Dne 24. 4. 2024 vláda schválila návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. Ta do stávajícího zákona na přechodné období, a to do počátku účinnosti schváleného nového zákona (90/2024 Sb., který nabyde účinnosti 1. 1. 2026), zakomponovala dvě změny.

První změnou je povinné hlášení podezřelých transakcí ze strany obchodníků, kdy novela zavádí za nesplnění této povinnosti sankce. Problém tohoto bodu je, že není nijak definované, co to ta podezřelá transakce je a jak by jí měl obchodník rozpoznat. Pochopitelně, pokud někdo zkouší nakupovat zbraně ilegálně, tedy bez patřičných oprávnění, obchodníci tento jev hlásí již nyní. Ovšem zde se má jednat o transakce, ke kterým je daný držitel podle zákona o zbraních oprávněn a má na ně patřičné „doklady“. V tuto chvíli zatím není ani zřejmé, jestli navrhovatel vypracuje nějakou metodiku či seznam podezřelého jednání, kterým by jednoznačně definoval, na co se podnikatelé mají vlastně zaměřit. Není proto překvapením, že toto ustanovení nevyvolává mezi odbornou veřejností přílišné nadšení.

Obdobně je to se změnou druhou, která zavádí možnost policie zajistit zbraně na základě informace nebo stanoviska orgánů veřejné moci (OVM), že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Již při jednání o novém zákonu o zbraních celá řada organizací, včetně LEX z.s., upozorňovala na fakt, že v daných ustanoveních není dostatečně popsán správní proces daného oprávnění a zároveň chybí i definice jakýchkoliv opravných prostředků. Není tak zcela zřejmé, jak rychle, respektive v jakých termínech, musí policie o daném stanovisku OVM rozhodnout. Není zřejmé ani to,  do kdy má policie povinnost zajištěné zbraně držiteli vrátit v případě zjištění, že daná informace od orgánu veřejné moci je nepravdivá. Je pak také otázkou, kdo danému držiteli nahradí újmu způsobenou daným postupem – například pokud se zjistí, že dané stanovisko bylo účelově lživé. 

Navíc oproti schválenému znění v rámci budoucího zákona se to navrhované liší tím, že má dopadat i na zbraně kategorie D, tedy například paintballové zbraně nebo výukové neaktivní řezy. Zde je potřeba podotknout, že stát nemá evidenci těchto zbraní (nabývat tyto zbraně je legální od 18 let bez zbrojního průkazu) a neví tak, kdo takovou zbraň vlastní. V kombinaci s oprávněním policie vstupovat do obydlí, pokud daný držitel odmítá zajišťovanou zbraň vydat, tak vzniká hypotetický prostor využít „hlášení orgánu veřejné moci“ ke vstupu do obydlí bez soudního příkazu, a to k libovolné osobě v ČR, o které nějaký OVM napíše, že dotyčná osoba neoprávněně manipulovala s paintballovou zbraní. Jinak řečeno: Orgán veřejné moci oznámí policii, že „neoblíbený opoziční zastupitel“ mával na náměstí paintballovou zbraní, přestože žádnou nemá. Na základě takovéhoto stanoviska pak policie k danému občanovi přijde a bude požadovat vydání dané paintballové zbraně. Občan, který však žádnou zbraň nemá, logicky odmítne neexistující zbraň vydat a policie v tu chvíli bude oprávněna mu vstoupit do obydlí, aby domnělou zbraň mohla najít a zajistit.

Obě uvedená ustanovení jsou evidentně značně kontroverzní a lze tak očekávat vyhrocenou debatu v poslanecké sněmovně, kam nyní daný tisk míří. Tato debata mimochodem probíhala již v meziresortním připomínkovém řízení.

Je také otázkou, z jakého důvodu předložilo ministerstvo tuto novelu, která – pokud by byla projednána – bude platit pouze do 1. 1. 2026, tedy pouze zhruba rok a čtvrt (pokud bychom předpokládali zrychlený legislativní proces). V té době totiž začne platit nový zákon o zbraních č. 90/2024 Sb., který letos na jaře projednal parlament a podepsal prezident.

Navrhovatel sice argumentuje potřebou reagovat na tragické události prosincové masové vraždy v Klánovickém lese a na Filozofické fakultě UK, avšak tento argument nelze považovat za akceptovatelný, protože stále nebylo uzavřeno vyšetřování, laická ani odborná veřejnost stále nemá validní fakta o případu a stále nelze vyloučit systémové selhání v rámci současné platné legislativy. Je tedy s podivem, že se v této situaci připravuje změna zákona, která má na danou situaci reagovat, aniž by přitom byla situace doposud validně popsána.

Ing. Jakub Smetánka MPA

Je viceprezidentem LEX z.s. – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, což je nezávislé sdružení občanů, které od svého založení v roce 1998 trvale hájí zájmy legálních držitelů zbraní. Je respektovaným partnerem legislativy a exekutivy při úpravách zákona o zbraních a souvisejících předpisů. V rámci doprovodných činností organizuje přednášky či střelecké soutěže. Spolupracuje s obdobnými organizacemi v Evropě.