Vláda České republiky rozhodla v uplynulém týdnu o zahájení jednání s vládou Spojených států o pořízení 24 bojových letounů 5. generace Lockheed Martin F-35A Lightning II. Čas na vyjednání podmínek smlouvy má ministryně obrany Jana Černochová (ODS) do října 2023, a minimálně do okamžiku, kdy bude jednání skončeno, je akvizice F-35 jediným směrem, na který se chce Ministerstvo obrany v souladu s doporučením armády soustředit. Podívejme se přesto na jednu z  možností, které se mohou vrátit do hry v případě, že k dohodě se Spojenými státy z jakéhokoli důvodu nedojde – touto možností je převzetí stávajících Gripenů C/D do vlastnictví České republiky a jejich modernizace podle vzoru, který probíhá v Maďarsku a ve Švédsku, a následný plynulý přechod na nejmodernější verzi Gripen E.

Před nedávnem proběhla médii zpráva postavená na rozhovoru švédského velvyslance Fredrika Jörgensena pro ČTK o tom, že variantou a součástí řešení otázky českého nadzvukového letectva může být také bezplatný převod vlastnictví v současnosti provozovaných letounů JAS-39 Gripen C/D. Ministryně obrany Jana Černochová následně popřela, že by vláda ČR podobnou nabídku od vlády Švédského království obdržela oficiální cestou. Je pak otázkou, zda vůbec a jaká bilaterální jednání mezi vládou České republiky a Švédským královstvím o možnostech letounů Gripen zajistit obranu českého vzdušného prostoru proběhla. 

Odpověď na otázku, jestli se Vzdušné síly AČR vydají dále švédskou (Gripen), nebo americkou (F-35) cestou byla veřejně dána 20. července po zasedání vlády, kdy ministryně obrany dostala od vlády pověření jednat s americkou vládou (do října 2023) ohledně pořízení letadel F-35. Podle Jany Černochové tak vláda rozhodla na základě doporučení armády. Na výše uvedené následně reagoval výkonný ředitel Saabu Micael Johansson takto: „Předpokládali bychom, že jako dlouhodobý partner České republiky, se kterou úzce spolupracujeme na úspěšném programu Gripen, dostane i Švédsko možnost představit současné a budoucí možnosti letounu Gripen a že švédská vláda bude mít transparentní možnost představit její nabídku.“

Foto: 20. července po zasedání vlády ministryně obrany dostala od vlády pověření jednat s americkou vládou (do října 2023) ohledně pořízení letadel F-35. | Shutterstock

V obecných rysech jsou pro a proti obou výše uvedených možných řešení známá. Pojďme si na následujících řádkách blíže přiblížit, jak by mohla budoucnost Vzdušných sil AČR na letounech Gripen vypadat v případě, že by akvizice F-35 z nějakých důvodů nemohla být realizována. 

Dva projekty týkající se modernizace Gripenů verze C/D již ve Švédsku probíhají. Nejprve byla v lednu letošního roku oznámena dohoda mezi maďarskou vládou a švédskou správou obranného materiálu (FMV) o modernizaci MS20 Block 2.2 stávajících maďarských Gripenů C/D, kterou provede výrobce letounů, společnost Saab. Takto označený upgrade se zaměřuje především na posílení bojových a komunikačních schopností letounu a rozšíření škály zbraní, které mohou letouny nést. 

Foto: Švédský Gripen C/D v modernizaci MS20 Block 2.2 | Saab

Modernizace radaru PS-05/A Mk 4 zvyšuje dosah pro sledování vzdušných cílů. Tento radar má o 60-100 % delší dosah oproti stávající verzi Mk 3, a to v závislosti na velikosti a letové hladině. Vyznačuje se posílenou schopností detekce nízkoletících cílů, vyšší odolností proti rušení, flexibilní podporou pro různé druhy střel. Přináší také potenciál dalšího rozvoje v obou módech, tedy vzduch-vzduch a vzduch-země, a umožňuje integraci radarové antény s aktivním elektronickým snímáním (AESA). V oblasti komunikace jde o rozšíření funkcí Link16 (NATO Data link) a aktualizace na nejnovější standard zabezpečené komunikace NATO spolu s posílenou schopností identifikovat díky nejnovějšímu režimu NATO 5 Identification Friend or Foe (IFF). Vylepšení v oblasti komunikace zahrnují vylepšenou schopnost koordinace s pozemními silami s podporou systému Digital CAS (blízké letecké podpory), který zkracuje čas mezi rozkazem a jeho provedením a zajišťuje správné zaměření cíle. Ruku v ruce s tím jde vylepšení schopností identifikace cíle (NATO IFF Mode 5), poskytující bezpečnou identifikaci spojeneckých letounů s posílenou datovou výměnou zahrnující pozici a letovou hladinu.

Upgrade MS20 Block 2.2 pak umožní využití střel Meteor pro likvidaci cílů mimo hranici dohledu (BVR), nejmodernější variantu AIM 120 C8 AMRAAM (rovněž BVR), namísto Sidewinderů možnost využít střel IRIS-T, které se vyznačují schopností zasáhnout cíle ve 360°, tj. včetně hrozeb přicházejících zpoza letounu. Protizemní výzbroj  pak zastupuje moderní GPS/laserem naváděná puma GBU-49 schopná ničit i pohyblivé a manévrující cíle. Zejména střely Meteor od evropské společnosti MBDA, jak zdůrazňovali také zástupci švédského letectva a společnosti Saab během květnové konference Future Air Force – New Generation Aircraft v Praze, velmi významným způsobem zvyšují efektivitu gripenů v boji, a to díky vynikajícímu výkonu s dosahem proti manévrujícímu cíli na hranici 100 km. Jen pro ilustraci české gripeny v současné době kromě kanónu Mauser Bk-27 ráže 27 mm používají dva druhy protiletadlových řízených střel: AIM-120 C5 AMRAAM středního dosahu a AIM-9 Sidewinder krátkého dosahu.

V dubnu pak byla oznámena stejná modernizace (MS20 Block 2.2) švédským letectvem provozovaných Gripenů C/D s cílem vylepšení schopností pro zachování operačního významu tohoto stíhacího letounu nejméně do roku 2035. "Gripen C/D je dnes páteří švédských ozbrojených sil a bude jí i v příštích letech, takže se jedná o důležitou zakázku, kterou zajistíme další provoz a operační význam Gripenu C/D," řekl k tomu Jonas Hjelm, ředitel divize Aeronautics společnosti Saab. Podle posledních vyjádření ze strany velitele Švédských vzdušných sil, gen. Carl-Johana Edströma se dá navíc očekávat, že SwAF bude letouny Gripen C/D paralelně provozovat vedle nově zaváděných gripenů verze E/F až do roku 2040.

Foto: Gripen C ve službách českého, maďarského a švédského letectva | Saab

Pokud by se české ministerstvo obrany rozhodlo jít cestou dalšího užívání stávajících čtrnácti letounů Gripen C/D, připadně rozšíření počtu letounů Gripen C/D, přijde do úvahy právě zmiňovaný modernizační balík MS20 Block 2.2. Zřejmou výhodou takového, ale zdůrazněme hypotetického, postupu by bylo získání komfortnější pozice a času pro dlouhodobější řešení, a to při omezených nákladech (za předpokladu, že bude potvrzena nabídka bezúplatného převodu stávajících čtrnácti strojů do českého vlastnictví). Současně by nehrozilo riziko, které se projevilo na Slovensku – zpoždění dodávek zakoupených F-16 souběžně s problémy při údržbě stávajících MiGů-29 v důsledku války na Ukrajině (a jejich předání ukrajinskému letectvu) si vyžádalo českou asistenci při zajištění ochrany slovenského vzdušného prostoru, kterou budou české gripeny společně s polskými partnery vykonávat od září 2022. V nedávných dnech také ministryně obrany Jana Černochová společně s vládou prodloužila na žádost litevské strany o 2 měsíce pobyt českých letců v Pobaltí (do konce září 2022), kde tito s pěti letouny pomáhají v rámci tzv. Air Policingu zabezpečovat vzdušný prostor nad pobaltskými zeměmi.

V případě České republiky by se modernizovaly letouny, které do výzbroje Vzdušných sil AČR přišly v roce 2004, a slouží tedy již bezmála dvě desetiletí. I tak, v roce 2027, kdy končí současná smlouva na pronájem, budou teprve v 50% svého životního cyklu a jejich modernizační potenciál je stále vysoký. Navíc plynulý přechod na verzi Gripen E by nijak neohrozil schopnost českého letectva plnit požadavky na ochranu vzdušného prostoru, protože přeškolení techniků, pilotů a případná adaptace infrastruktury se může odehrát během několika týdnů, na rozdíl od přechodu na zcela novou platformu, která bude v případě amerických strojů také velmi nákladná. Počítá-li švédské letectvo s verzemi C/D do roku 2035+, získala by Česká republika dostatek času pro přípravu na přechod na stroje nové generace, mezi něž je možné počítat i letoun Gripen E.

Do únorové ruské agrese proti Ukrajině bylo možné uvažovat o otázkách nadzvukového letectva v intencích dosavadních úkolů, jimiž je převážně Air Policing. Intenzívní symetrický konflikt probíhající pouhé stovky kilometrů od hranic České republiky však naznačuje, že početně slabší strana musí spoléhat na kvalitu a technologickou převahu. Moderní nadzvukový letoun je tedy pro naše Vzdušné síly AČR určitě zapotřebí, avšak měla by se brát v úvahu celková náročnost logistiky (např. včasnost dodání), celkové požadavky na infrastrukturu, cenová náročnost provozu apod.

Zdroj: SAAB, Ministerstvo obrany ČR