Spolupráce Armády České republiky a Českého vysokého učení technického (ČVUT) se po dubnovém podpisu memoranda rozbíhá naostro. V prosinci se uskutečnila první jednání pracovních skupin složených z odborníků ČVUT, zástupců Generálního štábu Armády ČR a ministerstva obrany, šlo o Strukturovaný vědeckovýzkumný dialog ČVUT a GŠ AČR. Armáda zahájila velkou modernizaci pro nebližší sedmileté období. Právě o rozsahu a intenzitě spolupráce AČR s vysokými školami a vědeckou obcí hovoří v dalším pokračování našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč.

Video: Rozhovor s prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíkem Miroslavem Hlaváčem / CZ DEFENCE

Podle prvního zástupce náčelníka Generálního štábu je spolupráce s vysokými školami přirozená, protože armáda pořizuje stále sofistikovanější zbraňové systémy. Pokud chce armáda pomocí těchto zbraní naplňovat úkoly k zajištění obrany ČR a závazky vůči Alianci, musí tvořit jeden funkční celek. Ať jde o zajištění bojové podpory, zabezpečení nebo systémy, které mají být u pozemních sil AČR. „My jsme si uvědomili, že se schopnostmi, které armáda má, budeme potřebovat pomoc zvenčí. Proto jsme se rozhodli, že požádáme naše vysoké školy, aby nám pomohly v integraci těchto zbraňových systémů do jednoho funkčního celku. Samozřejmě jako první nás napadlo České vysoké učení technické,“ upřesňuje generálporučík Hlaváč a dodává, že ČVUT je špičkovou institucí nejen u nás, ale i za hranicemi ČR.

Podle Miroslava Hlaváče je na ČVUT potenciál obrovské kapacity nejen akademiků, ale zejména 19 000 studentů, což je obrovská myšlenková síla. Prosincové setkání přitom nebyla první aktivita, která se uskutečnila po zmíněném podpisu memoranda mezi AČR a ČVUT. Tomu předcházely různé workshopy a konzultace, které vyvrcholily zmíněným setkáním s vedením vysoké školy včetně všech děkanů fakult ČVUT. „To zastoupení mě příjemně překvapilo. České vysoké učení technické má o spolupráci zájem, chce nám pomoct v dosahování našich cílů. Oni v tom vidí i příležitost pro rozvoj svých kapacit. Když jsme zahajovali s panem rektorem tento dialog, tak uvedl, že to nedělají jenom proto, co jsem já uvedl, ale také kvůli tomu, že jsou vlastenci a uvědomují si, že armáda je nedílnou součástí státu,“ sdělil generálporučík Hlaváč.

Směry spolupráce a základy úkolů spolupráce mezi AČR a ČVUT jsou patrné již dnes. Jde o úkoly a řešení, které jsou spojeny se zpracováním velkého objemu dat, kvantovou technologií a novými materiály. „Já bych doplnil ještě 3D tisk, biotechnologii a další. Identifikovali jsme témata, okruhy, představili jsme je všem děkanům a vědeckým pracovníkům a teď bude probíhat na pracovní úrovni rozvoj těchto témat, kdy nám akademici řeknou, kde vidí příležitost pro rozvoj našich schopností a případnou možnou spolupráci. A my předpokládáme, že počátkem příštího roku bychom představili jednotlivé projekty,“ plánuje generálporučík Hlaváč.

Jedním z avizovaných projektů bylo již při podpisu memoranda o spolupráci ČVUT s Armádou ČR zpracování dat letounu F-35. Podle generála Hlaváče odpovídá práce na tomto tématu stavu a situaci. „Co se týká zavedení F-35, tak ten projekt se pořád ještě připravuje a samozřejmě to vidíme jako jednu možnost spolupráce v souvislosti s využitím zpracování velkého objemu dat, využitím umělé inteligence a samozřejmě i spolupráce na bojovém působení letounu ve spolupráci s bezpilotními systémy. Tam vidíme velkou příležitost,“ říká generálporučík Hlaváč.

V rámci možných směrů spolupráce nejde pouze o realizaci konkrétních projektů, ale také o vzdělávání vojáků, velitelů. „ Identifikovali jsme to jako jednu z oblastí a jeden z cílů této spolupráce. Tímto způsobem by se vzdělávali lidé, kteří se jednak budou zabývat přelomovými technologiemi a samozřejmě i naši velitelé a štáb,“ říká první zástupce náčelníka Generálního štábu.

Umělá inteligence je stále častěji probírané téma a armáda musí mít tuto schopnost k dispozici. Generál Hlaváč vidí její uplatnění ve třech oblastech: „První je bojová nebo operační. Když vidíte všechny nové zbraňové systémy, kdy každý voják je senzor, tak je to obrovské množství dat, které štáby a jednotliví velitelé dostávají a už není v jejich silách, aby to dokázali analyzovat v reálném čase a samozřejmě dokázali přijímat potřebná opatření. Umělou inteligenci bychom chtěli využít ve vedení bojové činnosti a v plánovacím a rozhodovacím procesu. Druhá taková příležitost, kde vidíme využití umělé inteligence, je v každodenní činnosti, ať už to je dejme tomu sběr dat při používání techniky v logistice, v personalistice. No a samozřejmě potom to je při vedení výcviku, vzdělávání.“ Jakkoliv obecně se v současnosti o umělé inteligenci hovoří, je jisté, že bude mít zásadní vliv ve vojenské struktuře na velení, řízení a další procesy. Podle generála Hlaváče je to budoucnost a armáda nemůže se zaváděním této schopnosti váhat. „Jestliže se připravujeme na střet s technologicky vyspělým protivníkem, tak ten technologicky vyspělý protivník taky nespí. A proto potřebujeme zavést umělou inteligenci. Samozřejmě je tam druhá věc, kdy umělá inteligence bude zastavena. My se musíme zabývat i tím, že umělá inteligence třeba rozhodne o použití letálních schopností Armády ČR a tam my říkáme, že tady musí být „červené tlačítko“, kdy velitel rozhodne o tom, že ten proces zastaví,“ říká generálporučík Hlaváč. Je potřeba si uvědomit, že s podobnou vybaveností bude v budoucnu pracovat i protivník. Zavádění umělé inteligence s sebou přináší nejen změny ve vojenství, ale zejména v legislativě, což přinese požadavky na legislativní úpravy.

O potřebě vědecké spolupráce s armádou se hovoří dlouhodobě, což mimo jiné zaznělo i na nedávném Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Karla Řehky za přítomnosti prezidenta republiky Petra Pavla. Výsledky směřování by se měly objevit také ve schvalované Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2035. „Předpokládám, že do konce roku bude koncepce výstavby Armády ČR schválena a samozřejmě představena i široké a odborné veřejnosti. Předpokládáme, že jí budeme vysvětlovat. Ale koncepce výstavby Armády České republiky se nezabývá konkrétními tématy nebo projekty. Ta udává cíle a směřování výstavby. Jeden z šesti cílů, který je sestaven v této koncepci do roku 2035, je i zavádění moderních technologií, a to dává podklady pro tuto spolupráci právě třeba s ČVUT,“ vysvětluje generálporučík Hlaváč.

Jedním z cílů AČR je také rozvoj vesmírné domény. Podle generála Hlaváče bude záležet na možnostech a podobách spolupráce v rámci rozvoje problematiky. Kromě vesmíru je nutné se zaměřit také na kybernetické působení. „V zavádění nových technologií nechceme zůstat jenom u slov. Proto vytvoříme experimentální technologický prapor,“ říká generálporučík Hlaváč. „Tato jednotka bude testovat nové technologie a zbraňové systémy. Samozřejmě to nebude za rok, ale ve střednědobém výhledu by to mohl být prapor ve výstavbě, založený na nových systémech, robotických zbraních a přelomových technologiích. Tímto projektem chceme propojit současnost s budoucností. Zároveň chceme mít prostor na zkoušení, testování a experimentování,“ plánuje generál Hlaváč.
Důležitým momentem je také financování spolupráce. „To je moje role, abych našel způsob řešení. Chceme najít takový systém, který bude pružnější a bude odpovídat době. Nebudeme čekat dva roky na to, abychom mohli realizovat výzkumný projekt,“ říká generálporučík Hlaváč.

Zajímalo nás, jakou roli bude hrát voják v prostředí sofistikované techniky, umělé inteligence a nových přístupů k obraně země a boji. „Chtěl bych říct, že voják by měl mít pořád rozhodující roli. Jestliže chceme používat zbraně proti člověku, tak ten voják musí mít rozhodující roli,“ říká v diskusním pořadu CZ DIALOGY první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE