Peter Smik celý svůj život zasvětil armádě, stejně jako jeho slavný příbuzný, pilot RAF Otto Smik, který byl považován za druhoválečné letecké eso. Rodina Smiků má v armádě dlouholetou tradici, což potvrzuje i současný vrchní praporčík AČR Peter Smik, který je synem právě výše uvedeného pilota Petera Smika. Peter Smik, který nyní odchází do pomyslného důchodu, také díky dlouholetému působení u letecké záchranky pomohl zachránit řadu lidských životů.

Foto: Peter Smik (na snímku) celý svůj život zasvětil armádě, stejně jako jeho slavný příbuzný, pilot RAF Otto Smik, který byl považován za druhoválečné letecké eso. | army.cz

Petera to k letectví táhlo již od útlého věku, jelikož nad jeho rodnou vesnicí dotáčely třetí zatáčku letouny Aero při přistávacím manévru na letiště Poprad. K tomu pochopitelně přispělo i vyprávění jeho tety o strýci Ottovi, který byl druhoválečným leteckým esem. Jeho obdiv k letectví Petera přivedl na střední leteckou školu, poté se stal mechanike  na letounech MiG. To mu ale nestačilo, láska k létání byla silnější a pozemní práce a servis nebylo to pravé. V roce 1982 se Peter Smik stal vojákem z povolání. Absolvoval kurz pro piloty vrtulníků na stroji Mil Mi-2. O dva roky později nastoupil k bojovému útvaru a složil typové zkoušky na vrtulník Mil Mi-24, který dodnes armáda používá. Ten se stal pro něho srdeční záležitostí. U letectva následně prošel všemi funkcemi pilota včetně velitele letky, kde působil do roku 2017. Tomu všemu předcházela dlouhá příprava a také dlouhá léta postgraduálního studia a potřebných kurzů, včetně jazykových znalostí. 

Mise a záchranka 

Peter se účastnil i řady misí, k té poslední patřil Afghánistán, kde cvičil tamní piloty na vrtulnících Mil Mi-17. Jak sám říká, jeho letecká kariéra se prolínala jak tady v České republice, tak při létání a mentoringu na misích. V roce 2003 začal Peter létat u letky, která zabezpečovala leteckou záchrannou službu v západních Čechách pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Současně patřil k vybraným pilotům, kteří přepravovali naše nejvyšší ústavní činitele, včetně prezidenta. Tento úkol zabezpečoval vrtulníkem Mil Mi-8, který je k těmto účelům uzpůsoben.

Kdo Petera zná, ví, že vždy dokázal vnést na palubu nejen profesionalitu, která je nezbytná, ale i dobrou náladu a humor, který ho nikdy neopouští. Zabezpečení tohoto druhu přepravy samozřejmě vyžaduje značnou míru plánování, organizačních schopností a v neposlední řadě flexibility. A protože Peter patřil k našim nejlepším pilotům, stal se i display pilotem na vrtulníku W-3A Sokol, kdy předváděl letecké ukázky pro veřejnost, tedy předvedení vysoké pilotáže. To bylo, dle jeho slov, to nejhezčí. K tomu všemu i nadále létal pro záchranku, měsíčně měl šest až osm čtyřiadvacetihodinových služeb. Společně s dalším leteckým a pozemním personálem pomáhal rozběhnout provoz záchranky na stanovišti v Bechyni. Tím byla zahájena přímá letecká záchrana lidí v nouzi v jižních Čechách v rámci IZS, a to ve dne i v noci.

Na všech typech vrtulníků AČR

Peter Smik ve svém vojenském životě létal na vrtulnících Mi-2, Mi-8, Mi-17/171, Mi-24 a W-3A Sokol. Svoji aktivní vojenskou službu ukončil na konci prosince 2017. Poté i nadále létal na záchrance jako pilot vrtulníku W-3A Sokol, zejména v Líních na pozici odborného létajícího personálu  – občanský zaměstnanec určený pro výcvik pilotů pro leteckou záchrannou službu a pro její zabezpečení.

Foto: Peter Smik ve svém vojenském životě létal na vrtulnících Mi-2, Mi-8, Mi-17/171, Mi-24 a W-3A Sokol (na snímku). | army.cz

Koncem loňského roku Peter ukončil svoji kariéru u letectva AČR ve věku 57 let, po 38 letech za kniplem. „Letectvu vděčím za splnění dětského snu. Když se podívám zpětně, armáda mi dala mnohé, ale nevzala mi nic. Na což má samozřejmě moje rodina trochu jiný názor, protože když chtěla se mnou na výlet, dovolenou, musel jsem do služby, letět do mise, na záchranku či na nějaký letecký den jako display pilot. Jsem ale nesmírně rád, že jsem mohl být členem této skvělé party, která pomáhá občanům, ale také plní úkoly pro potřeby ústavních činitelů, podílí se na mentoringu u nás i v zahraničí. A v neposlední řadě musím poděkovat své rodině. Jsem nesmírně rád, že část Smiků i nadále pokračuje v rodinné tradici, myslím tím svého syna Petera. Sice nepokračuje v letectví, ale byl příslušníkem speciálních sil a nyní se věnuje poddůstojnickému a praporčickému sboru ve funkci vrchního praporčíka AČR. Jsem na něj moc hrdý a můj odchod ze zelené je o to snazší, když vím, že tu je on,“ uvedl na závěr svého rozloučení Peter Smik, jemuž i za nás patří veliké poděkování.

Foto: Otec se synem | Jana Deckerová, army.cz

Spolupráce s ním byla vždycky nejen profesionální, ale i přátelská a vřelá. Peter však pilotování zcela neopouští, po nedávných typových zkouškách bude i nadále pomáhat zachraňovat lidské životy u společnosti DSA za kniplem vrtulníku Eurocopter EC 135.