ČR jako jediná v NATO bude umět létat na gripenech i F-35
Vzdušné síly AČR budou díky schváleným dodávkám amerických moderních stíhaček F-35 a současně dosluhující letce švédských strojů JAS-39 Gripen jediné v Severoatlantické alianci s piloty znalými detailů obou těchto strojů. Jediný další partner v NATO, který gripeny používá – Maďarsko – upgrade na stíhací letouny 5. generace zatím nezvažuje. Budapešť navíc doposud neschválila švédskou žádost o členství v NATO, a tak jednání kolem prodloužení současné smlouvy o švédských stíhačkách může být jednou z podmínek vlády Viktora Orbána.
Když Česká republika v roce 2001 vybírala nástupce stárnoucích MiGů, převládly obavy ohledně ceny provozu, pořízení a svou roli hrála i politická situace. Jako první v Evropě mimo domovskou zemi výroby jsme nakonec sáhli po levnější variantě švédského Saabu JAS-39 Gripen, který za sebou neměl žádnou bojovou zkušenost, ale podle tehdejší vlády se jevil jako nejlepší varianta. A prvenství v tomto ohledu nám na starém kontinentě vydrželo téměř dodnes s jediným dalším provozovatelem v pravidelné armádě – Maďarskem, potažmo Velkou Británií, která stroje využívá pro trénink letců na své Empire Test Pilots' School.
Doba však pokročila, výzvy se posunuly a potřeba protivzdušné obrany v ČR je dnes i kvůli ruské agresi na Ukrajině aktuálnější, než kdy dřív. Přestože vláda nákup 24 kusů letounu Lockheed Martin F-35A Lightning II schválila, na jejich dodání si budeme muset ještě několik let počkat.
Česko nyní jedná se švédskou vládní agenturou o prodloužení pronájmu gripenů až do roku 2035, a tak bude program ještě v následujících letech pokračovat a vyvíjet se. „Vzájemné sdílení zkušeností a společná operační příprava prohlubují vazby mezi národy a výrazným způsobem napomáhají upevňovat kolektivní bezpečnost," po nedávném jednání ve Švédsku velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka.
V následujících letech půjde zejména o modernizaci současné letky 14 Gripenů i soustředění se na novou strategii, kdy se naše armáda chce věnovat disperzním operacím a agilnímu bojovému nasazení, tedy schopnostem rychlé a flexibilní reakce při náhlých změnách v bezpečnostní situaci i možnosti rozptýlit síly a zdroje na větším území (schopnost působit v případě potřeby i z jiných než hlavních operačních základen).
„Švédi mají v této oblasti bohaté zkušenosti, šlo o neutrální zemi. Museli řešit, jak budou schopní se ubránit v případě napadení do doby, než jim někdo přijde na pomoc,” řekl po jednání v Uppsale stíhací pilot Velitelství Vzdušných sil Armády ČR major Aleš Svoboda. „Všechna letadla na jednom místě jsou snadným cílem, rozptýlit je po určitém území, je samozřejmě výhodnější,“ vysvětloval nový směr zaměření major Svoboda.
Pokračující program se švédskými letouny a zároveň akvizice letounů F-35 je v rámci Aliance unikátní kombinací, kterou zatím žádný ze spojenců nemá. „Budeme jedinou zemí, která bude mít vhled do operačního použití jak F-35, tak strojů JAS-39 Gripen. Pro spojence budeme nesmírně cenní, protože poletí-li na společnou operaci oba typy letounů, budeme vědět, co od gripenů očekávat a jak s nimi spolupracovat,“ sdělil major Svoboda.
Mimo Evropu mají gripeny ve výbavě jen Brazílie, Jihoafrická republika a Thajsko. Nejdůležitějším partnerem Švédska, resp. zákazníkem Saabu na našem kontinentě, je tak již zmíněné Maďarsko, které provozuje, stejně jako Česká republika, 14 strojů JAS-39 Gripen a v partnerství hodlá podle všeho i nadále pokračovat a modernizaci svého letectva v podobě pořízení strojů F-35 neplánuje. Na začátku roku 2022 provedl Saab modernizaci současné maďarské letky o softwarové moduly MS20 Block 2, které ve stejný rok obdržela i česká armáda.
Maďarsko tak může být do budoucna pro Švédsko jediným hlavním evropským partnerem pro nové kontrakty týkající se švédských strojů JAS-39 Gripen. Maďarsko je také poslední členskou zemí NATO, která doposud neratifikovala vstup Švédska do Aliance. Viktora Orbána v tomto ohledu stihl předběhnout i turecký prezident Recep Erdogan a odměna na sebe nenechala dlouho čekat – Spojené státy pak v reakci odblokovaly dlouho připravovaný prodej stíhaček F-16 Ankaře.
Odměnou pro Maďarsko by tak v tomto ohledu mohlo být právě rozšíření stávající letky gripenů i příslib modernizace na dlouhá léta dopředu. „Stíhací letouny by mohly být rozhodující kartou při vyjednávání,” řekla podle agentury Reuters k situaci ohledně maďarského schvalování Švédska do NATO ředitelka pro oblast severní Evropy z think tanku Atlantic Council Anna Wieslanderová. „Vzhledem k existujícímu kontraktu Maďarska na pronájem JAS-39 Gripen je ve hře jeho možné prodloužení či rozšíření,” dodala Wieslanderová. Maďaři zatím své případné požadavky výměnou za ratifikaci členství veřejně neoznámili, každopádně by podle posledních informací maďarský parlament mohl schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance již koncem měsíce. „Jsme velice rádi, že Turecko dokončilo svůj ratifikační proces, a očekáváme, že Maďarsko bude brzy následovat," udržuje podle posledního projevu v tamním parlamentu optimismus směrem k Maďarsku švédský ministr zahraničí Tobias Billström.
