V poslanecké sněmovně se ve středu 27. března konal odborný seminář s názvem „Inteligentní dopravní systémy a jejich role pro obranu státu“, který zaštítil předseda výboru pro obranu PSP ČR Lubomír Metnar ve spolupráci se Sdružením pro dopravní telematiku. Téma dopravy a využití dopravní infrastruktury je pro zajištění nejen obrany státu, ale také splnění závazků a potřeb Aliance logické a prostupnost dopravy napříč státem na silnici i železnici, schopnost využití dopravní infrastruktury a návazných systémů pro přesuny větších celků je jedním z hlavních úkolů, které nám mimo jiné vyplývá z tzv. Host Nation Support. Proto se také, kromě dalších hostů z řad Armády ČR, semináře zúčastnil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka a první zástupce NGŠ generálporučík Miroslav Hlaváč. Doplňme, že v určitém rozsahu zde dobrý základ využití inteligentních dopravních systémů například pro IZS nebo pro služby ÚAMK již existuje. Nejdůležitější otázkou však je, jak tyto dnes již fungující a dále vyvíjené systémy mohou být sjednoceny do jednoho celku služeb pro fungování státu v případě ohrožení.

Zmíněný seminář mimo jiné ukázal, že zajištění obrany a bezpečnosti opravdu není úkolem pouze armády, ale že svým způsobem musí k tomuto základu každého státu přispět každý. Jak na začátku uvedl Lubomír Metnar, není to jednoduché téma (což ostatně potvrdila i živá diskuse v závěru semináře). Všichni přítomní hosté představili podstatu inteligentních dopravních systémů a zástupci armády tak mohli slyšet, s jakým potenciálem mohou do budoucna pracovat. Svoje pohledy na toto téma představilo například již zmíněné Sdružení pro dopravní telematiku (SDT), Fakulta dopravní ČVUT v Praze nebo Univerzita obrany (UNOB) v Brně. Právě s ČVUT podepsala AČR memorandum o spolupráci. 

Problematiku kritické dopravní infrastruktury zase dlouhodobě řeší UNOB, kdy zástupce univerzity pplk. Martin Vlkovský na semináři potvrdil, že inteligentní dopravní systémy (IDS) jsou pro obranu klíčovým prvkem tzv. Operační přípravy státního území (OPSU). Vlkovský také pojmenoval dva klíčové problémy: „Jsou to kapacitní problémy a jejich souvislost s resiliencí kritické dopravní infrastruktury. Samozřejmě dneska je zřejmé, že třeba zrovna u některých typů infrastruktur vám bohužel stačí obyčejné štípačky, šroubovák a můžete udělat docela velkou paseku.“ Podle pplk. Vlkovského je tak potřeba hledat odpovídající řešení, abychom mohli jako Česká republika plnit schopnost tranzitní země nebo přesouvat síly podle typu krizového stavu. Rolí IDS je schopnost shromáždit množství dopravních dat a eliminovat chyby při využití všech dostupných nástrojů, proto je využití IDS a jeho ochrana před kyberútoky důležitým prvkem. 

Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka pak v rámci své řeči ocenil současnou úroveň spolupráce armády s akademickou obcí na různých úrovních, včetně neformálního poradního sboru a připomněl spolupráci s ČVUT, kde jsou již nastaveny konkrétní projekty. Podobně se armáda otevírá pro spolupráci s dalšími vysokými školami v České republice. „Je potřeba uchopit nové přelomové technologie, ať už to je umělá inteligence, velká data a kvantová technologie, robotika, autonomie a podobně. Ta strana, která to dokáže uchopit rychleji, integrovat a využívat, získá velkou výhodu,“ sdělil generál Řehka s tím, že armáda se snaží tuto příležitost nezaspat. Podle něj máme dnes jednoznačně dané zadání nejen v Alianci, ale také v rámci nové bezpečnostní a obranné strategie.

Novou éru kolektivní obrany Aliance pak odstartoval summit ve Vilniusu, kdy celá Aliance reaguje novou sestavou obranných plánů a novým modelem sil do těchto plánů přispívá. To se pak odráží také do obranného plánování, do nových požadovaných schopností i do celé armády. „Boří se představy, jaké máme závazky. Dnes se plánuje na hrozby, neplánuje se na ambice,“ uvedl dále generál Řehka a doplnil, že v plánech nejsou žádné prapory a brigády bez rotace a připravena k využití musí být ve své podstatě celá armáda. „Kromě bojových složek, kterými naplňujeme balíček aliančních sil, které mají plnit obranné plány, tak to nejkritičtější a nejdůležitější je – naše role zabezpečení teritoria území České republiky. Je to management, jehož součástí je podpora hostitelské země. ČR je totiž přijímající, vysílající i tranzitní zemí,“ doplnil genpor. Karel Řehka. Pro operační přípravu státního území je podle náčelníka generálního štábu důležitý sběr dat, který je k dispozici již dnes a stejně podstatná je kybernetická ochrana těchto informačních zdrojů.

Následná diskuse přinesla hned několik výstupů. Dobrou zprávou je, že jak zástupci akademické sféry, tak zástupci firem, státních institucí, IZS i ministerstva dopravy jsou připraveni nabídnout v rámci řešení problematiky systému dopravní obslužnosti v případě krize či ohrožení státu zajímavá řešení. Věc má v této některá omezení. Tou první je zadání Armády ČR v podobě existujícího plánu pro Host Nation Support (HNS) na území ČR, který se připravuje a bude k dispozici ve druhé polovině tohoto roku. Dalším oříškem je pak legislativa, která bude muset projít úpravou, aby mohly obranné koncepce na našem území fungovat. Dále jsou to finanční prostředky, které je potřeba investovat do projektů, které budou řešeny napříč jednotlivými ministerstvy. A v neposlední řadě je to o razantní podpoře vědy a výzkumu.

V diskusi pak první zástupce NGŠ Miroslav Hlaváč upozornil na fakt, že řízení dopravy je jenom dílčí součást zabezpečení Host Nation Support, které není povinností jenom armády, ale celé České republiky, počínaje vládou a vládními institucemi. Podle Hlaváče je v případě řízení dopravy zapotřebí systém, který bude schopen odbavit jak vojenský, tak civilní provoz, což souvisí s přesuny kolon, zastavováním dopravy, s přehledem o stavu pohonných hmot, s odstavnými plochami a dalšími ukazateli. Mělo by se jednat o nástroj, který využije Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, záchranná služba a další složky IZS. Podle generála Hlaváče je také důležitý přesah do sousedních zemí, zejména pak do Polska, Německa a na Slovensko, a proto je potřeba vést daleko širší diskusi na půdorysu resortů obrany, vnitra, dopravy a zdravotnictví.

Dalším problémem se ukazuje samotná efektivita spolupráce na projektech, protože v současnosti, pokud bude armáda postupovat metodou soutěží, bude tato soutěž trvat dva až tři roky, kdy může nakonec původní důvod pro daný projekt pominout. „Když vypíšeme projekt a s některou z univerzit se na tomto projektu vědy a výzkumu domluvíme a následně se něco vyvine, tak právě tady je příležitost pro obranný průmysl, aby ve spolupráci s danou univerzitou zrealizoval následnou výrobu,“ podotkl genpor. Hlaváč. Podle něj armáda potřebuje především rychlost a flexibilitu. Tak, jak nabírá modernizace armády na obrátkách, hrozí, že kvůli průtahům ve výběrových řízeních a dalších legislativních překážkách nakonec dojde k tomu, že obdržená technika pak bude jenom „drahá hračka“, kterou armáda nebude schopná efektivním způsobem využít.

Lubomír Metnar ve své závěrečné řeči zopakoval, že klíčem k další efektivní diskusi, nejen nad tématem dopravy a obrany státu, je přijetí dokumentu Host Nation Support ve druhé polovině tohoto roku.