Česká armáda patří z hlediska účasti v zahraničních misích k nejaktivnějším v rámci NATO i EU, (nejen) proto potřebuje kvalitní a moderní vojenskou techniku, výstroj a výzbroj, aby její vojenská efektivita byla co nejvyšší. Realitou posledních let je tak řada výběrových řízení, která mají kvalitu výzbroje a výstroje AČR zvýšit. Nelze však přehlédnout, že daná výběrová řízení měla často velmi různou úroveň. Aktuálně se blíží ukončení výběrového řízení na nová pásová BVP (Bojová Vozidla Pěchoty) a je proto logické se tímto tendrem zabývat podrobněji.

Z hlediska modernizace naší armády a vojenského rozpočtu je třeba realisticky definovat hlavní úkoly s perspektivou minimálně třiceti let, což je minimální předpokládaná fyzická životnost zbraňového systému. Nelze zapomínat na morální zastarávání zbraňového systému, které lze eliminovat dvěma, či třemi zásadními modernizacemi v průběhu takzvaného životního cyklu. Americká armáda kupříkladu plánuje na padesát let.

Foto: Bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo BVP 2 ve službách AČR | army.cz

Pokud vycházíme z předpokladu, že hlavní bojiště naší armády je v Evropě, potřebujeme logicky nová plnohodnotná pásová BVP. Dosavadní zavedená BVP-2, která v naší armádě slouží více jak třicet let, prokázala obrovskou odolnost bez jakýchkoliv modernizací a s minimálními náklady na provoz a opravy, proto by bylo vhodné alespoň část z nich modernizovat pro potřeby zbytku vycvičených záloh, případně současných aktivních záloh. Mohly by tak sloužit dalších dvacet let.

Informace a zodpovědná systémovost

Na počátku výběrového řízení na nová BVP v roce 2016 se negativně projevilo dlouhodobé snižování počtu špičkových armádních odborníků v oboru technického vývoje a technické analýzy a jimi vytvářených kvalitních informačních toků v AČR. Výjimku z tohoto trendu tvoří především SOPS-MO.

Do prvního předkola výběrového řízení se přihlásilo šest společností. Konkrétně se jednalo o evropskou divizi General Dynamics European Land Systems (GDELS) nadnárodního konsorcia General Dynamics (GD), nadnárodní BAE Systems, německou Rheinmetall Landsysteme, německou PSM, německou FFG a tureckou OTOKAR. Specializovaný armádní výzkumný ústav VTÚ PV ve Vyškově, zaměřený na pozemní a obrněnou techniku, na tomto počátku výběrového řízení vyhodnotil jako nejlepší turecké BVP Tulpar od společnosti Otokar, a to pouze na základě materiálů zadaných výrobcem.

Foto: Specializovaný armádní výzkumný ústav VTÚ PV ve Vyškově, zaměřený na pozemní a obrněnou techniku, na tomto počátku výběrového řízení vyhodnotil jako nejlepší turecké BVP Tulpar (na snímku) od společnosti Otokar, a to pouze na základě materiálů zadaných výrobcem. | Wikimedia Commons

Oficiální předkolo

V této době následného vyhodnocování zúčastněných typů, konkrétně ASCOD 2 (výrobce General Dynamics European Land Systems), CV9035 s bezosádkovou a osádkovou věží (výrobce BAE Systems), Lynx (výrobce Rheinmetall) a Puma (výrobci KMW a Rheinmetall, koordinátor PSM). Jako hlavní požadavky byly tehdy úředníky definovány schopnost přepravy šestičlenného družstva, bezosádková věž se stabilizovanou výzbrojí, zavedení prezentovaného vozidla do výzbroje nějaké armády a bojová praxe (historie), výroba více verzí a možnost sériové výroby v ČR. Z tohoto hlediska plně vyhovovaly ASCOD a CV90. Výsledky hodnocení ovlivnil rovněž poměr výkonu motoru kW na tunu hmotnosti (požadováno bylo minimálně 18 kW/t), maximální dosažená rychlost vozidla a mobilita v bojových podmínkách, výška překonávané pevné překážky (výstupnost), příkopu, brodu, balistická odolnost (požadováno bylo minimálně 4a/4 vůči minám a 5 z hlediska odolnosti vůči nastřelení různou municí podle normy STANAG), činnost v rámci C4I a přesnost střelby z místa i za pohybu. Z posledního hlediska bylo vhodné připravit střelbu za bojových, nikoli ukázkových podmínek, jaká byla prezentována roku 2017. Zatímco vozidla ASCOD, CV9035 a Lynx prezentovali tovární technici, v případě vozidla Puma dorazila kompletní vycvičená osádka příslušníků Bundeswehru v civilu, což logicky znevýhodnilo ostatní účastníky. 

Foto: Technologický demonstrátor Lynx v provedení podle původních propozic s bezosádkovou věží na prezentaci v roce 2017 | archiv autora

Změna požadavků

V průběhu roku 2018 došlo ke změně přístupu AČR k danému tendru, protože ve výběrovém řízení konečně získali hlavní slovo uživatelé a odborníci z řad vojáků. To je logické, protože v rámci výběrového řízení na materiál ozbrojených složek by měli mít u zbraňových systémů hlas především ti, kteří v nich budou následně bojovat. Snaha potlačovat takový přístup a postupovat při výběrovém řízení byrokraticky, budí oprávněný dojem nezodpovědností z hlediska financí a hazardem se životy vojáků. Mezi uživatele patří i technici, kteří se budou o vozidla starat z hlediska provozu, takže by se měli blíže seznámit s konstrukcí, případně i výrobou. 

Na základě požadavků uživatelů se začal prosazovat praxí ověřený odborný názor, že armáda potřebuje BVP schopné přepravovat osmičlenné pěší družstvo, které je odborníky považováno za takticky nejefektivnější základní jednotku pěchoty. Oficiálně je uváděno šestičlenné družstvo a dva specialisté, což může v praxi znamenat osmičlenné družstvo/roj. Jak americké pozemní síly (US Army), tak námořní pěchota (USMC), vedoucí složky v rámci NATO, předpokládají podle dosažitelných informací z posledních let i do budoucna jednoznačně osmičlenné pěší družstvo a velitele. 

Foto: BVP Puma na prezentaci v roce 2017 | archiv autora

Uživatelé dále nově upřednostňují věž s dvoumístnou osádkou velitele a operátora zbraňových systémů. Opírají se o praxi osádek českých BVP-2, ale rovněž testy, které byly prováděny v USA a nedávno potají ruskou armádou s novými BVP Kurganec 25 na Donbase. Toto řešení je rovněž uváděno britskými odborníky (Simpkin) jako jeden z faktorů takzvané tankovosti nových BVP, tedy vysoké bojeschopnosti BVP na bojišti ve srovnání například s novými OT. Ostatní požadavky zůstaly z velké části zachovány.

Úpravy BVP podle nových požadavků

Novou nabídku General Dynamics European Land Systems (GDELS), tvořil technologický demonstrátor ASCOD 42 ve verzi, která se představila na veletrhu Eurosatory 2018 a následně na akcích Bahna 2019 a Dny NATO 2019, přičemž je vybaven dvoumístnou osádkovou věží a je schopna přepravovat osmičlenné družstvo. Konstrukce vychází z typu Ajax, vycházejícího z typu ASCOD 2, který je nově zaveden jako součást modulární řady několika typů vozidel do výzbroje britské armády a tvoří rovněž základ vozidla Griffin III nabízeného americké armádě. Dodavatel už v roce 2018 dokonce zdůrazňoval, že na základě konkrétních požadavků AČR bude možné pro český projekt realizovat další úpravy a vozidlo přizpůsobit potřebám České republiky.

Podmínky výběrového řízení splňuje rovněž CV9035, které vychází z nepřerušené vývojové řady, vyrábí se pro několik armád a jeho pátá vývojová verze nabízená AČR patří ke světové špičce. Jak GDELS, tak BAE Systems nabízejí rovněž verzi svého vozidla jako lehkého tanku a jako obrněného transportéru.

Foto: BVP CV9030 při prezentaci ve Švédsku 2019 | archiv autora

Foto: BVP CV9030 na prezentaci v roce 2017 | archiv autora

Společnost Rheinmetall realizovala v letech 2017 a 2018 vývoj nové verze BVP Lynx KF41 schopné přepravovat až devítičlenné družstvo a vyzbrojené bezosádkovou, nebo dvoumístnou osádkovou věží Lance 2. Ve víceúčelové verzi je zajímavé sofistikované řešení demontovatelného stropu pancéřové korby, zajišťující jednoduchou změnu konstrukce z hlediska změny verze na základě konkrétních úkolů. Vzniklo tak prakticky nové vozidlo.

U BVP Puma od PSM není změna přepravní kapacity a výzbroje pravděpodobná, nicméně technologicky je možná. Vozidlo bylo prestižní snahou Německa o nejlepší BVP na světě a má řadu konstrukčních zajímavostí. Z Německa však přišly informace, že bojový prostor BVP Puma je nízký pro vojáky vyšších postav a elektronické vybavení je zastaralé. Relativně nedávno bylo také přidáváno po mnoha letech vývoje (první verze podvozku vozidla Puma byla testována už roku 1991) šesté pojezdové kolo podvozku. 

Rok 2019

V březnu 2019 uspořádal resort obrany tiskovou konferenci, kde předložil nové informace k výběrovému řízení. Ty byly dále upřesněny v červenci stejného roku. Mimo jiné byla v podstatě zakázána komunikace výrobců resp. jejich českého zastoupení s médii. Reálné důvody takového opatření jsou nejasné. Zároveň bylo prezentováno šestnáct základních bodů z hlediska výběrového řízení, které lze hodnotit jako logické a vyvážené.

V rámci uvedené prezentace náměstek ministra obrany Filip Říha uvedl: „Následující postup bude tento. V prvním kole vyzveme firmy k účasti na výběrovém řízení. V druhém kole obdržíme předběžné nabídky a poté bude následovat vyhodnocení finálních nabídek. Každá ze společností bude povinna poskytnout zadavateli vzorek, tedy v tomto případě jednotlivý typ, se kterým se hlásí do tendru. Odborný tým poté posoudí, zda splňují všechny zadané parametry.“  „Smlouva bude poté podepsána mezi Ministerstvem obrany a dodavatelem a také mezi dodavatelem a státním podnikem VOP CZ, čímž se zajistí požadovaný minimálně 40% podíl domácího obranného průmyslu, transparentnost celé zakázky a zároveň servis.“ Na první pohled logické řešení, nicméně místy poněkud nejasné, viz dále.

Foto: Technologický demonstrátor ASCOD v provedení podle původních propozic s bezosádkovou věží na prezentaci 2017 | archiv autora

V tomto roce se konsorcium PSM, které vyrábí bojové vozidlo pěchoty BVP PUMA, rozhodlo odstoupit z tendru na dodávky BVP pro českou armádu. Stalo se tak údajně po hlubokém uvážení všech technických, organizačních a zejména časových aspektů spojených s nabídkou pro Ministerstvo obrany České republiky. Výběrového řízení se tedy dále účastní již jen tři uchazeči, a to GDELS, BAE Systems a Rheinmetall.

Pokračování výběrového řízení 2020

V tomto roce má být výběrové řízení uzavřeno a lze předpokládat všemožné politické a lobbystické tlaky, včetně zahraničních. Výběrové řízení podléhá náměstkovi ministra obrany, což je politická pozice daná politickou stranou a nemusí tudíž automaticky znamenat státní zájem a zodpovědné nakládání s financemi. Něco takového už samo o sobě vzbuzuje otázku úrovně nezávislosti ve výběrovém řízení.

Celkově 210 BVP za více než 50 miliard korun není zanedbatelný kontrakt, přičemž se z ministerstva obrany objevily informace o možném dalším navýšení počtu vozidel. Nesmíme zapomínat, že poměr nákladů na akvizici a provozní náklady podobu třiceti let je zhruba 1:2. Pokud připočteme dvě velké modernizace, každou v hodnotě 25-50% akviziční ceny a započteme průměrnou inflaci, dostaneme se za třicet let zhruba na 200 miliard korun. Přitom nelze vyloučit delší životní cyklus a jiné zvýšení nákladů. 

Foto: BVP Lynx KF41 na veletrhu Eurosatory 2018 | archiv autora

V současnosti je problematické zveřejnit i úplnější relevantní tabulku takticko-technických dat BVP, která se zúčastní finálního kola výběrového řízení, protože není zcela jasné, jaké konkrétní požadavky ještě bude AČR mít a povinně nekomunikující výrobci je detailně neupřesňují. Zároveň není zcela jasný rozsah úprav, které výrobci za poslední rok realizovali, takže se můžeme dočkat i překvapení. 

Je logické, že základním faktorem pro výběr bojového vozidla pěchoty by měla být bojová hodnota tvořená kombinací čtyř základních faktorů, a to mobility, palebné síly, ochrany a odolnosti, avšak nelze zapomínat rovněž na schopnost systémové bojové činnosti v rámci jednotky, útvaru a informačního bojiště (C4I), a v neposlední míře schopnosti rychlé přípravy do akce, jednoduché údržby a rychlé opravy. Otázku integrované logistické podpory po celou dobu životního cyklu vozidla nelze opomíjet z hlediska jak ceny, tak kvality a spektra služeb. Nicméně, tento faktor je již logicky stanoven pro VOP CZ. Cena by měla být až druhotná. Vojenská technika má přepravit vojáky na bojiště, zajistit jim tam vítězství a v neposlední řadě jim umožnit válku ve zdraví přežít, proto by cena neměla být prioritním faktorem při rozhodování o výběru nového BVP.

Základem každé armády jsou vojáci. BVP je zde pro ně, nikoli oni pro něj. BVP bez vojáků je mrtvý strojírenský produkt. Není zde místo pro odborně neznalé úředníky bez praktických znalostí. Hlavní slovo by měli mít jednoznačně uživatelé a techničtí specialisté, až v druhé řadě ekonomové. Politici by měli být z ovlivňování výběrového řízení zcela vyloučeni. Výbor pro obranu Sněmovny by měl pouze schválit, nebo zamítnout rozhodnutí vojenských odborníků, a to na základě zajištěných relevantních odborných informací, nikoli dezinformací, reklamy, kampaní a politické propagandy v médiích.

Lze logicky předpokládat, že ve výběrovém řízení rozhodne sedm více, či méně oficiálních faktorů:

1. Vyhodnocení parametrů jednotlivých BVP a jejich fyzická kontrola výběrovou komisí a zástupci uživatelů, a to staticky i dynamicky.

2. Výsledek praktického vzájemného srovnání všech zúčastněných vozidel v reálném čase, nejlépe za účasti skupiny pozorovatelů z řad vojáků-uživatelů různých hodností (z Přáslavic), reprezentantů parlamentních politických stran, a s prezentací pro média pro udržení transparentnosti. To vše nejlépe v bojovém režimu jízdy a střelby.

3. Speciální vybavení z hlediska elektroniky, ať už zaměřovačů, prostředků elektronického boje, informačních a komunikačních systémů.

4. Podíl českého obranného průmyslu na výrobě, a to nejen z kvantitativního hlediska.

5. Cena kontraktu, a to jak celého, tak z hlediska výroby vozidel a jejich provozu po dobu životního cyklu.

6. Připravenost a zajištěnost sériové výroby.

7. Právní ošetření kontraktu, včetně řešení otázky konstrukčních chyb, které by mohly v provozu nastat v případě nevyzkoušených konstrukcí. Neoficiálně bude důležitým faktorem kvalita osádek předvádějících BVP, včetně zodpovědné přípravy prezentace.

Hodnocení výběrového řízení

Zásadním kladem a výrazem rostoucí zodpovědnosti příslušníků resortu obrany byla změna požadavků na nová BVP pro naši armádu, založená na odborném přístupu a prosazování požadavků uživatelů-vojáků. Dále lze pozitivně hodnotit šestnáct bodů zveřejněných v červenci 2019. Neméně pozitivně můžeme hodnotit snahu prosazovat zájmy domácích výrobců a zajištění domácího servisu. Negativně lze hodnotit fakt, že členové komise dosud nenavštívili výrobní podniky a neseznámili se s technologiemi výroby vozidel. 

Jako zásadně negativní lze hodnotit informaci, že závěrečné kolo výběrového řízení by se mělo změnit na byrokratické řešení, a to bez srovnání prezentovaných BVP společně v reálném čase, pravděpodobně, co možno utajeně a netransparentně.

Poměrně nejasné vyjádření náměstka ministra obrany v červenci 2019 umožňuje různý výklad, což je z hlediska odborného rozhodování více, než podivné. Podle dosažitelných neoficiálních informací se má závěrečné kolo konat tak, že komise vybere podle papírových podkladů nejlepší vozidlo, poté bude testovat jeho vzorek. Tak trochu to připomíná papírové vítězství tureckého BVP Tulpar v předkole. Pokud vyhoví, bude podepsána smlouva. Pokud nevyhoví, bude testováno druhé BVP v pořadí. Takový přístup je však netransparentní a vytváří možnosti jak politické-mezinárodní, tak i jiné korupce. Zcela logické je testování všech vozidel naráz a jejich společná prezentace médiím z důvodu transparentnosti výběrového řízení.

Nelze se vyhnout pocitu, že resort obrany se tak možná řítí do dalšího podivného výběrového řízení z hlediska vyzbrojování naší armády. Je třeba ostražitě sledovat, aby se v případě výběrového řízení na BVP neocitly na vedlejší koleji zájmy bezpečnosti, stejně jako odpovědný přístup k dlouhodobé investici z peněz daňových poplatníků a nezvítězily politické zájmy prosazující partikulární zájmy zahraniční. Možná právě proto záměrně neexistuje Národní úřad pro vyzbrojování, který po krátké době své existence ministr obrany Stropnický zrušil.