Minulý týden se předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar zúčastnil Meziparlamentní konference ke společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU v Paříži. Mezitím Ministerstvo obrany ČR přijalo několik zásadních kroků k vojenské a materiální pomoci Ukrajině. Do finále jde také schvalování rozpočtu České republiky, ve kterém je pro tento rok na obranu plánováno 88,1 miliardy korun.

Foto: Lubomír Metnar | Ministerstvo obrany ČR

V této souvislosti jsme se Lubomíra Metnara zeptali, jaké budou nejbližší kroky Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny v oblasti rámce pomoci Ukrajině, resp. schvalování nového rozpočtu.

Pane předsedo, jaké konkrétní závěry přijala Meziparlamentní konference ke společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU, která se konala v závěru minulého týdne v Paříži?

V reakci na útok Ruska na Ukrajinu doznala konference změn jak v programu, tak i pozvaných hostech, kdy vystoupil s emotivním projevem velvyslanec Ukrajiny ve Francii. Všichni řečníci ruský útok ostře odsoudili, jejich postoj vyjadřuje i deklarace, kterou účastnici konference přijali. Nejvíce zaznívala slova jako jednota, jednotný postup, soudržnost, sankce a nutnost zvýšení a zkvalitnění evropské obrany. Shodli jsme se, že je potřeba daleko více občanům vysvětlit zahraniční a obrannou politiku, která by měla být efektivnější a flexibilnější.

Dále také zaznělo, že obranné rozpočty byly dlouhodobě obětovány a že je nutné jejich navýšení a stabilizace, s čímž souhlasím.

Německo již ohlásilo masivní investice do obranného průmyslu. Sdílíte tento postoj a měla by se Česká republika vydat stejnou cestou?

Ano, jak jsem dnes (2. 3. 2022) říkal na tiskové konferenci, je nutné se vydat cestou navyšování rozpočtu obrany, avšak je nutné si říci, že rozpočet musí být kontinuální, stabilní a zejména efektivní. Rozpočet musí být postupně navyšován tak, aby to byl resort schopen zprocesovat.

Bude Výbor pro obranu reagovat na aktuální vývoj konfliktu na Ukrajině? Neměl by například urychlit projednávání norem, které by umožnily rychleji vyzbrojit českou armádu?

Výbor reaguje na vývoj konfliktu co do programu, tedy bodem „Informace k vývoji na Ukrajině“, ve kterém probíhá uzavřené jednání o současné situaci mezi členy výboru, ministryní obrany, náčelníkem generálního štábu a ředitelem vojenského zpravodajství.

Co se týče legislativních prací, je skutečně potřeba se ně zaměřit. Co se týče veřejných zakázek, tak je tento zákon příliš byrokratický a nezohledňuje veškeré oblasti, týkající se pořízení vojenské techniky. Při tvorbě samostatného zákona na pořizování vojenského materiálu, se může resort inspirovat u některých evropských zemí, například u Švédska, Francie a dalších, které takovýmto zákonem disponují. Obranné projekty jsou svým charakterem dosti odlišné oproti „běžným“ veřejným zakázkám. Na to je tedy třeba reagovat vytvořením samostatného zákona. Tvorbu této zákonné normy je nutné především konzultovat a koordinovat s odborníky v resortu obrany.

Jsou podle Vás v této chvíli sankce vůči Rusku na dostatečné úrovni? Mají žádoucí efekt?

Hodnotit úspěšnost sankcí, je myslím předčasné. Já doufám, že odříznutí Ruska, ať už od vzdušného prostoru, či bankovní sféry, bude mít dopad na ruskou ekonomiku a tyto sankce se pozitivně odrazí v dalším vývoji.

Výbor pro obranu projednal návrh státního rozpočtu pro MO na rok 2022 a schválil hlasy koaličních poslanců ve výboru výdaje ve výši 88,1 mld Kč. Vy předkládáte návrh, který do rozpočtu obrany vrací 5,4 mld. Kč na investice a 0,52 mld. Kč na valorizace platů. Je podle Vás šance tyto úpravy do letošního rozpočtu prosadit?

S ohledem na současnou mezinárodní bezpečnostní krizi, není dobrým politickým signálem snižování rozpočtu z 1,4 na 1,3 % HDP. Německo se rozhodlo pro velký krok, tedy navýšení rozpočtu o 100 mld. euro. My bychom určitě měli držet postupný růst, jak jsme schválili za vlády hnutí ANO.

Já doufám, že paní ministryně uzná, že je nutné obranný rozpočet posílit. V případě, že by nepodpořila návrh na celých 5,4 miliardy, připravil jsem ještě návrh na vrácení 0,52 miliardy. Ten představuje pouze neuskutečněné valorizace platů vojáků, kteří pomáhali v boji s pandemií Covid-19 a nadále budou pomáhat ve všech krizových situacích. Za vlády hnutí ANO jsme schválili 1 400 korun, současná vláda však tuto částku ponížila na 700 korun. S tímto nesouhlasím. V důsledku inflace a stále se zvyšujících cen energií, stoupají životní náklady a my musíme dát vojákům jistotu, že je v tom nenecháme.