Nejen Česko, ale i jeho spojenci, se potýkají s nedostatkem pilotů. V případě českých ozbrojených sil je situace nyní komplikována skutečností, že jeden typ bojového vrtulníku sovětské výroby (Mi-24/Mi-35) nahradí dva různé typy americké výroby. Jedna věc je zajištění výcviku, druhá věc je ochota pilotů zůstat, a neodejít do soukromého sektoru nebo do důchodu.

Nejen Česko, ale i jeho spojenci, se potýkají s nedostatkem pilotů (ilustrační foto). | army.cz, archiv mjr. Šafaříka

Hledání pilotů jako globální problém

Ačkoli se v České republice poslední týdny diskutuje o velice konkrétním problému – jak přeškolit piloty bojových vrtulníků na nové typy, světová letecká veřejnost už několik let řeší problém nedostatku kvalifikovaných pilotů. Není od věci uvědomit si tento kontext i v české debatě.

Letecká doprava bez ustání roste. Tak jako přední výrobci dopravních letounů nestíhají vyhovět poptávce, nedostává se ani pilotů. Jejich výcvik je dlouhý a drahý, obvykle si jeho počáteční stadia hradí sami. Boom, jakkoli méně zřetelný, zažívá i vrtulníkové letectvo, ať se jedná o soukromé lety nebo služby letecké záchranné služby.

Foto: Šéfka vojenského náboru, generálka Lenka Šmerdová, avizovala na jaře 2019, že potřebuje získat 40 nových pilotů (ilustrační foto). | army.cz

Přirozeným zdrojem pilotů letounů i vrtulníků bývaly ozbrojené síly. USA jich nejvíce vyprodukovaly vietnamskou válkou (ti jsou dnes již v důchodu), obecně lze říci, že nejvíce pilotů na celém světě bylo připravováno do 90. let, což následně umožnilo expanzi globálních a levných aerolinií. A ty dnes řeší problém stárnutí svých pilotů a potřebu investovat do výcviku nových své vlastní prostředky, nikoli spoléhat na nábor bývalých vojenských pilotů. 

V uplynulých dekádách komerční letecké společnosti vytvořily model, kdy snadno získávají vycvičené a zalétané vojenské piloty, protože nabízejí menší riziko a vyšší platy. Ke všemu loví z bazénu, kde plave mnoho adeptů. Dnes se začínají prát i o nováčky, budou muset samy investovat do jejich výcviku. A mladý člověk, který se chce stát pilotem? Musí se upisovat vojenskému letectvu? Podstupovat nároky a rizika služby, za mzdu násobně nižší než v komerčním sektoru?

České vojenské letectvo na pilotech vždy šetřilo. Nově nabízí více jak 50000 Kč!

Není od věci vzpomenout, jak české vojenské letectvo poslalo či vypudilo do civilu řadu posádek svých vrtulníků. Drželo je na letištích 24 hodin připravené ke vzletu za pár minut, avšak polovinu času (12 hodin) jim proplácelo jen jako pohotovost. To se dělo před deseti lety, kdy se ještě zdálo, že k dispozici je dost náhradníků. To neplatilo o pilotech stíhaček, ti měli stejný typ služeb řádně proplacen. Soudní spory pilotů vrtulníků se táhnou dosud. Tehdejší piloti a navigátoři vrtulníků přešli do soukromé sféry, dnes už míří do penze. 

Foto: V České republice se poslední týdny diskutuje o velice konkrétním problému – jak přeškolit piloty bojových vrtulníků na nové typy (ilustrační foto). | army.cz

Zůstali ti nejobětavější a nejservilnější, avšak také ti stárnou. Univerzita obrany nestihla za uplynulou dekádu připravit dostatek nových pilotů. Ani nebyly vytvořeny podmínky pro jejich udržení. Šéfka vojenského náboru, generálka Lenka Šmerdová, avizovala na jaře 2019, že potřebuje získat 40 nových pilotů. A žádá, aby z civilu přišli již se základní pilotní atestací CPL. Za to jim garantuje přes 50000 Kč měsíčně! To je 2,5krát méně než průměrný plat civilního pilota v České republice. (Nebo jinak – když potenciální pilot AČR bude místo na leteckou základu dojíždět do sousedního Německa, aby roznášel pivo v hospodě nebo rozvážel balíky v zásilkové službě, dostane také 2000 Euro.)

Jak bude zajištěno přeškolení pilotů

Hlavním poskytovatelem výcviku vojenských pilotů v Česku je společnost LOM Praha, resp. jeho Letecké výcvikové centrum Pardubice. Zde jsou školeni například thajští piloti JAS-39 Gripen nebo iráčtí, afghánští a nigerijští piloti vrtulníků řady Mi. Je to právem česká chlouba.