Dnes proběhlo pravidelné Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, kterého se zúčastnilo 114 velitelů a vrchních praporčíků. Na shromáždění již tradičně vystoupili ministryně obrany ČR Jana Černochová i náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka. Primárním cílem setkání velení AČR bylo vyhodnocení priorit armády a jejích hlavních úkolů v loňském roce. Shromáždění se konalo krátce poté, co premiér Petr Fiala uvedl, že chce navýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP.

Náčelník generálního štábu ve svém projevu uvedl, že posilujeme obranu naší vlasti v rámci kolektivního odstrašení a obrany Severoatlantické aliance. „Chystáme se na boj a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli. A to je přesně to, co děláme,“ řekl v úvodu své řeči genpor. Řehka, který zdůraznil, že NATO v dnešní době potřebuje urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnulo možným problémům v horizontu dalších let. Doba je podle něj naléhavá a nezbývá moc času, proto je potřeba „šlápnout do pedálů“. Před českou armádou tak podle náčelníka generálního štábu stojí mnohem větší a urgentnější úkoly, než dosud plnila.

„Když to shrnu, situace se nelepší. Válka na Ukrajině stále pokračuje. Na Blízkém východě i v dalších částech světa panuje napětí. Ať už se jedná o africký Sahel nebo indo-pacifický region. Hrozba mezinárodního terorismu také nepolevila,“ pokračoval v rámci svého vystoupení generál Řehka s tím, že jediná adekvátní odpověď na tyto výzvy je být silnější. „A o to se snažíme. Mým hlavním a troufám si říct, že jediným podstatným úkolem je zajistit bojeschopnost naší armády. Intenzivně cvičíme, ověřujeme naše operační plány a posilujeme schopnosti a kapacity. V předešlém roce jsme uskutečnili řadu cvičení, která potvrzují, že jsme připraveni čelit různým hrozbám. Aktualizujeme naše obranné plány a tento proces probíhá paralelně i na úrovni Severoatlantické aliance a je základem naší společné obrany a odstrašení,“ řekl náčelník generálního štábu.

Jak již bylo zmíněno, hlavním cílem generála Řehky zůstává zajištění bojeschopnosti armády, se kterou jsou spojeny další priority: „Jednak vojenská revize obrany, aktualizujeme obranné plány. Máme vojenský plán obrany, který jsme tady v současné podobě a detailu neměli přes dvacet let, a navíc je poprvé plně provázán s aliančním plánem kolektivní obrany s regionálním plánem. Ukončili jsme plánování na strategické a operační úrovni a letos ho dále zpracujeme na taktické úrovni a procvičíme a prokážeme s ostatními,“ uvedl náčelník generálního štábu a připomněl také propojení se složkami IZS.

Dalším úkolem pro AČR je zajištění celospolečenského přístupu, který vyplývá z obranné strategie. „Pracovali jsme na nové koncepci mobilizace a operační přípravy státního území a také nová koncepce velení a řízení nám vytváří podmínky, aby byl operační stupeň schopen plánovat a řídit operace napříč všemi operačními doménami,“ uvedl genpor. Řehka.

Ve svém proslovu k velitelům Řehka připomněl také dokončenou vizi válčení budoucnosti, která umožňuje vhled do předpokládaného způsobu vedení bojových operací po roce 2040 včetně dopadu na Armádu České republiky a zároveň usměrňuje armádu při nutném rozvoji současných schopností. „Znovu opakuji, důležitější, než samotný dokument je proces a uvažování, kterým jsme si prošli při jeho tvorbě, a to, že o budoucím válčení přemýšlíme,“ řekl náčelník generálního štábu. Podle něj je potřeba kultivovat strategickou diskusi o obraně a bezpečnosti, kdy zásadní rozhodnutí náleží vždy politickým představitelům a je primárně na nich, aby zásadní otázky bezpečnosti diskutovali. Podle generála Řehky je nezbytné vést seriózní veřejné diskuse o obraně a bezpečnosti, kde to jen jde a na všech úrovních.

Náčelník generálního štábu dále připomenul nakumulované resty ve vybavení armády z minulých let, na jejichž zacelení podle něj současná dvě procenta HDP při nakumulovaném vnitřním dluhu ve výši 600 miliard korun nestačí.

Řehka také připomněl, že se novelizuje služební zákon, digitalizuje se nábor, čímž se zmírňuje byrokratická zátěž. Změnily se také zdravotní požadavky. „Pracujeme na tom, aby se zlepšily možnosti ubytování v posádkách a děláme i kroky, aby bylo snazší sladit nároky služby s rodinným životem,“ uvedl generál.

Náčelník generálního štábu ve svém projevu zmínil i některé neduhy, které armádu trápí, jako například nákupy výstrojních součástek. „Batohy jsme se například pokoušeli nakoupit neuvěřitelných šest let. Je fakt frustrující, že koupit batoh je téměř jako kupovat nadzvukový letoun. Podobný příběh máme s balistickými vestami a obojí už snad máme za sebou,“ řekl Řehka.

Generál Řehka dále připomněl, že v armádě slouží aktuálně necelých 24 000 vojáků z povolání, strategické armádní dokumenty však cílí na 30 000 do roku 2030. "Navzdory tomu jsme v loňském roce přidali do armády tak málo vojáků, že celkový nárůst je jen nějakých 176 vojáků," poznamenal generál. Nové alianční cíle výstavby schopností podle něj navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany. K dosažení tohoto cíle by se během deseti let musela Armáda ČR navýšit o 14 000 lidí, tedy asi o 60 procent současného stavu. „Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. A když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit," uzavřel náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka.

Ministryně obrany Jana Černochová následně ve své řeči bilancovala tři roky svého působení na ministerstvu obrany. „Navzdory turbulentnímu ekonomickému vývoji jsme prosadili zásadní garanci finančních prostředků pro obranu a změnili jsme i další legislativu. Tehdy jsem vám tady slibovala, že armáda už nebude záložní kasičkou pro jiné resorty a díky vládě Petra Fialy tomu tak opravdu není,“ řekla ministryně. Ta také uvedla, že věří, že své sliby dokázala proměnit v činy a hmatatelné výsledky. „Ale stále platí to, že žádné velké a zásadní změny nemůžou proběhnout přes noc ani během jednoho volebního období. To, co se desetiletí neřešilo, se za tři roky snadno napravit nedá, ale musíme na tom i nadále tvrdě pracovat, nepolevit a udělat maximum, abychom udělali vše potřebné. Přes všechno, co jsme společně odpracovali, nám současný svět ukazuje, že to do budoucna nebude stačit. Nástup nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa to odhaluje v plné nahotě a v kontextu vývoje posledních měsíců snad už nikdo nepochybuje o tom, že evropské členské státy Aliance musí v posilování obrany zvýšit své tempo na maximum a že Evropa se prostě dál nemůže spoléhat na to, že za ní ten silnější bratr, který žije za oceánem, vyřeší každou její krizi,“ uvedla ministryně obrany.

Černochová dále upozornila na problematiku udržení vojenského i civilního personálu, což vidí jako možná větší problém než finance. Armáda podle ní nemá dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují. Podle ní neexistuje jednoduché řešení, jak se s tímto problémem rychle a jednoduše vypořádat. Populace stárne, mladých lidí ubývá a resort čelí konkurenci dalších zaměstnavatelů. „Musíme se dívat na tu problematiku celkově, ale každopádně i vedle toho musíme zároveň pracovat na změnách, o nichž již víme, že jsou nutné. Jsem proto opravdu velice ráda, že nebývale rychlým tempem, a legislativním procesem, prochází novela zákona č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, která je nyní v Senátu a která zvyšuje některé finanční benefity včetně náborového příspěvku,“ uvedla ve svém projevu ministryně obrany Jan Černochová.

Na následné tiskové konferenci jsme se ministryně obrany i náčelníka generálního štábu zeptali, zda by při dosavadních zkušenostech s akvizičními procesy nemělo dojít k jejich změně nebo zrychlení. Na straně armády například jinými metodami specifikace, zkoušení nebo reklamačních procesů, na úrovni politické například formou změny zákona o veřejných zakázkách nebo novým zákonem?

„Já si myslím, že to v budoucnu bude prostě nezbytné, ten proces se prostě bude muset změnit. Já nejsem odborník na akvizice, ale i ze své úrovně vím a vidím, že máme některé rezervy, které jsme schopni asi uspíšit i u nás, například digitalizací toho procesu, možná zkrácením nebo vynecháním některých mezikroků a podobně. Má to však i svoje limity, kdy se na systém akvizic musíte podívat celkově a z pohledu financování. Dostáváte se do různých situací, kdy na jednu stranu neutratíte vždycky úplně všechno, na druhou stranu nemůžete držet rozjeté akce, pokud je nemáte kryté finančními prostředky. Pak jsou tady zkušenosti z války. Jedna z nich je, že potřebujeme daleko více klást důraz na bezpečnost dodávek, na dodavatelské řetězce a na budování a posilování domácího obranného průmyslu. Zároveň by měl stát vytvářet mechanismy, aby měl nějaké garance u domácího průmyslu. To nám dneska občas chybí. Takže určité rezervy vidím a myslím si, že to bude vyžadovat změny jak u nás jako zpracovatelů, tak na celonárodní úrovni legislativního procesu,“ uvedl pro CZ DEFENCE náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka.

„Navážu na pana generála. Rozhodně z naší strany vůle byla a je. Některé procesy jsme už zrychlili, bohužel na některé procesy jako ministerstvo obrany nestačíme, část toho procesu jde i za ministerstvem financí. Nemůžeme spouštět akvizice bez toho, aniž by byly garantovány finanční prostředky. Můžeme urychlovat některé termíny třeba mezi kolegy, což jsme udělali. Můžeme samozřejmě jít více podle zákona systémem vláda – vláda. A pan generál to na velitelském shromáždění vtipně říkal, že nákup batohů trval šest let oproti nákupu letounů páté generace, který trval rok a půl, protože prostě jsme postupovali systémem vláda – vláda. Vím, že se pak občas dostáváme do střetu s NKÚ, kde nám vyčítají, že buďto jednáme moc rychle, nebo jednáme moc pomalu. Prostě si myslím, že je to na odpovědnosti nás politiků, jaké postupy volíme. My jsme opravdu častokrát volili postup, abychom vojenský materiál získali v čase co možná nejkratším a za ceny v té době platné. V době války jde cena vojenského materiálu nahoru a pokud budeme otálet, přešlapovat a dohadovat se, jestli je lepší tohle nebo tohle, tak pak za rok, za dva roky ty ceny budou mnohem vyšší. Jsme si vědomi toho, že v tom procesu se ještě nějaké věci urychlit dají, ale úplně bych si nemyslela, že je to jenom o změně zákona. On ten zákon není až tak špatný, nabízí i celou řadu výjimek. My bychom si nedovolili jako ministerstvo obrany postupovat v rozporu se zákonem. My tam i máme nějaké možnosti výjimek a uplatnili jsme je. Ale pak jsme se ocitli ve zprávě NKÚ,“ odpověděla na naši otázku ministryně obrany Jana Černochová.