Jednotky Armády České republiky v současné době působí v Pobaltí v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence). Čeští vojáci působí v Litvě pod vedením Německa a v Lotyšsku pod vedením Kanady. Obě zmíněné země mají dlouhé státní hranice s Běloruskem, kde po prezidentských volbách panují nepokoje a prezident Lukašenko nepřímo obvinil Česko z organizování demonstrací.

Od srpna letošního roku působí v Litvě 3. úkolové uskupení elektronického boje, které tvoří vojáci 53. pluku průzkumu a elektronického boje. Jednotka je zařazena do sestavy mezinárodního praporu v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP společně se zástupci dalších šesti dalších států. Jejich hlavním úkolem je podpora v budování schopností litevské armády a společné výcvikové aktivity v rámci tohoto uskupení. V Lotyšsku pak od poloviny července působí 5. úkolové uskupení, jehož jádro tvoří příslušníci minometné čety 44. lehkého motorizovaného praporu v celkovém počtu do 57 osob. 

Foto: Čeští vojáci působí v Litvě pod vedením Německa a v Lotyšsku pod vedením Kanady.  (ilustrační foto) | army.cz

Z výše uvedeného výčtu je patrné, že působení Armády České republiky v oblasti je výrazné a naši vojáci mají značný vliv na zvyšování schopností tamních vojáků. To samozřejmě s ohledem na Bělorusko může působit jako "červený prapor na býka" nejen s ohledem na nedávná slova běloruského prezidenta Lukašenka. „Zaznamenali jsme telefonní hovory ze zahraničí. Telefonáty byly z Polska, Británie a Česka. Řídily naše ovce (myšleno demonstranty). Oni nechápou, co dělají, a už je začínají ovládat,“ uvedl Lukašenko v rozhovoru se Sergejem Lebeděvem, šéfem pozorovatelské mise Společenství nezávislých států (SNS) na běloruských volbách. Lukašenko dále dodal, že v událostech po volbách, včetně současných demonstrací napadajících průběh a nezávislost voleb, lze vidět „loutkovodiče“ kde jedna z linií těchto loutkovodičů podle něj vede do České republiky. 

Pokud tedy přihlédneme k výše uvedenému přímému obvinění ze strany běloruského prezidenta, je třeba se brát v úvahu působení našich vojáků v Pobaltí. Co se týče mise v Lotyšsku, čeští vojáci jsou na lotyšské vojenské základně Adaži, která je od Běloruska vzdálean stovky kilometrů. Nicméně vojenský výcvikový prostor Pabradé v Litvě již leží téměř na hranicích s Běloruskem. V této oblasti je nyní rozsáhlé vojenské cvičení, které inicioval přímo běloruský prezident Lukašenko. Tomu navíc v případě potřeby přislíbil po telefonickém rozhovoru podporu ruský prezident Vladimír Putin.

Foto: Vojenský výcvikový prostor Pabradé v Litvě leží téměř na hranicích s Běloruskem (prostor je označen červenou šipkou) | Google Mapy

Přestože nelze očekávat nějaký přímý konflikt, jisté provokace se očekávat dají. Minimálně po psychologické stránce, kde již dříve chodila zahraničním vojákům operujícím v této oblasti řada zpráv týkajících se rodinného života, včetně detailů z osobního života vojáků. Tyto psychologické operace bývají poměrně úspěšné a proto je třeba v maximální míře chránit soukromí vojáků nasazených v této oblasti, což ovšem někdy ztěžují přímo sami vojáci svojí neuváženou publikací fotografií, jmen a videí na sociálních sítích.