Ministerstvo obrany nedávno vyhlásilo další výběrové řízení na zjištění zájemce o koupi nepotřebného nemovitého majetku, které zahrnuje i 32 zcela nových dosud neinzerovaných nemovitostí.

Ministerstvo obrany nabízí celkem 52 nemovitostí, přičemž ve 32 případech se jedná o zcela nové nabídky. Tyto nové nabídky v sobě zahrnují také 22 stále více požadovaných objektů bývalého pohraničního opevnění. Minimální požadovaná kupní cena v souhrnu dosahuje více než 32 milionů korun.

Pozemky na prodej

Nejzajímavější nabídku představují pozemky o výměře 0,3 a 0,35 ha v Praze-Michli a pozemek s rozlohou cca 0,5 ha severně od Žatce na okraji strategické průmyslové zóny Triangle. Zajímavý je i pozemek s výměrou cca 1 600 m2 v katastru Třebotovic za okrajovou částí na východě Českých Budějovic. Dále je v nabídce pozemek s objektem v části obce Ploužnice pod Ralskem zvané Hvězdov nedaleko místních rybníků a ploch s novými rodinnými domy a rekreačními objekty. Tato lokalita se nachází cca 20 km od České Lípy.

Foto: Pozemek s objektem v obci Ploužnice pod Ralskem | Ministerstvo obrany ČR

Nově je nabízen soubor šesti pozemků asi 1 km severovýchodně od Jičína u obory zvané Libosad. Poprvé v nabídce jsou také 3 ze 4 pozemků nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem nebo dva pozemky v katastru Řečkovic v Brně o rozloze 1 800 m2. Zajímavý je i nový pozemek u dálnice D 46, který má výměru 0,6 ha a sousedí s vyškovským letištěm.

Můžete koupit i pevnost

Tradičně jsou nabízeny také stále více poptávané objekty bývalého pohraničního opevnění. Na Moravě nabídka zahrnuje devět pevností s vlastními pozemky v lokalitě Sedlec u Mikulova a dvě pevnosti v lokalitě Pohořelice. V Čechách jsou nabízeny tři pevnosti u obce Očihov nedaleko Podbořan v okrese Louny.

Foto: Těžké opevnění (pěchotní srub) u obce Pavlišov na Náchodsku | Ministerstvo obrany ČR

Ve Slezsku je nabízeno sedm nových opevnění v lokalitách Košetice, Opava-Kateřinky, Opava-Komárov a Velké Hoštice a tři opakovaně inzerovaná opevnění u Horních Životic. Tato opevnění stojí na cizích pozemcích, jejichž vlastníci neprojevili o převod zájem.

Mimo uvedená malá opevnění, která jsou nazývána také řopíky, je tentokráte v nabídce i jeden objekt těžkého opevnění na Náchodsku.

Foto: Lehké opevnění (tzv. řopík) u obce Očihov nedaleko Podbořan | Ministerstvo obrany ČR

Plánovaný termín zveřejnění další nabídky nemovitostí je již 22. září tohoto roku. Internetové stránky www.onnm.army.cz obsahují uvedené i další nemovitosti, jejich fotografie a koncepty kupních smluv. Na stránkách lze nalézt podrobné informace o všech nabízených objektech, podmínky prodeje, termíny pro podání přihlášek a složení požadované kauce, termíny prohlídek a povinný formulář Prohlášení zájemce o koupi.

Pro zájemce o pohraniční opevnění je na uvedených stránkách zveřejněn aktualizovaný dokument o základních podmínkách a možnostech nabytí těchto objektů.

Československé pohraniční opevnění

Čs. obranný systém sestával z malých "bunkrů" tzv. řopíků (název podle Ředitelství opevňovacích prací ). Jednalo se převážně o železobetonové lehké opevnění vzor 37. Standardně byl řopík osazen (v různých kombinacích) naším lehkým kulometem vz.26 a těžkým kulometem vz.37. Tehdy se jednalo o jedny z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších zbraní na světě. ŘOP byl opatřen také periskopem, kterým se dal bezpečně sledovat nepřítelův pohyb. Do vybavení objektů patřil i ruční ventilátor, který v případě potřeby (útok plynem nebo kouřem) vháněl do objektu čerstvý vzduch a vzduch zkažený se na základě vznikajícího přetlaku automaticky odváděl ven mimo objekt. Celkově byl objekt velmi soběstačný a odolný. Každý objekt se betonoval najednou a každý beton procházel přísnou kontrolou tvrdosti a odolnosti. Na střeše objektu si i dnes můžeme povšimnout "zakroucených drátů", kterým se říkalo "prasečí ocásky" a primárně sloužily k uchycení maskovacích sítí. Tyto ocásky byly často i po vnějším obvodu bunkru a sloužily k uchycení ostnatého drátu jako protipěchotní překážky. Po širším obvodu objektu spolu s protipěchotní překážkou byly zapouštěny do země i odolné železobetonové sloupy nebo umísťovány tzv. rozsocháči (ježci), které sloužily jako protitanková překážka. Dnes je naprostá většina těchto řopíků silně zanedbaná, vandaly poničená a znečištěná, což je velká škoda.

Foto: Lehký objekt vzor 37 tzv. řopík | Matěj Baťha / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.5

Dálší, mnohem mohutnější, objekty byly pěchotní a dělostřelecké sruby, které měly 2. patra (nadzemní a podzemní) a měly být soběstačné (munice, potraviny, vlastní studna) až po dobu několika týdnů. Horní patro (bojové) bylo vybaveno především místnostmi potřebnými pro vedení boje, což byly především střelecké místnosti s hlavními i obrannými zbraněmi objektu, vchod do srubu, stanoviště velitele a telefonní ústředna a zvonové šachty, kterými byl za pomoci žebříku možný přístup na podlážku pancéřového zvonu či kopule. V dolním (týlovém) patře byla umístěna strojovna, filtrovna, ubikace mužstva, sklady paliva, střeliva a proviantu, ale i studna a umývárna s WC.

Jejich úkolem bylo, s pomocí lehkého opevnění (již zmiňovaných řopíků) a protipěchotních / protitankových překážek střežit státní hranici. Rozmístění těžkých objektů muselo být odborně vyměřeno a vypočítán jejich palebný vějíř tak, aby se kryl vždy se sousedním srubem. V případě potřeby, kdyby se nepřítel dostal do bezprostřední blízkosti srubu, bylo povoleno i přímé postřelování objektu ze sousedního srubu.

Foto: Zrekonstruovaný pěchotní srub K-S 14 „U cihelny" | Vojenské muzeum Králíky / CC BY-NC-ND

V nejočekávanějších místech potenciálního útoku Wehrmachtu bylo naše opevnění logicky nejtěžší a nejkoncentrovanější. Vybrané pěchotní / dělostřelecké sruby byly mezi sebou propojené podzemními chodbami a spolu s pozorovacími a dalšími podpůrnými objekty dohromady tvořily tzv. dělostřelecké tvrze. První používané rozdělení bylo dle odolnosti (síla stěn a stropu). V československém opevnění bylo používáno 6 variant. Jednalo se o čtyři stupně označené římskými číslicemi I - IV, které byly přejaty od objektů francouzské Maginotovy linie a dva stupně označené arabskými číslicemi 1 a 2 dodatečně zřízené pro potřeby v našich podmínkách. Toto dělení platilo nejen pro pěchotní sruby, ale i pro všechny ostatní druhy objektů československého těžkého opevnění.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Společnost přátel čs. opevnění, o.p.s.