Na bilanční tiskové konferenci za přítomnosti náčelníka Generálního štábu genmjr. Karla Řehky vyhodnotila ministryně obrany Jana Černochová pomoc České republiky Ukrajině za uplynulý rok. Ocenila přitom nejen přístup Armády České republiky, ale také českého zbrojního průmyslu a dobrovolných dárců. Válečný konflikt rozpoutalo Rusko 24. února 2022. 

Foto: Na bilanční tiskové konferenci za přítomnosti náčelníka Generálního štábu genmjr. Karla Řehky vyhodnotila ministryně obrany Jana Černochová pomoc České republiky Ukrajině za uplynulý rok. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Již ve středu po jednání vlády sdělil premiér Petr Fiala, že Česká republika pomohla Ukrajině rozhodnutím o dodávkách vojenské techniky ze skladů armády, uvolněním finančních prostředků na nákup potřebného materiálu a techniky a organizací vojenského výcviku. Hodnota pomoci celkem dosahuje tržní ceny zhruba deseti miliard korun. Nadto se na vojenské pomoci Ukrajině podíleli i samotní občané, kteří v rámci crowdfundingového účtu vybrali 1,55 miliardy korun. Shromážděné peníze byly následně využity například na pořízení raketometů RM-70 Vampire, modernizovaného tanku T-72M1 „Tomáš“ či protiletadlových systémů proti nízko letícím cílům MR-2 „Viktor“.

Ministryně Černochová v rámci konference specifikovala, jaký vojenský materiál Česká republika v roce 2022 Ukrajině poskytla. Šlo o: 38 tanků, 55 BVP, 13 samohybných kanonových houfnic, 4 kusy letecké techniky, 5 průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27 518 kusů nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4 900 kusů raket pro raketomety, 8 022 pancéřovek, 128 minometů, 17 400 min pro minomety, 291 kusů protiletadlových prostředků, 30 025 kusů krátkých ručních střelných zbraní, 11 233 kusů dlouhých ručních střelných zbraní a 4 263 000 nábojů pro ruční střelné zbraně. Dále se jednalo o vojenský zdravotnický materiál a materiál chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj, PHM, náhradní díly a další vybavení. „Myslím si, že každému po přečtení tohoto výčtu je jasné, že ta pomoc byla obrovská a dál pokračuje,“ uvedla ministryně, která doplnila, že Ministerstvo obrany poskytlo útočiště v zařízeních resortu více než tisícovce uprchlíků z Ukrajiny. „Konkrétně šlo o 1 038 lidí, zejména žen, dětí a byli mezi nimi i staří muži,“ upřesnila ministryně.

Foto: Česká republika pomáhá Ukrajině v mnoha směrech již od začátku konfliktu | Open Source Intelligence Monitor

Důležitou součástí pomoci Ukrajině byly také dodávky zbraní, které dodali čeští zbrojaři ve spolupráci s resortem obrany. „Odhadovaná hodnota udělených exportních licencí českého vojenského materiálu dosáhla 68 miliard korun a uskutečněný export do této doby je cca 30 miliard korun. Dodávky na komerční bázi tvoří reálně největší část dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu. Tato forma spolupráce je samozřejmě pro Českou republiku i ekonomicky přínosná. Jasně ukazuje, že v pomoci Ukrajině česká vláda a obranný průmysl táhnou za jeden provaz,“ uvedla ministryně.

Černochová dále sdělila, že vláda a následně obě komory Parlamentu ČR projednají mandát pro Vojenskou policii, která by se měla zapojit do vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. „Česko vyjednalo s Nizozemci možnost spolupráce v rámci zapojení do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině. Pokud bude dohoda uzavřena a parlament ji odsouhlasí, bylo by to až deset příslušníků Vojenské policie, které bychom vyslali, aby monitorovali situaci a vyšetřovali,“ představila plán ministryně. Podle jejího prohlášení se bude jednat prakticky o stejnou situaci, jaká v minulosti probíhala v rámci vyšetřování ve státech bývalé Jugoslávie. Česká republika zde podle ministryně nechala silnou stopu a kvalitně odvedenou práci.

Náčelník Generálního štábu genmjr. Karel Řehka posléze uvedl, že Česká republika pomáhá Ukrajině v mnoha směrech, a to v morální i diplomatické rovině, přes uprchlíky až po vojenskou pomoc. Vyvrátil také možné spekulace o množství uvolněných zbraní nebo munice. „Většinou byly tyto položky buď z nějakých nadbytečných zásob, případně byly vyjmuty ze struktur válečných a armádních zásob. U každé jednotlivé položky bylo vždy vojenské a moje osobní doporučení. Každá věc byla daná vždy po velmi důkladné a zralé úvaze,“ upřesnil generál způsob určení množství vojenské pomoci armády v loňském roce. Generál Řehka také uvedl, že za celou dobu svého působení ve funkci náčelníka Generálního štábu nezažil jakýkoliv politický tlak, aby armáda dávala něco, co je v rozporu s jeho doporučením. „A to si myslím, že je dobře, aby zaznělo. Za každou věcí, kterou jsme poslali na Ukrajinu, si stojím a jsme schopni je logickými argumenty vysvětlit,“ zdůraznil Řehka.

Česká republika se v rámci pomoci Ukrajině také podílí na výcviku ukrajinské armády, kdy je tento výcvik koordinován společně s ukrajinskou stranou. „Vždycky ten výcvik vychází z aktuálních požadavků a je samozřejmě pokryt i politickým mandátem k výcvikové misi Evropské unie, neboli EUMAM (European Union Military Assistance Mission),“ upřesnil generál Řehka. Konkrétně se podle něj jednalo o více než 600 příslušníků mechanizovaného praporu a zároveň cca 50 specialistů ve třech oblastech: zdravotníci, specialisté chemického vojska a specialisté ženijního vojska. „Musím říct, že ten výcvik je poměrně unikátní. Není moc zemí, které jsou schopny cvičit do úrovně praporu. My jsme jedna z nich, což je velmi ceněné našimi ukrajinskými protějšky a zaznělo to ve vojenských i mezinárodních fórech ze strany Ukrajinců,“ vyzdvihl Řehka. Podle něj má tento výcvik zároveň pozitivní dopad i pro Armádu České republiky. „Využíváme každou příležitost k tomu, abychom získávali jejich zkušenosti ze současného válčení. Válka na Ukrajině je jediný dlouhodobý konflikt vysoké intenzity a velkého rozsahu proti Rusku jako našemu potenciálnímu protivníkovi, který musíme bedlivě pozorovat a studovat. A děláme to v různých směrech a na různých platformách,“ zdůraznil náčelník Generálního štábu. „Získáváme velmi cenné zkušenosti, které samozřejmě aplikujeme jak do našich doktrín, do našeho výcviku, tak i do naší modernizace,“ prohlásil na závěr svého vystoupení genmjr. Karel Řehka.

Během následného dotazovaní novinářů Řehka uvedl, že pokud jde o podporu Ukrajiny ze strany České republiky, Polska a později dalších evropských států, je potřeba vnímat, že si Ukrajinci danou podporu Západu vybojovali. Oni ji nedostali automaticky. Kdyby se stát zhroutil v prvních dnech, nebylo by koho podporovat. V první řadě musíte být sami odhodláni se bránit a něco předvést. Dále Řehka zdůraznil význam strategické komunikace v tom smyslu, že Ukrajinci byli schopni nejen klást odpor a bránit se, ale byli také schopni to vykomunikovat takovým způsobem, že v západní společnosti se vzedmula obrovská vlna solidarity, která donutila politiky reagovat.  

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR