Ministerstvo obrany prostřednictvím znaleckého posudku ověří nabídkovou cenu 52 samohybných houfnic CAESAR od francouzské státní společnosti Nexter a z hlediska modernizace AČR jednu ze zásadních zakázek se snad podaří dotáhnout do zdárného konce. Od začátku tohoto akvizičního projektu bylo jisté, že bude nová výzbroj postavena na osvědčených podvozcích od kopřivnické společnosti Tatra Trucks. V rámci zapojení domácího průmyslu a dosažení požadovaných 40 % české účasti na zakázce se počítá také s pancéřovanými kabinami od společnosti Tatra Defence Vehicle. A tak trochu na poslední chvíli probíhají také složitá jednání o výrobě a dodávkách munice - společnost Nexter totiž disponuje divizí výroby munice a od začátku zjevně počítala s tím, že budeme granáty nakupovat ve Francii. Český obranný průmysl ale moderní dělostřeleckou munici vyrábět umí.

Foto: 155mm ShH CAESAR 8x8 | Nexter Systems / CC BY-NC-ND

Nákup houfnic CAESAR již měl být prakticky hotov již koncem roku 2020. Rychlost procesu sliboval především zvolený způsob akvizice - přímým oslovením výrobce, francouzské státní společnosti Nexter S.A., bez obvyklého tendru, veřejné soutěže, která má své výhody, ale snadno se může vléct, jak sledujeme v případě pásových BVP. Nebyli bychom ovšem v České republice, aby se nevyskytly komplikace i v případě samohybných děl. 

Francouzská společnost přišla s cenovou nabídkou, kterou české Ministerstvo obrany poněkud zaskočila. Z původně očekávaných šest miliard korun se zřejmě dostaneme přes částku deseti miliard. Oficiálním vysvětlením vyšší cenové nabídky bylo mj. to, že Nexter nacenil i některé prvky, které Armáda České republiky nepožadovala. Podstatnější pak je zřetelný nárůst cen různých vstupů, který v roce 2021 po covidových a dalších turbulencích jednoduše nemůže odpovídat úrovni roku 2019 či dokonce starší. Ale svou roli patrně hraje i komplikovaná a ze startu nepříliš akcentovaná otázka výroby a dodávek moderní 155mm munice. Přitom právě přechod na jednotnou ráži nasazovanou dělostřelectvem našich spojenců v rámci Aliance byl jedním z hlavních důvodů, proč se AČR rozhodla nikoli pro jinak zajímavý a slibný projekt modernizace stávajících kanónových houfnic DANA, ale pro přezbrojení na zcela novou zbraň.

Nárůst pořizovací ceny děl CAESAR může velmi dobře odrážet i to, že Nexter původně počítal s tím, že jeho divize Nexter Munitions bude dodávat granáty české armádě. Bylo by pozdě plakat nad rozlitým mlékem, že v celkovém objemu mimořádně zásadní součást celého projektu nebyla francouzským partnerům zřejmě dostatečně zřetelně sdělena a popsána včas, a je v konečném důsledku dobře, že byl problém nastolen a že jednání ve věci probíhají směrem, z něhož bude těžit český obranný průmysl, a tedy, což je nejpodstatnější, Armáda České republiky. Nárůst pořizovací ceny vypadá na první pohled dramaticky, ale jednak bude rozložen do několika let, jednak bychom do budoucna riskovali vyšší provozní náklady a bezpečnostní problém, jež hodnotu několika miliard korun rozhodně převyšují.

Není třeba opakovat, že nejen pandemie ukázala význam soběstačnosti domácího průmyslu; a bylo by nešťastné, kdyby se mělo v tomto případě české dělostřelectvo stát závislým z hlediska dodávek munice na jednom zahraničním výrobci. A bylo by to vlastně neobhajitelné. Přecházíme-li z ráže 152 mm, pro kterou má armáda velké zásoby munice, na společný alianční standard 155 mm, určitě to neděláme proto, abychom museli využívat služeb jediného dodavatele. Chceme interoperabilitu a kompatibilitu. 

Nexter má v rukou páku certifikace munice. Z obecného pohledu logický požadavek týkající se bezpečnosti, spolehlivosti a záruky - ale na druhou stranu riziko, kterému je třeba se vyhnout, tzv. vendor lock-in, vznik závislosti na dodavateli, který si nastaví takové technické a uživatelské podmínky, jež splní jedině jeho výrobek, ať už jde o tiskové kazety do tiskáren nebo třeba 155mm munici s dostřelem 30 nebo až 40 km. Stejně jak lze rozumět francouzskému zájmu, aby se v Česku vyráběná munice nestala přímou konkurencí munici francouzské na světovém trhu. Děla CAESAR kromě Francie má ve výzbroji také armáda Indonésie, Libanonu, Saúdské Arábie, Thajska, Dánska a v blízké budoucnosti také Maroka. Český zájem ovšem musí převážit.

Poslanci Výboru pro obranu opakovaně kategoricky prohlásili, že munice do českých děl musí být česká, a ideálně plně certifikovaná již při zavádění děl do výzbroje, aby se AČR vyhnula zbytečným nákladům s přechodem z francouzské na českou munici. Ministerstvo obrany věří, že se smlouvu s francouzským dodavatelem podaří uzavřít do konce roku.

Zdroj: Nexter Systems, Ministerstvo obrany ČR