Americké ministerstvo obrany se v posledních letech věnuje projektu Replicator, jehož cílem je vybavit americké ozbrojené síly velkým počtem technologicky pokročilých bezpilotních a bezosádkových prostředků napříč všemi doménami. Tento projekt může být v kontextu posilování evropských schopností a kapacit inspirací i pro evropské armády.

Americký projekt Replicator je založen na myšlence udržení si technologické převahy současně se schopností vyrábět významné množství bezpilotních a ostatních bezosádkových prostředků. Jde o americkou reakci na vývoj dva a půl roku trvající války na Ukrajině, kdy v rámci první fáze mají být v srpnu příštího roku zavedeny tisíce bezpilotních a bezosádkových prostředků. Projekt Replicator je zaměřen spíše na Asii a potenciální ozbrojený konflikt s Čínskou lidovou republikou (ČLR). Hlavním záměrem je rozprostřít vlastní síly a prostředky po celém regionu tak, aby v případě zmíněného ozbrojeného konfliktu nedošlo k masivním ztrátám drahé a na údržbu náročné techniky, jako jsou plavidla nebo víceúčelové letouny v důsledku jejich koncentrace na konkrétních námořních či leteckých základnách, kde by se téměř jistě staly terčem čínského raketového útoku vedeného balistickými střelami a střelami s plochou dráhou letu, které Čínská lidová osvobozenecká armáda zavádí do své výzbroje prakticky bez jakékoliv kontroly. Cílem projektu Replicator je také donucení ČLR k tomu, aby v případném konfliktu využívala drahé systémy protivzdušné a protiraketové obrany k zásahu proti bezpilotním a jiným bezosádkovým prostředkům v hodnotě několika tisíc až desítek tisíc dolarů. Významným přínosem projektu Replicator je i fakt, že se Spojené státy soustředí na vybudování dodavatelského řetězce, který nebude závislý na komponentech z ČLR.

Ačkoliv prozatím nejsou o projektu zveřejněny konkrétní oficiální informace, z veřejně dostupných zdrojů je známo, že součástí projektu Replicator je vyčkávací munice Switchblade 600 nasazená i v rámci ukrajinského bojiště. Dále se napříč americkými ozbrojenými silami experimentuje s dalšími typy vyčkávací munice nebo útočných jednorázových dronů, jako je např. izraelský typ Hero-120 v současnosti integrovaný na osmikolové obrněné vozidlo LAV-25 americké námořní pěchoty. Americké námořnictvo také experimentuje s různými druhy hladinových bezosádkových plavidel, nicméně podobně jako u ostatních projektů je otázkou, zda jsou i tyto součástí projektu Replicator. 

Jak již bylo zmíněno, projekt Replicator je v současné době určen především pro indopacifické bojiště a případný konflikt s ČLR, nicméně z přístupu amerických ozbrojených sil si mohou vzít ponaučení i evropské státy v rámci potenciálního konfliktu s Ruskem. 

Jak ukazuje válka na Ukrajině, bezpilotní prostředky se stávají velmi důležitou součástí ozbrojených sil nejen pro průzkum, ale také pro vedení poměrně přesných úderů, a to jak proti živé síle, tak zejména proti obrněné technice či pozemním stacionárním cílům. Na druhé straně je však potřeba zdůraznit, že je stále otázkou, zda bezpilotní prostředky opravdu mění tvář moderních konfliktů. Jde zejména o využití jednorázových útočných komerčně dostupných tzv. FPV bezpilotních prostředků, jejichž záběry z útoků jsou často sdíleny na sociálních sítích, což následně může navodit dojem, že právě tyto prostředky jsou klíčové pro ukrajinské bojiště, resp. moderní bojiště. 

Jde zejména o filozofii využití výše zmíněných bezpilotních prostředků. Právě projekt Replicator je založen na tom, co Alianci definuje prakticky po celou historii její existence – technologické převaze nad případným protivníkem. Vývoj vzdušných bezpilotních (UAV) a pozemních bezosádkových prostředků (UGV) podobné projektu Replicator by pak mohl významnou měrou přispět v rámci případné evropské iniciativy k budoucímu odstrašení Ruska, a to právě díky tomu, že evropské armády se budou soustředit na technologicky pokročilé prostředky, které, na rozdíl od současných komerčně dostupných prostředků, budou mít jednoznačný původ a nebudou muset být nasazovány ve velkých počtech (např. ke zničení jednotlivých vozidel). Zároveň je bude možné využít i na delší vzdálenosti než několik desítek kilometrů.

Bylo by tedy vhodné, kdyby Evropa následovala v rámci popsané iniciativy Spojené státy a urychleně začala hledat technologicky vyspělá řešení, která navíc nebudou, na rozdíl od současného stavu, závislá na čínských společnostech.