Ve Španělském sále Pražského hradu včera proběhl již 11. ročník konference nazvané Naše bezpečnost není samozřejmost, kterou pořádá spolek Jagello 2000. Jde o pravidelné setkání špiček tuzemské politické reprezentace, předních bezpečnostních expertů a zahraničních hostů. Ti vyhodnocují nejen aktuální bezpečnostní situaci, ale diskutují také postup při zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky. Letošní ročník byl součástí oslav 25. výročí vstupu České republiky do NATO, proto na letošní konferenci vystoupil například lord George Robertson, který v letech 1999–2003 působil jako generální tajemník NATO (lord Robertson ostatně nechyběl ani na prvním ročníku této konference v roce 2014), či 42. prezident Spojených států amerických Bill Clinton. Svou videozdravici poslal také někdejší generální tajemník NATO (1995-1999) Javier Solana. Na konferenci dále vystoupil prezident ČR Petr Pavel, premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka atd. Této významné akce se zúčastnilo mnoho dalších hostů z řad velvyslanců, vojenských přidělenců, bývalých náčelníků Generálního štábu AČR i odborné veřejnosti.

25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance, válka na Ukrajině, současná bezpečnostní situace a hrozby – to byla hlavní témata letošního mimořádně obsazeného ročníku konference. V jeho úvodu připomněl bývalý náčelník Generálního štábu AČR arm. gen. v. v. Jiří Šedivý, že cesta Armády České republiky do NATO začala již před 30 lety participací na programu Partnerství pro mír, kterou inicioval tehdejší americký prezident Bill Clinton. Armáda podle Šedivého získala možnost úzké spolupráce se svými partnery ze států NATO, kterou využila ještě před vstupem do Aliance. V roce 1996 vstoupila do první mise IFOR na Balkáně, kdy zkušenosti z této operace včetně spolupráce především s nadřízenou britskou divizí, byly následně významným přínosem pro výstavbu naší armády a rozvoj našeho bezpečnostního systému. Generál Šedivý dále uvedl, že v roce 2005 se armáda stala plně profesionálním sborem, na který se mohou spolehnout nejen naši spojenci, ale i občané České republiky. Jako první stát bývalé Varšavské smlouvy měla ve funkci předsedy vojenského výboru NATO svého zástupce, nynějšího prezidenta ČR Petra Pavla.

Předseda vlády ČR Petr Fiala na konferenci uvedl, že konflikt na Ukrajině se týká i nás a nelze v něm být nestranný. Být pasivní by pak podle Fialy znamenalo nejen hodit přes palubu naše přátele a spojence, ale také klidně čekat, až Rusko přijde k nám a bude chtít i naši zemi. „My jsme na správné straně. Ukrajina nic nevyprovokovala, pouze se spravedlivě brání. Ruský režim oproti tomu každý den zbytečně zabíjí civilisty a likviduje svoje politické odpůrce,“ prohlásil ve své řeči premiér, který dále oznámil, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze třetích zemí má česká iniciativa shánějící munici nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 000 kusů. K iniciativě se připojilo již 18 zemí. 

Ministryně obrany Jana Černochová následně v rámci svého projevu připomněla, že jsme již čtvrt století součástí nejsilnější a nejspolehlivější obranné rodiny demokratických států v historii, o jejímž smyslu či další budoucnosti po konci studené války kdekdo pochyboval. Černochová také připomněla, že podpora našeho vstupu do NATO v roce 1999 byla tehdy na úrovni jen mírné většiny obyvatel ČR. „Dnes má naše členství v Alianci podporu více než dvou třetin občanů. Ano, tehdy si mnozí naivně mysleli, že s koncem bipolárního světa už nebudeme čelit hrozbám válek 20. století. Od konce devadesátých let se bezpečnostní situace ve světě stále jenom a jenom zhoršuje a současné události jsou bohužel pro všechny bolestivým vystřízlivěním.

Už více než dva roky je každodenní realitou Evropy agresivní válka Ruska proti Ukrajině. Ukrajina měla odvahu jít vlastní cestou, nezalekla se zastrašování, nepodvolila se ruskému vměšování do své politiky a Putinově snaze o obnovu ruského impéria. A platí za to vysokou cenu. Bojuje nejen o své přežití, ale i za principy, na kterých stojí i naše společnost a naše bezpečnost,“ uvedla ministryně. „Přejeme si mír na Ukrajině a minimálně v celé Evropě. Ruské tanky ale přináší úplně jinou realitu. To, co nabízí Rusko, není mír, ale kapitulace, poroba a útisk. Mučení a vraždění civilního obyvatelstva. K takovému míru nesmíme Ukrajinu nikdy nutit. Sami ze své historie víme, jaká je okupace nepřátelskou velmocí,“ připomněla Černochová a doplnila, že proto považuje za naší morální povinnost bránit tomu, aby tuto zkušenost nemuseli absolvovat i jiní. A proto je podle ministryně obrany nutné dodávat Ukrajině veškerou možnou podporu, aby ve svém spravedlivém boji obstála, a uhájila svou i naši svobodu, suverenitu a své území. 

10. generální tajemník NATO George Robertson ve svém projevu řekl, že se na Ukrajině bojuje i za nás a Severoatlantická aliance musí vyslat do Kremlu jasný vzkaz, že napadené zemi poskytne všechny možné prostředky k tomu, aby se mohla bránit a útočníka vyhnat.

Připojení ČR, Polska a Maďarska v roce 1999 do NATO pak podle něj znamenalo novou kapitolu po skončení sovětské konfrontace a studené války. „Ale možná jsme slavili příliš brzy, protože tato kapitola plná nadějí byla příliš krátká a skončila 22. února před dvěma lety, kdy ruské tanky překročily hranice suverénního státu," připomněl začátek invaze na Ukrajinu Robertson a doplnil, že na Ukrajině je toho v sázce hrozně moc. „Pokud Rusové na Ukrajině zvítězí, nezastaví se tam," zdůraznil bývalý generální tajemník NATO s tím, že Rusové asi nebudou tak zbrklí, aby šli do konfrontace se státy NATO, znásobí však své úsilí v Moldavsku či Arménii. Ať je však v Bílém domě kdokoliv, Evropa podle lorda Robertsona nesmí spoléhat na to, že bude o její bezpečnost dbát více než ona sama. „Budování naší obrany, odolnosti a investice do naší budoucnosti jsou v našem vlastním zájmu," zdůraznil Robertson. 

V následujícím diskusním bloku s názvem „75 let NATO: jak dosáhnout úspěšného století Aliance?“ připomněl důležitost financování obrany poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ten ve svém projevu připomněl, že socialistické Československo dávalo před Sametovou revolucí, v době studené války, přes 5 % HDP na obranu. „Musíme nyní brát kolektivní obranu vážně a musíme vědět, že i to, co říká Donald Trump, že američtí vojáci nepůjdou na pomoc těm, kteří nemyslí samostatně, na vlastní bezpečnost a na vlastní obranu. To velí zdravý rozum. Pokud všichni budeme vydávat dostatečně na obranu, pokud všichni budeme myslet na vlastní bezpečnost, pokud všichni budeme sami sobě příkladem, tak myslím, že se nemusíme bát, že článek 5 bude aktivován,“ poznamenal ve své řeči Pojar. Ten také připomněl, že před 25 lety, tedy před vstupem ČR, mělo NATO přesně polovinu členů.  

Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka ve svém vystoupení prohlásil, že úspěch Aliance spočívá v tom, pokud se nám podaří zabránit válce proti členským státům. To znamená vyhnout se válce tak, jako se snažíme doteď. „Musíme dělat všechno, co je v našich silách. A případně samozřejmě, pokud bychom nezabránili válce, tak ji musíme vyhrát s co nejmenšími negativními následky pro nás. Aliance na to má,“ prohlásil generál Řehka. NATO má dnes 32 členských států a v tom je jeho síla. „Jako Aliance chráníme miliardu lidí. V zásobě máme nějakých 3,5 milionu vojáků ve zbrani, a to nepočítám zálohy. HDP zemí Aliance je dvacetkrát větší než HDP Ruska. A poměry v bojovém letectvu vůči Rusku jsou 3 : 1, v lodích 4 : 1, v ponorkách 3 : 1. Je tam parita pozemních sil, možná s výjimkou dělostřelectva.

Obranné rozpočty všech členských států dohromady jsou tři a půl krát vyšší než Ruska a Číny dohromady. A co je důležité, NATO je jaderná Aliance, takže má odstrašující trend v podobě jaderných zbraní,“ sdělil ve své řeči genpor. Řehka, který také upozornil na fakt, že k výdajům na obranu ve výši 2 % HDP se Česká republika zavázala již na summitu ve Walesu v roce 2014 a také ve Vilniusu v roce 2023, avšak mezi tím se doba výrazně změnila a dnes jsou zmíněná dvě procenta spíše nutné minimum. „Pokud bychom dodrželi to, co tady všechny strany deklarovaly v roce 2014 a došlo by od té doby k nárůstu na dvě procenta do dnešního roku, jak bylo slibováno, tak bychom v obranném rozpočtu měli v součtu o 280 miliard korun víc,“ připomněl genpor. Řehka. Dodal také, že potřebujeme silné ozbrojené síly a odolnou společnost, která potřebuje celospolečenský přístup tak, jak to říká současná obranná strategie. Společnost podle Řehky musí chápat reálné hrozby, kterým nyní čelíme, musí být edukována a měla by se také ptát, co naše vláda dělá pro to, aby tyto hrozby eliminovala. Náčelník Generálního štábu AČR ve své řeči také zmínil, že je velmi důležitá i silná ekonomika a dobrý obranný průmysl.

Fakt, že stabilita rozpočtu je pro armádu důležitá, potvrdil pro CZ DEFENCE také 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč: „Stabilita rozpočtu je důležitá pro to, abychom mohli dlouhodobě plánovat rozvoj armády, protože my rozvoj armády neplánujeme v horizontu dvou nebo tří let tak, jak je standardní finanční plánování na úrovni státu. My plánujeme v horizontu 5 až 10 let, abychom mohli kontinuálně rozvíjet armádu.“ Zachování 2 % HDP na obranu je pak podle něj klíčové. „Tady to bylo zmíněno Tomášem Pojarem, ale i náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, že ty dvě procenta jsou důležitá pro to, aby docházelo k průběžnému obměňování techniky a materiálu, který potřebujeme k rozvoji,“ zdůraznil Hlaváč. Rozvoj schopností AČR se podle něj pořízením nových letounů, děl či BVP samozřejmě nezastaví. „Rozvoj musí být kontinuální, protože pokud není kontinuální, dochází k tomu, že požadavek následně vylítne nahoru a stát pak nemá prostředky na zabezpečení rozvoje armády. Vznikne mix systémů, které už jsou poplatné době. Například máte typ letadla, který je určen již pro 21. století a je pak hodně problematické, aby se dva systémy nějak propojily a spolupracovaly. Chceme budovat schopnosti armády jako jeden funkční celek. To znamená, že by všechny systémy – od letadel, vrtulníků až po děla, tanky a BVP – měly fungovat jako jeden funkční systém. Z toho pohledu je pro nás velice důležité zachování dvouprocentních výdajů HDP, aby vše probíhalo kontinuálně a dlouhodobě,“ uzavřel generálporučík Miroslav Hlaváč.

Potřebu kontinuity v rámci výdajů na obranu pro CZ DEFENCE potvrdil také předseda Výboru pro obranu PSP ČR Lubomír Metnar: „Co se týče budování armády, schopností a strategických projektů, to opravdu přesahuje vždycky více jak jedno volební období a v tomto musí být určitá politická shoda a kontinuita. Protože jinak by se, řekněme, moderní armády nedaly v současné době budovat a nemohly by se zajistit ty schopnosti, které jsou potřebné pro zajištění obranyschopnosti nejenom České republiky, ale i Evropy.“

Narůstajícím problémem české společnosti je boj s dezinformacemi a celkově s hybridními hrozbami, což samozřejmě zaznělo i na včerejší konferenci. Podle Tomáše Pojara bychom se měli zaměřit na ministerstvo školství a dlouhodobě bychom měli pracoval na všech možných úrovních vzdělávání v oblasti kritického myšlení, a to od mladých až po seniory. „Ty mechanismy jsou a je potřeba tam koncentrovat pozornost,“ zdůraznil Tomáš Pojar. Generál Řehka kromě potřeby edukace dále zmínil problém v komunikaci. „Myslím si, že v tom máme velké rezervy,“ naznačil náčelník generálního štábu.

Vrcholem konference pak bylo vystoupení prezidenta ČR Petra Pavla a exprezidenta USA Billa Clintona. Prezident Pavel ve své řeči připomněl, že vstup do NATO nebyl před třemi desetiletími samozřejmostí a měl odpůrce v Česku i v zahraničí. Česko se pak podle něj jako člen Aliance osvědčilo, kdy umíme být dobrými a spolehlivými spojenci zejména ve vojenských misích. „Stojí za to připomenout, že atraktivita NATO coby nejpevnější bezpečnostní záruky nijak nepadá s časem. NATO dále přitahuje zájemce o členství včetně Ukrajiny nebo Gruzie. Z devatenácti členů v roce 1999 se jejich počet postupně zvýšil až na 32 v letošním roce. Vstup Finska a čerstvě i Švédska znamená pro NATO hmatatelné posílení,“ uvedl rámci svého projevu prezident Pavel. NATO dnes podle Petra Pavla  čelí dvěma hlavním výzvám, kdy ta vnější je díky válce na Ukrajině známa. „Bezprecedentní zkouškou prochází však i samotná transatlantická jednota. Proto je třeba vědět: NATO bude zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat se stejnou pozorností jako k bezpečnostním zárukám. Třicet let po pádu železné opony Evropané čerpali mírovou dividendu. Probuzení bylo pomalejší, než by bylo vzhledem k situaci vhodné. Konečně lze ale vidět, že evropské země pochopily, co je ve hře. Jsem rád, že Česko patří mezi země, které vzaly vážně závazek výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP. Připomínám, že si situace bude pravděpodobně žádat, abychom do obrany v budoucnu investovali ještě více,“ doplnil prezident. Podle něj musí Evropa umět za svou bezpečnost převzít mnohem větší díl odpovědnosti. „Nikoliv zády ke Spojeným státům, ale právě naopak tak, abychom byli spolehlivými spojenci, kteří dokáží velký díl práce zastat sami. Proto musíme v rámci evropského pilíře NATO budovat tzv. strategic networks, jako jsou strategická přeprava a logistika spojení, včetně toho satelitního či strategické zpravodajství. Letošní summit NATO bude také příležitostí, abychom americkému spojenci i světu ukázali, že jsme připraveni. Partnerství, rovné spojenectví mezi oběma stranami Atlantiku, NATO jako celek se po letech vrací ke svému primárnímu poslání, tedy ke společné obraně,“ zdůraznil prezident Petr Pavel.

Bill Clinton pak ve svém očekávaném projevu vzpomínal na období, kdy Česká republika vstupovala do Aliance: „Když jsem se stal prezidentem, chtěl jsem rozšířit NATO, ale věděl jsem, že i někteří členové NATO to zpochybňují. Byli velmi hrdí na vojenskou alianci a na to, co udělala pro stabilizaci v Evropě na konci války. A nebyli si jisti, zda rozšíření by bylo spíše politikou než bezpečností. Co by to znamenalo? Kde bychom se zastavili?

Znáte všechny ty věci, které lidem brání v tom, co by měli dělat, a to v mnoha oblastech života,“ uvedl ve své řeči bývalý americký prezident, který připomněl vliv prezidenta Václava Havla na rozhodnutí o rozšíření NATO. „Někdy prostě musíte riskovat. A právě to se všichni zúčastnění před 25 lety rozhodli udělat. Myslím, že to tak bylo. Dobrá investice. Byl to dobrý a rozumný risk, který nesmírně posílil NATO,“ vzpomínal exprezident USA. Připomněl také, že svou bezpečnost nikdy nemůžeme považovat za samozřejmost a také, že i ve Spojených státech amerických se bojuje s dezinformacemi. „Myslím si, že v Americe máme pár lidí, stydím se to říct, myslí si, že NATO je podvodná hra a že Spojené státy dávají příliš mnoho a nikdo jiný nedává dost. Tento postoj je směšný,“ uvedl Bill Clinton a doplnil, že se v době svého prezidentství upřímně snažil o zapojení Ruska do partnerství. „Nelituji jediné minuty, kterou jsem strávil snahou zapojit Rusko do partnerství s námi ostatními. A všichni víme, že jsem selhal nebo ne? Ale nelituji toho. S prezidentem Jelcinem jsem se setkal třináctkrát. S prezidentem Putinem jsem se setkal pětkrát, když byl premiérem a poté prezidentem. Uzavřeli jsme zakládající akt NATO-Rusko, nabídli jsme mu možnost účastnit se konce bosenské kampaně i kampaně v Kosovu. Ničeho z toho nelituji a nepodařilo se mi to,“ uvedl Clinton. „Selhali jsme, Rusko se vydalo jiným směrem, ale je důležité pokoušet se učinit správnou věc," řekl. V příštích 25 letech pak podle Clintona nastane doba, kdy budou mít lidé šanci napsat novou historii, která bude lepší.

Stálý představitel ČR při NATO Jakub Landovský pak během konference pro CZ DEFENCE uvedl, že důležitým prvkem pro vstup do Aliance je samotný zájem země do ní vstoupit. „Země musí splňovat základní podmínky, a to přispět ke kolektivní obraně, starat se o svou vlastní bezpečnost a sdílet demokratické hodnoty a charakter státu. Hranice Aliance jsou tam, kde dojde ke konsensu mezi stávajícími členy a nově příchozími. Dneska je asi největší změnou vstup Švédska a Finska.

A hranice Aliance se definují na základě zájmu zemí. Zájem o vstup trvá, protože svoji geografickou realitu nezměníte a ruská agrese je nejdůležitějším faktorem pro větší zájem zemí v jejím sousedství o vstup do Aliance,“ řekl Landovský. „Aliance je svým zaměřením transatlantická regionální bezpečnostní organizace s globálním dopadem, ale její hlavní bezpečnostní zájem je bezpečná Evropa. Takhle byla koncipovaná, a tak je koncipován i prostor zodpovědnosti vrchního velitele spojeneckých sil, který pokrývá Evropu i východní pobřeží Spojených států a prostor mezi tím, tedy prostor Atlantického oceánu,“ doplnil Jakub Landovský.