Lubomír Metnar je ministrem obrany ČR již od června 2018. Z hlediska modernizace sil Armády ČR se mu podařilo uzavřít řadu potřebných akvizic a dalších projektů k dosažení požadovaných schopností AČR, což Metnara činí jedním z nejúspěšnějších ministrů obrany od roku 1989. Nyní je ustavována nová vláda, včetně nového ministra obrany, a Metnarovo období vedení resortu obrany se tak chýlí ke konci. Proto by bylo dobré si připomenout, co vše se za jeho vlády podařilo uskutečnit a co by mělo být dokončeno v rámci nového vedení resortu obrany.

Foto: Lubomír Metnar (na snímku) je ministrem obrany ČR již od června 2018. Z hlediska modernizace sil Armády ČR se mu podařilo uzavřít řadu potřebných akvizic a dalších projektů k dosažení požadovaných schopností AČR, což Metnara činí jedním z nejúspěšnějších ministrů obrany od roku 1989. | Ministerstvo obrany ČR

Předem je potřeba poznamenat, že působení ministerstva obrany s Metnarem v čele výrazně a zcela bezprecedentně ovlivnila pandemie COVID-19, se kterou se stále ještě bojuje a armáda je v první linii. Další nemilou událostí byla hrozba redukce obranného rozpočtu o deset miliard korun, kterou si na vládě počátkem tohoto roku vynutili komunisté. V případě, že by se tak stalo, tehdy Metnar hrozil svou rezignací na post ministra obrany. Nakonec se, přes řadu odkladů, Ministerstvo obrany svých peněz, dočasně převedených do vládní rozpočtové rezervy (tzv. na řešení probíhající pandemie koronaviru), dočkalo. Tehdy šlo jednoznačně o komunistickou populistickou snahu zasáhnout obranný rozpočet členského státu Aliance, a do jisté míry se jim to podařilo. Některé akvizice tím byly zkomplikovány.

Dalším důležitým momentem byl růst výdajů na chod resortu z 59 miliard korun v roce 2018, na letošních více než 85 miliard Kč, což se projevuje na celkovém tempu růstu investic v rámci 30 států NATO, kde je ČR aktuálně na sedmém místě.

Od Metnarova příchodu na ministerstvo bylo napříč resortem uzavřeno celkem 42 tisíc smluv za 150 miliard korun. Vojáci tak dostali či dostanou moderní techniku a vybavení, které nutně potřebují. Ministerstvo obrany na konci roku 2019 např. akceptovalo americkou nabídku mezivládní dohody na nákup 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních vrtulníků AH-1Z Viper. Do konce roku 2023 by nové vrtulníky měly být ve výzbroji naší armády, kde nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Ve věci akvizice víceúčelových vrtulníků udělil ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) následně Ministerstvu obrany pokutu za nevypořádání námitek italské společnosti Leonardo. Jde o 550 milionů korun již ministerstvem zaplacených. MO se proti udělené pokutě brání soudní cestou. Samotný výkon podepsané smlouvy ani dodání čtyř Viperů a osmi Venomů pokuta neovlivňuje.

Foto: Ministerstvo obrany na konci roku 2019 akceptovalo americkou nabídku mezivládní dohody na nákup 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních vrtulníků AH-1Z Viper (na fotografii v popředí). | Ministerstvo obrany ČR

V květnu a v červenci tohoto roku převzali zástupci Sekce vyzbrojování a akvizic dva letouny CASA C-295MW podle kupní smlouvy z prosince 2019, čímž vzrostl celkový počet těchto strojů na šest.

Foto: V květnu a v červenci tohoto roku převzali zástupci Sekce vyzbrojování a akvizic dva letouny CASA C-295MW podle kupní smlouvy z prosince 2019, čímž vzrostl celkový počet těchto strojů na šest. | Ministerstvo obrany ČR

V srpnu tohoto roku byly také prvním útvarům předány vozidla Toyota Hilux, které dodala společnost Glomex MS podle smlouvy z listopadu 2020. Tyto terénní pick-upy nahrazují muzejní vozidla UAZ a již nevyráběná vozidla Land Rover Defender. Celkem by mělo být do roku 2024 dodáno podle rámcové smlouvy 1 200 kusů.

Foto: Vozidla Toyota Hilux (na snímku) v AČR nahrazují muzejní vozidla UAZ a již nevyráběná vozidla Land Rover Defender. Celkem by mělo být do roku 2024 dodáno podle rámcové smlouvy 1 200 kusů. | Ministerstvo obrany ČR

Dva z nejdůležitějších nákupů se pak povedlo dotáhnout nedávno. Jedná se o francouzská děla ráže NATO (Caesar na podvozku Tatra) a izraelské protiletadlové komplety SHORAD. Oba výše zmíněné podepsané kontrakty zaručují vysoký podíl domácího průmyslu a relativní soběstačnost ČR při jejich provozování. Kontrakty se pak budou plnit několik let, z čehož bude těžit i budoucí ministr resp. ministryně obrany (hovoří se o Janě Černochové).

Foto: SPYDER - Protiletadlový raketový komplet krátkého a středního dosahu (SHORAD) | Ministerstvo obrany ČR

Důležitou informací je také fakt, že oba projekty nebyly realizovány formou soutěže, ale realizovaly se formou nákupu vláda-vláda (protiletadlový komplex SPYDER), v případě houfnic Caesar šlo o přímé oslovení francouzského výrobce, státního podniku Nexter Systems poté, co resort provedl a vyhodnotil marketingový průzkum. Oba projekty se obešly bez podezření z korupce a bez výrazných problémů v akvizičním procesu (tedy kromě navýšení původně kalkulovaných cen z důvodů časové prodlevy a následků pandemie koronaviru).

V rámci akvizice samohybných děl Caesar je pak velmi kladně hodnoceno, že resort obrany prosadil, aby základní druhy munice do zmíněných houfnic byly vyráběny v rámci českého průmyslu ve spolupráci společností STV GROUP a.s. a Explosia a.s.

Foto: 155mm ShH CAESAR 8x8 na veletrhu IDET 2021 | Martin Šiška / CZ Defence

Důležitým mezníkem je také fakt, že se pod Metnarovým vedením resortu obrany podařilo 97 % ze všech uzavřených smluv realizovat s domácími dodavateli. Investice do obrany se tak pozitivně odrážejí i v růstu HDP, výběru daní i zaměstnanosti. 

Velmi sledovaným projektem, který se doposud nepodařilo dokončit, je pak bezesporu tendr na dodání 210 pásových BVP v hodnotě 52 miliard korun. Proticovidová opatření tehdy odsunula zkoušky funkčních vzorků až na přelom dubna a května 2021, ale i z dalších paralelních lhůt vyplývalo, že smlouva do termínu řádných voleb nemůže být podepsána, což se stalo definitivně jistým ve chvíli, kdy uchazeči požádali o odklad termínu pro podání finálních nabídek. Nový termín byl 1. září. Po dvou měsících, v pátek 5. listopadu, pak expertní komise resortu obrany oznámila, že žádná ze tří renomovaných společností, tedy britsko-švédská BAE Systems, americko-španělská GDELS ani německá Rheinmetall, nesplňují požadavky zadavatele. Formální kritéria, stanovená projektovým týmem, byla natolik náročná a komplikovaná, že se žádný ze tří výše uvedených soutěžících nemohl jednoznačně zavázat k jejich splnění. Jak to tedy s výše uvedeným tendrem nakonec dopadne, ukáže až čas.

Foto: Zřejmě nejzásadnějším a zároveň nejaktuálnějším problémem resortu obrany jsou některé dlouhodobě vlekoucí se akvizice nové techniky. Jde především o často zmiňovanou akvizici nových pásových BVP. Právě ta bude jednou z největších výzev pro nové vedení Ministerstva obrany. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Z požadovaného počtu 210 nových pásových BVP mají cca třetinu tvořit nebojové varianty - ambulance, dílny či dělostřelecké pozorovatelny. Vzhledem k současnému resp. budoucímu ekonomickému stavu České republiky, který se zajisté promítne také na výši obranného rozpočtu, je pak otázkou, zdali by pro Armádu ČR nebylo nejen finančně, ale i ze strategického hlediska výhodnější část podpůrných vozidel umístit místo pásů na kola. Moderní kolové podvozky mají v terénu obdobnou průchodivost, jako podvozky pásové, a pro strategickou mobilitu je kolová platforma mnohem výhodnější. Kolové vozidlo se může přesunout i stovky kilometrů po vlastní ose, zatímco pásová BVP vyžadují podvalníky, s jejichž pořízením mimochodem původní projekt na dodání nových BVP nepočítá.

Hlavní bojovou silou těžké brigády (7. mechanizované brigády) jsou však tanky, v současné době zastoupené jedním praporem tanků T-72M4 CZ. Již několikrát se ukázalo, že s jejich provozuschopností jsou notorické problémy. Z logistického hlediska je velmi náročné provozovat tak unikátní systém, jakým tanky T72M4 CZ jsou, navíc pouze v rámci naší armády a v množství několika desítek kusů. V současné době se sice řeší projekt tzv. zhodnocení těchto tanků, avšak v praxi se primárně jedná o jejich uvedení do bojeschopného stavu, nikoliv o jejich výraznou modernizaci. Z tohoto důvodu je tedy dobré se nad otázkou případných nových tanků zamýšlet již nyní.

Do budoucna by také bylo dobré brát v rámci modernizace pozemních sil Armády ČR v potaz nové podmínky po odchodu armád NATO z Afghánistánu, kdy se priorita aliance změnila na teritoriální obranu a konvenční odstrašení ruské hrozby.