod tlakem nového amerického prezidenta se podaří dosáhnout větší odpovědnosti všech aliančních partnerů. Pouze tehdy bude možné plnohodnotně naplnit cíle Capability Targets 2025 a zajistit společnou bezpečnost celého euroatlantického prostoru.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Určitě jsou splnitelné, je to politikum. Naše vláda má nastavenou obranu jako prioritu a bohužel musíme dohánět výstavbu těžké brigády, kterou minulá vláda zanedbala. První BVP by měla dorazit už v příštím roce. Nemám přílišné obavy o nákup techniky, ale spíše o "human power". Nábory nových rekrutů se nedaří podle představ, což je také jeden z požadavků Capability Targets.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Capability Targets (CT) jsou podle stávajícího způsobu pořizování výzbroje a techniky ze strany MO pouhou proklamací. Je jich plněna jedna polovina a v rámci NATO dokonce jedna třetina (16 ze 48). Pokud bude dostatek finančních prostředků na potřebné akvizice, naráží se na nedostatečné výrobní kapacity a bude problémem je plnit, pokud nebude dostatek surovin a podniků, které to budou schopny vyrábět. Jinými slovy dostatek finančních prostředků ještě neznamená plnění úkolů CT.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

Výdaje na plnění Capability Targets jsou investicí do vlastní bezpečnosti. Prostor středovýchodní Evropy je destabilizovaný vlivem aktivit Ruska. Bez zajištění vlastní bezpečnosti nebudeme mít demokracii ani vlastní stát. Proto výdaje na obranu musí být prioritou a 2 % HDP jsou minimum, nikoliv cíl. Je potřeba navyšovat. Samozřejmě vše nelze ze dne na den, bavíme se o desítkách miliard korun. Proto jsem zastáncem postupného navyšování 0,2 % HDP ročně. 3 % bychom tak zvládli do roku 2030. Plnění CT nebude snadné. Státy, které doposud žily v naivní představě nekonečného míru, se musí přeorientovat na geopolitickou realitu – ruskou hrozbu, včetně nás. Ostudná léta minulých vlád nechala naši armádu v podobě skanzenu. Nový přístup se však daří. To potvrzují čísla a výsledky. Před deseti lety dávaly na obranu víc než 2 % HDP pouze tři země. V roce 2024 zbývá už jenom sedm evropských „hříšníků" a Kanada. Zcela logicky s pocitem ohrožení roste politická vůle i společenská poptávka po výdajích na obranu. Akvizice nabraly zcela jiné obrátky a k plnění CT děláme maximum možného.

Výbor pro obranu, zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR

Pavel Fischer (nezávis.), předseda výboru

NATO je velmi prakticky zaměřená organizace. Nežijeme v bezpečném světě. Členské státy proto musí reagovat na zhoršování bezpečnostního prostředí. Sledujeme, že roste počet útoků na infrastrukturu pod hladinou v Baltském moři, že se stále častěji objevují žhářské útoky a cílené zabíjení těch, kdo ve státech NATO vyhledali ochranu. I proto se musí měnit alianční cíle výstavby schopností a požadavky na nutný rozvoj vojenských schopností. Tyto cíle nám nikdo nediktuje. Jsou společnou odpovědí členských států na hrozby, jimž čelíme. Je proto v našem bytostném zájmu, aby je plnila Česká republika i zbývající členové NATO. Z našich jednání ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vyplývá, že musíme dělat pro naši obranu mnohem víc než dosud. A nejde tu jenom o nějaká procenta z HDP vydávaná na obranu. Bez toho, že se prostředky budou vynakládat efektivně a obranu bude mít jako prioritu celá republika, to nepůjde.

Tomáš Jirsa (ODS), místopředseda výboru

Úvodem bych si dovolil připomenout, že podle Obranné strategie ČR je naše obrana připravována a realizována především ve spolupráci se spojenci v Severoatlantické alianci a „prvním prioritním úkolem je proto budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly nasaditelné do operací kolektivní obrany“. Konkrétní požadavky na příspěvky každé členské země do společné obrany jsou v podobě jednotlivých národních cílů pro rozvoj schopností ozbrojených sil výstupem z periodického čtyřletého cyklu aliančního obranného plánování. Jejich formulace vychází z analýz nedávno aktualizovaných aliančních operačních plánů. Souhrn i konkrétní obsah jednotlivých národních cílů však podléhá určitému stupni utajení, proto se s nimi bez příslušné bezpečnostní prověrky nelze dostatečně seznámit. Paní ministryně obrany Černochová v nedávné době pouze zmínila, že plnění dosavadních CT z roku 2021 je neuspokojivé (cca z poloviny). Přitom nové cíle CT 2025 na ně navazují a definují ještě další. Hovoří se například o tom, že jedním z našich hlavních cílů CT 2021 je výstavba těžké mechanizované brigády. Ta je však zásadně podmíněna přezbrojením na nová bojová vozidla pěchoty i tanky LEOPARD.  To závisí nejenom na schopnostech zahraničních dodavatelů, ale hlavně na zabezpečení potřebných finančních zdrojů ze státního rozpočtu v následujících letech. Ukazuje se, že stávající úroveň obranných výdajů ČR odpovídající 2 % HDP bude nejenom pro splnění všech aliančních cílů nedostačující. Bude proto nutné zvážit jejich navýšení, současně s prioritizací jednotlivých položek obranných výdajů. V této souvislosti lze očekávat, že se tlak na zvýšení obranných výdajů výrazně zvýší po vyjádřeních prezidenta Trumpa, který hovoří o úrovni 5 % HDP. To se však podle předběžných vyjádření evropských politiků nepodaří v dohledné době uskutečnit. Hovoří se o reálnějších 3 % a lze očekávat, že řešení by mohlo vyplynout z letošního červnového aliančního summitu. Otázka realizovatelnosti nových cílů CT 2025 bude proto velkým oříškem nejenom pro plánovače na MO, ale i pro politiky, kteří budou muset výrazný tlak na zvyšování obranných výdajů dostatečně vysvětlit a zvýšení obhájit. To samé zřejmě platí pro naprostou většinu našich evropských aliančních partnerů.

Jana Mračková Wildumetzová (ANO), členka výboru

Nejdříve si počkejme, až budou nové Capability Targets (CT) 2025 přijaty, do té doby nechci spekulovat o jejich splnitelnosti, když nejsou zřejmé. Stále platí, že výdaje na obranu nejsou pouze o procentech, ale o komplexní modernizaci armády s ohledem na její operační potřeby, o aliančních požadavcích, transparentnosti a efektivitě vynaložených výdajů.