Podplukovník Ivo Zelinka je v současné době zástupce velitele 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Pluk vznikl nedávno (1. října 2020) sloučením 43. výsadkového praporu a Organizačního jádra výsadkového pluku v Chrudimi. Pplk. Zelinka už ve druhém ročníku na gymnáziu věděl, že chce být výsadkářem. Studoval vysokou vojenskou školu, obor průzkumník a vojenské vědy ve Spojených státech. Na Univerzitě námořní pěchoty získal po dvou semestrech titul magistr vojenských věd. Ivo Zelinka byl také nasazen na Balkáně a v Afghánistánu, kde získal mnoho cenných zkušeností. Pana podplukovníka jsme se v souvislosti s výsadkovým plukem zeptali na pár otázek.

Foto: Podplukovník Ivo Zelinka | archiv 43. výsadkového pluku / army.cz

1) Pane podplukovníku, naše země již téměř rok prochází těžkým obdobím pandemie koronaviru. Jak toto zasáhlo 43. výsadkový pluk? 

Asi jako celou zemi. Od března minulého roku jsme nasazováni ve prospěch této republiky, a to na místa a činnosti, které by mě před rokem ani ve snu nenapadly. Útvar to samozřejmě ovlivnilo i negativně, tedy ve smyslu, že během výcvikového roku 2020 nebylo možné dosáhnout všech výcvikových cílů, které jsme si naplánovali. Na druhou stranu jsem skutečně pyšný, že jsme dokázali jako výsadkáři pomoci nejenom rychle, ale zejména v extrémně široké škále úkolů. Nejvíc jsem ale hrdý na ty mladé výsadkáře, kteří byli postaveni před nezvyklé a obtížné úkoly, potkali se při nich i s umíráním a se smrtí, obstáli se ctí a vyšli z toho všeho silnější. Naplnilo mě to klidem, že výběrové řízení k útvaru funguje tak, jak má.         

2) Kolik máte v současné době nasazených vojáků v nemocnicích a dalších zařízeních? Je známo, že se řada vojáků při nasazení v boji s covid-19 sama nakazí. Jaké jsou počty nakažených u vás?

Počty nasazených výsadkářů i místa, kam je vysíláme, se stále mění, ale v polovině ledna to bylo zhruba 80 výsadkářů na 8 místech naší země. Doslova od Frýdlantu po Frýdek-Místek. Rovněž samotná nasazení tvořila širokou paletu úkolů od výpomoci na COVID jednotkách nemocnic, v LDN a domech pro seniory, na pražské záchrance v roli řidičů sanitek a mnoha dalších místech. 

Foto: Téměř dvě desítky příslušníků chrudimského výsadkového praporu plnilo od 16. března 2020 společně s policisty a celníky úkoly spojené se znovuzavedením kontrol na státní hranici. | army.cz

Co se nakažených výsadkářů týče, tak vás asi překvapím. Jarní část jsme dokázali projít bez jediného nakaženého. Na podzim, díky dramaticky větší virové náloži v populaci, se nám to sice už zopakovat nepodařilo, ale žádný z výsadkářů se nenakazil při samotném nasazení. Před odjezdem totiž všichni nasazení výsadkáři procházejí PCR testy. A hned několikrát se stalo, že testy odhalily nakaženého bez příznaků, který musel být před odjezdem vystřídán. Podstatné je, že to nikdy neomezilo schopnost nasazení útvaru ve prospěch republiky. Všechna hygienická opatření, která jsme na útvaru museli přijmout, mají za cíl chránit zejména systém a až pak jednotlivce. Přeci jen jsme jakožto výsadkáři nadprůměrně mladá a zdravá populace, která má ty nejlepší předpoklady se s nemocí vypořádat bez větších obtíží. Nicméně platí, že výsadkář v karanténě je výsadkář, který nemůže být nasazen ve prospěch IZS.

3) Pane podplukovníku, dle nedávno zveřejněných údajů se náboru opravdu daří. Daří se i vašemu pluku plnit potřebné kapacity? Občas na sociálních sítích zaznívají názory o upřednostňování nového pluku před ostatními útvary/jednotkami. Můžete se k tomuto tvrzení, prosím, vyjádřit?

Náboru se skutečně daří, což naštěstí není jen můj dojem, ale je to podložené daty. Rekrutační cíl 2.000 nováčků se armádě minulý rok podařilo překonat, a to i v mimořádně těžkých „covidových“ podmínkách náboru. Úspěch rekrutace do AČR se pak následně promítá i do úspěchu rekrutace jednotlivých útvarů. Samozřejmě ne každému útvaru se daří stejnou měrou, ale to je dané i úsilím samotných útvarů. My jsme to pojali jako naši absolutní prioritu, a tak se snažíme být atraktivní pro naši cílovku, kterou jsou nadšení mladí lidé. Když mluvíte jejich jazykem, necháte je nahlédnou pod pokličku „výsadkařiny“, tak pak dosáhnete toho, že dojdou na rekrutační středisko a tam řeknou: „Chci se stát kulometníkem-výsadkářem v Chrudimi, jinam nechci.“ A je jedno, že jsou z Ostravy a dozvěděli se o nás přes sociální sítě nebo náš nový web www.43vysadkovypluk.cz  

Za druhou polovinou úspěchu stojí jednoznačně Agentura personalistiky. Když se jen trochu snažíte a pravidelně uvolňujete k náboru ta nejatraktivnější místa a spojíte je s uchazeči, kteří se vám ozvou zpravidla po sociálních sítích, tak dokážou možné i nemožné. Nábor personálu je operace jako každá jiná. Pokud si ujasníte cíl, cestu k němu, a prostředky, které k tomu potřebujete, a jste ochotní tomu dávat maximum, ta se výsledek dostaví. 4. ledna nám přes bránu útvaru prošlo 50 motivovaných nováčků, kteří se chtějí stát výsadkáři. Dokud se bude ten pohled každý čtvrt rok opakovat, tak nemám o budoucnost pluku obavy. Na výběrové řízení 16. – 18. března se nám přihlásil doposud rekordní počet uchazečů, což mě naplňuje optimismem.

Foto: Náboru se skutečně daří, což naštěstí není jen můj dojem, ale je to podložené daty. | archiv 43. výsadkového pluku / army.cz

4) Pokud nábor nováčků do výsadkového pluku není problém, může být pro vás problémem odchod zkušených výsadkářů? Přeci jen nějakou dobu trvá, než se nováček přetvoří ve zkušeného výsadkáře. Jak dlouho vlastně trvá průměrná délka služby výsadkáře?

Odchod zkušeného výsadkáře je samozřejmě vždycky ztrátou pro pluk, ale ne nutně pro armádu. Od nás totiž zpravidla pokračují někam, kde jejich zkušenosti armáda dál využije. Máme naše bývalé příslušníky jako instruktory u Vojenské akademie ve Vyškově, ve vojenském školství (středním i univerzitním), nebo třeba u blízkého pluku logistického zabezpečení v Pardubicích. V neposlední řadě tvoří naši bývalí příslušníci disproporčně velkou část 601. skupiny speciálních sil, na což jsme patřičně hrdí. 

Je těžké říct přesně, jak dlouho průměrně trvá délka služby výsadkáře, už proto, že si ji každý určuje především sám. Já osobně sloužím u výsadkářů 15 let, vedoucí praporčíci komand a středisek podobně. Naši nejzkušenější instruktoři výsadkové přípravy i výrazně déle. Průměr bych řekl, že bude tak 8-12 let. Je třeba brát v potaz, že jen získat právo nosit červený baret (tedy splnit výběrové řízení, doplňující intenzivní výcvik a základní výsadkový kurz) trvá zpravidla necelý rok a pak minimálně jeden další rok je třeba věnovat secvičenosti výsadkáře se zbytkem jednotky. A to ani nezmiňuji nutnost osvojit si specializaci v rámci jednotlivých komand.       

5) Když už jste to nakousnul – co si lze představit pod onou specializací komand?

V druhé polovině minulého roku, po schválení doktríny „Bojové použití výsadkových jednotek“ a před zahájením plánování výcvikového roku 2021, jsme si poctivě zanalyzovali, zda některé z úkolů, které jsou nám stanoveny, vyžadují větší množství výcviku a zároveň je jejich plnění vysoce pravděpodobné. A vyšly nám z toho operace ve dvou prostředích, která tato kritéria splňují – operace v horách a operace ve městech. A jelikož pluk má ve své sestavě čtyři komanda (a jedno záložní k tomu), tak dvěma komandům byla stanovena jako jejich specializace boj v horách a dvěma boj ve městě. 

Foto: Nácvik přepravní kapacity letounu CASA, 2020 | archiv 43. výsadkového pluku / army.cz

Důvodem je vzájemná operační zastupitelnost, ať už v konfliktu střední intenzity, nebo kvůli nasazování do zahraničních operací, či držení stálých hotovostí. Specializace ale neznamená, že je to to jediné, co ta komanda cvičí nebo, že jich oblast vůbec necvičí komanda ostatní. Je to o prioritizaci výcvikových zdrojů, kurzů, dlouhodobé přípravě instruktorů, ale i nákupu specializovaného vybavení.            

6) Jakými moderními protitankovými prostředky v současné době výsadkáři disponují? V případě nasazení se počítá i s případnou eliminací nepřátelské těžké techniky.

V současné době jsou výsadkáři vybaveni třemi protitankovými prostředky. Stejně jako zbytek AČR využívá pluk jednorázový prostředek RPG-75, který jsme operačně použili i při zahraničních nasazeních. Nejširší použití má u nás jednoznačně multifunkční tarasnice Carl Gustav M3, jejíž účinnost (zejména protipěchotní šrapnelové munice vybuchujícími v přednastavené vzdálenosti), předčila v Afghánistánu všechna očekávání. A triádu doplňuje protitankový raketový komplet 9K113 Konkurs, který se hodí pro situace, kde už tarasnice nestačí – tedy na pohyblivé cíle v dlouhých vzdálenostech.   

Jelikož právě Konkurs je z triády nejenom nejstarší, ale zároveň už výrazně zaostává za svými konkurenty, čekáme ve střednědobém horizontu jeho nahrazení. Jako nejvhodnější byla určena protitanková řízená střela 5. generace SPIKE LR II. Nejenom, že je to multifunkční střela s bezkonkurenčními parametry, ale odpalovací zařízení bude schopno střílet i starší střely SPIKE LR, které jsou ve výzbroji KBVP Pandur. 
      
7) Výsadkový pluk v současné době používá ověřené kulomety FN Minimi (v rážích 5,56 mm a 7,62 mm). Aktivní zálohy 43. výsadkového pluku dosud používají kulomet UK vz. 59. V jakém časovém horizontu přejdou i záložníci na kulomety FN Minimi?

Výsadkový pluk je regulérní součástí AČR, v nákupu zbraní tedy spoléhá zejména na rámcové smlouvy, které byly nedávno uzavřeny. Tento rok očekáváme nahrazení pušek pro přesnou střelbu SVDN-3 Tiger novou puškou BREN 2 BR v ráži 7,62x51 mm. A další v řadě bude doplnění nových tabulkových míst pluku karabinami Bren 2 a kulomety Minimi 7,62 mm Mk3 a pistolemi P-10. A v této fázi počítáme právě i s 5. komandem (AZ).

8) Čeho se vám u pluku aktuálně nedostává? Či patříte k těm, kteří mají dostatečné prostředky v oblasti výzbroje, výstroje a techniky?

Ačkoliv se mohl opřít výsadkový pluk o velmi dobrý základ 43. výsadkového praporu, tak to zároveň znamená, že většinu výzbroje, výstroje a dalšího materiálu má stále na původní počty. Masivně tedy doplňujeme napříč všemi kategoriemi, ať už ze skladů nebo nákupů AČR, tak pomocí vlastních decentrálních nákupů.

Ty jsou prostředkem, kterým disponuje každý útvar AČR a je jen na nich (v rámci určitých omezení), jak si určí priority. Minulý rok jsme z hlediska nákupů upřednostnili jednu z našich průzkumných skupin změřenou na průzkum a demolice pod vodní hladinou, která si to už skutečně zasloužila. Tento rok jsme nákupy zaměřili ještě částečně na zbylé průzkumné skupiny, abychom zlepšili jejich schopnosti v zasazení volným pádem. Nicméně už jsme nezůstali jen u nich, ale řadu nákupů nasměrovali do individuálního vybavení výsadkářů komand a středisek. Potýkáme se tedy se stejnými těžkostmi jako všechny útvary, přičemž se je snažíme na vlastní úrovni řešit.      

9) Co zahraniční mise? Dle všeho nebude mise v Afghánistánu mít dlouhého trvání (i s ohledem na volbu nového prezidenta Joe Bidena), navíc strážní rota zde již nefiguruje. Kde budou vaši vojáci sbírat cenné zkušenosti?

Minulý rok jsme se vrátili z nasazení v Afghánistánu, kde jsme působili v rámci strážní roty (a předtím jako Jednotka podpory a vlivu – Logar na výcvik speciálních sil afghánské policie), takže teď provádíme fázi konsolidace. Nicméně ptáte se na budoucnost nasazení pluku a tou je jednoznačně Afrika. 

Foto: Poradní tým ANA (útok na konvoj) , Wardak (Afghánistán), 2011 | soukromý archiv Ivo Zelinky

10) Pane podplukovníku, pokud se podíváme na Vaše vysoké pracovní nasazení, včetně pravidelných výstupů na sociálních sítích, máte při tom všem čas na sebe, na rodinu apod.?

Co vám na to mám říct (smích)? Výsadkový pluk je teď v kritické fázi svého vývoje, všichni tomu dáváme víc než 100 %, mě nevyjímaje. Samozřejmě, že takové tempo nikdo nevydrží dlouhodobě, ale všichni chápeme, že první 2-3 roky jsou zásadní. Proto ta masivní přítomnost na sociálních sítích z důvodů rekrutace, proto ta úporná snaha zvládnout prosazení základních doktrinálních a výcvikových dokumentů ještě před vznikem pluku, proto teď takový tah na branku při dokončování specifikací lehkého útočného vozidla. Zatím mám pocit, že pro to rodina má pochopení, tak ji to snad vydrží.

11) Na co jste v rámci naší armády resp. výsadkového pluku hrdý a naopak, co by se podle Vás dalo zlepšit?

Jestli jsem na něco u výsadkového pluku hrdý, tak na jeho neskutečný tah na branku, který mě osobně popohání vpřed. Když vidím kolem sebe výsadkáře, bez ohledu na hodnosti, kteří za mnou přicházejí s nápady, jak něco dělat lépe nebo jinak, tak je hned jednoduší vybičovat sám sebe k lepšímu výkonu. 

Foto: Pokud bych měl něco zlepšit, tak sám na sobě | archiv 43. výsadkového pluku / army.cz

Pokud bych měl něco zlepšit, tak sám na sobě. Poslední půlrok jsem si vůbec nedokázal najít čas na to (slovy náčelníka Generálního štábu) „ostřit pilu“ – tedy pracovat na svých vlastních schopnostech výsadkáře jako individuálního bojovníka a velitele. Pracovat na svých střeleckých dovednostech, osvěžit si práci s radiostanicemi, přečíst si nějaký delší odborný vojenský text – je toho spousta. Ale počínaje druhým čtvrtletím (kdy končím Kurz Generálního štábu) jsem sám sobě slíbil, že se tomu začnu znovu intenzivně věnovat.