Vojenská policie získá v letošním roce nové kompetence. Mimo jiné bude smět zasahovat proti dronům, zadržet řidičský průkaz nebo vstupovat na cizí pozemky, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí. Novela, kterou se změní zákon č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii, také zpřísní postihy za zneužití stejnokroje a zavede zákaz fotografování vybraných důležitých vojenských objektů. Tuto změnu, která reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, vítá náčelník Vojenské policie generálmajor Jiří Roček, který byl hostem dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s náčelníkem Vojenské policie genmjr. Jiřím Ročkem / CZ DEFENCE

Úkoly, které si náčelník VP téměř před dvěma roky při svém nástupu do funkce zadal, se podle něj daří naplňovat. Jde zejména o vnitřní stabilizaci, koncepci a výstavbu Vojenské policie do roku 2035 a zmiňovanou novelizaci zákona o Vojenské policii. „Pokud bych to měl zhodnotit, jsem spokojený. Co jsem si předsevzal, se začíná pomalu naplňovat,“ říká náčelník VP. A rovnou doplňuje, že se podařilo stabilizovat tým napříč všemi službami VP i přes nárůst zadaných úkolů spojených s Host Nation Support, tedy servisu a doprovodu zahraničním armádám při přesunech přes naše území. Právě změna bezpečnostní situace diktuje nové úkoly definované novelou zákona o Vojenské policii. Přináší ale také drobná nedorozumění, která byla interpretována médii. „Byly tam dvě takové věci, ať už fotografování vojenských objektů nebo postihy za zneužívání vojenských stejnokrojů. Já myslím, že společně s paní ministryní jsme se to v médiích snažili narovnat. Nejde o nějakou represi nebo že bychom chtěli někoho šikanovat, ale je to potřeba právě s ohledem na bezpečnostní situaci a ochranu ozbrojených sil,“ vysvětluje generál Roček.

Vojenská policie působí také v zahraničí, a to nejen v Litvě, Lotyšsku, Polsku a Slovensku, ale plní i úkoly ochrany a doprovodu velvyslance v Kyjevě. A v neposlední řadě pracuje samostatně v rámci jednotky vojenské policie v Kosovu, kde spolupracuje s italskými Carabinieri v rámci Multinational Specialised Unit. „Výjezdové skupiny, které působí v rámci jednotlivých úkolů uskupení Armády České republiky, jsou tak de facto pravou rukou nebo podporou velitele Úkolového uskupení AČR, to znamená v působnosti vůči českým vojákům,“ upřesňuje práci policistů generálmajor Roček. Jde o udržování kázně a pořádku v regionu nebo doprovody různých konvojů. Pokud se soustředíme na práci jednotky v Kosovu, tak na základě schváleného mandátu proběhla letos v lednu již čtvrtá rotace vojenských policistů. „Hlavním úkolem jednotky je posílení bezpečnostní situace na území Kosova, především schopnosti zvládání davu Crowd Riot Control (CRC), a také dalšími policejními schopnostmi při plnění úkolů stabilizační operace. Dva příslušníci této jednotky působí u mnohonárodní jednotky Vojenské policie, která je přímo podřízená Provost Marchallce KFOR a která plní úkoly napříč celým územím Kosova,“ upřesňuje generál Roček. Nejvíce práce mají policisté na severu území v okolí Mitrovice.

Vraťme se ale k novele zákona č. 300/2013 o Vojenské policii. Podle generála Ročka se tato novela připravovala více než 8 let. „Udělali jsme si poměrně důkladnou, hlubokou analýzu současného stavu Vojenské policie. Jedna z věcí, která vyplynula, je nedostatečná legislativní podpora. Pokud chci, aby lidi ve výkonu plnili své úkoly, musím vytvořit podmínky, ne jenom sociální, ekonomické, materiální, ale musím mít i legislativní podporu,“ říká náčelník VP. A právě v legislativě mají vojenští policisté skluz. Jak už bylo řečeno, předkladatelé této normy museli veřejnosti vysvětlovat, jak je to s fotografováním vojenských objektů a případnými pokutami a také nošením vojenských úborů na veřejnosti. „Asi nejlepší bude příklad. Jednoho dne v rámci klasické běžné činnosti vám v Praze zavolá pán na stálé operační oddělení Vojenské policie a řekne: Demonstrují vám tam vojáci, co s tím Vojenská policie udělá? To je přesně ta situace. Veřejnost neví, že vojáci z povolání nebo vojáci v činné službě jsou apolitičtí, a nemůžou propagovat jakoukoliv politickou stranu,“ uvádí generál. A právě tato skupina lidí, kteří zneužívají oblečení a označení vojáků z povolání, a i vojenských policistů musí být dostatečně razantně varována před takovým konáním. Na druhou stranu podle náčelníka Ročka není potřeba, aby se obávali rybáři, nebo lidé kteří používají maskovací oděv v rámci svého volného času pro rekreační využití nebo trampové.

Vojenská policie, podobně jako armáda, připravila svou koncepci výstavby do roku 2035. Ta původní byla zpracována v roce 2017. Její aktualizaci si vynutily samozřejmě změny bezpečnostní situace. „Chci říct, že koncepce výstavby není jenom nějaký bezhlavý koncepční dokument, ale je to dokument, který vychází ze strategických dokumentů České republiky, a především z Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2035,“ říká Roček, který si pochvaluje způsob zpracování dokumentu. Samozřejmě i on, podobně jako u armádního dokumentu počítá s revizemi po dvou a čtyřech letech. „Všechno závisí na bezpečnostní situaci jako takové. A musím říct, že se nám to podařilo v rekordním čase během osmi měsíců,“ pochvaluje si Roček. Důležitou součástí koncepce je jako u celé armády personální obsazenost. Navíc se velmi často mluví o konkurenčním prostředí mezi bezpečnostními složkami, tedy Policií ČR a Městskou policií. „Já bych řekl, že konkurence existuje. Spousta příslušníků, hlavně Policie České republiky, přechází do našich řad, především do řad kriminální služby, a to docela vítáme. Jsou to lidé, kteří mají za sebou svoji praxi,“ říká generál Roček.

Mimo jiné jsme náčelníka Vojenské policie požádali o stanovisko k události v Keni, kde došlo ke zranění keňského vojáka při výcvikovém kurzu, který vedou čeští vojenští specialisté: „Laická a civilní veřejnost možná neví, že jako náčelník Vojenské policie nejsem policejní orgán a nejsem osoba činná v trestním řízení. Musím respektovat trestní zákon. A co se týká případu Keňa, mohu říct asi jen to, že tento případ se nachází v neveřejné části trestního řízení, a i nadále si vyhrazuje právo na poskytování informací Obvodní státní zástupce pro Prahu 6. To je jediné, co k tomu mohu říct, musím to plně respektovat,“ uzavřel generálmajor Jiří Roček.

Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor s náčelníkem Vojenské policie v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE