Hned v úvodu zasedání ministryně obrany Jana Černochová představila nominanta na pozici ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) po generálporučíkovi Janu Berounovi. Tomu v říjnu letošního roku končí závazek vojenské služby. Novým ředitelem, pokud jeho nominaci na dnešním zasedání schválí vláda, se stane brigádní generál Petr Bartovský. Představení nového ředitele Vojenského zpravodajství tak definitivně ukončilo spekulace o možném konci generála Berouna. Ten zřejmě i po ukončení své práce ve VZ zůstane ve státních službách.

Ministryně uvedla, že podobně jako v případě bývalého náčelníka Generálního štábu AČR generála Aleše Opaty, který se po ukončení své služby v armádě stal velvyslancem ČR v Litvě, chce ve spolupráci např. s bezpečnostním poradcem premiéra Fialy Tomášem Pojarem hledat pro generála Berouna, vzhledem k jeho zkušenostem, odbornosti a pracovním výsledkům, další uplatnění ve státních službách.

Generálporučík Jan Beroun převzal Vojenské zpravodajství 22. října 2014 a se svým týmem, ve kterém dlouho působil také generál Bartovský, z něj vybudoval respektovanou zpravodajskou službu. Brigádní generál Petr Bartovský je vojákem z povolání od roku 1994. V roce 2001 nastoupil k Vojenskému obrannému zpravodajství, které se o čtyři roky později spojilo do Vojenského zpravodajství. Ve VZ zastával několik vedoucích funkcí. Byl také na misích v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Ministryně Jana Černochová při jednání výboru uvedla: „Mým záměrem je to, aby bylo o nástupci pana generálporučíka Berouna rozhodnuto bez zbytečných spekulací a s dostatečným časovým předstihem tak, aby byla zachována kontinuita ve vedení Vojenského zpravodajství, která je s ohledem na současný bezpečnostní vývoj v Evropě i ve světě nezbytná.“ 

Generál Bartovský poslancům popsal, jakým způsobem by chtěl VZ dál vést a s jakými cíli: „Kontinuita výkonu služby musí být zachována se všemi atributy, které jsou aktuálně platné s tím, že jedním z mých hlavních cílů je zvýšená vnitřní koordinace služby tak, aby její schopnosti a kapacity byly maximálně využity. A současně je důležité zintenzivnění a zvýšení vnitřní spolupráce českých bezpečnostních složek, tzn. Vojenského zpravodajství (VZ), Bezpečnostní a informační služby (BIS), Úřadu pro zahraniční styky a informace (UZSI) a Policie ČR, která je zejména v této době velmi potřebná,“ uvedl generál a doplnil, že bude také pokračovat v aktivitách souvisejících s podporou válčící Ukrajiny. Mezi další priority pak řadí otázky personální a finanční, aby nebyla narušena funkčnost a výkonnost zpravodajství.  

Rozsáhlé přesuny vojáků a techniky na území ČR

V rámci dalšího bodu zasedání výboru, a to rutinního projednávání informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky ve 2. pololetí 2023, 1. zástupce náčelníka GŠ generálporučík Miroslav Hlaváč upozornil na rozsáhlé přesuny vojáků a techniky, které směřovaly na letošní cvičení na území ČR a které se konají v období od dubna do května letošního roku. Jde o cvičení Immediate Response 2024, které je součástí série aliančních cvičení s názvem Steadfast Defender 2024, což je největší vojenské cvičení NATO od studené války. Celkem se tohoto cvičení zúčastní 1 173 vojáků. „Zhruba tři sta padesát vojáků jsou příslušníci Armády ČR a osm set dvacet tři cvičících je ze Spojených států amerických,“ uvedl generál Hlaváč. Od 16. dubna již byli k vidění na našem území vojáci tzv. „advance party“, která zabezpečuje přípravu celého cvičení. Generál dále uvedl, že od 16. dubna do 5. května probíhá přesun techniky do prostoru vojenského újezdu Libavá, kde proběhne vlastní cvičení, a to v termínu od 5. do 19. května.

Tento výcvik podle něj slouží armádě Spojených států k tomu, aby procvičila strategickou přepravu osob ze Spojených států amerických do Evropy a dále přesun techniky a materiálu, který mají připravený ve skladech zde v Evropě, v tomto případě ve Spolkové republice Německo. „Přílet cvičících jednotek bude probíhat v období od 3. do 5. května, kdy budou američtí vojáci přilétat komerčními lety ze Spojených států na letiště Leoše Janáčka v Ostravě a následně z tohoto letiště proběhnou přesuny tohoto personálu do vojenského prostoru Libavá. Pro přesun techniky do vojenského újezdu Libavá bude od 24. do 25. dubna využíván přechod Rozvadov a dále naše dálniční sítě. Od 26. do 28. dubna proběhne přesun techniky dalším koridorem, a to přes přechod Krnov a Cínovec opět po stanovených osách do vojenského újezdu Libavá. Zároveň v termínu od 2. do 3. května bude využíván přechod Rozvadov a naše dálniční síť k přesunu českých jednotek do prostoru Libavá,“ prozradil 1. zástupce NGŠ generálporučík Hlaváč. Podle něj jde o ověření schopností naší armády zabezpečit přesun a pobyt spojeneckých jednotek na území ČR (HNS - Host Nation Support). Zároveň jde o unikátní společné cvičení a spolupráci našich a amerických jednotek na území ČR. Generál Hlaváč tak vyvrátil mediální spekulace o tajných přesunech americké vojenské techniky na Ukrajinu, které se objevily na sociálních sítích.

České obranné standardy

Dále se poslanci zabývali problematikou českých obranných standardů (ČOS). K tomuto bodu uvedla ministryně obrany, že slouží především k zavedení standardizačních dohod NATO, a to zhruba z 96,4 % dohod. Potřeba zpracování českých obranných standardů vychází z povinnosti ministerstva obrany, respektive České republiky, dostát svým aliančním závazkům vyplývajících z členství v NATO a v EU a také nezbytnosti kompatibility pořizování komodit a služeb pro potřeby České republiky s normami EU a NATO. „Z důvodů zajištění maximální podpory českého obranného průmyslu mají všechny subjekty v České republice možnost podílet se na tvorbě českých obranných standardů svou účastí v připomínkovém řízení. K 18. dubnu 2024 u nás máme 334 platných českých obranných standardů,“ uvedla ministryně. 

Zároveň ministryně obrany poslancům představila nového ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověření jakosti, kterým je od 1. 1. 2024 brigádní generál ve výslužbě Jaroslav Linhart. Úřad podle něj zastupuje, eviduje, uchovává a zpřístupňuje tyto standardizační dohody, zajišťuje tvorbu, schvalování a vydávání standardů. „Obrovským benefitem je to, že utvoříme zhruba ve čtrnácti měsících český obranný standard a v rámci tzv. druhého čtení se k němu může vyjadřovat Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a celá veřejnost,“ uvedl ředitel Linhart a doplnil, že každý český obranný standard je jednou za tři roky revidován. V případě potřeby pak může jakýkoliv subjekt zvenčí zažádat o revizi tohoto standardu.

Podpora domácího obranného průmyslu Ministerstvem obrany ČR

V rámci dalšího jednání se poslanci vrátili k dlouhodobé podpoře domácího obranného průmyslu ministerstvem obrany. Podle ministryně Černochové patří podpora obranného průmyslu ČR dlouhodobě k hlavním prioritám ministerstva obrany. Je zakotvená v obranné strategii 2023, kde je obranný průmysl explicitně zmíněn jako jeden z pilířů obrany. „Klíčová role obranného průmyslu spočívá v zajištění bezpečnosti dodávek pro bojovou udržitelnost ozbrojených sil při plnění jejich úkolů spojených s obranou teritoria a mezinárodními závazky. S ohledem na tyto úkoly je další rozvoj obraně-průmyslové základny ČR naprosto nezbytný,“ uvedla ministryně. Dále připomněla, že se dlouhodobě snaží o zapojení českého obranného průmyslu do systému tzv. hospodářské mobilizace, o podporu exportu, o využití ekonomické diplomacie, o dialog mezi armádou a obranným průmyslem a o průmyslovou spolupráci v rámci strategických akvizičních projektů.

Česká republika je také zapojena do procesu přípravy a schvalování Evropské strategie obranného průmyslu a na ní navazujícího Evropského programu obranného průmyslu. V rámci NATO se české ministerstvo obrany podílelo na vzniku Inovačního fondu NATO a zahájení pilotní fáze obranného inovačního akcelerátoru DIANA. Do balíku podpory českého obranného průmyslu je potřeba také počítat spolupráci s vysokými školami a vědeckými institucemi a mnoho dalších kroků dlouhodobé podpory.

Velký význam dlouhodobé podpory českého obranného průmyslu potvrdil pro CZ DEFENCE také předseda výboru Lubomír Metnar, který se chce touto problematikou průběžně zabývat. „Domácí obranný průmysl je nezbytnou součástí naší obranyschopnosti. Musíme vědět, jaké má resort plány do budoucna a jak bude domácí obranný průmysl podporovat. Nejen v rámci skokového nárůstu rozpočtu se toto projeví intenzivnějším zapojením domácího průmyslu. Ministerstvo obrany musí učinit celou řadu kroků, aby fungovala efektivní spolupráce. Probírali jsme celou řadu oblastí. Existuje vládou schválený strategický dokument Rozvoj a podpora domácího obranného průmyslu, který byl naposledy novelizován nebo aktualizován v roce 2021. Dobře víme, že se bezpečnostní situace v Evropě i u nás z hlediska vyzbrojování změnila. Mám v tomto smyslu připravenou celou řadu otázek,“ řekl Metnar. Ten zároveň ocenil kroky resortu, které vedou k narovnání vazeb s komerčními bankami a podpoře malých a středních firem. Kriticky však vnímá podporu a zapojení obranného průmyslu do zahraničních projektů. „Když si vezmete jenom letošní rok, kdy na investice bylo vyhrazeno více jak 72 miliard korun rozpočtu, tak téměř 40 procent z této částky jde na zahraniční projekty. Takže to je pro mě poměrně alarmující zpráva,“ uvedl pro CZ DEFENCE Lubomír Metnar s tím, že opět připomněl, že se bude při jednáních výboru pro obranu k této problematice stále vracet.

V závěru schůze rezignoval na funkci předsedy podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR Josef Bělica. Tento krok je reakcí na jeho jmenování hejtmanem Moravskoslezského kraje.

Budoucnost bezpilotních prostředků v AČR

Závěr jednání výboru pro obranu týkající se budoucnosti bezpilotních prostředků pak proběhl ve vyhrazeném režimu. Proto jsme se na toto téma po jednání výboru zeptali zpravodaje tohoto bodu schůze místopředsedy výboru Jana Hofmanna: „Armáda má jasnou strategii, kterou nám představila, nicméně konkrétní body k tomu samozřejmě sdělit nemůžu. Bude se ale jednat o menší drony, nepůjde se cestou těch největších a bude jich hodně. A skutečně můžu potvrdit, že jak je ta strategie armády nastavena, tak do roku 2035 by drony měly být součástí nejenom 533. pluku bezpilotních prostředků, ale i všech ostatních.“

Na bezpilotních prostředky jsme se zeptali také ostatních členů výboru, kterým jsme položili následující otázku: Jak hodnotíte plán AČR na pořizování bezpilotních prostředků z hlediska typů a množství?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Pokud budu hovořit obecně, tak řekněme, že tento relativně nový trend pořizování bezpilotních prostředků vychází ze zkušeností z válečných konfliktů na Ukrajině a Středním východě. Co se týče konkrétního plánu, které má Ministerstvo obrany, tak nám tyto informace sdělilo v utajeném režimu a z tohoto důvodu se nemohu k tomuto tématu relevantně vyjádřit.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Armáda ustoupila od nákupu bezpilotních prostředků střední velikosti. Místo nich chce nakoupit větší množství malých strojů převážně pro monitorovací účely a chce navázat a rozšířit stávající již užívané prostředky, jako jsou Puma, Raven či Scan Eagle. Tato strategie mi dává smysl. Vychází jak z poznatků bojiště na Ukrajině, tak z finančních možností rozpočtu resortu obrany.

Josef Bělica (ANO), člen výboru

Potřeba bezpilotních prostředků se ukazuje jako jeden z důležitých požadavků. AČR představila vcelku rozumný plán, s tím, že až budoucnost ukáže, jestli tento přístup je správný. V současné době kdy vidíme, jak levné bezpilotní prostředky zcela zahltí protivzdušnou obranu za relativně nízkých nákladů, je prostě důležité takové prostředky ve výzbroji mít. Dalším důležitým aspektem je pokrýt těmito prostředky celé spektrum výzev, od průzkumu a podpory, až po munici.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Domnívám se, že přehodnocení nákupu ze 3 kusů operačních bezpilotních prostředků z minulého roku a rozhodnutí o pořízení 200 kusů taktických prostředků je z hlediska aktuální potřeby AČR mnohem lepší. Taktické bezpilotní prostředky dnes můžeme považovat za jednu ze zásadních zbraní, které ovlivňují nejen vývoj války na Ukrajině, ale také konfliktů na Blízkém východě. Z tohoto pohledu vnímám reakci AČR na soudobé a budoucí konflikty jako pozitivní a plně ji podporuji.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Plán AČR na pořizování různých typů a množství bezpilotních prostředků do výzbroje AČR považuji za dostatečný a za jednoznačně pozitivní směrem k modernizaci našich ozbrojených sil. Můj dojem je takový, že naše armáda tuto oblast vyzbrojování rozhodně nepodceňuje. Jak můžeme vidět na válečném konfliktu na Ukrajině, využití bezpilotních prostředků je v dnešní době naprosto klíčové pro rychlou a efektivní reakci na různé bezpečnostní hrozby a výzvy. Nepochybuji, že investice do takovýchto moderních technologií přispěje ke zvýšení obranyschopnosti naší země.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Plán se odvíjí od množství prostředků a koncepce. Dnes vidíme v přímém přenosu, že se z dronů stává „páteřní“ složka. Považuji rozhodnutí koupit 200 menší dronů za rozumné, a to proto, že část bojových pozemních sil má už dnes ve svých setech takzvané rotní komplety ISR. Naše armáda už umí pracovat s bezpilotními prostředky jako jsou třeba Wasp AE a kvadrokoptéry typu vážka. Jsou to skvělé prostředky. Musíme mít ale na paměti, že mále drony nemohou nikdy nahradit ty střední taktické, s jejichž pořízením se počítá až následně.

Zdroj: Výbor pro obranu