AČR nikdy nebyla armádou ofenzivního charakteru a plnila v rámci Aliance především podpůrnou roli, která vyplývala ze strategických dokumentů a charakteru bezpečnostního prostředí, v němž byl hlavní hrozbou globální terorismus. V souvislosti s válkou na Ukrajině však přichází proměna bezpečnostního prostředí, která bude vyžadovat vyšší zapojení i od méně významných států Aliance.

Výše uvedené lze definovat jako stav, kdy i ostatní armády budou muset plnit úkoly, které v minulých letech byly výhradně americkou, případně britskou či francouzskou doménou. Jedná se zejména o ofenzivní kinetické operace ve vzdušné doméně pomocí přesných zbraní. Právě v této oblasti tkví alianční převaha vůči potenciálním protivníkům. V souvislosti jak s válkou na Ukrajině, tak s přesunem (nejen) americké pozornosti do Indo-Pacifiku však vyvstává otázka, zdali bude mít Aliance v Evropě i nadále převahu ve vzdušné doméně v oblasti konvenčního působení proti pozemním cílům.

Pokud chceme za svou evropskou obranu a bezpečnost převzít odpovědnost a aktivně se podílet na jejím zajišťování, je třeba akceptovat, že také AČR, resp. české letectvo již nebude především podpůrnou složkou v aliančních operacích a nebude se podílet pouze na air-policingu, nýbrž bude disponovat podobnými ofenzivní schopnostmi, jakými disponují větší spojenecká letectva. 

Stejně jako u ostatních kategorií zbraňových systémů lze i u přesných zbraní proti pozemním cílům najít inspiraci v zahraničí. Autor článku vybral jako možné příklady Německo, Polsko a Slovensko jako naše nejbližší alianční sousedy a Finsko jako vzdálenější zemi, avšak srovnatelnou s ČR, která se brzy stane členem Aliance.

Německo se v souvislosti s nákupem letounů páté generace F-35 rozhodlo podle zprávy Defense and Security Cooperation Agency (DSCA) z konce července letošního roku pro nákup 75 ks střel AGM-158B/B2 Joint Air-to-Surface Standoff Missiles-Extended Range (JASSM-ER), 344 ks přesných bomb GBU-53 Small Diameter Bombs (SDB-II) a celkově 426 naváděcích souprav pro kategorii bomb Joint Direct Attack Munition (JDAM). Náš severní soused, Polsko, se rozhodl již v roce 2016 pro nákup 70 ks střel JASSM-ER. Slovenští spojenci se v rámci modernizace svého letectva a nákupu amerických letounů F-16V rozhodli pro nákup 150 naváděcích souprav pro kategorii bomb JDAM. 

Foto: Německo se v souvislosti s nákupem letounů páté generace F-35 rozhodlo podle zprávy Defense and Security Cooperation Agency (DSCA) z konce července letošního roku pro nákup 75 ks střel AGM-158B/B2 Joint Air-to-Surface Standoff Missiles-Extended Range (JASSM-ER), 344 ks přesných bomb GBU-53 Small Diameter Bombs (SDB-II) a celkově 426 naváděcích souprav pro kategorii bomb Joint Direct Attack Munition (JDAM). (ilustrační foto) | U.S. Air Force

Samostatnou kapitolou je pak Finsko, kdy tato severská země přímo sdílí své hranice s Ruskem, a proto se mohutně vyzbrojuje (nakupuje např. o 40 ks letounů F-35 více, než plánuje nakoupit ČR). Finsko se v rámci nákupu 64 kusů F-35 chce výrazně soustředit také na schopnost působit proti pozemním cílům. Proto DSCA finská vláda odeslala požadavek na nákup 500 ks přesných bomb SDB-II, 100 ks střel AGM-154C-1 Joint Stand Off Weapon (JSOW-C1), 200 ks střel JASSM-ER a 300 ks naváděcích souprav pro bomby kategorie JDAM.

Na druhé straně však existují státy sdílející své hranice s Ruskem (Pobaltí), které v otázce ochrany svého vzdušeného prostoru zcela spoléhají na alianční spojence, jako je např. i Česká republika, na které tato skutečnost klade při vyzbrojování nadzvukového letectva další nároky.

Kromě výše zmíněných konvenčních zbraní je třeba do budoucna zvážit, které evropské státy budou v případě absence amerických, britských nebo francouzských schopností zajišťovat například pokročilé ofenzivní schopnosti v oblasti elektronického boje v podobě střel AGM-88 HARM určených proti zdrojům elektromagnetického záření. Je zjevné, že to nemusí být české letectvo, jelikož výcvik a případná akvizice této schopnosti je technicky, finančně i časově velmi náročná, avšak je dobré vědět, že tato schopnost je budoucí součástí palety schopností letounu F-35. V tomto smyslu je tak zapotřebí v rámci případné akvizice letounů F-35 pro AČR uvažovat tak, aby v budoucnu po velkém očekávání nenastalo velké zklamání, kdy F-35 v českém letectvu budou plnit pouze omezené úkoly tak, jak jsme tomu byli svědky u letounů JAS-39 Gripen.

Případné nevyužití všech schopností bude nejen voda na mlýn kritikům projektu zavedení F-35 do výzbroje českého letectva, ale především chybou, která se může vymstít v době vyostřování mezinárodní situace. Proto se nebojme zavedení ofenzivních schopností a převzetí odpovědnosti za evropskou obranu, jelikož právě toto je nejlepším receptem pro odstrašení případných protivníků. 

Zdroj: DSCA – Finsko, DSCA – Německo, DSCA – Polsko, DSCA – Slovensko