Sněmovní výbor pro obranu se na své letošní první schůzi věnoval návrhům dvou novel zákonů a vrátil se k tématu plnění rozpočtu ministerstva obrany v roce 2024. Obě zmíněné novely (zákona č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii i zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky) již ve sněmovně prošly prvním čtením a mají tak šanci na schválení ještě v tomto volebním období. Výbor se také na uzavřeném jednání opět věnoval aktuálnímu vývoji na Ukrajině a v Izraeli.

Plnění rozpočtu ministerstva obrany v roce 2024

Na úvod jednání výboru ministryně obrany Jana Černochová hájila způsob plnění rozpočtu ministerstva obrany, který v loňském roce dosáhl téměř hranice závazku ČR ve výši 2 % HDP. Kritika, která se na resort po uveřejnění výsledků hospodaření snesla, mimo jiné uváděla neadekvátní růst výdajů v loňském prosinci, aby celkový rozpočet dosáhl požadovaných parametrů pomocí účetních operací.

K tomu se ministryně vyjádřila následovně: „V podmínkách státní správy, kde veškeré výdaje prochází státní pokladnou, triky možné nejsou. Zároveň vás ubezpečuji, že jsme dodrželi všechny zákonné postupy,“ uvedla Černochová, která také upozornila na fakt, že v průběhu životního cyklu akvizice může nastat mnoho momentů, a to i neovlivnitelných, které akvizici mohou zdržet. „To, že se to dělo, děje a dít bude, to je fakt a všichni s tím počítáme a víme to,“ dodala Černochová.

Ministerstvo obrany podle včera prezentovaných informací hospodařilo s rozpočtem 164,3 miliardy korun, z toho skutečně vynaložilo asi 159 miliard korun, což činí 1,99 % HDP ČR v loňském roce. Ohledně prosincových výdajů ministryně obrany uvedla, že veřejné zakázky mají svůj jasně daný harmonogram vycházející ze zákonných lhůt a některé úkony se tak zkrátka urychlit nedají. „A protože fungujeme v jednotlivých rozpočtových letech, kdy se dají závazky dělat, až když jsou peníze v rámci rozpočtu, tak je prakticky nevyhnutelné, že při dodržení všech kroků probíhají některé platby v prosinci,“ uvedla Jana Černochová s odkazem na fakt, že se nejedná o žádnou novinku. „Úvahy o tom, že pokud jsou platby realizovány v prosinci, tak jsou netransparentní, jsou naprosto liché, ničím nepodložené a já je tedy důrazně odmítám,“ řekla na výboru ministryně.

Podobně ostře se Černochová vyjádřila také ke spekulacím o platbách záloh. „Smiřme se s tím a několikrát jsme si to říkali, že nakupování vojenské techniky je ve světě úplně běžná věc. Celý svět zbrojí, zbrojařské firmy mají na svůj konečný produkt mnoho subdodavatelů a my jim buď zaplatíme více při dodávce, nebo jim dáme peníze dříve, aby si nemusely brát úvěry,“ vysvětlila ministryně Černochová. Její slova potvrdila i vrchní ředitelka Sekce ekonomické MO Blanka Cupáková, která představila souhrnná data tří volebních období a podrobně rozebrala vývoj čerpání rozpočtu obrany v letech 2017–2024, vývoj mandatorních, akvizičních a decentrálních výdajů a upozornila také na dvojici rizik rozpočtu, a to na rozdíl v meziročním odhadu výše 2 % HDP na kalendářní rok a kurzové rozdíly, které mění cenu v podstatě všech akvizic. Cupáková upozornila také na to, že koncem roku se hradí akviziční výdaje a velké platby do mezinárodních organizací.

Novela zákona č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii

„Cílem novely zákona č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii je reakce nejen na celkové zhoršení bezpečnostní situace, ale také na vývoj v oblasti policejní ochrany a na nedostatky, které byly identifikovány v rámci praxe Vojenské policie,“ uvedla dále ve své řeči ministryně obrany. Návrh podle ní směřuje k zefektivnění činnosti a zajištění účinných podmínek pro plnění svěřených úkolů Vojenské policie. „Ministerstvo k navrženým změnám přistupuje na základě stále se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě a rozvoj některých nových druhů rizik, například v oblasti elektronických komunikací, při možné iniciaci nastražených výbušných systémů nebo i zneužívání bezpilotních systémů. Rovněž se jeví potřebné v zákoně doplnit způsob stanovení úkolů Vojenské policie pro stav ohrožení státu a válečný stav,“ sdělila výboru Černochová. Nové kompetence Vojenské policie by měly zahrnovat například využití bezpilotních systémů Vojenskou policií a zamezení provozu bezpilotního systému v rámci dohledu nad bezpečností provozu dopravních prostředků v chráněných objektech, možnost zadržení řidičského průkazu nebo možnost rušení provozu elektronických komunikací, jde-li o závažné bezpečnostní hrozby. Mělo by dojít také k rozšíření případů vybraných přestupků, u kterých je Vojenská policie oprávněna ukládat pokuty příkazem na místě namísto předání věci k projednání správnímu orgánu.

Návrh upravuje i další související právní předpisy, a to zejména v oblasti neoprávněného nelegálního nošení vojenského stejnokroje až do výše 50 000 Kč ze současných 3 000 Kč. „Není možné, aby stát toleroval znevažování vojenského stejnokroje. K tomuto bych ráda ještě doplnila, že se opravdu nejedná o žádný bič na hráče airsoftu, rybáře nebo houbaře, kteří mají taktické vybavení či lidově řečeno maskáče, tak jak o tom referovali některé články v médiích,“ uvedla ministryně, podle které se ve veřejném prostoru lidé skutečně nemusejí obávat žádného postihu. Novela také nově zavádí zákaz fotografování označených vojenských objektů a stanovuje sankce za jeho nedodržení, pokud dotyčný nebude mít výjimku ministerstva obrany. Zákaz fotografování je uplatňován i v dalších zemích NATO, například v Řecku, Kanadě a Velké Británii a podobnou legislativní úpravu právě řeší kromě České republiky také Polsko a Slovensko.

Náčelník Vojenské policie generálmajor Jiří Roček k tomuto bodu jednání výboru upřesnil, že daná novela napravuje zpoždění v legislativě a vychází skutečně z reálné skutečnosti a potřeb praxe výkonu policejní ochrany v rozsahu působnosti Vojenské policie. Všechna oprávnění a pravomoci v návrhu jsou striktně vztahovány k plnění úkolů Vojenské policie. Mezi konkrétními změnami v zákoně generál Roček uvedl, že jde o upřesnění a doplnění některých konkrétních úkolů, jako je likvidace nástražných výbušných systémů munice a výbušnin nalezených v chráněných objektech, dohled nad dodržováním zákazu fotografování označených chráněných nebo vojenských objektů a využití vojenských policistů k plnění úkolů Policie České republiky. Norma dále upravuje oprávnění Vojenské policie k držení a používání nebezpečných látek a věcí, rušení provozu elektronických zařízení a oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel, povinnosti a oprávnění vojenského policisty, zejména povinnosti v souvislosti s omezením osobní svobody osoby, oprávnění k vydání a odebrání zbraně a prohlídce osoby, oprávnění ke vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek. Ve svém projevu generál Roček také reagoval na podněty poslanců při prvním čtení novely zákona v poslanecké sněmovně. Výbor toto projednávání následně přerušil a stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů do 7. února.

Novela zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky 

Stejně tak výbor ze stejného důvodu přerušil projednávání novely zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky, která přináší některé dílčí změny zákonné úpravy v oblasti vojenského letectví, a to zejména v souvislosti s pořizováním nové vojenské techniky. Jde v podstatě o technickou novelu, která zjednodušuje a zrychluje proces uznání typu vojenské letecké techniky, což je zásadní pro plánované akvizice například v oblasti bezpilotních vzdušných prostředků. „Takové změny jsou navrženy na základě zkušeností z Evropské unie a NATO. Vychází z metod používaných v rámci EU a jsou přizpůsobeny vojenským specifikům. Zjednodušením procesu schvalování některých kategorií vojenských bezpilotních letadel dojde ke snížení administrativní zátěže nejenom pro ministerstvo obrany, ale i pro všechny podnikatelské subjekty, které se zabývají vývojem, výrobou nebo provozem vojenských bezpilotních letadel,“ uvedla k tomuto bodu ministryně Černochová.

V souvislosti s výší výdajů na obranu jsme členům výboru položili následující otázku: Ministři obrany zemí NATO brzy schválí nové cíle výstavby obranných schopností, tzv. Capability Targets 2025, které přinesou zásadní změny v kvalitě i v rozsahu a Česká republika tak bude stát před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany, což s sebou přináší i značné výdaje. Jak vysoké by podle vás měly být budoucí výdaje na obranu České republiky, abychom zajistili efektivní obranu v rámci ČR i NATO?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Nové cíle výstavby obranných schopností NATO mají skutečně přinést nové závazky, které budou vyžadovat výdaje jak na techniku nebo infrastrukturu, tak na personální zabezpečení. Zatím je neznáme, ale v odborných kruzích se hovoří například o novém cíli vybudování středně těžké brigády nebo novém cíli 37 500 vojáků z povolání. Tady vidím problém, který způsobila současná vláda, která místo toho, aby se soustředila na cíle, které jsme dosud měli, nakupuje techniku, jako například letouny F-35, kterou v těchto závazcích nemáme a vyčerpají tím obranný rozpočet. Nelze nyní určit, jaké výdaje budou nutné a zda vůbec díky hospodaření současné vlády bude v možnostech rozpočtu nové cíle pokrýt. Na tento problém dlouhodobě upozorňujeme a znepokojuje mne, že vedení armády naše znepokojení potvrzuje. Je skutečně nutné se držet strategických plánů a neměnit je dle aktuální politické situace. Stejně tak je nutné vynakládat rozpočtové prostředky efektivně tak, aby navýšení výdajů na obranu odpovídalo komplexní modernizaci armády.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

V tuto chvíli zatím nemáme stanoveny cíle pro roky 2025 a výše, proto nevíme, co vše bude třeba ještě splnit. Nicméně víme, že se dvěma procenty výdajů na obranu z HDP nejsme schopni splnit cíle do roku 2025. Pravděpodobně budeme muset obranné výdaje ještě dále navýšit, abychom plnili i nové zadané cíle. Nicméně, to vše je v souladu s tím, co prohlašuje vláda Petra Fialy, neboli výdaje na obranu v roce 2030 by měly dosáhnout 3 % HDP. To by mohlo znamenat, že Česká republika začne konečně plnit cíle, které jí byly zadány. Zároveň věřím, že bude umožněno vládě Petra Fialy uskutečnit tato navýšení rozpočtu i po volbách v roce 2025, jelikož nevěřím, že současné opoziční strany by měly na tomto navýšení obranných výdajů zájem. Alespoň toto navýšení nikdy neprezentovali.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Výdaje na obranu každým rokem navyšujeme. V roce 2024 jsme se poprvé dostali na hodnotu 2 % HDP. Poprvé jsme tak splnili náš závazek vůči NATO. Do budoucna bychom měli výdaje na obranu brát jako prioritu, a pokud to bude možné, postupně a koncepčně je navyšovat. Důležité je, aby na tomto tématu byl co největší politický konsensus a zároveň, aby se alokované peníze profinancovaly.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Odhadnout přesnou výši budoucích výdajů na obranu České republiky je za současných podmínek obtížné. Jedno je však zcela zřejmé – bezpečnostní prostředí v Evropě i ve světě se v posledních letech dramaticky zhoršuje, a je proto nezbytné adekvátně reagovat. V situaci, kdy Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a Čína dlouhodobě masivně navyšuje své vojenské kapacity, nemůžeme zůstat nečinní.

Proto považuji za pravděpodobné, že v blízké době dojde ke shodě na navýšení stávajícího aliančního cíle 2 % HDP na obranu. K tomu bude výrazně přispívat i tlak nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již během svého předchozího mandátu důrazně požadoval, aby členské země NATO více investovaly do vlastní obrany a nespoléhaly pouze na Spojené státy. Tento tlak je oprávněný, protože v roce 2024 tvoří výdaje USA na obranu přes 60 % veškerých obranných výdajů NATO.

Zároveň je zásadní, aby všechny členské země skutečně plnily své závazky, což se dnes bohužel neděje (například Španělsko aktuálně vynakládá přibližně 1,25 % HDP a je dalších asi sedm zemí, které neplní své závazky).

Ano, výdaje na obranu budou představovat stále významnější položku státního rozpočtu. Tyto prostředky však nelze vnímat pouze jako náklad, ale jsou klíčovou investicí do naší národní bezpečnosti a kolektivní obrany v rámci NATO. A jen těžko si lze představit vyšší prioritu, než je právě ochrana naší země a našich občanů.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Je jasné, že musíme alokovat dostatek prostředků na modernizaci armády, ale hlavně na rozvoj lidských kapacit. Zatím má naše vláda pořád závazek 2 % HDP, ale s ohledem na mezinárodní situaci se kloním k názoru, že to nebude stačit. Spíše než z nákupu techniky, mám ale jisté obavy, zda se podaří zvýšit počet profesionálních vojáků a aktivních záloh, a to i expertů v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože hybridní konflikt už dávno probíhá.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Výdaje na obranu ČR musí být takové, aby zajistily koordinovaně pořizovat vybavení a zajistily připravenost na obranu země a ostatních členů NATO v rámci kolektivní obrany. Zároveň musí být takové, aby umožnily zajistit ostatní opodstatněné náklady na služby poskytované státem v dalších oblastech. Zároveň i takové, které je schopná Armáda ČR a MO ČR reálně smysluplně využít s ohledem na kapacity dodavatelů a schopnost AČR zajistit obsluhu.

Je jasné, že naléhavé řešení nedostatečné obrany vyžaduje větší výdaje, než průběžné a koordinované v rámci NATO. Naše modernizace armády bohužel poslední desetiletí nebyla dostatečná, a to může vytvářet požadavky na zvýšené výdaje nyní. Na druhé straně, už naplňování výdajů na úrovni 2 % ukazuje, kde jsou slabá místa, ať už třeba v systému nákupů, tak i třeba kapacit dodavatelů, a to je třeba vyřešit, jinak se bavit o jakémkoli navyšování nemá smysl. Další okolností, kterou musíme řešit, než budeme zvyšovat výdaje na obranu, je – kde ve státním rozpočtu ubrat, protože zvýšené výdaje na úrovni 2 % znamenají omezení požadavků v jiných resortech. Další navýšení na obranu ubere ještě více. Rozpočet státu je už nyní zatížen řadou mandatorních výdajů a některé strany vymýšlí další podobnou zátěž, kterou je třeba spíše krotit. Stát se také třeba zrušením superhrubé mzdy připravil o příjmy ve výši cca 100 mld Kč, které dnes citelně chybí, a tak je třeba diskutovat jak o příjmech, tak i o výdajích. Problém, je že úspory a škrty jsou často vnímány občany úkorně a populisté svými sliby také přilévají olej do ohně (někteří zřejmě i účelově). Proto jakékoli navyšování výdajů na obranu musí doprovázet určité vysvětlování potřeby a naléhavosti, které upozorní na to, co je naléhavější a důležitější. Každý ve svých životech řešíme, co je momentálně důležitější a je nám to vlastní – každý si to musíme nějak analyzovat, takže to dokážeme s argumenty vyhodnotit a přijmout. Obrana je dnes bohužel naléhavá potřeba, se kterou řada z nás už přestala počítat a nyní to komplikuje život, protože jsme si navykli na některé benefity, které asi budeme muset na čas omezit. To je realita, kterou bychom ve vlastním zájmu měli přijmout. Naskakovat na politické výzvy o navýšení na 5 %, stejně jako zpochybňovat potřebu navýšení nad 2 %, je chyba. Beze změny přístupu k výdajům a příjmům státu jako celku, vidím reálný posun výdajů na obranu někde v rozmezí 2–3 %, tedy za předpokladu, že resort obrany přesvědčí, že je schopen zdroje účelně využít a že ověříme reálnou kapacitu dodavatelů, která povede k reálným projektům a nikoli jen papírovým slibům, které nás neochrání.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Capability targets (CT) žádné zásadní změny nepřinášejí. Jsou pouhým seznamem přání. Jenom připomínám, že podle CT 2025 jsme měli mít těžkou brigádu plně bojeschopnou od roku 2026. Teď budeme rádi, že to bude někdy po roce 2030, a to ještě za předpokladu, že bude dostatek finančních prostředků na nákup tanků Leopard A28, o kterých generální štáb armády silně pochybuje. Cílem by mělo být posilování vlastních obranných schopností za jednotlivých krizových stavů včetně rozvinování armády. Tak tomu není. Jsme schopni vyčleňovat specializované síly pro NATO, např. chemiky, ale jejich modernizace silně pokulhává. Podobně je to u ostatních složek armády, zejména u protivzdušné obrany státu ale i u pozemních sil. Výdaje na obranu by měly být v souladu s dopředu vysoutěženými a dopředu připravenými projekty. Tak tomu také není, protože se nakupuje způsobem vláda-vláda, což nevytváří konkurenční prostředí s tlakem na nízkou cenu. Je také nesmysl mít taxativně uzákoněná 2 % HDP na obranu, když je stejně neplníme, stejně jako dalších 8 členských států. Výdaje na obranu také nevyřeší katastrofální nedostatek vojáků. Sice budeme mít možná novou výzbroj ze zahraničí, ale nebude ji mít kdo obsluhovat a nemáme pro ni garáže (kontrolní závěr NKÚ). Takže jenom číslo není kritérium a už vůbec ne zárukou smysluplného utrácení formou zálohových, předčasných a mimořádných splátek, jak to v současnosti ministerstvo obrany provádí, jenom aby splnila "na papíře" 2 % HDP. Od těch výdajů je potřeba ještě odečíst výdaje dalších ministerstev a státních organizací ve výši 6 miliard korun, které jsou zpochybnitelné k uznání podle platných metodik.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

Bezpečnostní a obranná politika státu není víra, že věci dobře dopadnou. Jde o důkladnou přípravu na nejhorší možnou variantu, která přichází v potaz. Svět je nestabilní. Máme válku v Evropě a Rusko nemá důvod se zastavit. Již dnes vyhrožuje Finsku a pobaltským zemím. 2 % HDP nejsou cíl, jsou absolutní minimum a všichni víme, že v současné situaci je to zoufale málo. Cíl bude určitě výš. Rizika rozhodně nepodceňujeme. Od našeho nástupu v roce 2021 jsme prudce navýšili výdaje na obranu, a to zejména právě na akvizice do modernizace armády a jejího vybavení.

Zdroj: Výbor pro obranu