Na duben si Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky naplánoval hned dvě chůze, z nichž první proběhla 11. dubna. Předmětem schůze bylo projednání bodů týkajících se pořízení BVP CV90, zavádění tanků Leopard 2 A4 do užívání AČR, sdělení Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu o vojenské mobilitě a řešily se také vládní návrhy zákonů, které mění zákony v oblasti obrany (branný zákon, zákon o službě vojáků v záloze, zákon o financování obrany, apod.). Po celou dobu dnešního jednání výboru byl přítomen také náčelník Generálního štábu AČR genmjr. Karel Řehka. Ministryni obrany Janu Černochovou pak zastoupil její první náměstek František Šulc.

Foto: Předmětem schůze výboru pro obranu bylo projednání bodů týkajících se pořízení BVP CV90, zavádění tanků Leopard 2 A4 do užívání AČR, sdělení Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu o vojenské mobilitě a řešily se také vládní návrhy zákonů, které mění zákony v oblasti obrany (branný zákon, zákon o službě vojáků v záloze, zákon o financování obrany, apod.). | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Úvod schůze výboru byl věnován informacím Ministerstva obrany ČR k plánovanému pořízení BVP CV90. Tento bod však na žádost resortu proběhl v uzavřeném režimu ve stupni vyhrazené. Uzavřeného jednání se mimo jiné zúčastnil i vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka a zástupci Ministerstva zahraničí. Výbor ve svém usnesení vzal informace ohledně plánovaného pořízení BVP na vědomí, avšak jeho účastníci nechtěli prozradit nic konkrétního s tím, že nemohou výsledky jednání komentovat. První náměstek ministryně obrany František Šulc novinářům pouze sdělil, že celý proces směřuje do finále. „Platí to, co jsme opakovali několikrát, že máme zájem uzavřít smlouvu do konce května,“ potvrdil Šulc.

Foto: První náměstek ministryně obrany František Šulc novinářům sdělil, že celý proces směřuje do finále. „Platí to, co jsme opakovali několikrát, že máme zájem uzavřít smlouvu do konce května,“ potvrdil Šulc. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Poslanec Pavel Žáček pak k danému bodu sdělil, že se poslanci v rámci plánovaného pořízení BVP zabývali propletencem různých vztahů, ceny, relací na zahraničí a na další subjekty. Na dotaz: Kdy bude s obsahem kontraktu seznámena veřejnost, uvedl Žáček: „Až bude všechno toto hotovo, až to bude podepsáno, až to bude odsouhlaseno, až budou všechny zúčastněné strany souhlasit.“ Předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar pak CZ DEFENCE sdělil, že podle jeho názoru a podle informací, jak je vnímá on sám, je květen šibeniční termín. „Je tam celá řada problematických věcí, a to nejen z těch informací, které se objevují v mediálním prostoru. Můj názor je ten, že se to však stihnout dá. Zda to tak bude, se uvidí,“ uvedl Metnar, který vzhledem k blížícímu se datu uzavření dohody nebyl ani zastáncem jednání v uzavřeném režimu. „Na druhou stranu ten, kdo dává tyto informace do režimů, jsou zástupci resortu obrany, kteří to takto vyhodnotili s tím, že nám chtějí říct určité detaily.“ Podle Metnara se k nákupu BVP výbor vrátí minimálně na svém květnovém zasedání: „Já určitě ten bod opětovně zařadím na květnového jednání, abychom dostali hned zpočátku května informace a budu apelovat na ostatní, aby se tyto informace odtajnily a mohla s nimi být seznámena veřejnost,“ uvedl předseda Výboru pro obranu.

Informace o zavádění tanků Leopard 2 A4 do užívání AČR byla další část jednání výboru. Tento proces poslancům představil první náměstek ministryně obrany František Šulc, který shrnul dosavadní vývoj dodání tanků armádě, informoval o převzetí prvního kusu tanku v prosinci loňského roku a potvrdil postupné přebírání zbývajících kusů strojů do konce letošního roku. Šulc během jednání zdůraznil nutnost zbavování se vojenské techniky ruského původu z výzbroje naší armády a nutnost přezbrojení na západní platformy. Tank Leopard 2 A4 je sice starší typ, avšak podle náměstka Šulce se právě díky tomuto daru rozeběhla poměrně živá spolupráce s německým ministerstvem obrany, s německou armádou (Bundeswehrem) a zároveň s rakouskou armádou (Bundesheerem). Náčelník Generálního štábu AČR genmjr. Karel Řehka doplnil, že součástí kontraktu není jen dodání 14 tanků a  jednoho vyprošťovacího vozidla Bpz3 Büffel, ale také logistická podpora. „Je to také souprava náhradních dílů na 1 rok, speciální nástroj a souprava testovacích zařízení. Dále je k tomu podpora mobilního servisního týmu v České republice na dobu tří let, 30 kompletů denních zásob munice ráže 120 milimetrů, nové termovizní přístroje, které budou dodány v roce 2024 a další věci,“ upřesnil generál Řehka, který připomněl, že první tank prošel zkrácenými vojskovými zkouškami, které odhalily absenci protipožárního zařízení v prostoru osádky tanku. Tank však nakonec zkouškami prošel jako vyhovující, kdy náčelník Generálního štábu AČR danou věc týkající se absence protipožárního zařízení podrobně konzultoval s právníky a následně jeho zavedení do výzbroje AČR schválil. Členům výboru generál Řehka sdělil, že původní protipožární zařízení bylo vyjmuto již německou stranou. „Protipožárními zařízeními v prostoru osádky nejsou vybaveny ani novější verze tanku Leopard 2 A5 a 2 A6. Kromě některých variant protipožární zařízení v prostoru osádky neslouží k hašení běžných požárů, protože tank má samozřejmě i další protipožární zařízení například v motoru, ale k minimalizaci škod po proniknutí protitankové munice do prostoru osádky a protipožární zařízení má tři režimy nastavení – vypnuto, pomalé hašení a potlačení exploze. Dle standardu německé armády se protipožární zařízení v mírových podmínkách při běžném používání a při výcviku vypíná,“ vysvětlil Řehka. „Ve spolupráci s dodavatelem je hlídáno co nejrychlejší a nejefektivnější řešení instalace protipožárního zařízení tak, aby jej bylo možné nainstalovat v ČR do konce roku 2023,“ přiblížil náčelník GŠ. Podle něj bude návrh technického řešení zástupcům Armády ČR představen výrobcem koncem dubna tohoto roku, kdy záměrem armády je vybavit tanky Leopard 2 A4 stejným typem protipožárního zařízení, které bude využíváno i pro budoucí nové moderní tanky, jež AČR plánuje pořídit.

Foto: Střelba z tanku Leopard 2 A4 | Jan Juřica / CZ DEFENCE

V následné výborové rozpravě poslanec Pavel Růžička upozornil na fakt, že chybějící antiexplozivní systém je porušením českého obranného standardu, který vychází z implementace standardizační dohody STANAG 4317, která je normativem pro AČR od roku 2001. „Tím, že tank Leopard prošel zkrácenými vojskovými zkouškami bez přezkoušení a certifikace protipožárního zařízení, byla narušena systémová integrita celé této techniky,“ uvedl Růžička, podle kterého může v mezních situacích při výcviku dojít k požáru a ohrožení životů vojáků. Generál Řehka pak v reakci na výše uvedené potvrdil, že armáda nehodlá porušovat český obranný standard. „My jsme vyjednali to, že se tam dané zařízení doplní co nejefektivněji a co nejrychleji. A ideálně chceme mít zařízení, které bude moderní a které bude i v nových tancích v budoucnu,“ upřesnil Řehka. Pokud jde o odpovědnost za tento postup, uvedl generál Řehka jasně: „Zkrácené vojskové zkoušky jsem schválil já, odpovědnost za to nesu já. Toto rozhodnutí jsem zdržel o týden, protože jsem to dal ještě k posouzení právníkům a inspektorátu, aby mi udělali důkladný rozbor a sepsali mi k tomu zprávu, jestli neporušuji žádnou vnitřní legislativu a jestli je v mé pravomoci takto rozhodnout.“ Zmíněná výsledná téměř třísetstránková zpráva dokládá, že tank se s tímto omezením může používat a stanovuje plán úprav tak, aby tank vyhovoval českým národním standardům. Informaci o zavádění tanků Leopard do užívání AČR následně vzal výbor svým usnesením na vědomí.

V druhé polovině zasedání pak výbor řešil několik předložených legislativních i nelegislativních materiálů. Nejprve schválil "Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu o vojenské mobilitě 2.0" (15047/22, JOIN(2022), kdy podle náměstka Šulce jde o nezávazný akční plán. „Je již druhý v pořadí pro vojenskou mobilitu, který obsahuje doporučení pro členské země Evropské unie. Cílem vojenské mobility je zlepšení dopravní infrastruktury v Evropské unii tak, aby odpovídala vojenským požadavkům a umožnila rychlé přesuny sil a prostředků. Je rozvíjena v úzké součinnosti se Severoatlantickou aliancí,“ uvedl Šulc. Podle něj akční plán zohledňuje alianční požadavky, kdy oblast vojenské mobility je jeden z nejviditelnějších úspěchů spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance. Aktivity v rámci vojenské mobility se soustředí na několik hlavních oblastí. Jednou z nich je modernizace a zvyšování odolnosti dopravní infrastruktury dvojího využití. Klíčové je také spolufinancování z unijního rozpočtu. V následné rozpravě Šulc potvrdil možnost započtení těchto výdajů do úrovně 2 % HDP.

Výbor pro obranu jako garanční výbor následně projednal a doporučil dvojici vládních návrhů zákonů, které mění zákony v oblasti obrany. Jedná se o novelu zákona č. 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), zákona č. 45/2016 Sb. o službě vojáků v záloze, ve znění zákona č. 294/2017 Sb., zákona č. 219/1999 Sb. o Ozbrojených silách České republiky, zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Projednával se také návrh zákona o financování obrany České republiky a změně zákona č. 218/2000 Sb. (zákon o financování obrany). Oba vládní dokumenty výbor doporučil Poslanecké sněmovně ke schválení.

Členům výboru jsme tentokrát položili otázku, která souvisí s ochranou civilního obyvatelstva při ohrožení našeho státu: Měla by podle vás v rámci změn pravidel financování obrany vláda revidovat stav a vybudování ochranných opatření pro civilní obyvatelstvo, včetně nezbytného vybavení obyvatel základními ochrannými pomůckami? Mělo by se této problematice ministerstvo vnitra či ministerstvo obrany hlouběji věnovat ?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Dle mého by vláda neměla revidovat stav a vybudování ochranných opatření pro civilní obyvatelstvo v návaznosti na financování obrany. Ochrana civilního obyvatelstva je věcí vnitřní bezpečnosti a je v kompetenci Ministerstva vnitra.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Tato problematika je záležitostí více resortů, proto si myslím, že bychom to měli řešit na půdorysu několika ministerstev – obrany, vnitra, ale také školství, protože považuji brannou výchovu za důležitou součást přípravy civilního obyvatelstva na krize, včetně války. Co se týče revize stavu, momentálně se pracuje na nových strategických dokumentech státu týkajících se obrany a zahraničních vztahů. Myslím, že tato oblast bude zahrnuta. Jsem také členem podvýboru, který se otázkami nových strategických dokumentů na poli obrany a zahraničních vztahů zabývá. Absolvoval jsem již pár setkání s ministrem zahraničí a ministryní obrany. Specifikace ochranné pomůcky je vzhledem k množství a různorodosti dnešních hrozeb dost důležitá: co by tam mělo dnes spadat? A jak budeme reagovat v případě kyberhrozeb? Tuto oblast určitě v nových strategických dokumentech zohledníme.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Tuto problematiku má historicky na starosti Ministerstvo vnitra a podle mě je to správně. Bohužel je pravda, že jde dlouhodobě o zanedbávanou oblast a revize je na místě. Nespojoval bych to ale se změnou financování obrany, ale o napravení dluhu z minulosti.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

V roce 1998 byl schválen zákon č.110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, kde jsou vymezeny základní povinnosti státu při různých mimořádných situacích a k 1. 1. 2001 došlo k převodu civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra se stalo garantem "civilní" ochrany obyvatelstva a hlavním koordinátorem opatření ostatních zainteresovaných resortů. Toto koncepční řešení plnění úkolů ochrany obyvatelstva směřovalo k vytvoření předpokladů pro každodenní využívání opatření ochrany obyvatelstva, zejména varování a informování obyvatelstva, evakuace, nouzové přežití, ale také některé specifické opatření spojené s plněním úkolů za válečného stavu. Podle mého názoru již není cesta zpět převádět kompetence na Ministerstvo obrany. Pokud dojde k dohodě, jak započítávat náklady na civilní ochranu obyvatelstva mezi MO a MV rád si to vyslechnu. Z vlastní zkušenosti vím, že Ministerstvo obrany se ochraně obyvatelstva v minulosti věnovat nechtělo, včetně záchranných útvarů CO a velice rádo to převedlo pod Ministerstvo vnitra.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Revize systému ochrany obyvatelstva a civilní obrany je určitě na místě. Současná infrastruktura, která by v případě potřeby sloužila k ochraně obyvatelstva, není všude v ideálním stavu a často je nedostatečná. Zvyšující se prostředky na obranu by proto měly bezesporu směřovat jak do kvalitnější infrastruktury, tak do zajištění dostatečných zásob nezbytných ochranných pomůcek. Myslím si, že je v této otázce nutná spolupráce obou resortů. V případě celoplošného ohrožení obyvatelstva je ale role armády a Ministerstva obrany nezastupitelná. Smyslem existence armády i ministerstva je obrana území a obyvatelstva a má k těmto úkolům daleko lepší podmínky, infrastrukturu, techniku i lidské zdroje. Integrovaný záchranný systém spadající pod Ministerstvo vnitra sice funguje velmi dobře, sám ale podle mě případné vybavení obyvatelstva nezajistí. Ideální řešení je proto podle mě v součinnosti jednotlivých složek.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Má-li být obrana země účinná, pak i ochranná opatření pro obyvatelstvo musí být funkční a adekvátní kvality a rozsahu. Ze své praxe starosty vnímám, že posouzení kvality a rozsahu ochranných opatření zaslouží aktualizaci a revizi. Určení míst pro ukrytí obyvatelstva je staré řadu desetiletí a řada míst možná už ani není způsobilá. Stejně tak vybavení těchto míst není adekvátní, pokud nějaké je. Stejně tak je ale na místě zlepšit výchovu obyvatelstva k chování v době krizí nebo ohrožení. Tím by se mělo začít už na školách. My dříve narození si pamatujeme brannou výchovu, kde jsme mohli získávat praktické návyky, byť jsme to vnímali zábavně. Muži absolvovali obvykle povinnou vojenskou službu, kde byli také cvičeni k zvládání podobných situací. Dnes nic takového není a jsem přesvědčen, že by řada obyvatel ani netušila co má v situaci ohrožení vlastně dělat. Jsem tedy přesvědčen, že zvýšené výdaje do obrany země musí být směřovány i do oblasti ochranných opatření civilního obyvatelstva.

Michaela Opltová (STAN), člen výboru

V prvé řadě záleží, jak si definujete, co všechno spadá pod oblast obrany. Obrana státu, resp. obyvatel nespočívá jenom v nákupu nových tanků nebo stíhaček. Schválení 2 % HDP dává dostatečný prostor, jak pro modernizaci naší armády a jejího zázemí, tak i pro obranné prvky obyvatelstva. Tohle musí vyjednat ministryně obrany s armádou i dalšími resorty. V případě revize plánů bychom se měli zaměřit na začlenění obrany proti působení hybridních hrozeb a vlivovému působení cizích mocností. Pokud selžeme v obraně proti těmto hrozbám, nebude už záležet na množství tank nebo stíhaček. Co se týče vybavení obyvatel, musíme je vzdělávat v mediální gramotnosti a kritickém myšlení, což nás může ochránit více, než rozdávání plynových masek nebo jodových tablet, které by vyvolávaly spíše paniku a strach než tvořily odolnější společnost.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Zrušení Hlavního úřadu civilní ochrany v podřízenosti MO, včetně záchranných útvarů, a převedení pod MV bylo chybou. Dnes je krizové řízení v gesci MV a do toho vstoupily i kraje, když došlo k rušení okresů, které nahradily ORP a zároveň vznikla nová krizová legislativa. Jednotlivá krizová opatření by tedy dnes, podle vyhlašování jednotlivých krizových stavů, měla být přijímána na úrovni MV, krajů, měst, ORP a obcí, a stát by to měl zastřešovat. Úkrytů pro civilní obyvatelstvo je dnes velký nedostatek a ochranných pomůcek také. Podle mého názoru by mělo dojít nejenom ke změnám krizové legislativy, ale zároveň by vláda, resp. MV, měla věnovat mnohem větší pozornost prevenci, přípravě a reakci na jednotlivé krizové situace, a to například tím, že by vyčlenila na zajištění dostatečného množství těchto základních ochranných pomůcek finanční prostředky prostřednictvím SSHR. Záchranáři jsou dnes součástí IZS, a ten by měl být i nadále součást krizového řízení v gesci MV.

Zdroj: Výbor pro obranu