NATO je dnes jedinou a nejdéle trvající obrannou aliancí založenou již v roce 1949. Letos tak tato aliance, která má 32 členských států, slaví 75 let od svého vzniku. V dnešní nejisté bezpečnostní situaci a vzhledem k hrozbám potenciálního střetu NATO s technologicky vyspělým protivníkem je význam Aliance o to důležitější. V této souvislosti jsme požádali o rozhovor generálporučíka Janusze Adamczaka, ředitele Mezinárodního vojenského štábu NATO.

Pane generále, v jaké kondici se dnes nachází NATO po 75 letech od svého založení?

NATO je silnější a připravenější než kdykoli předtím. Za posledních 75 let se naše Aliance rozrostla o 19 nových členů, přičemž naším nejnovějším spojencem je Finsko. Síla NATO spočívá v tom, že jsme se vždy dokázali sjednotit kolem našeho hlavního cíle: vzájemně se bránit a udržovat naše lidi v bezpečí. S každým dalším přistoupením přinesli noví spojenci do naší Aliance své vlastní silné stránky a vojenské schopnosti, čímž posílili základy, které jsme vybudovali v roce 1949. Dnes spojenci NATO představují zhruba polovinu světové ekonomiky a vojenské síly.

Kromě toho se NATO v posledních sedmi desetiletích neustále přizpůsobuje, aby bylo připraveno a schopno čelit výzvám, které přicházejí s měnícím se bezpečnostním prostředím, technologickým pokrokem a vývojem hrozeb v různých oblastech. NATO v současné době prochází svou dosud nejvýznamnější transformací. Od roku 2014 provádíme největší posílení naší kolektivní obrany za poslední generaci, čímž zvyšujeme naši schopnost bránit všechny spojence na zemi, na moři, ve vzduchu, v kybernetické oblasti a ve vesmíru.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 NATO dále zintenzivnilo svou reakci a pod velení NATO nasadilo 40 000 vojáků a stovky lodí a letadel. Zdvojnásobili jsme počet mnohonárodních bojových uskupení na východě Aliance ze čtyř na osm, pokrývají oblast od Baltského po Černé moře, a jsme připraveni je v případě potřeby rozšířit až na velikost brigády. 

Na summitu ve Vilniusu v červenci loňského roku přijali vedoucí představitelé NATO další rozhodnutí o dlouhodobém posílení našeho odstrašování a obrany ve všech oblastech a proti všem hrozbám a výzvám v souladu s naším 360stupňovým přístupem. Spojenci se dohodli na nejkomplexnějších obranných plánech od konce studené války, které mají čelit dvěma hlavním hrozbám pro naši Alianci: Rusku a teroristickým skupinám. Aby bylo možné tyto plány realizovat, uvádí NATO do vyšší pohotovosti 300 000 vojáků, které podporuje značná letecká a námořní síla. Zvyšujeme také zásoby munice a vybavení, přičemž využíváme zavedený proces obranného plánování NATO, který průmyslu poskytuje dlouhodobý signál poptávky potřebný pro zvýšení výroby.

To vše vysílá jasný signál všem potenciálním protivníkům, že jsme ochotni a připraveni chránit a bránit každou píď spojeneckého území.

V posledních letech musí NATO čelit zcela nové geopolitické a bezpečnostní situaci ve světě. Jak na tyto změny Aliance reaguje či by měla reagovat?

NATO a jeho spojenci již mnoho let sledují, jak Rusko používá násilí a zastrašování, jak se snaží obnovit sféry vlivu, jak se snaží využít migrace, potravin a energie jako zbraně a jak zcela ignoruje suverenitu jiných států, když využívá konvenční, kybernetické a hybridní prostředky k jejich destabilizaci, a dokonce i k nezákonné anexi území. Tváří v tvář tomuto vzorci agresivního chování vojenské orgány NATO uznaly potřebu zlepšit kolektivní obranu NATO na celém území a v oblastech Aliance a začaly vypracovávat zastřešující strategii pro naši současnou i budoucí kolektivní obranu. 

V roce 2019 se spojenečtí náčelníci generálních štábů dohodli na nové vojenské strategii NATO založené na hrozbách, která pomohla stanovit vojenské priority NATO a přístup k současným i budoucím hrozbám v nepředvídatelnějším světě a také se vypořádat s důsledky změněného bezpečnostního prostředí. V roce 2020 na ni navázala Koncepce odstrašování a obrany euroatlantického prostoru (DDA): krátkodobá až střednědobá strategie, která spojencům umožní rychle posílit odstrašování a obrannou pozici NATO ve všech oblastech, a to soudržným a cílevědomým způsobem, aby bylo možné čelit dvěma hrozbám – Rusku a teroristickým skupinám. Následně v roce 2021 spojenečtí náčelníci generálních štábů vytvořili Koncepci NATO pro bojovou činnost (NATO Warfighting Capstone Concept - NWCC): strategii pro dlouhodobý horizont, která poskytuje dvacetiletou vizi rozvoje vojenských nástrojů síly Aliance a stanoví realistickou cestu, jak tuto vizi proměnit v realitu. NATO záměrně vypracovalo tyto dva dokumenty téměř souběžně, aby byla zajištěna provázanost plánování „teď“ a plánování do budoucna.

Bylo zajímavé být přímým svědkem toho, jak se NATO přesunulo od „krizového řízení“ zpět ke kolektivní obraně. Z vývoje vojenské strategie a následných koncepcí mám jako polský vojenský představitel při NATO a nyní jako ředitel Mezinárodního vojenského štábu NATO možnost sledovat operacionalizaci těchto plánů pro dobu míru, dobu krize i dobu konfliktu. To zahrnovalo revizi aliančních plánů odstupňované reakce a vytvoření nové rodiny plánů.

Čelila podle vás Aliance ve své historii vážnějším hrozbám, než se dějí v současnosti?

NATO letos slaví 75. výročí svého vzniku. Pokud byste porovnali NATO v době jeho vzniku a dnes, zjistili byste, jak se naše organizace vyvíjela, aby odrážela zásadní změny, které nastaly v našich společnostech, ale také změny v našem bezpečnostním prostředí. 

Za posledních sedm desetiletí se svět stal nebezpečnějším místem, kdy roste počet hrozeb, kterým musíme čelit, jako je globální konkurence, nové přelomové technologie (EDT), rostoucí konflikty na Ukrajině, v Africe a na Blízkém východě. Není překvapením, že OSN v loňském roce uvedla, že svět vstoupil do nové éry násilí a konfliktů. Institut pro ekonomiku a mír ve svém každoročním Globálním mírovém indexu uvedl, že počet zemí zapojených do vnějších konfliktů vzrostl z 58 v roce 2008 na 91 v roce 2022. 

Dříve jsme přesně věděli, odkud hrozba přichází, a dokonce – troufám si říci – co můžeme očekávat. Dnes však musíme být připraveni na jakýkoli druh útoku, v jakékoli oblasti, v jakékoli zeměpisné oblasti a kdykoli. To vyžaduje, aby naše Aliance v zájmu zachování své vojenské důvěryhodnosti přehodnotila způsob vedení války a jejího rozvoje v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.

Proto NWCC a DDA poskytují koncepční a operační rámec pro operace Aliance ve více oblastech. Obě koncepce byly vypracovány tak, aby se vzájemně doplňovaly a jejich cílem bylo zajistit, aby vojenské nástroje moci zůstaly relevantní a splňovaly požadavky Aliance nyní i v budoucnosti. DDA prostřednictvím svých pracovních oblastí, konkrétně modelu plánování a modelu sil, vytváří základ pro multidoménovou architekturu v míru, krizi a konfliktu. Zatímco NWCC nabízí mechanismy pro komplexní vývoj potřebný k dosažení budoucích vojenských schopností.

Jak vnímáte význam členství středoevropských a pobaltských států v Alianci?

Za posledních 75 let se rodina NATO rozrostla na 32 demokratických zemí v Evropě a Severní Americe. Jedná se o rodinu, která se zejména v posledních několika desetiletích stala silnější, schopnější a odolnější, a to částečně díky jedinečným vlastnostem, které do naší Aliance vnesli naši středoevropští a pobaltští členové. Každý z našich spojenců svým jedinečným způsobem pomáhá posilovat a udržovat obranný štít NATO, což jednoznačně potvrzuje fakt, že jsme společně silnější a více v bezpečí, než kdybychom byli sami.

Polsko má historicky s Ruskem neblahé zkušenosti. Existuje něco, co by v rámci této zkušenosti mohlo Polsko předat ostatním státům NATO?

Polsko a mnoho dalších spojenců ukázalo, že kolektivní obrana začíná doma. Když se mluví o kolektivní obraně NATO, obvykle se každému vybaví článek 5, ale pravdou je, že stejně důležitý je i článek 3, který se zaměřuje na národní připravenost a odolnost. Silná národní obrana je klíčovou součástí schopnosti přispívat k mezinárodní obraně. V organizaci "jeden za všechny, všichni za jednoho" je třeba pracovat na "jednom" i na "všech" zároveň.

Polsko realizuje významné investice do obrany, včetně nákupu letadel páté generace, bojových vrtulníků, tanků, dělostřeleckých a raketových systémů, lodí, ponorek a také schopností protivzdušné a protiraketové obrany. Celkově Polsko pravidelně vydává na obranu výrazně více než dohodnutá 2 % HDP a v tomto trendu hodlá pokračovat i v následujících letech. Opět platí, že silná národní bezpečnost je základním pilířem naší kolektivní bezpečnosti.

Jak vnímáte úlohu USA v Alianci?

Jako zakládající člen NATO převzaly USA v rámci Aliance vedoucí úlohu a vždy projevovaly silný závazek k zajištění spojenecké bezpečnosti. Vedoucí postavení USA je v dnešním nepředvídatelném světě stejně důležité jako kdykoli předtím a silné NATO je přínosné pro Severní Ameriku i pro Evropu. Jak jsem již zmínil, spojenci NATO dohromady představují téměř miliardu lidí, polovinu světové ekonomické síly a polovinu světové vojenské síly. Tuto kolektivní sílu potřebujeme, abychom se vypořádali s mnoha hrozbami a výzvami, kterým čelíme, včetně Ruska, terorismu, kybernetických a raketových hrozeb a změny globální rovnováhy sil v důsledku vzestupu Číny.

V posledních letech jsme byli svědky nárůstu přítomnosti USA v Evropě, včetně východního křídla. Zaznamenali jsme více cvičení USA a větší přítomnost námořnictva a letectva. USA jsou rámcovou zemí pro naši mnohonárodní bojovou skupinu v Polsku. USA se pravidelně účastní operací Bomber Task Force Europe, které se běžně provádějí na celém evropském kontinentu. To přispívá k jedinečné schopnosti NATO kdykoli rychle nasadit a rozmístit strategické síly a k závazku odrazovat protivníka od agrese vůči Alianci. USA jsou také spojencem, který poskytuje největší podporu Ukrajině. Vedoucí úloha USA v NATO a v mezinárodním společenství má zásadní význam pro udržení mezinárodního řádu založeného na pravidlech a pro prosazování našich základních hodnot.

2 % HDP na obranu jednotlivých členských států je dnes základ pro úspěšné a efektivní fungování Aliance. Měly by podle vás jednotlivé členské státy do své obrany investovat ještě více?  Jak v této souvislosti vnímáte pozici ČR?

Pokud jde o výdaje na obranu, vždy můžeme udělat více, ale od doby, kdy se spojenečtí lídři na summitu ve Walesu v roce 2014 dohodli na závazku, jsme ušli dlouhou cestu. Naše nejnovější odhady ukazují, že výdaje na obranu evropských spojenců a Kanady vzrostly v roce 2023 o 8,3 %. Jedná se o největší nárůst za poslední desetiletí. Od roku 2014 spojenci investují do obrany navíc 450 miliard dolarů. Spojenci také více investují do moderních schopností a přispívají i prostřednictvím různých nasazení a cvičení. Na summitu ve Vilniusu se všichni spojenci dohodli, že 2% závazek bude pro výdaje na obranu spodní hranicí a nikoliv stropem. V současné době tuto základní hranici plní 11 spojenců NATO, avšak mnoho dalších se zavázalo, že ji v příštích letech také dosáhnou, včetně Česka. Vítáme nedávné prohlášení prezidenta Pavla ve svém novoročním projevu, že Česko hodlá dosáhnout 2 % HDP již v letošním roce. To znamená více prostředků na potenciální financování nových schopností, pořízení zbraňových systémů a zařízení, která potřebujeme pro posílení, více výcviku a cvičení, velení a řízení a zapojení partnerů. Ve stále nebezpečnějším a konkurenčnějším světě musí spojenci v investicích nadále pokračovat a společně investovat i do NATO.

Mělo se podle vás NATO nadále rozšiřovat o další státy nebo by se mělo spíše zaměřit na zvýšení obranných mechanismů současné Aliance? Není na místě budování pevnějších obranných struktur hlavně na východní hranici Aliance?

Nerad se na to dívám z pohledu expanze. NATO je a vždy bylo Aliancí podobně smýšlejících národů, které se snaží prosazovat naše základní hodnoty prostřednictvím globální solidarity. To následně pomohlo posílit mír, stabilitu a bezpečnost národů, které se rozhodly k naší Alianci připojit. Jedná se o volbu, kdy se národ svobodně rozhodne vstoupit do NATO a NATO se rozhodne jej přijmout, pokud splňuje přísná politická, ekonomická a vojenská kritéria. Navíc, jak jsem již zmínil, každý nový spojenec přináší své vlastní vojenské kapacity a schopnosti, které naši Alianci posilují. 

Přijetí Finska v loňském roce a Švédska v letošním roce nezabránilo ani nezbrzdilo naše úsilí o posílení naší kolektivní obrany. Posilujeme naši předsunutou obranu a posilujeme naše bojové skupiny ve východní části Aliance až na úroveň brigád. Transformujeme a zvyšujeme počet sil vysoké pohotovosti na hodně přes 300 000. NATO rovněž zvyšuje svou schopnost mimo jiné větším počtem předsunutého vybavení, větším počtem předsunutých schopností, jako je protivzdušná obrana, a posiluje velení a řízení. To znamená, že můžeme být v případě krize nebo konfliktu ještě pohotovější.

Již nyní můžeme pozorovat určité problémy v rámci hlasování členských států NATO, kde platí jednohlasný souhlas všech členů. Nebude s dalšími přibývajícími členy tento problém ještě prohlubován ve smyslu, že i jediný stát může blokovat jinak jednoznačné rozhodnutí všech ostatních členů Aliance?

NATO bylo založeno na společných hodnotách svobody jednotlivce, demokracie a právního státu. Jsme Aliancí 32 demokratických zemí s různou geografií, historií a politickými stranami. Nemělo by nás překvapovat, že jsou uvnitř Aliance občas mezi členskými zeměmi silné neshody. Různé názory a diskuse jsou nezbytnou součástí našich demokracií. A otevřená debata mezi spojenci NATO není známkou slabosti, ale síly. Navzdory rozdílům jsme se vždy dokázali sjednotit na našem hlavním úkolu, kterým je vzájemná obrana a ochrana. Tento závazek ke kolektivní obraně byl jádrem NATO při jeho založení a je jádrem naší Aliance i dnes. Když přijímáme rozhodnutí konsensem, činíme tak společně, což činí každé rozhodnutí ještě silnějším, neboť představuje jednotný hlas a vůli 32 národů, tedy zhruba poloviny světové vojenské a ekonomické síly.

Neměly by podle vás členské země NATO aktivněji budovat svůj vlastní obranný průmysl a méně se spoléhat na dovoz ze vzdálených zemí?

V reakci na ruskou válku na Ukrajině diskutují členské státy NATO a EU o způsobech, jak snížit přetrvávající energetickou, obchodní a hospodářskou závislost na jiných autoritářských režimech, jako je Rusko a Čína. Nejde o úplné zastavení obchodu, ale musíme si být vědomi svých závislostí, snížit svou zranitelnost a řídit rizika. To platí zejména pro náš národní obranný průmysl, zejména proto, že mnozí spojenci výrazně vyčerpali své zásoby, aby podpořili Ukrajinu. Nyní musíme úzce spolupracovat s průmyslem, abychom zvýšili naši zbrojní výrobu a uspokojili potřeby Ukrajiny, ale také doplnili zásoby spojenců, což má zásadní význam pro posílení našeho vlastního odstrašení a obrany.

Kromě toho musí NATO úzce spolupracovat s průmyslem, protože se pohybujeme ve světě, který utvářejí nové a převratné technologie. Technologie jako umělá inteligence, autonomní systémy, biotechnologie a kvantové technologie mění charakter konfliktů stejně jako průmyslová revoluce. Musíme tedy neustále zvyšovat svůj technologický náskok vývojem a přijímáním nových technologií, spolupracovat se soukromým sektorem, utvářet globální standardy a zavádět zásady odpovědného využívání, které zakotvují naše demokratické hodnoty.

V rámci konfliktu na Ukrajině se při dodávkách západních zbraní ukázalo že, například munice ráže 155 mm není stoprocentně kompatibilní se všemi zbraňovými systémy této ráže. Uvažuje Aliance o budoucí hlubší standardizaci výzbroje a munice jednotlivých členských států?

Při současném nedostatku výrobních kapacit je zjevně zapotřebí větší standardizace. Potřebujeme ji a potřebujeme ji rychle. Protože standardizace vede nejen k větší interoperabilitě. Vede také k většímu počtu společných zakázek, což následně vytváří efektivitu, kterou současné bezpečnostní prostředí vyžaduje, a dlouhodobý signál poptávky, který si průmysl přeje. Klíčové je proto nejen ve větší míře implementovat stávající standardy NATO, ale také přijmout více standardů mimo NATO, a to prostřednictvím užší spolupráce s průmyslem a organizacemi, které standardy vyvíjejí. Je třeba více zapojit podniky přímo do procesu tvorby norem, a to co nejdříve. Jedná se o obousměrný proces. Vláda by měla oslovit průmysl. A průmysl by měl aktivně hledat příležitosti k prosazování technických norem v expertních skupinách NATO, a to prostřednictvím většího zapojení zástupců národní vlády. Přijetí civilních norem – zejména pro nové a vznikající technologie – zkrátí časový rámec pro zavedení nových norem.

NATO se přímo neúčastní vojenských operací na Ukrajině, avšak jednotlivé členské státy spolu koordinují materiální pomoc této zemi, resp. výcvik ukrajinských vojáků. Jak tato koordinace probíhá?

Více než 50 zemí, včetně všech 32 spojenců NATO, podporuje nejnaléhavější potřeby Ukrajiny, včetně protivzdušné obrany, prostřednictvím kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny pod vedením USA. Kromě toho NATO stanovilo jasnou vizi pro budoucnost Ukrajiny, přičemž balíček se skládá ze tří prvků. Zaprvé se vedoucí představitelé spojenců dohodli na víceletém programu pomoci, který má Ukrajině usnadnit přechod z vybavení a standardů sovětské éry na vybavení a standardy NATO a zajistit plnou interoperabilitu jejich sil s NATO. Za druhé, NATO posílilo své politické vazby s Ukrajinou zřízením Rady NATO-Ukrajina. Jedná se o platformu pro krizové konzultace a rozhodování, kde spojenci a Ukrajina zasedají jako rovný s rovným a řeší společné bezpečnostní problémy. Zatřetí se spojenci zabývali aspiracemi Ukrajiny na členství v Alianci a dohodli se na zrušení požadavku na akční plán členství. Tím se cesta Ukrajiny k členství změní z dvoustupňového procesu na jednostupňový. Až Ukrajina splní podmínky, spojenci jí zašlou pozvánku ke vstupu do Aliance. Jedná se o silný balíček pro Ukrajinu a jasnou cestu k jejímu členství v NATO.

NATO je dnes celosvětově jediná a nejdéle fungující obranná aliance. Jaké schopnosti by podle vás měla nadále rozvíjet, aby si tento status zachovala i do budoucna?

Téměř 75 let se NATO vždy přizpůsobovalo měnícím se bezpečnostním situacím, aby si udrželo operační výhodu. V éře multidoménových a 360° hrozeb musí mít NATO kapacitu a schopnosti jednat rozhodně kdykoli, v jakékoli oblasti a v každé geografické oblasti.

V této nové éře kolektivní obrany musí vedoucí představitelé armády, průmyslu a akademické obce pracovat bok po boku, aby využili inovace pro dobro Aliance. Síť Defence Innovation Accelerator for NATO (DIANA) se zaměří na nové a převratné technologie, které NATO označilo za prioritní, včetně umělé inteligence, zpracování velkých objemů dat, kvantových technologií, autonomie, biotechnologií, nových materiálů a vesmíru. V červnu 2023 vyhlásilo NATO první výzvu k předkládání návrhů na vývoj technologií dvojího užití k řešení problémů ve třech oblastech: energetická odolnost, snímání a dohled a bezpečné sdílení informací. Přijetí těchto technologií může jen zvýšit naši efektivitu a učinit naši Alianci silnější, rychlejší a chytřejší. Kromě toho budeme pracovat na plném začlenění vesmírných a kybernetických schopností a hrozeb do našeho vojenského plánování a rozvíjet schopnost nejen slučovat informace ze všech oblastí a prostředí, ale také optimalizovat činnost ve více oblastech mezi vojenskými a nevojenskými subjekty směrem k jednotnému výsledku. Výsledky tohoto koordinovaného přístupu napříč pěti operačními oblastmi dále vyostří dimenze fyzických, virtuálních a kognitivních účinků. 

NATO prochází nebývalou změnou v nebývalém tempu. Naše odhodlání chránit miliardu občanů, kteří žijí na alianční půdě, však zůstává neochvějné. Každý den stavíme na pevných vazbách mezi spojenci a využíváme staleté vojenské zkušenosti, které všichni máme. Jako obranná aliance NATO i nadále vysílá nezaměnitelný signál každému potenciálnímu agresorovi. Jsme jednotní. Jsme rozhodní. Ale především jsme společně silnější.