Dar Leopardů 2 A4 předznamenává nákup Leopardů 2 A7. Jiná řešení nejsou pro českou armádu příliš logická
Armáda České republiky na sociálních sítích nedávno oznámila odjezd prvních osmi příslušníků 73. tankového praporu do Německa, kde tito zahájí přeškolení na hlavní bitevní tanky Leopard 2 A4. Právě čtrnáct tanků Leopard 2 A4 a jeden vyprošťovací Bergepanzer 3 Büffel na podvozku stejného typu, uvedení těchto tanků do bojeschopného stavu, náhradní díly, munice a právě úvodní výcvik českých tankistů jsou součástí daru německé vlády, která tím zprostředkovaně podporuje ukrajinský odpor vůči ruské agresi (kompenzuje poskytnutí české těžké techniky Ukrajincům), a současně přispívá ke zvýšení bojové hodnoty svých spojenců v NATO. V této souvislosti pak vyvstávají tři velká témata: 1) otázka nákupu dostatečného počtu moderních tanků, 2) otázka modernizace těchto starších Leopardů, a 3) osud stávajících (či zbývajících?) českých tanků T-72M4 CZ.
Darovanému koni za zuby nekoukej, zní známé přísloví. Stejně tak známe jiné moudro: nekupuj zajíce v pytli. Tanky Leopard 2 A4 Česká republika sice nekupuje, nicméně náklady s jejich dalším provozem a především nezbytnou budoucí modernizací přirozeně ponese. Ano, jde o starší tanky, které jsou dnes v evropských armádách již v převážné míře buď vyřazené do zálohy, procházejí modernizací, nebo jí již prošly. Tanky této verze byly vyráběny v letech 1985-1992, tedy dlouho před zahájením modernizačního projektu českých tanků T-72M1 na současnou verzi T-72M4 CZ, který byl završen výrobou skromného počtu tří desítek kusů v letech 2003-2005. Leopardů 2 vzniklo postupně 595 kusů.
Pro český tankový prapor však půjde v každém případě o velmi výrazný krok vpřed. Tanky sovětské řady T-72 jsou v evropských podmínkách dávno za zenitem, a to včetně specifické české verze, původně po takticko-technické stránce velmi úspěšné, která je s ohledem na některé významné zvláštnosti své konstrukce dnes již neperspektivní. Ostatně probíhající válka na Ukrajině podstatnou část západoevropských zásob vozidel tohoto typu spotřebuje. Polsko např. dodalo Ukrajině větší počet své verze PT-91, tanky T-72M kromě ČR dodalo také Slovensko. Maďarská armáda, která přechází na Leopardy 2, bude své tanky T-72 ze své výzbroje vyřazovat. Tanky Leopard 2 A4, jakkoli si to vyžádá nemalé úsilí a náklady, tak mají před sebou perspektivu desítek let služby. Existuje standardizovaný proces modernizace, který je uvede do stavu odpovídajícího stovkám moderních tanků z výzbroje našich spojenců v NATO, což přinese možnost sdílet technickou podporu a usnadní logistiku údržby. Avšak za jednoho významného předpokladu.
Tím předpokladem v českém prostředí bude nákup moderní verze tanku Leopard 2 A7 (nebo vyšší), kterými bude v blízké budoucnosti tankový prapor přezbrojen především. O tomto záměru otevřeně ministryně obrany Jana Černochová hovoří, jakkoli si nechává otevřená "zadní vrátka" pro možnost, že by z jakéhokoli důvodu jednání o nákupu nevedlo k úspěšnému konci, kdy by Armáda České republiky musela sáhnout po náhradním řešení. A tato náhradní řešení jsou prakticky aktuálně jen dvě – americké tanky Abrams a korejské tanky K2 Black Panther. Vynikající izraelské Merkavy by našim ozbrojeným silám jistě slušely také, avšak k jejich rozšíření v armádách sousedních států nedojde, a provozovat regionálně unikátní techniku je z hlediska její udržitelnosti více než problematické, nejde-li o techniku ryze domácí produkce. Pro úplnost a případ, že se z různých důvodů akviziční proces protáhne (což v naší zemi nelze nikdy vyloučit), můžeme zmínit ještě dnes zbrusu nové a dosud nezavedené konstrukce tanků, kdy je na prvním místě v Paříži na Eurosatory letos představený tank KF51 Panther od společnosti Rheinmetall, případně budoucí "eurotank" EMBT.
Varianty tedy existují, ale na první pohled nejsou s ohledem na velikost našeho "tankového vojska" v podobě tří profesionálních rot a jedné roty aktivních záloh žádoucí. Jestliže náš severní soused při svém obranném rozpočtu (míří ke 3 % HDP), při svých vojenských tradicích, a také při své historické zkušenosti nakupuje s nadsázkou po celém světě těžké zbraně, kdy do své výzbroje zařazuje kromě amerických Abramsů (čímž posiluje svou beztak již pevně vybudovanou transatlantickou vazbu) také jihokorejské tanky K2 (a hovoří se i o britských Challengerech), jimiž posiluje flotilu existujících Leopardů 2PL (což je specifická modernizace tanků 2 A4 pro polskou armádu), česká armáda rozhodně dvě platformy hlavních bitevních tanků "živit" nepotřebuje a nechce. Přitom již fakt, že napřed přijdou starší tanky 2 A4 ze zásob společnosti Rheinmetall, a k nim pak pět desítek tanků 2 A7+ vyrobených společností KMW, přinese nemálo starostí. A přidávat k nim potřebu zavedení druhé paralelní logistiky údržby by bylo ekonomicky iracionální a před daňovým poplatníkem obhajitelné snad jedině v případě válečného stavu.
Polsko je ve svém přístupu k rozvoji schopností armády nezpochybnitelně inspirativní a projít se "alejí" současné polské obrněné techniky vystavené na veletrhu v Kielcích bylo velkým zážitkem. Nemenším zážitkem ovšem v budoucnu bude, až přijdou účty vynucené potřebou udržovat v provozuschopném stavu jen u tankové techniky čtyři či více typů vozidel, z nichž dvě mají svůj původ na opačných koncích planety. Je to polská zodpovědnost, polský úkol, a z českého pohledu nám do toho v podstatě nic není potud, pokud bude polská armáda bojeschopná, o což se, zdá se, nemusíme mít žádné obavy. AČR má však jeden tankový prapor, a i kdyby měla prapory dva, nebo celý pluk, stále to není dost prostoru pro dvě či snad více paralelních logistik údržby.
Navzdory některým výrokům publicistů ve veřejném prostoru jednoduše není v českém zájmu mít "jakýkoli tank ihned". Například tvrdit, že když dnes koupíme Abramsy nebo Black Panthery, v březnu převezmeme první kusy, je možná mediálně atraktivní tvrzení, ale český tankový prapor nebude v březnu 2023 nasazen na frontě, a i kdyby byl, nebude jezdit v čerstvě dodaných tancích zámořské či asijské provenience.
Ukrajina se podle všeho díky západní vojenské, ekonomické a politické podpoře ubrání. O tom nelze pochybovat. Armáda České republiky by tak měla o svých akvizicích uvažovat nikoli v kontextu současné situace, ale dlouhodobě a vyváženě se zřetelem na fakt, že potřebuje v rámci rostoucího, avšak omezeného obranného rozpočtu rozvíjet schopnosti v mnoha oblastech (a v mnoha oblastech prostě jen splácet staré dluhy). Budujeme armádu nikoli pro její nasazení na frontě na jaře roku 2023, ale jako součást sil Severoatlantické aliance, které jsou schopné potenciálního protivníka svou existencí od jakékoli agrese proti aliančnímu území odradit.
Nákup německých tanků Leopard 2 A7+ se jeví jako absolutně logický krok, a návazná modernizace darovaných Leopardů 2 A4 na odpovídající standard by pak měl být dalším, neméně významným krokem. V tomto ohledu přinese možná určité komplikace fakt, že tanky Leopard 2 A4, které ČR dostává darem od vlády SRN, pocházejí ze zásob společnosti Rheinmetall, kdy se tato společnost na výrobě tanků podílí zejména dodávkami hlavních zbraní. Nemá však licenci na upgrade tanků na variantu 2 A7 či vyšší, kterou může provést jen společnost KMW, a jednání o podmínkách daru a provozu tanků Leopard 2 A4 by to měly brát v potaz. Například zmíněné polské tanky Leopard 2PL nejsou po modernizaci realizované společností Rheinmetall s tanky Bundeswehru ve verzi 2 A7V plně kompatibilní, a uspořádání ovládacích prvků ve věži je odlišné.
Posledním v úvodu zmíněným úkolem je pak rozhodnout, co dál se zbývajícími tanky T-72M a především T-72M4 CZ. Modernizované tanky T-72M4 CZ v současnosti procházejí tzv. technickým zhodnocením, které má jejich životnost prodloužit do roku 2030, tedy do doby, o níž se před ruskou invazí na Ukrajinu uvažovalo jako o horizontu pro pořízení moderních tanků. Předání neupřesněného počtu tanků T-72M Ukrajině a s tím spojený dar Leopardů 2 A4 a potřeba bez zbytečných odkladů pořídit Leopardy 2 A7+ pak výchozí premisu tohoto projektu zásadně mění a možná by bylo vhodné jej přehodnotit.
Foto: T-72M4 CZ | mjr. Ladislav Kabát
Tanky T-72M4 CZ mají a vždy budou mít problém s tím, že jejich motory se již nevyrábějí. Budou mít také problém se svým systémem řízení palby a dalšími prvky, které z nich dělají unikátní a prakticky neprodejná vozidla. Bylo by tak ke zvážení ukončení projektu "technického zhodnocení" tanků T-72M4 CZ a v souvislosti s očekávaným převzetím čtrnácti Leopardů 2 A4 jich důslednou kanibalizací uvést co nejvíce do plně bojeschopného stavu a darovat Ukrajině, což by byla užitečná a důstojná tečka za jejich existencí.