V březnu 2020 oznámilo Oddělení průzkumu trhu a analýz Sekce průmyslové spolupráce MO ČR přípravu zahájení průzkumu trhu k projektu "Lehké útočné vozidlo - LÚV". Během něj bylo osloveno celkem 20 společností, z nichž 12 zaslalo Ministerstvu obrany celkem 14 možných řešení (platforem). Jde o akvizici, kterou mají být nahrazena současná vozidla Land Rover Defender 110 Kovboj a 130 Kajman, a počítá se s nimi pro vyzbrojení v první řadě 43. výsadkového pluku, a později také 102. průzkumného praporu. Má jít o částečně pancéřované útočné vozidlo o hmotnosti do 9,5 tuny přepravitelné těžkým vrtulníkem. Průzkum trhu byl dokončen v prosinci 2020. 

Foto: V březnu 2020 oznámilo Oddělení průzkumu trhu a analýz Sekce průmyslové spolupráce MO ČR přípravu zahájení průzkumu trhu k projektu "Lehké útočné vozidlo - LÚV". Jde o akvizici, kterou mají být nahrazena současná vozidla Land Rover Defender 110 Kovboj a 130 Kajman (na snímku). | DP

S pořízením lehkých útočných vozidel (LÚV) počítá Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 ve svém milníku 2025. Ministerstvo obrany zamýšlí nakoupit LÚV pro výsadkový pluk v hodnotě 5,5 miliardy korun. A v kontextu pomalejšího tempa růstu obranného rozpočtu zvažuje přenastavení priorit a ve prospěch pořízení LÚV odsunutí akvizice samohybných minometů za rok 2028, do navazujícího programu pozemních sil, kdy by měly být také nakoupena LÚV pro 102. průzkumný prapor v hodnotě 1,3 miliardy, kde nahradí vozidla Kajman M1.

„Pořízení cca 150 lehkých útočných vozidel v několika modifikacích je projektem požadovaným velením Armády ČR pro vyzbrojení výsadkového pluku v Chrudimi.  Podle stávajících plánů by měl být nákup realizován v letech 2023-26. Předpokládáme, že dodavatele budeme soutěžit, výsledek by měl být známý v příštím roce,“ odpověděl na náš dotaz ředitel Odboru komunkace MO Jan Pejšek s tím, že v rámci předakviziční fáze byly v rámci průzkumu trhu osloveny dvě desítky společnosti, z nichž dvanáct zaslalo celkem čtrnáct možných řešení. 

Foto: Oshkosh JLTV | Jan Zilvar / CZ Defence

Variant řešení je tedy pestrá škála. V tisku se již dříve objevily informace o možném zájmu výrobců z Izraele (Plasan SandCat), ze Švýcarska (MOVAG Eagle), ze Spojených států (Oshkosh JLTV), Saúdské Arábie (Nimr SOV Mk2 Ajban), ale i z České republiky v podobě vozidel GEPARD od společnosti Toyota Dajbych nebo vozidlo vyvíjené společností Zetor. S řadou z nich a dalšími se mohli seznámit návštěvníci letošního IDETu v Brně. 

Foto: Demonstrátor útočného vozidla pro rychlé nasazení postavený na platformě Zetor Gerlach 4x4 | Jan Zilvar / CZ Defence

Jedním z nejviditelnějších uchazečů o dodání vozidel v rámci zakázky LÚV je také britská společnost Supacat, resp. její český partner LPP, které chtějí Armádě České republiky nabídnout řešení v podobě vozidla HMT400 přezdívaného "Jackal" a spíše jeho šestinápravové varianty HMT600 "Coyote" či "Extenda". Viditelným je tento uchazeč mj. specifickou koncepcí svého vozidla. 

Foto: Vozidlo HMT400 4x4, přezdívané britskými ozbrojenými silami „Jackal“. | Cpl Ian Houlding / Wikimedia Commons / Public domain

Toto vozidlo se již jednou v souvislosti z ozbrojenými silami v České republice diskutovalo. V roce 2011 projevila zájem o tři kusy 601. skupina speciálních sil. Akvizice se nakonec nekonala. Jednak byl projekt kritizován kvůli ceně bezmála 100 milionů korun, přičemž účelem nákupu mělo být nasazení v Afghánistánu, jehož ukončení bylo očekáváno. Jednak nemělo vozidlo podle hodnocení dostatečnou ochranu přepravovaných vojáků. Z požadavku speciálních sil se zrodil další neúspěšný akviziční projekt, v němž soutěžila následně vozidla NIMR od VOP CZ a PERUN od společnosti SVOS - ve finále ani jedno z těchto vozidel nevyhovělo požadavkům, a 601. skss dostane za přibližně 50 milionů Kč pět vozidel Enok 4.8/AB na podvozku Mercedes G od bavorské společnosti ACS (bylo k vidění na letošním IDETu).

Foto: 601. skss dostane za přibližně 50 milionů Kč pět vozidel Enok 4.8/AB na podvozku Mercedes G od bavorské společnosti ACS (bylo k vidění na letošním IDETu) | Jan Zilvar / CZ Defence

Nicméně zpět k HMT400, a k dalším možným variantám HMT600 ("Coyote 6x6") a "Extenda", u kterého lze měnit konfiguraci podvozku ze 4x4 na 6x6 podle potřeby. Poslední varianta byla ve verzi Mk.2 také prezentována v expozici LPP/Supacat na letošním IDETu. Balistická ochrana vozidel SOV (Special Operation Vehicle) je samozřejmě vždy nižší než u zavřených LAV (Light Armored Vehicle), zajímavé však je, že pohonná soustava HMT400 a 600 je umístěna ve středu vozidla, což jednak vyvyšuje pozici střelce, který je tak zřetelně vystaven palbě nepřítele, jednak snižuje balistickou ochranu řidiče a velitele při nastřelení vozidla z přední polosféry, kdy u běžně koncipovaných vozidel zvyšuje jejich ochranu vpředu umístěný motor. Na druhou stranu v uplynulých dnech prošlo vozidlo zatěžkávací zkouškou při ostrém nasazení britských sil v Mali – poprvé od zapojení Velké Británie do operace se kolona těchto vozidel dostala pod palbu nepřítele. Útok byl odražen beze ztrát a jen jedno z vozidel utrpělo lehké poškození.

S ohledem na svou koncepci připomíná Jackal/Coyote/Extenda vozidlo spíše doprovodné než bojové. Kombinuje vlastnosti terénního vozidla a náklaďáku, a na první pohled se liší od současných výsadkáři i průzkumníky používaných Kajmanů nejen velikostí. Což ovšem zřejmě nebude překážkou nejen proto, že jsme nedávno v rámci zakázky na osobní terénní automobily nakonec pořídili ve výběrovém řízení automobily nákladní - pickupy Hilux.

Diskutabilním prvkem je na první pohled zajímavá možnost měnit konfiguraci podvozku u varianty Extenda. Problémem pro řidiče je, že podvozek 4x4 a 6x6 má rozdílné jízdní vlastnosti, a představit si situace, kdy bude změna podvozku v polních podmínkách nasazení v nějaké asijské či africké zemi výhodná či nezbytná, není jednoduché. Důležitější než taková variabilita je kompatibilita technologie. S případným zavedením vozidla HMT do výzbroje se dále rozšiřuje množství kolových platforem v armádě. A to o platformu velmi specifickou. Další otázkou pak je domácí výroba vozidel tohoto typu – a domácí výroba musí být v případě této techniky podmínkou zakázky a počítá se v takovém případě s případnou výrobou vozidel značky Supacat státním podnikem VOP CZ. Počet kusů pro 43. výsadkový pluk ani pro 102. prapor nebude závratný, a možnosti exportu u nás vyrobených vozidel tohoto typu do třetích zemí budou otázkou. Státní podnik VOP CZ je současně také marketingovým partnerem jiného vozidla, které se bude patrně tendru účastnit: velmi moderně vyhlížejícího saudskoarabského NIMRu.

Foto: Vozidlo NIMR AJBAN 440A | VOP CZ

Vozidla Supacat používá britská armáda, v omezené míře pak dále Australané, Norsko, Dánsko, v Mali mají také čtyři vozidla Estonci. Vozidla byla nasazena od roku 2008 v Afghánistánu, celkem jich bylo vyrobeno na 1 000 kusů.

Jak bylo řečeno, trh nabízí lehkých útočných vozidel pestrou paletu typů. Jako náhrada za vozidla Land Rover Defender Armády České republiky se dlouhodobě prezentují typy LRPV (Long Range Patrol Vehicle – oceněný v roce 2019 na IDETu cenou Zlatý IDET) a RDV (Rapid Deployment Vehicle) GEPARD od společnosti Dajbych. Oba jsou postavené na platformě Toyota Land Cruiser 70, a liší se určením, hmotností a mírou balistické ochrany. Kromě specifických řešení spočívá jejich výhoda v rozšířenosti a osvědčenosti původní platformy po celém světě, a vojenské i militarizované varianty Land Cruiseru mají skvělou pověst odolného a provozem prakticky nezničitelného vozidla.

Foto: Průzkumné vozidlo dlouhého dojezdu – Long Range Patrol Vehicle (LRPV) – Gepard vychází z platformy legendární Toyoty Land Cruiser řady 70. | Jan Zilvar / CZ Defence

Kromě Jackalu nebo Gepardu je určitě zajímavým možným řešením také americký Oshkosh, představený letos na IDETu v atraktivních dynamických ukázkách. Jde o vozidlo, které v USA uspělo v soutěži na náhradu populárních vozidel Humvee (HMMWV) a s výrazně vyšší balistickou i protiminovou odolností a lepšími jízdními vlastnostmi bude u amerických ozbrojených sil hrát stejnou roli. Kromě USA vozidla používá již Litva, objednaly je ozbrojené síly Černé Hory, Slovinska, a do budoucna s nimi počítá také Belgie, Brazílie nebo Severní Makedonie.

Bude velmi zajímavé sledovat, podle jakých konkrétních kritérií, jakým způsobem a za jakých podmínek AČR nakonec lehké útočné vozidlo pořídí. Armáda tento druh techniky bude umět jistě dobře využít v zahraničních misích v zemích třetího světa. Období, kdy byla politická reprezentace států Aliance ochotná významné mise tohoto charakteru zahajovat a vést, se však patrně chýlí ke konci, což by resort obrany měl brát v potaz.

Zdroj: defenceprocurementinternational.com, defenseworld.net, Ministerstvo obrany ČR