V rámci bilance prvního roku v pozici ministryně obrany včera představila Jana Černochová na tiskové konferenci (podle Desatera pro obranu prezentovaného v lednu letošního roku) vše, co se resortu pod jejím vedením podařilo. Ministryně také zmínila, že činnost resortu, nároky na armádu a bezpečnost bezprecedentně ovlivnila válka na Ukrajině a poděkovala svým kolegům, kteří ke splnění cílů ministerstva obrany přispěli.

Foto: V rámci bilance prvního roku v pozici ministryně obrany včera představila Jana Černochová na tiskové konferenci (podle Desatera pro obranu prezentovaného v lednu letošního roku) vše, co se resortu pod jejím vedením podařilo. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V prezentaci hned na úvod ministryně zdůraznila, že bez rozpočtu není armáda. Ten letošní ve výši 89,1 mld. Kč dosahuje 1,35 % HDP, na rok 2023 je již na úrovni 111,8 mld. Kč, což je 1,51 % HDP. Střednědobý model rozpočtu obrany je plánován tak, aby na konci funkčního období tohoto kabinetu dosahovaly výdaje požadovaná 2 % HDP, což je také součástí programového prohlášení vlády.

Foto: Schválený rozpočet MO za oblast výdajů | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Ministerstvo dále připravilo zákon o financování obrany státu. Tento zákon by měl být v lednu na pořadu jednání vlády a následně bude samozřejmě projednán parlamentem. Podle Černochové daný zákon zajistí stabilní plánování financování víceletých strategických projektů a zároveň zakotvuje povinnost státu vydávat na obranu minimálně 2 % HDP. Podle ministryně se resort snaží o realistické plánování a snazší akvizice. To se mimo jiné podařilo i úpravou zákona o zadávání veřejných zakázek. Důležitým podkladem pro rychlejší nákupy jsou i realistické průzkumy vycházející z aktuálních průzkumů trhu. U nových akvizic je dalším posunem vpřed zajištění životního cyklu bojových prostředků. V této souvislosti ministryně poukázala na urychlení pořízení vojenské techniky a zbraní pro armádu.

Ministerstvo má v současné době rozjednáno několik významných modernizačních projektů armády. Ministryně Černochová připomněla, že v říjnu 2023 bude vládu informovat o výsledku jednání s USA o případném nákupu letounů F-35. Poznamenala, že ve hře jsou stále všechny možnosti modernizace letectva, obrana se však snaží intenzivně jednat o nákupu ze Spojených států.

Foto: Ministryně Černochová připomněla, že v říjnu 2023 bude vládu informovat o výsledku jednání s USA o případném nákupu letounů F-35 (na snímku). | Lockheed Martin

Dalším významným nákupem bude pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 MkIV ze Švédska. Jednání podle ministryně probíhají úspěšně a v řádu týdnů by mohl resort informovat o jejich výsledcích. Podle Černochové sice není reálné získat všechna nová vozidla do roku 2026, nicméně v té době by již měly být ve výbavě 7. mechanizované brigády zavedeny alespoň první kusy. V příštím roce také armáda obdrží americké vrtulníky H1. Resort se dále snaží urychlit nákup nových a modernizaci dosavadních kolových obrněných transportérů Pandur II 8x8 pro 4. brigádu rychlého nasazení. V rámci 7. mechanizované brigády pak probíhá dodávka tanků Leopard 2 A4, kdy první z těchto strojů pro výcvik přebírá útvar v Přáslavicích právě dnes.

Foto: V rámci 7. mechanizované brigády pak probíhá dodávka tanků Leopard 2 A4, kdy první z těchto strojů pro výcvik přebírá útvar v Přáslavicích právě dnes. | Bundeswehr

Kromě darovaných tanků se v současnosti vypracovává studie, která vyhodnocuje technickou specifikaci související s budoucím nákupem dalších nových tanků, kdy tato studie bude mimo jiné určovat další postup.

Foto: Dalším významným nákupem bude pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 MkIV (na snímku) ze Švédska. Jednání podle ministryně probíhají úspěšně a v řádu týdnů by mohl resort informovat o jejich výsledcích | BAE Systems

Podle ministryně se obrana neobejde bez výzkumu, vývoje a inovací. Proto připomněla, že resort prohlubuje spolupráci státních podniků s českým obranným průmyslem a vysokým školstvím. Vojenský výzkumný ústav např. v roce 2022 zvýšil investice do vlastní výzkumné a vývojové infrastruktury a dosáhl objemu zakázek s českým obranným průmyslem cca 1,5 mld. korun. Vojenský technický ústav pak letos přijal 5 interních výzkumných a vývojových projektů k rozvoji a podpoře nejnovějších zbraňových technologií.

Další významnou součástí práce resortu je podle Černochové spolupráce s českým obranným průmyslem. V této souvislosti resort prosadil novelizaci zákona o zahraničním obchodu, která umožní export českého obranného průmyslu prostřednictvím smluv vláda-vláda. Ministerstvo také pravidelně jedná se zástupci obranného průmyslu prostřednictvím hospodářské komory a u strategických akvizic se vždy zaměřuje na zapojení českého obranného průmyslu tak, aby bylo jeho zapojení co největší, avšak aby bylo zároveň reálné a aby samozřejmě bylo i efektivní z hlediska finančních prostředků. S Ukrajinou pak byla uzavřena dohoda o vzniku společných česko-ukrajinských podniků. Tento klastr zajistí výrobu zbraní a vojenské techniky, opravy a údržbu zbraní a společný vývoj moderních hi-tech zbraní. Letos také zástupci resortu obrany uzavřeli v USA dohodu, která usnadňuje firmám českého obranného průmyslu proniknout na americký trh.

Důležitou součástí priorit ministerstva je pak rekrutace, jelikož armáda se bez vojáků neobejde. Proto ministryně představila tzv. Nábor pro 21. století. Jelikož v roce 2021 bohužel došlo ke snížení náborových cílů, byl v březnu 2022 zvýšen náborový cíl na celkem 1800 přijatých vojáků z povolání. S udržením požadované rekrutace má pomoci virtuální náborové středisko, jehož spuštění se očekává v prvním čtvrtletí 2023. Vedle toho byla spuštěna kampaň Spojař nové generace a stipendijní program nejen pro středoškoláky, který je zaměřený na profese, které armáda dlouhodobě postrádá. Podobně intenzivně se resort v letošním roce věnoval restartu programu POKOS 2.0.

Další prioritou resortu je podle ministryně zahraniční spolupráce v rámci NATO a EU. V tomto ohledu je nyní v jednání obranná smlouva tzv. DCA se Spojenými státy, která by mohla být ratifikována již v roce 2023. Dalšími důležitými momenty byly dokumenty dojednané v rámci předsednictví ČR EU. Jde zejména o výcvikovou misi na podporu Ukrajiny (EUMAM), Evropský mírový nástroj tedy zajištění finančních prostředků na vojenský materiál pro Ukrajinu (EPF), program společných nákupů EU (EDIRPA) a implementace strategického kompasu EU. V neposlední řadě bylo důležité schválení tzv. hybridního toolboxu EU. Ten umožní členským státům společnou a koordinovanou reakci na tyto hrozby. Svou prezentaci ministryně Jana Černochová zakončila výčtem zahraničních operací, na kterých bylo letos nasazeno celkem 21 203 českých vojáků. Na tiskové konferenci také zaznělo, že resort zareagoval v mimořádně krátké době v souvislosti s potřebou posílení východní hranice NATO, kde bylo na Slovensku vytvořeno nové mezinárodní bojové uskupení. V rámci zahraničních účastí AČR pak ministryně Černochová oznámila, že příští rok Česká republika převezme velení v rámci pozorovací mise MFO na Sinaji.

Důležitá je podle ministryně i naše pomoc Ukrajině, kdy se nejedná pouze o vojenskou pomoc. Ministerstvo obrany i nadále intenzivně spolupracuje s českým obranným průmyslem a zároveň poskytuje materiál, který může věnovat Armáda České republiky ze svých zásob tak, aby to neohrozilo naší vlastní obranyschopnost. Dodávky vojenského materiálu ze strany ministerstva obrany dosáhly čtyři a půl miliardy korun. Export českého vojenského materiálu na Ukrajinu pak dosahuje více než 47 miliard korun. V roce 2021 to bylo 14 miliard korun. Další součástí pomoci je i výcvik ukrajinských vojáků. „Tady bych chtěla opět občany České republiky ubezpečit, že vše probíhá pod dohledem Vojenské policie i s nějakým monitoringem Vojenského zpravodajství. V této oblasti se neděje nic závadového. Je běžné, že v České republice cvičí zahraniční vojáci,“ sdělila ministryně.

Naši redakci zajímalo, jaký je v rámci plánovaných akvizic vývoj již dříve deklarovaného pořízení tanků Leopard 2 A7 resp. 2 A7+, o kterém se v květnu letošního roku uvažovalo. Ministryně nám odpověděla, že výběr nových tanků včetně verze Leopard 2 A7 je součástí připravované studie: „Zájem samozřejmě trvá. V tuto chvíli zpracováváme studii, která vyhodnocuje technickou specifikaci a která bude zároveň určovat další postup při budování tankového vojska.

Foto: Naši redakci zajímalo, jaký je v rámci plánovaných akvizic vývoj již dříve deklarovaného pořízení tanků Leopard 2 A7 (na snímku) resp. 2 A7+, o kterém se v květnu letošního roku uvažovalo. | KMW

Samozřejmě se tato varianta (2 A7, pozn. redakce) nabízí, ale vojáci a my musíme postupovat zcela transparentně, takže nemůžeme vlastně nikoho z trhu, který není nijak velký, vynechat.“  Podle ministryně by to byla pro AČR ideální varianta. „V tuto chvíli se ještě dělá projektová studie, abychom měli přehled o tom, v jakých cenových relacích se pohybujeme a co vlastně na trhu aktuálně je, protože samozřejmě i díky válce na Ukrajině vstupují na trh noví hráči. Nejsme tak velcí jako Polská republika, abychom si mohli dovolit tady mít tři nebo čtyři typy tanků. Ale určitě za úvahu stojí třeba rozšíření některé akvizice mimo Evropu do zemí, které mají také co nabídnout. Mluvím konkrétně o Koreji, protože Polsko se domluvilo právě na tomto nákupu,“ upřesnila pro CZ DEFENCE ministryně Černochová.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR