Český zbrojní průmysl expanduje do zahraničí, míří i na americké trhy
Doba, kdy do českých firem vstupovaly zahraniční subjekty, aby zachovaly a rozšířily produkci tradičních českých výrobků se změnila. V současnosti jsou to v mnoha oborech naopak české subjekty, které buď zahraniční firmu koupí nebo do ní majetkově vstoupí. V oblasti obranného průmyslu jde o známé akvizice. Např. akvizicí americké zbrojovky Colt vstoupil holding Colt CZ Group na evropský, zejména pak na americký trh. Významným hráčem v rámci tohoto trendu je pak holding Czechoslovak Group (CSG), který koupil nejstarší španělskou továrnu na munici Fábrica de Municiones de Granada (FMG) nebo získal většinový podíl v italské společnosti Fiocchi Munizioni, která je předním světovým výrobcem malorážové munice. Zásadním a zatím dosud největším obchodem je právě probíhající akvizice části společnosti Vista Outdoor, ve které pod divizi Sporting Products resp. The Kinetic Group patří světoznámí výrobci střeliva jako Federal, CCI, Spear, Remington a další za 1,9 miliardy dolarů.
Video: Český zbrojní průmysl expanduje do zahraničí, míří i na americké trhy / CZ DEFENCE
Uspět na americkém trhu není vůbec jednoduchá věc. Jak pro CZ DEFENCE uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, je potřeba od sebe odlišit expanzi v rámci Evropy nebo EU a jiné trhy, jako jsou například Spojené státy americké. „Dlouhodobě zbrojní průmysl patřil mezi, řekl bych, citlivé oblasti spíše národní bezpečnosti. To znamená, že si státy vždycky hlídaly, kdo v daném odvětví podniká nebo nepodniká. Určitě se z řady důvodů míra citlivosti výrazně zvýšila, například kvůli geopolitickému vývoji v posledních pěti až deseti letech,“ uvádí Sklenář.
V praxi to znamená, že například USA dnes mnohem podrobněji zkoumají, kdo na jejich území investuje. Řada zahraničních investorů tak čelí mnoha výzvám, jako je např. zajištění finančního rozvoje či zajištění, že investice bude splňovat řadu bezpečnostních podmínek. „Ještě bych rád vypíchl, že my tady v ČR máme dva druhy typů investorů. Jednak jsou to strategičtí investoři, kteří podnikají v tomto oboru a expandují na jiné trhy. Mezi ně patří právě společnosti jako Colt CZ Group a CSG. A vedle toho u nás vznikají i finanční skupiny, které investují do zbrojního průmyslu po Evropě. Vznikl fond (RSBC), kdy český subjekt koupil zbrojovku ve Slovinsku a nově také firmu Steyer v Rakousku. To znamená, že tady máme investory nejenom strategické, ale i čistě finanční,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky. Podle Sklenáře se oběma typům těchto firem daří. Navíc je tu prostor pro vznik nových skupin obranného průmyslu, kdy například CSG bude jeden z největších výrobců munice v západním světě. V tomto případě už nejde jen o lokálního, ale globálního velkého hráče.
O tom, že holding Czechoslovak Group expanduje do USA, svědčí i nedávné jmenování Paula Lemkeho do funkce CEO společnosti CSG USA – americkou pobočkou skupiny CSG. Paul Lemke je zodpovědný za identifikování příležitostí k růstu a inovacím a za rozvoj strategických obchodních vztahů s klíčovými obchodními partnery na americkém trhu, včetně amerických ozbrojených sil, policejních složek a dalších vládních institucí.
Pro CZ DEFENCE Paul Lemke prozradil, co je jeho úkolem: „Jako CEO této organizace jsem zodpovědný za několik různých oblastí. Jednou z nich je samozřejmě obchod, a to je snaha přinést výrobky společnosti CSG na americký trh. Druhá část je hledání partnerů, se kterými by bylo možné spolupracovat na americkém trhu. Ve Spojených státech amerických jsme poměrně neznámou organizací. Proto je pro nás výhodné co nejvíce spolupracovat s dalšími společnostmi v rámci amerického obranného průmyslu a také v komerční sféře. A nakonec, nejdůležitější je reprezentovat holding CSG jako takový.“ Podle Lemkeho je nabídka holdingu CSG široká, jde zhruba o 1 800 různých produktů, které by se mohly dostat na americký trh. „Myslím si, že nejlepší způsob, jak vstoupit na americký trh, je určit si několik oblastí, na které se budeme soustředit. Již jsme prodali ruční radary POLR-1, a některé další radary americkému námořnictvu a dalším vládním agenturám a také místním policejním sborům. Nyní se zaměřujeme se na velké projekty v oblasti munice střední i velké ráže a také na pozemní techniku. Pak je tu samozřejmě v České republice velmi dobře známá značka Tatra, jejíž vozidla mají v terénu schopnosti, které jsou podle mého názoru pro budoucí úspěch americké armády naprosto zásadní. Tatra nabízí jedinečné vlastnosti a schopnosti a my rozhodně plánujeme nabídnout tato vozidla na náš trh,“ upřesňuje strategii Paul Lemke z CSG USA.
Válka na Ukrajině ovlivnila poptávku zejména po munici pro nepřímou střelbu, což potvrzuje i Paul Lemke. „Jedná se o dělostřelecké granáty, ať už střední nebo velké ráže. To jsou produkty, se kterými máme samozřejmě bohaté zkušenosti. Věříme, že můžeme být dobrými partnery. Ve skutečnosti je ve Spojených státech amerických jeden hlavní dodavatel. Ten nás již oslovil a požádal nás, abychom se zúčastnili výběrového řízení s armádou Spojených států amerických na velkorážové munici,“ říká CEO CSG USA.
Americký trh podle Lemkeho nerozlišuje mezi domácí a zahraniční produkcí, rozhodující je kvalita a splnění požadavků zákazníků. „Není žádným tajemstvím, že v USA působí nadnárodní společnosti z celého světa. Úspěšně tu podnikají, a není problém s tím, aby Američané kupovali zahraniční výrobky. Důležité je, že u obranných zakázek v USA musí mít 60 % takzvaný místní obsah. Takže abychom skutečně dosáhli našeho plného potenciálu jako společnosti v USA, musíme vyrábět zde ve Spojených státech amerických. Toho můžeme dosáhnout dvěma způsoby. Buď můžeme akvírovat americké společnosti a vyrábět v nich nebo můžeme zakládat joint ventures s americkými partnery,“ upřesňuje Lemke.
Zajímalo nás, jaké má zahraniční firma výhody a nevýhody v rámci vstupu na americký trh. „To, co jedna společnost může nazývat nevýhodou, my nazýváme výhodou. Když zahraniční společnost investuje ve Spojených státech amerických, musí projít schvalovacím procesem prostřednictvím Výboru pro zahraniční investice v USA neboli CFIUS. Proces CFIUS vyžaduje obrovskou míru transparentnosti. Nejenže proces přezkoumání vyžaduje tuto transparentnost, ale obvykle po schválení, zejména u akvizic, které mají co do činění s národní obranou nebo národním strategickým významem, dojde k podepsání tzv. dohody, tzv. mitigation agreement, mezi CFIUS a společností, která nakupuje místní podnik nebo provádí přímé zahraniční investice ve Spojených státech amerických. Plnění dohody je kontrolováno formou každoročních auditů, které provádí třetí strana. Společnost mohou také kdykoliv navštívit zástupci národních agentur Spojených států amerických. My se na to zase díváme jako na výhodu, protože jsme v první řadě transparentní. Také si myslím, že je výhodou nové zahraniční společnosti, která začíná podnikat v USA, že má možnost správnou komunikací vysvětlit, co je zač a jak funguje,“ říká Paul Lemke.
Všechny investice, akvizice a přesuny výroby je potřeba vnímat také v souvislostech aktuálních hrozeb. Tak, jak se oba hlavní evropské konflikty rozvíjejí, zintenzivňují některé evropské státy svou přípravu na tzv. válečnou ekonomiku. Nedávno například v této souvislosti britský premiér Rishi Sunak oznámil přechod na tzv. válečný režim. Co tento výraz znamená v praxi, nám vysvětil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář: „Je to snaha přivést zbrojní průmysl do stavu, aby mohl připravit britskou armádu na jakýkoliv válečný konflikt. Je to snaha odstranit jakékoliv překážky, které by v jiných situacích bránily rozvoji rozšiřování výroby zbrojního průmyslu, aby to byla priorita. Jde o to, aby byl splněn řekněme vyšší cíl, který je v zajištění národní bezpečnosti, nikoliv například v posuzování ekologických dopadů stavby nových budov a podobně.“
U Ruska, které v rámci svojí expanzivní politiky na Ukrajině přešlo na tzv. válečnou ekonomiku, se vlastně jedná již o centrálně řízenou ekonomiku, kterou Petr Sklenář popisuje následovně: „Jediným cílem a hlavním cílem té ekonomiky je splnit požadavky armády. To znamená zajistit dodávky zbraní a jakýkoliv dalších komponentů pro ozbrojené síly.“ Rozdílnost britského a ruského přístupu pak Sklenář vidí v tom, že v případě Velké Británie jde pořád o jakousi přípravnou fázi a podporu obranného průmyslu země s cílem dostatečného doplnění kapacit armády.
Podpora domácího obranného průmyslu v České republice je v současnosti jednou z priorit stejně jako se tak děje na evropském či americkém trhu. Úspěchy českých zbrojařů v USA jsou proto dobrou zprávou hned z několika důvodů. Kromě toho, že se čeští výrobci zviditelňují a prosazují se svými produkty na světových trzích, jde také o významný bezpečnostní potenciál pro Českou republiku ve formě faktu, že budeme schopni pro svou bezpečnost i obranu zajistit potřebné množství odpovídajících zbraní, munice a technologií.