Vzdělání je základ schopností a dovedností každého z nás a být vojákem profesionálem znamená celoživotní práci na svých znalostech, schopnostech a dovednostech. Pokud vyrůstáte v prostředí jednotek 4. brigády rychlého nasazení „Obrany národa“ (4. brn), je logické, že se její moto „tam, kde jiní nestačí“ stane součástí vaší DNA a výzvu, jakou bylo vyslání do United States Army Sergeants Major Academy (USASMA) pro získání vysoce kvalitního vzdělání, berete jako úkol, kde nesmíte selhat. Bez ohledu na fakt, že do této školy posíláme praporčíky AČR již od roku 2004, v současných řadách AČR naleznete pouze do deseti absolventů této prestižní školy a já osobně jsem třetí vrchní praporčík 4. brn, který dostal možnost na této škole studovat. V minulých dílech jsem vám popsal tzv. pre-course neboli nultou část vzdělávacího kurzu a 1. katedru i 2. katedru (z celkem pěti). V tomto článku vám nasdílím své zkušenosti z 3. (Department of Command Leadership) a 4. katedry (Department of Professional Studies).

Department of Command Leadership – případová studie a zkouška u majora

Tak, jak už byl už člověk zvyklý, výměna katedry spočívala i ve výměně spolužáků a instruktorů. V mé DCL třídě jsem byl zástupce velitele třídy, měl jsem tak na starosti předávání důležitých informací od instruktorů směrem ke třídě, řešení nenadálých situací a zajišťoval jsem podporu a pomoc se vším, co velitel třídy potřeboval. Souhrou náhod jsem tuto funkci měl ve třídě katedry leadershipu, a nutno podotknout, že i zde dvojice instruktorů Mr. Todd a SGM Delegarza, kteří nás dostali na starost a úspěšně provedli nástrahami této katedry, nás naučili mnohem víc, než jsem si myslel.

Tento blok začínal souborem lekcí včetně baterie testů, která učila a prověřovala pochopení budování mentální odolnosti vojáků, vypořádání se s těžkými životními i pracovními situacemi a nastavení správného myšlení. Bylo to náročné nejen jazykově (jelikož tyto lekce obsahovaly hodně psychologie a odborných termínů), ale i proto, že veškeré poznámky se musely dělat ručně. Testy byly vždy ten samý den po ukončení souboru přednášek, tedy měli jsme krátkou dobu na sumarizaci myšlenek a pochopení učené látky, nicméně takhle byla pravidla nastavena a my se s tím museli poprat. 

Zajímavou zkušeností na této katedře bylo psaní esejových testů, které trvaly tři hodiny a byly řešeny formou případové studie. Týden před testem dostal člověk zhruba 20 stránek popisu nějaké bitvy nebo bojové situace a musel si text připravit jako podklad pro právě probíranou látku. Já dostal Bitvu o Samaru, též známou jako operace Baton Rouge, které proběhla v Iráku v průběhu roku 2004. Spojit teorii o leadershipu spolu s reálným scénářem mi jako učební metoda dávala příležitost pochopit látku do detailu a s dobrým porozuměním. Neznal jsem sice klíč pro hodnocení (a upřímně mi do teď zůstává stále utajen), ale oba testy jsem nakonec zvládnul nad 94 %, což bylo poměrně slušné hodnocení. 

Seminární práci, která byla v tomto semestru na téma etiky v armádě, jsem psal na téma drog v armádě. Snažil jsem se poukázat na problém, se kterým se potýká generace válečníků z doby globální války proti terorismu (GWOT). Bráno objektivně i subjektivně – nadměrné užívání prášků proti bolesti, traumatické poranění mozku, posttraumatická stresová porucha – to vše jsou věci, které jsou následky GWOT mezi veterány i vojáky v činné službě a je to skutečný problém, kterému ozbrojené složky USA čelí. Tato práce mi přinesla možnost nahlédnout do prostředí US SOCOM a lépe tak pochopit jejich kulturu a zejména pak klima, které v této komunitě panovalo, což se skvěle hodilo jako příprava na ústní zkoušku.

Také na této katedře platilo, že žádná zkouška nebude stejná, což se týkalo i té ústní. V DCL jste ústní zkoušku skládali před cizími instruktory, což eliminovalo jakékoliv empatie nebo nesympatie vůči vám ze strany instruktorů. Zkoušku jsem skládal před majorem Gavinem Patonem OBE, bývalým vrchním praporčíkem britské armády a nositelem titulu Officer of the Order of the British Empire. Pro mě osobně to byla další výzva a velká čest nejen tohoto člověka potkat, ale dostat od něj zpětnou vazbu ke své zkoušce, k mým znalostem a dovednostem. 

Předpoklad toho, že DCL bude nejnáročnější předmět a pomyslný „zabiják hodnocení“ se nakonec ukázala jako pravdivá. Nicméně musím přiznat, že jsem si tento předmět opravdu užil a hodnotím ho jako velice přínosný, bez ohledu na jeho náročnost. Mé celkové hodnocení nakonec bylo 91,08 %, což bylo A-. Škola se přehoupla do druhé poloviny a mě čekal „Department of Professional Studies“.

Department of Professional Studies – Střet vojenských schopností s civilním světem

Předposlední semestr se věnoval aplikací vojenských metod vedení lidí a v kontrastu civilního světa. Musím přiznat, že jsem se vlastně na tento předmět vůbec netěšil, nicméně přístup instruktorů Mrs. Hunta a SGM Cornetta dokázal z tohoto předmětu udělat nejen velice zajímavý čas strávený na USASMA, ale oba instruktoři také vytvářeli a moderovali velice zajímavé diskuse ohledně střetu vojenské mentality s tou civilní.

Tento předmět byl plný diskusí na různá témata, kdy každá z nich byla hodnocena. Zpracovávaly se také malé eseje za účelem prolnutí vojenské historie se současností, řešily se hybridní hrozby a asymetrické válčení či střet vojenské kultury s civilním světem a jejich vzájemném prolínání. Jako téma jedné ze tří esejí jsem si vybral právě střet vojenské a civilní entity a psal a společnosti Blackwater a jejich problémech. Musím říct, že to bylo velice obohacující téma, jelikož v současné době vidíme poměrně velkou angažovanost soukromých firem na moderním bojišti, což je něco, co ovlivňuje plnění úkolů a musí být zvažováno při plánování operací na nejen strategické úrovni velení. Výsledné hodnocení této mé eseje bylo 95 %, což mě osobně motivovalo k tomu, abych se pokusil dosáhnout u dalších esejí ještě lepšího výsledku.

Další esej byla zaměřena na střet vojenské historie a současnosti a já si vybral Bitvu o Británii a její porovnání s konfliktem na Ukrajině. Argumentaci jsem položil na průmětu podoby třech základních rysů, kterými byly moderní technologie, vůle národa a pomoc z ciziny. Chci jen podotknout, že šlo hlavně o argumentaci a podporu kritického a kreativního myšlení, nebyla zde žádná snaha o politický podtext, jelikož striktní dodržování apolitického myšlení byla jedna ze zásad práce na této škole. Hodnocení této práce bylo nakonec taktéž na 95 %, jelikož drobné gramatické chyby a nedokonalé slovné obraty byly pořád překážkou pro plné hodnocení.

Tento semestr byl proložen týdnem volna, který bohužel pro mezinárodní studenty týdnem volna nebyl, jelikož jsme měli organizovaný výlet do Washingtonu D. C.

Místo lehkého odpočinku a vydechnutí ze studijního tempa, které si dopřáli pouze američtí studenti, jsme tak přes den navštěvovali památky hlavního města USA a přes noc pak doháněli práci na esejích a diskuzních fórech. V daný moment to nebylo vůbec příjemné, vlastně to bylo spíše stresující, jelikož musíte pracovat na hotelu do pozdních nočních hodin a nedokážete si moc užít ani programu vaší návštěvy, ani se nedokážete maximálně věnovat práci do školy. Následně se odevzdala poslední esej a pomalu se blížil i konec tohoto semestru. Pár hodnocených briefingů i dílčích testů zůstávalo stále před námi, ale čas najednou začal utíkat rychleji.

Jeden z dílčích testů, nepřímo souvisejících s tímto semestrem, pak bylo přezkoušení z tělocviku podle standardu ACFT. Jedná se o přezkoušení fyzické zdatnosti s následným měřením BMI. Toto přezkoušení se skládá z šesti disciplín, kterými jsou mrtvý tah (maximálka 340 lbs), hod medicinbalem (maximální výkon 12 m), člunkový běh se zátěží (1,30 jako nejlepší výkon), kliky s rozpažováním (maximálka 60 kliků za dvě minuty), plank (maximálka 3,5 minuty) a běh na dvě míle (maximálka 14 minut). Všechny disciplíny se musí splnit do 60 minut a maximální možný počet dosažených bodů je 600. Můj výsledek v tomto přezkoušení byl 576 bodů, kdy jsem měl disciplíny mrtvý tah, plank a člunkový běh se zátěží za plný počet bodů, kliky za 97 a běh za 95 bodů. Pouze hod medicinbalem byl za 84 bodů, což mě připravilo o lepší výsledek. Tento styl přezkoušení celkové fyzické zdatnosti mě velice oslovil a bez ohledu na jeho náročnost věřím, že podobný program je budoucnost fyzické přípravy moderních armád a je jen otázkou času, než se zkušenosti U.S. Army s tímto programem promítnout i do jiných armád. Samostatnou kapitolou je pak měření BMI, které je přímou součástí přezkoušení z tělocviku, nicméně nebylo žádnou překážkou pro splnění ACFT jako celku, a s celkovým hodnocením 96,73 % za DPS byl přede mnou poslední semestr v Department of Joint, Interagency, Intergovernmental and Multinational Operations. Ale o tom vám povím v posledním díle tohoto seriálu.

Zdroj: United States Army Sergeants Major Academy