Vize armády pro rok 2022, zhodnocení letošního roku a poděkování odstupujícího ministra obrany. To byl úvod tradičního Velitelského shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády České republiky armádního generála Aleše Opaty. Letošní shromáždění, stejně jako to loňské, bylo poznamenáno opatřeními proti pandemii koronaviru, a proto se paralelně uskutečnilo na dvou místech - v Praze a Olomouci. Další změnou proti loňsku byla neúčast vrchního velitele Armády České republiky, prezidenta Miloše Zemana, který se zotavuje v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Chyběl také premiér Andrej Babiš. Ten je pro změnu v Budapešti na setkání států V4 svolaného polským premiérem Mateuszem Morawieckim kvůli současné situaci na polsko-běloruské hranici. Na setkání však nechyběl odstupující ministr obrany Lubomír Metnar, náčelník Generálního štábu AČR generál Aleš Opata včetně dalších zástupců velení AČR a další hosté.

Foto: Na setkání nechyběl odstupující ministr obrany Lubomír Metnar (vlevo) a náčelník Generálního štábu AČR generál Aleš Opata | Ministerstvo obrany ČR

Generál Opata v úvodním projevu nejprve poděkoval našim vojákům, kteří čelí novým výzvám i hrozbám a táhnou tak armádu kvalitativně dopředu. Stejně tak ocenil práci končícího ministra Metnara při snaze o řešení a realizaci armádních zakázek a vyjádřil naději, že se podaří  naplnit plán 2 % výdajů HDP tak, jak to plánuje nová koaliční vláda. „Máme za sebou další rok s pandemií. Covid prověřil naše nasazení, vytrvalost, schopnost adaptace a rychlé reakce. Ukončili jsme dvacetiletou misi v Afghánistánu. Teď je nutné se zaměřit na naši hlavní práci, a to je příprava k obraně,“ zhodnotil náčelník generálního štábu končící rok 2021.

Foto: Zástupci velení AČR na Velitelském shromáždění AČR | Ministerstvo obrany ČR

Jako klíčový moment připravenosti Opata označil výcvik, který je potřeba přes všechny covidové překážky co nejdříve dohnat. Pokud jde o modernizaci výzbroje, připomněl generál Opata vývoj od roku 2018 a fakt, že kromě akvizice nových BVP se podařilo ostatní cíle splnit. Připomněl položení základů Kybernetických a informačních sil, praporu podpory, praporu bezpilotních systémů a výsadkový pluk. „Přezbrojení armády se nejen nesmí zastavit, ale musí zrychlit,“ doplnil generál Opata. Budoucnost rozvoje schopností AČR je pak podle Opaty v technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci. „Vidíte sami, že se stírají hranice mezi mírem a konfliktem, mezi politikou a vojenstvím, mezi tím, co je strategické a taktické, kinetické a nekinetické,“ pokračoval Opata.

Jako klíčové dokumenty pro rozvoj schopností označil generál Opata 'NATO Warfighting Capstone Concept (NWCC)' a 'Concept for Deterrence and Defence in the Euro-Atlantic Area'. Pro armádu z toho vyplývá, že je nutné propojit tradiční a virtuální domény. „Musíme se umět pohybovat v informačním a kybernetickém prostoru stejně suverénně jako na zemi nebo ve vzduchu. Nezískáme převahu nad žádným protivníkem, když nebudeme mít sladěnou strategii ve všech operačních oblastech,“ prohlásil, mimo jiné, generál Opata. 

Ministr obrany Lubomír Metnar se ve svém vystoupení zaměřil na hodnocení svého čtyřletého působení v čele ministerstva. Tu, podle něj bezprecedentně ovlivnila pandemie COVID-19, se kterou se stále ještě bojuje a armáda je v první linii.

Dalším důležitým momentem byl podle ministra růst výdajů na chod resortu z 59 miliard korun v roce 2018, na letošních více než  85 miliard Kč. Projevuje se to také na celkovém tempu růstu investic v rámci 30 států NATO. Zde jsme aktuálně na sedmém místě.

Dalším důležitým okamžikem čtyřletého působení byl podle ministra restart akvizic nové výzbroje a výstroje. „Od mého příchodu na ministerstvo bylo napříč resortem uzavřeno 42 tisíc smluv za 150 miliard korun. Vojáci díky tomu dostávají moderní techniku a vybavení, které nutně potřebují. Dva z nejdůležitějších nákupů se nám povedlo dotáhnout nedávno. Jde o francouzská děla ráže NATO a izraelské protiletadlové komplety SHORAD,“ uvedl Metnar. Důležitým mezníkem je také to, že se podařilo 97 % z uzavřených smluv realizovat s domácími dodavateli. „Investice do obrany se tedy pozitivně odrážejí i v růstu HDP, výběru daní i zaměstnanosti,“ doplnil ministr.

Dalším významným okamžikem bylo podle Metnara zřízení tří nových velitelství – Velitelství pro operace, Velitelství teritoria a Velitelství kybernetických sil a informačních operací a ve struktuře ministerstva vznik Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která má primárně za úkol podporovat prodej vojenského materiálu na mezivládní úrovni.

V závěru svého projevu ministr Metnar poděkoval za spolupráci a oznámil, že se vlastně neloučí. „Jako poslanec se budu bezpečnostním tématům nadále věnovat a věřím proto, že se s řadou z vás budu mít možnost setkávat i v budoucnosti, zakončil své vystoupení ministr.

Generál Opata a ministr Metnar pak na základě dotazů od novinářů mimo jiné upřesnili, že v rámci řešení současné další vlny pandemie dnes působí více jak 230 vojáků v 53 nemocnicích. Jejich odolnost je pak zajištěna více jak 85 procentní proočkovaností. Případné povinné očkování, již na některých útvarech proběhlo a jde tedy, podle generála Opaty, pouze o dotažení věcí do konce.

Na dotaz ohledně zpomalení tendru na nová BVP Opata uvedl, že je to nemilé, ale projekt zastaven není. Armáda je připravena vyčlenit potřebné kapacity pro novou administrativu, aby byl celý proces zrychlen. Klíčovými nákupy podle Koncepce výstavby AČR pro rok 2022 pak jsou už zmiňovaná BVP, technologické změny v kategorii softwarů a další změny spojené s kybernetickými silami a příprava na implementaci nové techniky, která byla nakoupena včetně výcviku vojáků.

Za CZ Defence jsme položili otázku v souvislosti s jednáním V4 v Budapešti o případném nasazení našich ozbrojených sil při řešení krize na polsko-běloruské hranici, pokud o to Polsko požádá. K tomu ministr Metnar uvedl následující: „Již jsme polské straně nabídli pomoc nejenom v podobě policistů, ale také materiální pomoc a zatím nemáme zpětnou vazbu polské strany. My jsme připraveni Polsku pomáhat. Pokud jde o nasazení vojáků, musí být schválený mandát oběma komorami Parlamentu. Bez toho nemůžeme žádnou případnou účast našich vojáků realizovat.“