4. brigáda rychlého nasazení „Obrany národa“ je jednou z páteřních částí Armády České republiky. V současné době má brigáda tři prapory a její ambicí je dobudování čtvrtého, aby 4. brn měla zas stejný počet praporů, jako před vyjmutím 43. výsadkového praporu v roce 2020, který se stal 43. výsadkovým plukem – třetím manévrovým prvkem Pozemních sil AČR. Z velitelské pozice zmíněného 43. výsadkového pluku přešel v říjnu minulého roku na velitelskou pozici 4. brigády rychlého nasazení plukovník Jiří Líbal, kterého jsme nejen v této souvislosti opět pozvali do našeho pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s velitelem 4. brigády rychlého nasazení plukovníkem Jiřím Líbalem / CZ DEFENCE

Kvalitní a intenzivní výcvik je důležitá součást přípravy, ostatně toto prosazoval plk. Líbal již na svém předchozím působišti u 43. výsadkového pluku. A tento typ průpravy si přenesl i ke 4. brigádě, kde je potřeba cvičit hlavně na úrovni rot a praporu. Hlavní úkoly brigády pro letošní rok jsou totiž jasné: výcvik ukrajinských vojáků a několik důležitých mezinárodních cvičení, jako např. cvičení s německou 10. obrněnou divizí, kde nyní působí 41. mechanizovaný prapor. V plánu je také cvičení s 82. výsadkovou divizí a s mechanizovanou divizí z Rumunska. „To jsou asi ty nejhlavnější úkoly,“ říká plukovník Líbal.

Pokud jde o výcvik ukrajinských vojáků, ten probíhá stejným systémem jako by šlo o české vojáky. „Před námi 7. brigáda působila na Libavé a myslím, že tam měli čtyři rotace. Letošní rotace jsme dostali za úkol my,“ prozrazuje velitel 4. brn. K výcviku Ukrajinců byl vyčleněn 44. lehký motorizovaný prapor. „Úroveň výcviku začíná u jednotlivce a končí se někde na úrovni roty,“ doplňuje plk. Líbal. Pro českého i ukrajinského vojáka je připraven stejný systém výcviku, i když určité odlišnosti tu přeci jen jsou. „Ukrajinští vojáci se liší, a to musí každý pochopit. Jsou to rekruti, ale nemůžete si myslet, že jde o rekruta v přesném slova smyslu. Tito vojáci mají věkový průměr zhruba pětačtyřicet let plus. Takže to nejsou mladí rekruti, ani zmobilizovaní vojáci, protože na Ukrajině mobilizace neproběhla. Prostě jsou to vojáci, kteří vstoupili do armády proto, aby bránili Ukrajinu,“ přibližuje plukovník Líbal. 

Další zvláštností je, že tito noví vojáci na vojně buď vůbec nebyli, nebo vojnu absolvovali již velmi dávno, anebo mají za sebou měsíční základní výcvik na Ukrajině. Po absolvování pětitýdenního výcviku v ČR se vojáci vracejí zpět na Ukrajinu, a to většinou rovnou na frontu. Věková různorodost i zkušenost ukrajinských vojáků nehraje roli. V této souvislosti plukovník Líbal upřesňuje, že v současnosti je u nás cvičena jedna jednotka zkušenějších vojáků a dvě jednotky úplně nových vojáků. „Učí se velice rychle, protože mají motivaci,“ dodává Líbal.

Výcvik ukrajinských vojáků nepřináší našim vojákům pouze zkušenost z vlastního výcviku, ale je to i šance pro získání nových zkušeností z ukrajinského bojiště. K tomu plk. Líbal říká, že o metodiku tady vůbec nejde. „Jde spíš o náplň výcviku, co je důležité, jaké jsou nové prvky, například ochrana proti dronům. Typický nový prvek,“ říká v rozhovoru velitel 4. brn. Z ukrajinského bojiště po více jak dvou letech války existuje spousta zkušeností, které instruktoři ukrajinských vojáků nebo přímo vojáci z fronty dále předávají, z čehož se česká armáda může poučit a upravovat i další výcvik. „To jsou věci, které jsme do toho výcviku schopni co nejrychleji implementovat,“ říká plk. Líbal a doplňuje, že s drony se v budoucnu prostě musí počítat. 

Dalším prvkem změn jsou zaváděné technologie a klasická výzbroj. Podle Jiřího Líbala jde o kombinaci obojího. K pokroku dochází i u klasické výzbroje, kdy v této souvislosti nemá Česká republika žádnou zkušenost z klasické konvenční války (naše účast v zahraničních misích v Afghánistánu či na Balkáně se nemohou nepočítat). Současná vojenská zkušenost podle velitele 4. brigády rychlého nasazení také ukazuje, že ne vše, co jsme v minulosti v armádě opustili, se časem neukázalo jako funkční a není možné se k tomu vrátit.

Jedním ze zmiňovaných aspektů připravenosti armád je bezpochyby odstrašení a nás zajímalo, co může 4. brigádě, jako jednomu ze 3 manévrových prvků Pozemních sil AČR pomoci k co nejefektivnějšímu odstrašení potenciálního protivníka. Podle plk. Líbala je 4. brigáda pouze malá část celku, který by měl jako takový působit na protivníka. „My musíme odstrašovat jako Armáda ČR nebo respektive Česká republika jako celek. Je to to, že budeme kvalitně vycvičeni a vybaveni,“ říká velitel 4. brn, podle kterého je klíčový výcvik i další mezinárodní souhra s ostatními armádami Aliance včetně faktu, že je 4. brigáda nasazována v mezinárodních misích. „4. brigáda byla nasazena v Litvě, byla nasazena na Slovensku. Hlavní úkol těchto misí v Pobaltí nebo v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku je odstrašení. A to je to, čím přispíváme, že tam vysíláme jednotku, že tam cvičíme se spojencem a ukazujeme, že jsme odhodlaní, jednotní a že jsme připraveni,“ říká plukovník Jiří Líbal.

Silným tématem v armádě je také modernizace dosavadní techniky, výzbroje i vybavení u jednotlivých útvarů a jednotek AČR. Pokud jde o 4. brigádu rychlého nasazení, plk. Líbal říká, že brigáda měla štěstí, že byla modernizována jako první. „Jako první jsme dostali tehdy něco nového, Pandury. Ono už to je sice skoro patnáct let. Možná, že ty Pandury už jsou řekněme za půlkou své životnosti, ale v tom množství financování a nových projektů, na které armáda měla, jsme byli ti první. Ostatní na to ještě čekají,“ říká plukovník Líbal. Modernizace je však příběh bez konce, proto i dosavadní vozidla Pandur II 8x8 CZ čeká modernizace, resp. tzv. Mid-Life Upgrade. Jiří Líbal v této souvislosti říká, že určitě počítá s modernizací zbraňových stanic, síly pancéřování, ochrany osádek a samozřejmě spojovací techniky. „Když máte vysílačku 15 let, tak samozřejmě speciálně v těchto systémech to jde rychle dopředu. Když to máte dva roky, tak už to je starý,“ uvádí příklad velitel 4. brigády rychlého nasazení, podle kterého by brigáda ve své výzbroji uvítala bezpilotní prostředky jako např. FPV útočné drony, které by podle plk. Líbala minimálně v průzkumné verzi měly být již k dispozici.

Zajímalo nás, jaká zahraniční cvičení 4. brigádu čekají. Podle velitele 4. brn se vojáci příliš doma nezdrží. „Do pololetí máme spoustu cvičení. Jmenujme WETTINER SCHWERT 24. Je to cvičení s desátou obrněnou divizí Německa. Máme zde, řekl bych, intenzivnější spolupráci. V Německu budeme cvičit klasickou konvenční operaci, kdy je to o překonávání vodních překážek,“ upřesňuje plk. Líbal a doplňuje, že vojáci budou zřejmě překonávat řeku Labe. „Jak jsem říkal, musíme udržovat schopnosti velitelství brigádního uskupení. Takže kompletní velitelství, štáb včetně podřízených jednotek, tedy i těch, co nepatří pod čtvrtou brigádu, ale patří pod čtvrté brigádní uskupení, tak bude zhruba měsíc v Německu. Budeme cvičit udržovací cvičení pro velitelství v součinnosti s dalšími brigádami pod rumunskou a americkou divizí. A samozřejmě stále běží výcvik ukrajinských vojáků.“

Plukovníka Líbala jsme se také v rozhovoru zeptali, čeho by jako velitel 4. brigády chtěl dosáhnout. Odpověď byla jasná. Prioritou je pro něj výcvik. Také z toho důvodu, že proces modernizace nejde vztáhnout ke konkrétnímu období, je to kontinuální proces. „Určitě bych chtěl nějakým způsobem posunout výcvik brigády na vyšší úroveň. Jasně se ukazuje, že potřebujeme cvičit i v těch vyšších celcích, což je rota a na úrovni praporu. A to samozřejmě platí u štábů, které můžou mít nějaké štábní nácviky na této úrovni. Přál bych si, aby se intenzivněji rozjely výcviky, kdy prapor je celý vyvedený a štáb fyzicky plánuje a řídí boj v terénu. To samé i na úrovni brigády. A samozřejmě zvýšit a určitě implementovat bezpilotní prostředky, ať už vzdušné nebo pozemní. To je základ,“ říká velitel 4. brigády rychlého nasazení plukovník Jiří Líbal.

V rozhovoru jsme se dále rozebírali témata rekrutace a armády jako stálého a solidního zaměstnavatele nebo osobní zkušenosti z misí. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE