Náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Karel Řehka za účasti prezidenta republiky Petra Pavla a 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce tento týden vystoupil na Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR v Praze. Toto pravidelné setkání velení Armády ČR stanovuje priority rozvoje české armády a hlavní úkoly ozbrojených sil na další období roku 2024. Je také současně prostorem pro zhodnocení uplynulého roku. Letošní setkání mělo navíc několik důležitých momentů, jako např. uzákonění výše výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP či sdělení, že není možné ignorovat rostoucí množství hrozeb, napětí a zejména válečné konflikty na Ukrajině a v Izraeli. 

Generál Řehka ve svém úvodním projevu vojákům poděkoval: „Většina z vás obětavě pracuje, hledá cesty, nebojí se odpovědnosti a na nic se nevymlouvá,“ uvedl náčelník GŠ, který zároveň ocenil společenskou a politickou podporu nejen v osobě prezidenta Pavla, vlády ČR, ústavních činitelů, ale především veřejnosti. Připomněl také pokračující válku na Ukrajině, kdy se podle něj Rusko chystá na dlouhou opotřebovávací válku a zmínil i konflikt na Blízkém východě i v dalších částech světa, jako je například Náhorní Karabach. „Konflikty, strategické šoky a překvapení se opakují s železnou pravidelností. Nelze spoléhat na věčný mír,“ uvedl genpor. Řehka doslova a doplnil, že eskalační potenciál ve světě roste.

„Je mojí povinností říkat fakta, i když jsou nepříjemná. A budu to dělat dál. Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a Aliancí, byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů. To změnilo pohled na naše plánování a zažité postupy,“ pokračoval ve své řeči Řehka a připomněl další úroveň hrozeb v podobě terorismu, který je kromě Ruska nejvýznamnějším protivníkem Aliance. Důležitým prvkem boje proti terorismu je podle náčelníka generálního štábu jeho nulová tolerance.

Generál Řehka také v rámci své řeči zrekapituloval své hlavní cíle, které zazněly již v minulém roce a stále platí. „Můj hlavní a jediný cíl je bojeschopnost,“ uvedl náčelník generálního štábu a připomněl pět směrů, které mají pomoci k naplnění tohoto cíle. Jde zejména o vojenskou revizi obrany, která vychází z vládou schválené bezpečnostní strategie. Vojáci podle něj testují a revidují obranné plány, pracují na mírové i válečné struktuře armády a zabývají se také zálohami, mobilizací a vytvářením adekvátních zásob. Důležitou součástí je také implementace aliančních regionálních obranných plánů.

Druhým směrem je vize válčení budoucnosti v nově zřízené Radě pro budoucí válčení s mnoha pracovními týmy. Za třetí je to modernizace, ve které armáda letos razantně pokročila. Připomeňme např. pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90, které znamená pro pozemní síly klíčový zbraňový systém pro přezbrojení 7. mechanizované brigády. Pořízení letounu F-35 pak pro celou armádu znamená kvalitativně vyšší úroveň fungování, velení a řízení spolu s digitální transformací. Dále se jedná o vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, obrněná spojovací a velitelsko-štábní vozidla TITUS, mobilní 3D radiolokátory MADR nebo systémy elektromagnetického boje STARKOM. Probíhá také integrace nových děl CAESAR i automatizovaného systému řízení palby.

Nedílnou součástí těchto změn je podle Řehky také přezbrojení aktivní zálohy. Dlouhodobým problémem a zároveň klíčem k úspěchu je rekrutace, kterou náčelník generálního štábu považuje za nejdůležitější a nejtěžší. Podstatným směrem je pak podle něj kultivace strategické diskuse o obraně České republiky, ke které AČR významně přispívá. „Armáda neřídí směr společenské diskuse. Snažíme se ale přispět k tomu, aby se vážná debata vedla především o tom, co nám reálně hrozí, kdo je náš protivník a jak budeme v krizi mobilizovat společnost, abychom ji zvládli. Nikoli o tom, kolik máme jakých vozidel či jaký kanón je lepší. K tomu se scházíme s bezpečnostní a akademickou komunitou, mluvíme s ústavními činiteli, podílíme se na přednáškách a v tomto duchu vystupujeme na veřejnosti,“ uvedl genpor. Řehka.

Mezi hlavní úkoly pro armádu v roce 2024 patří bojeschopnost, rekrutace a výcvik. Pouhá modernizace podle Řehky současné problémy neřeší. Klíčem jsou kvalitní vojáci, velitelé, dobrý výcvik a adekvátní doktrína. „Vedle výzbroje a materiálu jsou stejně důležité další aspekty jako morálka, vycvičenost, vedení, myšlení, koncepce a doktríny. Nejhorší by bylo přílišné uspokojení z nové techniky nebo pasivní čekání na ní,“ uvedl Řehka a připomněl, že armáda musí pracovat na odstrašení a obraně a připravovat se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem, vybaveným jadernými zbraněmi. Důležitou oporou je pak pro Českou republiku její členství v NATO a při budování a přípravě armády je tak potřeba respektovat schválené alianční obranné plány. „Bojeschopnost, vyšší míra připravenosti, rozsáhlejší příspěvky do nového aliančního modelu sil, zajištění území pro přijetí a tranzit spojeneckých sil. Musíme doplňovat zásoby a chystat se bude muset celý stát. To vše musíme zvládnout při plnění současných úkolů a závazků, včetně zahraničních operací a vyčleňování jednotek do pohotovostních sil,“ uvedl náčelník generálního štábu.

Závěrem svého vystoupení pak genpor. Řehka konstatoval, že obrana není úkol jen pro armádu a připravovat se tak musí celá republika ve smyslu řešení civilní ochrany, dopravní infrastruktury, zásobování, lékařské péče apod. Pro případ vojenských hrozeb však musí být armáda v tomto úsilí iniciativní a hrát stěžejní roli.

Prezident Petr Pavel následně projev náčelníka Generálního štábu AČR ocenil a zdůraznil připravenost naší armády. „Zároveň bychom měli velice pozorně sledovat všechny konflikty, ke kterým ve světě dochází, a brát je jako otevřenou učebnici. Ne jenom válka na Ukrajině, ale i konflikt na Blízkém východě, nám dává spoustu lekcí k tomu, jak změnit, adaptovat nejenom naši armádu, ale i systém řízení, zpravodajství, logistiky k tomu, abychom v případném konfliktu byli úspěšní,“ řekl prezident Pavel. Kromě otevřených konfliktů na Ukrajině a v Izraeli prezident také připomněl například situaci v Sahelu a na něj navázaná rizika migračních vln do Evropy.

Prezident dále vysoce hodnotil naše členství v NATO a EU. Podle něj je důležité, abychom byli pro své spojence důvěryhodní a spolehliví partneři a byli jsme čitelní. „Já jsem v minulosti na půdě vojenského výboru mnohokrát apeloval na to, abychom opustili alespoň mezi vojáky přehnanou politickou korektnost, abychom nazývali problémy pravými jmény a na rozdíl ode mě, který si už musím občas dávat pozor na vyjádření, aby byla dostatečně citlivá, tak od vás se očekává, že budete brutálně pravdiví. Takže já bych vás chtěl podpořit v tom, abyste svá hodnocení situace neformulovali podle toho, jak budou politickou úrovní přijímána, ale podle toho, jak situace vyžaduje,“ zdůraznil ve svém projevu prezident Petr Pavel.

1. náměstek ministryně obrany František Šulc ve svém projevu připomněl dvouleté období práce resortu vedené ministryní Janou Černochovou. Bezpečnostní situace ve světě je podle něj nejhorší za poslední tři desítky let. „Největší světový řád, jak jej známe, čelí útokům ze všech stran,“ uvedl Šulc. V této souvislosti pak vyzdvihl nejen naše členství v NATO, ale také zdůraznil nutnost smazání dluhu, který v obraně z minulosti vznikl. „Musíme do obrany investovat, chytře a efektivně. Jen tak ochráníme naše svobody, náš životní standard a naši společnost,“ řekl 1. náměstek ministryně obrany.

Kromě našeho spojenectví s NATO je podle Šulce pro Českou republiku důležité také napravování vztahů na bilaterální úrovni, jako například přijetí dohody DCA se Spojenými státy. Dalším klíčovým dokumentem je pak přijetí nové Obranné strategie ČR, což je podle Šulce zadání, kam se ČR bude ubírat v době, kdy čelíme hybridnímu působení, kybernetickým útokům a využívání energetické závislosti jako zbraně. Naše armáda je podle něj závislá na soukromých dodávkách a složitých dodavatelských řetězcích, což znamená, že obrana jde daleko za rámec ozbrojených sil. „Obrana je věcí celé společnosti, nejenom ministerstva obrany, a toto je nutné opakovat stále dokola. I proto jsme prosadili další formu zapojení veřejnosti do obrany státu,“ uvedl 1. náměstek ministryně obrany František Šulc a doplnil: „Pořízení systémů je k ničemu bez jejich zavedení, bez dostatku munice a vycvičeného personálu. Veřejnosti musíme neustále dokazovat, že investice do obrany jsou efektivní. Musíme vysvětlovat, že nejde o nějaký nahodilý výmysl, ale o smysluplné využití veřejných prostředků na ochranu naší země a jejích občanů.“

Na následné tiskové konferenci náčelník generálního štábu na naši otázku týkající se spolupráce armády s vysokými školami, konkrétně s ČVUT, uvedl, že armáda se snaží spolupráci rozvíjet. V současnosti existuje neformální poradní sbor a skupina expertů, ve které je i rektor ČVUT. „S ČVUT jsme podepsali memorandum o porozumění, které nám definuje oblasti spolupráce. Identifikovali jsme několik stěžejních oblastí, které nás zajímají do budoucna. Technologie, které si myslíme, že budou mít dopady do armády a do budoucího válčení. Nyní probíhají expertní jednání na úrovni našich týmů a lidí, kteří se zabývají jednotlivými oblastmi s konkrétními fakultami,“ uvedl pro CZ DEFENCE generálporučík Řehka, podle kterého jsou jednání na začátku a první konkrétní projekty se teprve začínají rozjíždět.

Naše následná otázka, která směřovala na 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce, se týkala vytváření zásob pro naši armádu. V předchozích projevech totiž zaznělo, že se jedná o důležitý prvek udržitelnosti schopností armády. František Šulc v této souvislosti pro CZ DEFENCE uvedl: „Zásoby jsou kritické. To je jednoduchá věta, do které se schová poměrně složitý komplex všech otázek, odpovědí a postupů. Ukrajina jasně ukazuje, že bez dostatečných zásob nejenom munice, ale i náhradních dílů nebo například schopnosti opravy na našem území, to nemůže fungovat. My čelíme s nárůstem rozpočtu logicky většímu tlaku na množství akvizic a jejich objem, který musí ministerstvo administrovat. Budu mluvit za všechny, protože máme i státní podniky, které nám pomáhají a jsou podporou armádě. Musíme hledat vyšší efektivitu a my ji hledáme. Už to můžete vidět například v tom, že se více soustředíme například u munice či náhradních dílů na dlouhodobější rámcové smlouvy. To nám umožňuje snížit administrativu. Snažíme se preferovat domácí průmysl, ale musíme efektivitu zvýšit, protože počet obslužného personálu se nezvyšuje.“

1. náměstka ministryně obrany pak ještě doplnil náčelník generálního štábu genpor. Řehka: Ona to je celkem logická věc. Nějaká odložená potřeba nebo logistika „just in time“ a aplikace některých civilních standardů na zásobování a logistiku v armádě neplatí a nemůže platit, protože armáda se chystá na ty nejhorší scénáře a na krizové stavy a pro nás není efektivita to, že ušetříme a máme toho co nejmíň ve skladech a máme tam jenom to nezbytné, co zrovna v tu chvíli potřebujeme. Pro nás je efektivita v tom, že když přijde krize a úkoly, ke kterým si armádu platíme, tak armáda bude schopna fungovat. A poznatky z konfliktů nás formují. Koneckonců tu diskusi vedeme i v Alianci na vojenské úrovni. Co vidíme dnes, je, že operační kapacita není jenom o kvalitě, ale je to kombinace kvality i kvantity a dostatečných zásob. Vidíme, že v jakémkoliv konfliktu většího rozsahu, větší intenzity, který bude trvat delší dobu je technologická výhoda nad protivníkem důležitá. Dává nám nějaké okno příležitosti, ale v konečném důsledku je to nakonec vždycky o logistice, výdrži, že máte z čeho střílet, máte čím střílet a jste schopni provozovat a udržet v chodu vojenské jednotky. Daleko více se takhle dívám na vyzbrojování armády do budoucna. Daleko méně budu chtít, abychom pořizovali nějaké omezené počty velmi sofistikovaných věcí z nějakých exotických destinací, ale budu daleko víc chtít, abychom byli interoperabilní. Abych věděl, že to, co pořídíme, bude vždycky funkční. Budeme schopni to udržovat v chodu, budeme schopni to upgradovat a modernizovat a budeme mít zaručenou bezpečnost dodávek, náhradních dílů, munice a dalších věcí,“ uvedl pro CZ DEFENCE náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka.

Zdroj: Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR